Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Bordeauxská doga

Bordeauxská doga patří mezi jedno z nejstarších plemen na světě. Je to pes, který po celá dlouhá staletí člověku věrně sloužil, ochraňoval jeho rodinu, pomáhal mu při lovu a byl i velmi milým a oddaným společníkem, kterého hned tak něco nerozhází.
Český názevBordeauxská doga
Originální názevDogue de Bordeaux
Zkratka plemeneBX
Země původuFrancie
Číslo standardu116
FCI skupinaII. - Pinčové a knírači
Velikostvelký (nad 61 cm)
Přesná velikostPsi 60 až 68 cm, feny 58 až 66 cm.
Druh srstikrátká
Vhodnostpro začátečníky
pro zkušené
Umístěnído bytu
Využitíklidné procházky

Bordeauxská doga je zařazena mezi velká plemena, a proto je velmi důležité krmit štěňata i dospělé psy opravdu krmivem vhodným pro tato plemena. Štěně roste rychle, a tak je třeba dodávat vhodnou kloubní výživu. Nadměrná hmotnost vede mezi pátým a šestým měsícem k zátěži kostí, vazů a šlach. Důsledkem jsou pak prošlápnuté prsty, dysplazie kyčelního kloubu nebo kulhání. Často i poranění končetin. Při rychlém růstu jsou kosti křehké a tenké. Proto je nutné malé bordinky nepřetěžovat a držet více v klidu.

Portrét plemene zde
Bordeauxská doga nejvíce touží po kontaktu s člověkem!
Bordeauxská doga nejvíce touží po kontaktu s člověkem!

Imponují vám molossoidní plemena? Tak to si určitě „smlsnete“, neboť nám po celý měsíc ...

Představení plemene v podobě portrétu

Poděkování za pomoc s tvorbou profilu plemene na eCanis patří:

CHS Bordo doga, Michaela Hergottová

Kennel House Parrot, Jana Papoušková

CHS Simone Bordo, PhDr. Petr Málek

Paní Jana Poláková

 

Standard

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

Bordeauxská doga patří mezi nejstarší francouzská plemena; pravděpodobně pochází ze psů západních Alanů, zejména těch, o nichž se ve 14. století zmiňuje Gaston Phébus (nebo Fébus), hrabě z Foix, ve své „Knize o lovu", že: „drží svoji kořist lépe, než dokážou tři chrti". Výraz "doga" pochází z konce14. století. V polovině 19. století byly starověké dogy již stěží známé mimo Aquitanii. Používaly se k lovu velké zvěře, jako jsou divočáci, k zápasům (často podle pevně stanovených pravidel), k hlídání domů a stád a jako pomocníci řezníků. V roce 1863 se v pařížském parku Jardin d'Acclimatation konala první francouzská výstava psů. Bordeauxské dogy na ní byly předvedeny pod jejich současným názvem. Existovaly různé typy: toulouský typ, pařížský typ a bordeauxský typ, které daly vzniknout dnešní bordeauxské doze.

Během dvou Světových válek plemeno utrpělo natolik, že bylo po II. Světové válce ohroženo vyhynutím; nového začátku se dočkalo v šedesátých letech 20. století.

1. standard („Znaky skutečných dog") v díle: Le Dogue de Bordeaux, Pierre Megnin,1896.

2. standard v díle: Etude critique du Dogue de Bordeaux, J. Kunstler, 1910.

3. standard od Raymonda Triqueta ve spolupráci s MVDr.Mauricem Luquetem, 1971.

4. standard upravený podle modelu ze zasedání F.C.I. v Jeruzalému Raymondem Triquetem ve spolupráci s Philippem Sérouilem, prezidentem "Société des Amateurs de Dogues de Bordeaux" a s jejím výborem, 1993.

Zpřesnění byla přidána Raymondem Triquetem (čestným prezidentem SADB), Sylviane Tompouskyovou (prezidentkou SADB) a Philippem Sérouilem (členem výboru SADB) v roce 2007.

CELKOVÝ VZHLED :

  • Typický brachycefalický moloss s konkávními liniemi. Bordeauxská doga je značně silný pes s velmi svalnatým tělem, přesto má harmonický celkový vzhled. Je spíše nižší, vzdálenost prsní kosti od země je o něco menší než hloubka hrudníku. Podsaditý, svalnatý a impozantní pes, vzbuzující velký respekt.
              

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

  • Délka těla měřená od ramenního kloubu k sedacímu hrbolu přesahuje kohoutkovou výšku v poměru 11 : 10.
  • Hloubka hrudníku je více než polovina výšky v kohoutku.
  • Maximální délka čenichu se rovná třetině délky celé hlavy.
  • Minimální délka čenichu se rovná jedné čtvrtině délky celé hlavy.
  • U psů, samců, se obvod lebky přibližně rovná výšce v kohoutku.

POVAHA / TEMPERAMENT:

  • Jako původní bojový pes má bordeauxská doga vlohy pro hlídání, které provádí s ostražitostí a velkou odvahou, avšak bez agresivity. Je dobrý společník, ke svému pánovi velmi přítulný a láskyplný. Klidný, vyrovnaný pes s vysokým prahem vzrušivosti. Pes-samec má obvykle dominantní povahu.

HLAVA:

  • Mohutná, hranatá, široká, poměrně krátká a při pohledu shora a zepředu lichoběžníková. Podélné osy lebky a hřbetu nosu se směrem kupředu sbíhají. Hlava je na každé straně čelní rýhy zbrázděná symetrickými vráskami. Tyto hluboké záhyby vrásek se mění podle toho, zda je pes v pozoru či ne. Typická je vráska, která se táhne od vnitřního koutku oka ke koutku tlamy. Pokud existuje vráska běžící od vnějšího koutku oka ke koutku tlamy nebo k laloku, měla by být málo patrná.

MOZKOVNA:

  • Lebka
    Psi: obvod lebky měřený v jejím nejširším místě, odpovídá přibližně kohoutkové výšce.
    Feny: obvod lebky může být o něco menší.
  • Objem a tvar lebky jsou tvořené silně vyvinutými spánkovými kostmi, nadočnicovými a jařmovými oblouky a šířkou dolní čelisti. Temeno hlavy je mírně klenuté. Čelní rýha je hluboká, směrem k týlu se zmenšuje. Čelo dominuje obličeji, ale příliš nevyčnívá. Nicméně je spíše širší než vysoké.
  • Stop:
    Velmi výrazný, se hřbetem nosu tvoří téměř pravý úhel (95 – 110°). 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

  • Nosní houba:
    Široká, dobře otevřené nozdry, dobře pigmentovaná, barva odpovídá barvě masky. Zvednutá nosní houba („pršáček") je povolená, nesmí však být vmáčknutá do obličeje.
  • Čenich:
    Silný, široký, hluboký, ale ne masitý pod očima, relativně krátký; horní linie lehce prohnutá s přiměřeně zřetelnými vráskami. Ke špičce nosu se čenich téměř nezužuje; při pohledu shora je v podstatě čtvercový. S rovinou temene hlavy tvoří hřbet nosu směrem vzhůru velmi tupý úhel. Když je hlava držená vodorovně, nachází se tupý, široký a hluboký konec čenichu na kolmici, spuštěné z nosní houby. Obvod čenichu je zhruba 2/3 obvodu hlavy. Jeho délka se pohybuje mezi třetinou a čtvrtinou celkové délky hlavy, měřené od nosní houby k týlnímu hrbolu. Dosažení těchto mezních hodnot (nejvýše jedné třetiny a nejméně jedné čtvrtiny celkové délky hlavy) je sice přípustné, avšak není žádoucí. Ideální délka čenichu je mezi uvedenými hranicemi.
  • Čelisti:
    Silné, široké. Předkus (předkus je typický pro plemeno). Zadní strana dolních řezáků stojí bez dotyku před přední stranou horních řezáků. Dolní čelist je zakřivená směrem nahoru. Brada je dobře vyjádřená a nesmí ani přehnaně přesahovat horní pysk, ani jím nesmí být zakrytá.
  • Zuby:
    Silné, zvláště špičáky. Dolní špičáky jsou posazené daleko od sebe a mírně zahnuté. Řezáky jsou dobře posazené, především v dolní čelisti, kde tvoří téměř přímou řadu.
  • Pysky:
    Horní pysk masitý, lehce svěšený, volný. Při pohledu z boku je dolní okraj pysku zaoblený. Horní pysk překrývá po stranách dolní čelist. Vpředu se okraj horního pysku dotýká dolního pysku, pak po obou stranách klesá dolů a tvoří (při pohledu zepředu) široké obrácené "V".
  • Líce:
    Výrazné díky velmi silně vyvinutým žvýkacím svalům.
  • Oči:
    Oválné, posazené daleko od sebe. Vzdálenost mezi oběma vnitřními očními koutky odpovídá zhruba dvojnásobku délky jednoho oka (oční štěrbiny). Upřímný výraz. Třetí víčko nesmí být vidět.            
  • Barva:
    oříšková až tmavě hnědá u psů s černou maskou; světlejší zbarvení očí je přípustné, ale ne žádoucí, u psů s hnědou maskou nebo bez masky.
  • Uši:
    Poměrně malé, poněkud tmavší barvy než ostatní srst. Nasazení ucha: u kořene se mírně zvedá, pak je klopené, ale ne těžce visící. Je-li pes pozorný, přiléhá vnitřní hrana ucha k líci. Špička ucha je mírně zaoblená; nesmí sahat dále než k oku. Uši jsou nasazené poměrně vysoko, v úrovni temene hlavy, jejíž šířku ještě zdůrazňují.

KRK:

  • Velmi silný, svalnatý, téměř válcový. Dostatek volné pružné kůže. Průměrný obvod krku odpovídá téměř obvodu hlavy. Od hlavy je lehce ohnutý krk oddělený mírně vyznačenou příčnou rýhou. Z profilu je horní linie krku lehce klenutá. Dobře vyjádřený lalok začíná v úrovni hrdla, tvoří záhyby až k hrudníku, aniž by přehnaně visel. Krk, v nasazení velmi široký, přechází plynule do plecí.

TRUP:

  • Horní linie:
    Pevná.
  • Kohoutek:
    Dobře patrný.
  • Hřbet:
    Široký a svalnatý.
  • Bedra:
    Široká. Spíše kratší a pevná.
  • Záď:
    Mírně skloněná ke kořeni ocasu.
  • Hrudník:
    Mohutný, dlouhý, hluboký, široký, dosahuje pod lokty. Široké, silné předhrudí jehož spodní linie je směrem dolů klenutá. Žebra dobře klenutá, ale ne sudovitá. Obvod hrudníku musí být o 25 až 35 cm větší než kohoutková výška.
  • Spodní linie a břicho:
    Stoupá v plynulém oblouku od hlubokého hrudníku k přiměřeně vtaženému, pevnému břichu; břicho není ani prověšené, ani příliš vtažené.

OCAS:

  • U kořene velmi silný. Jeho špička přednostně dosahuje ke hleznu, ale nepřesahuje ho. Nízko nesený, bez zálomku nebo zakřivení, pružný. V klidu svěšený; je-li pes v akci, zvedá se ocas z této polohy o 90° až 120°, aniž by byl nesený nad hřbetem nebo stočený.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

  • Celkový vzhled:
    Silná stavba kostí, končetiny velmi svalnaté.
  • Plece:
    Silné, výrazné osvalení. Lopatka středně šikmá (sklon k vodorovné linii asi 45°). Úhel mezi lopatkou a nadloktím je o něco větší než 90°.
  • Nadloktí:
    Velmi svalnaté.
  • Lokty:
    Leží v ose trupu, nejsou ani příliš těsně přilehlé k hrudníku, ani vybočené.
  • Předloktí:
    Při pohledu zepředu rovné, nebo od loktů mírně vbočené ke střední linii těla, především u psů s velmi širokým hrudníkem. Při pohledu z boku svislé.
  • Nadprstí:
    Silné. Při pohledu z boku mírně šikmé. Při pohledu zepředu někdy mírně vybočené, aby se tak vyrovnalo menší vbočení předloktí.
  • Přední tlapky:
    Silné. Prsty sevřené, drápy zahnuté a silné, polštářky dobře vyvinuté a pružné. Přes svou váhu má bordeauxská doga dobrý postoj na pevných prstech.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

  • Celkový vzhled:
    Masivní končetiny se silnými kostmi; dobře zaúhlené. Při pohledu zezadu rovnoběžné a svislé; působí dojmem síly, třebaže nejsou pánevní končetiny tak široce postavené, jako hrudní končetiny.
  • Stehna:
    Silně vyvinutá a objemná s výraznými svaly.
  • Kolena:
    Rovnoběžná s podélnou osou těla nebo mírně vybočená.
  • Bérce:
    Relativně krátké, svalnaté, poměrně strmé.
  • Hlezna:
    Suchá; přiměřeně otevřená.
  • Nárty:
    Krátké, silné, bez paspárků.
  • Zadní tlapky:
    Poněkud delší než přední, prsty sevřené.

CHODY / POHYB:

  • Na molossa dosti pružné chody. Při chůzi je pohyb volný a pružný, nízko nad zemí. Především v klusu, což je pohyb, kterému se dává přednost, dobrý posun pánevních končetin a prostorné vykročení hrudních končetin. Pokud pes zrychlí klus, sníží se hlava, horní linie se sklání kupředu a hrudní končetiny se ve snaze dosáhnout dál pohybují blíže k podélné ose těla. Krátký cval s poměrně vysokou akcí. Na krátkou vzdálenost je pes schopný dosahovat velké rychlosti, při které se sníží k zemi.

KŮŽE: 

  • Silná a dostatečně volná, bez nadměrných vrásek.

OSRSTĚNÍ:

  • Srst:
    Hladká, krátká a na dotek měkká.
  • Barva:
    Jednobarevná ve všech odstínech žluté od mahagonové až po izabelovou. Žádoucí je dobrá pigmentace. Malé bílé odznaky na hrudi a prstech jsou přípustné.
  • Maska:
  • Černá maska:
    Maska je často jen menší; nesmí dosahovat až na lebku. Může se objevit lehké černé stínování na lebce, uších, krku a hřbetu. Nosní houba je černá.
  • Hnědá maska:
    (dříve: „červená“ nebo „hnědožlutá") Nosní houba je hnědá; okraje víček a pysků jsou rovněž hnědé. Může se vyskytnout neinvazivní hnědé stínování: každý chlup má žlutohnědou či pískovou část a hnědou část. V takovém případě mají šikmé partie těla světlejší zbarvení.
  • Bez masky:
  • Srst je plavá:
    kůže se zdá být červená (dříve označováno jako „červená maska"). Nosní houba je načervenalá.

VÝŠKA A HMOTNOST:  

  • Výška musí více či méně odpovídat obvodu lebky.
  • Kohoutková výška:     
    Psi:     60 až 68 cm
    Feny:  58 až 66 cm
  • Odchylka 1 cm dolů a 2 cm nahoru se toleruje.
  • Hmotnost:      
    Psi:      nejméně 50 kg
    Feny:   nejméně 45 kg
  • Feny: Shodné znaky, ale méně výrazné.

VADY:

  • Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považovaná za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa. 

VÁŽNÉ VADY:

  • Hlava příliš malá nebo přehnaně objemná.
  • Přehnaně buldočí typ: Plochá lebka, čenich kratší než čtvrtina celkové délky hlavy.
  • Objemná vráska za nosní houbou. Výrazné vrásky na hlavě.
  • Výrazná boční odchylka dolní čelisti.
  • Řezáky trvale viditelné při zavřené tlamě. Velmi malé řezáky, nepravidelně postavené.
  • Klenutý hřbet.
  • Ocasní obratle srostlé, ale ne vybočené.
  • Vbočené přední tlapky (i mírně).
  • Příliš vybočené přední tlapky.
  • Plochá stehna.
  • Příliš otevřený hlezenní kloub – strmé zaúhlení.
  • Příliš zaúhlená hlezna, předstojný postoj pánevních končetin.
  • Kravský nebo sudovitý postoj pánevních končetin.
  • Toporný chod nebo silně kolébavý pohyb pánevních končetin.
  • Dušnost, chroptění.
  • Bílá srst na špičce ocasu nebo na přední straně končetin – hrudních nad zápěstí, pánevních nad hlezna – či bílá bez přerušení od předhrudí až k hrdlu.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Agresivita či přílišná plachost.
  • Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
  • Dlouhá, úzká hlava s nedostatečně vyjádřeným stopem, s čenichem delším než třetina celkové délky hlavy (nedostatek typu).
  • Čenich rovnoběžný s temenem hlavy či klabonosost (římský nos).
  • Zkřížené čelisti.
  • Chybějící předkus.
  • Špičáky trvale viditelné při zavřené tlamě.
  • Jazyk trvale visící ze zavřené tlamy.
  • Modré oči; vypoulené oči.
  • Srostlý ocas a vyhnutý do strany nebo zakřivený (vývrtkovitě nebo stočený).
  • Bezocasost.
  • Křivé hrudní končetiny (jako barokní židlička), prošlápnutá nadprstí.
  • Hlezenní kloub otevřený směrem dozadu (obrácené hlezno).
  • Bílá srst na hlavě nebo trupu, jakákoliv jiná barva srsti než plavá (stínovaná nebo ne) a zejména žíhaná či čokoládově hnědá (každý chlup je celý hnědý).
  • Identifikovatelný defekt omezující pohyb, vědomí nebo aktivitu psa.

Pozn.: 

  • Psi - samci musí mít dvě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
  • Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti v chovu.

 

 

 

 

Bordeauxská doga- štěně

Prodám štěně bordeauxské dogy s PP, pejska, věk 5. měsíců, jen do dobrých rukou. Info: www.facebook.com/bordeauxdogkasej,tel: 602143391,602143530

select nazev from lokality where id='36' LIMIT 1
Lokalita v
Okres Plzeň-jih
Kategorie
Plemeno
Datum vložení
24.2.2019 - 17:48
cena: ,- Kč
Ověřený mail

Články s Bordeauxská doga

Velká, avšak zranitelná – bordeauxská doga v nouzi

Velká, avšak zranitelná – bordeauxská doga v nouzi

Ano, velmi trefný název pro tento článek! Bordeauxská doga je symbolem krásného ...

ÚtulkyRozhovory o plemeni

Milí psi s lidským výrazem to – jsou bordeauxské dogy!

Milí psi s lidským výrazem to – jsou bordeauxské dogy!

Jak to mají bordeauxské dogy s dysplazií kyčelních kloubů? A zajímá vás třeba problematika ...

Rozhovory o plemeni

Hoď své srdce za překážku, tvůj pes tam pak skočí za ním!

Hoď své srdce za překážku, tvůj pes tam pak skočí za ním!

Bordinky jsou psi, kteří okouzlí na první pohled. Jsou také neuvěřitelní parťáci a snad ...

Rozhovory o plemeni

Bordáčik vám zožerie celé srdce a peňaženku!

Bordáčik vám zožerie celé srdce a peňaženku!

Připomeňme si nejčtenější článek minulého měsíce. Líbil se vám portrét plemene a ...

Rozhovory o plemeni

Bordeauxská doga nejvíce touží po kontaktu s člověkem!

Bordeauxská doga nejvíce touží po kontaktu s člověkem!

Imponují vám molossoidní plemena? Tak to si určitě „smlsnete“, neboť nám po celý měsíc ...

Představení plemene v podobě portrétu

Fotografie plemene