Španělský mastin

1. celkový popis: španělský mastin je velký, těžký, vyváženě stavěný pes mimořádných proporcí, velmi silný a svalnatý, s kompaktní kostrou, velkou hlavou a polodlouhým osrstěním

Z milého a něžného společníka se ve vztahu k nepřátelským šelmám a cizím osobám staví uzavřeně až nepřátelsky, zvláště je-li používán jako strážce a ochránce pozemků a stád. Jeho štěkot je drsný, hluboký a těžký a vzhledem ke své síle nezaměnitelný.

Jedná se o mimořádně inteligentního a současně krásného psa; obě vlastnosti vyjadřuje jeho výraz. Chováním se projevuje jako sebevědomý pes, který používá svoji sílu přiměřeně, neboť si své mimořádné síly je dobře vědom.

2. Kohoutková výška: nahoru neomezená, přičemž se dává přednost větším harmonicky stavěným exemplářům.

Minimální výška: psi 77 cm, feny 72 cm. Je třeba poznamenat, že obvykle jsou tyto minimální výšky silně překračovány, takže psi běžně přesahují 80 a feny 75 cm.

3. Trup: ne zcela kvadratický, takže délka trupu překračuje kohoutkovou výšku. Požadovaným cílem je funkční harmonie proporcí v klidu i v pohybu.

Použití: ochrana a strážení. Přehnaně bázlivé, zbabělé,

nevyrovnané nebo naopak agresivní psy je třeba vyloučit z chovu. Tato rasa je pevně spjata s volným chovem ovcí především merino, které provázel již v dobách středověkých svazů chovatelů ovcí (Mesta) a které bránil proti vlkům a jiným loupeživým šelmám všude, kam stáda táhla nebo se zdržovala na pastvě. I dnes doprovází tato rasa stáda ve volném chovu na pochodu i na

domácích pastvinách. Vedle toho se dnes tito psi drží k ochraně, hlídání a obraně pozemků, osob a venkovských usedlostí.

II. Hlava

1. Celkový popis: velká, silná, tvaru tupého jehlanu se širokou základnou. Poměr délky lebky k délce tlamy je 6:4. Při pohledu shora je celkový vzhled tlamy a lebky kvadratický a stejnoměrný bez výrazného přechodu od tlamy ke spánkům. Přiměřeně divergující linie tlamy a lebky (rozbíhající se).

2. Lebka: široká, silná, při pohledu z boku trochu klenutá, širší než delší. Výrazný týlní hrbol.

3. Stop: lehce, málo vyjádřený

4. Tlama: při pohledu z profilu rovná. Při pohledu zezadu téměř čtvercová, ke špičce nosu se přes i nadále impozantní šířku mírně zúžuje. V žádném případě není špičatá.

5. Nosní houba: černá, vlhká, velká a široká

6. Pysky: horní dobře překrývají spodní; dolní pysk má stejně jako koutek tlamy okraj sliznice zubatý. Sliznice musí být černé.

7. Zuby: bílé, silné a zdravé. Velké, špičaté a dobře zapadající špičáky. Silné a mohutné moláry (stoličky). Řezáky spíše malé, nůžkový skus. Plný počet premolárů (třeňových zubů)

8. Oči: v poměru k velikosti lebky malé, tvaru mandle, přednost mají tmavé, barvy lískových oříšků. Pozorný, mírný a inteligentní pohled vůči známým, velmi ostrý pohled na cizí

9. Oční víčka: silná, černě zbarvená. Dolní víčko nechává viditelný kousek spojivky.

10. Uši: středně velké, visící, trojúhelníkové, hladké. Nasazeny nad linií očí. V klidu visí a dobře přiléhají k líci, aniž by se příliš tiskly k lebce. Při vzrušení odstávají od tváře, v zadní části horní třetiny mírně vztyčené. Nekupírované.

11. Řasy: černé stejně jako černé chlupy obočí

III. Krk

ve tvaru kužele, široký, silný, dobře osvalený, pohyblivý. Silná volná kůže. Silně vyvinutý dvojitý lalok

IV. Trup

1. Celkový dojem: pravoúhlý. Silný a robustní, vykazuje enormní sílu, je ale pohyblivý a pružný

2. Kohoutek: vyjádřený

3. Hřbet: silný, dobře osvalený. Žebra s velkými mezižeberními mezerami, dobře klenutá, ne plochá. Poměr kohoutková výška-minimální obvod hrudníku je zhruba 3:4. Bedra dlouhá, široká a silná, ke slabinám se zúžují.

4. Záď: široká a silná. K horizontále a linii hřbetu skloněná cca 45o. Výška jako v kohoutku.

5. Linie hřbetu: rovná, vodorovná i v pohybu

6. Hruď: široká, hluboká, dobře osvalená, mohutná. Vyjádřená prsní kost.

7. Břicho a slabiny: břicho jen málo vtažené, široké slabiny, kůže na slabinách stažená dolů

V. Ocas

V nasazení velmi silný, není nasazen ani příliš vysoko, ani příliš dole. Silný, ohebný a s delším osrstěním než ostatní části těla. V klidu nesen dole, lehce se dotýká hlezen, v poslední čtvrtině někdy ohnutý. V pohybu a při vzrušení nese pes ocas jako šavli, na konci zatočený, ale nikdy zcela vytočený nahoru nebo ležící na zádi

VI. Hrudní končetina

1. Celkový dojem: zcela svislé. Rovné a při pohledu zpředu rovnoběžné. Předloktí třikrát delší než nadprstí. Silné kosti se silným nadprstím.

2. Plece: šikmé, dobře osvalené, delší než předloktí.

3. Úhel lopatka-pažní kost: cca 100o

4. Úhel pažní kost-předloktí: cca 125o

5. Nadprstí: při pohledu z boku téměř rovné. Prakticky je pokračováním předloktí. Silné kosti.

6. Tlapy: kočičí tlapka, uzavřená, silné prsty, vysoké a dobře klenuté. Drápy a polštářky robustní a tvrdé. Přiměřeně vyvinutá kůže mezi prsty

VII. Pánevní končetina

1. Celkový dojem: silné, dobře osvalené. Při pohledu ze strany přiměřeně úhlené. Při pohledu zpředu a ze strany svislé; hlezna rovná, uzpůsobená k tomu, aby psovi poskytovala lehkost, mrštnost a eleganci při dostatečném pohybu

2. Stehno: silné a dobře osvalené

3. Úhel pánev-stehno: cca 100o

4. Podkolení: dlouhé kosti, dobře osvalené, silné kosti

5. Úhel stehno-podkolení: cca 120o

6. Hlezna: vyjádřená s dobře definovanou patou

7. Úhel hlezna: otevřený, cca 130o

8. Tlapy: kočičí tlapky, téměř oválné. Jednoduché nebo dvojité paspárky, které se mohou amputovat

VIII. Pohyb

Především klus, harmonický, silný a rovný. Žádný mimochod.

IX. Kůže

Elastická, silná, bohatá, růžová s tmavou pigmentací. Všechny sliznice černé.

X. Osrstění

Silné, husté, hrubé, polodlouhé, hladké na celém těle až po prsty nohou. Odlišují se dva druhy srsti; krycí srst na hřbetě a srst, která kryje žebra a chrání slabiny. Na končetinách poněkud kratší a na ocase poněkud delší a hedvábnější

XI. Barvy

Rozdílné, přičemž jednobarevnosti - žlutá, lví barva, červená, černá, vlčí šeď a jelení červeň - se dává přednost. I kombinované barvy jako žíhání, s bílým límcem nebo skvrnité.

XII. C H Y B Y

1. Lehké: lehce oblá hlava při pohledu z profilu. Chybějící jeden premolár, klešťový skus. Slabý, v pohybu měkký a zvlněný hřbet. Poněkud slabší nadprstí a předloktí. Lehká bázlivost.

2. Těžké (vylučují zadání známky "výborný"): špičatá tlama. Mírný předkus. Ztráta více premolárů nebo špičáků, která nevznikla úrazem. Klesající hřbet. Silná přestavěnost. Slabé nebo křivé postavení končetin. V pohybu velmi volné lokty. Kravský postoj v klidu a v pohybu. Zvlněná, rozcuchaná nebo příliš dlouhá srst. Kupírované uši nebo ocas. Přílišná ektropie nebo entropie. Nevyrovnaná povaha, přehnaná bázlivost nebo agresivita. Slabý, lymfatický vzhled. Ocas nesený položený na hřbetu.

3. Vady vylučující z chovu: hrbatý nos. Jakýkoliv stupeň podkusu. Přehnaný předkus. Nedostatky v pigmentaci nosní houby a sliznic provázené světlým okem. Monorchismus a kryptorchismus

Pozn: Všichni psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela uložená v šourku.