Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Brazilská fila

Český názevBrazilská fila
Původní názevFila Brasileiro
Zkratka plemeneFIB
Číslo standardu225
FCI skupinaII. - Pinčové a knírači
Velikostvelký (nad 61 cm)
Druh srstikrátká
Vhodnostpro zkušené
pro aktivní lidi
Umístěnído bytu
na zahradu
Využitíklidné procházky

Standard

CELKOVÝ VZHLED:

Typické molossoidní plemeno. Mohutná kostra, pravoúhlá a kompaktní stavba těla, ale harmonická a s dobrými proporcemi. Vykazuje spolu s mohutným tělem velké množství koncentrované energie, která je jasně patrná. Pohlavní výraz musí být velmi dobře vyjádřený a správný (samičí fena, samčí pes).

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

  • Tlama je mírně kratší než mozkovna.
  • Délka trupu, měřená od výběžku hrudní kosti k sedacím hrbolům přesahuje výšku v kohoutku o 15%.
     

POVAHA / TEMPERAMENT:

  • Pro tohoto psa je typická odvaha, odhodlanost a vynikající statečnost. Vůči svému majiteli a jeho rodině je oddaný, poslušný a extrémně tolerantní k dětem. Jeho věrnost je příslovečná, naléhavě vyhledává společnost svého pána. Jeho chování je klidné, výrazně sebejisté a sebevědomé, neotřesou jím neznámé zvuky či nové prostředí. Jako hlídač majetku je nepřekonatelný, má vrozený instinkt pro lov velké zvěře a jako honácký pes. Přestože jednou z jeho vlastností je přirozený odstup od cizích osob, především v jeho vlastním teritoriu, musí být ovladatelný, zvláště ve výstavním kruhu.

VÝRAZ:

  • V klidu rozvážný, ušlechtilý a sebejistý. Nikdy není znuděný, nesoustředěný nebo lhostejný. V afektu by měl jeho vzhled vyjadřovat odhodlání pevným, pronikavým pohledem.

HLAVA:

  • Hlava fily je velká, těžká, mohutná, přitom však vždy v dobrém poměru k celému tělu. Při pohledu shora se podobá lichoběžníku, v němž je hlava vepsána ve tvaru hrušky.

MOZKOVNA:

  • Lebka:
  • Z profilu opisuje lebka plynulý oblouk od stopu až k týlnímu hrbolu, který je dobře vyjádřený a vystupuje obzvláště u štěňat. Při pohledu zepředu je lebka veliká, široká, horní linie lehce klenutá. Boční linie lebky probíhají téměř svisle v oblouku, který se k tlamě mírně zužuje.
  • Stop:
  • Při pohledu zepředu prakticky chybí. Čelní rýha je malá a hladce stoupá vzad, zhruba doprostřed lebky. Při pohledu ze strany je stop jen mírně naznačený, ve skutečnosti je tvořený pouze dobře vyvinutým obočím.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

  • Nosní houba:
    Dobře vyvinutá; široké nozdry, které ovšem nedosahují celé šířky horní čelisti, černé barvy.
  • Tlama:
    Silná, široká a hluboká, vždy v souladu s mozkovnou. Poměrně hluboká u lebky, ale hloubka nepřesahuje její délku. Při pohledu shora je pod očima dobře vyplněná, až ke svému středu se zužuje a pak se ke konci opět mírně rozšiřuje. Při pohledu ze strany je horní linie tlamy rovná nebo lehce klenutá (římský nos), ale nikdy konkávní. Přední strana tlamy je k horní linii tlamy téměř kolmá, s malou prohlubní přímo pod nosní houbou.
  • Pysky:
    Horní pysk je silný, masitý, visící, překrývá dolní pysk a tvoří dokonalý oblouk. Tím formuje dolní linii tlamy, která je s horní linií téměř rovnoběžná. Dolní pysk přiléhá k řezákům a špičákům dolní čelisti, odtud je volný se zvlněným okrajem až ke koutkům tlamy, které jsou vždy zřetelné. Tlama je u lebky velmi hluboká, hloubka ale není větší než délka tlamy. Okraje pysků tvoří hluboké obrácené "U".
  • Zuby/Čelisti:
    Zuby jsou zřetelně širší než delší, silné a bílé. Horní řezáky jsou u kořene široké a zužují se ke špičce. Špičáky jsou silné, pevně a daleko od sebe posazené. Ideální skus je nůžkový.
  • Oči:
    Středně velké až velké, mandlového tvaru, posazené poměrně daleko od sebe a středně až hluboko uložené. Povolené barvy očí: od tmavě hnědé po žlutou - vždy v souladu s barvou srsti. Tmavší zbarvení je preferováno. Následkem množství volné kůže mají mnozí jedinci visící spodní víčka, což není považováno za vadu; tento detail podtrhuje melancholický výraz typický pro toto plemeno.
  • Uši:
    Visící, velké, silné, ve tvaru "V". Široké v nasazení, ke špičce se zužující. Špičky zaoblené. Nasazené na zadní části lebky, v klidu v úrovni očí. V afektu jsou uši nad touto základní pozicí. Nasazení ucha je šikmé, na předním okraji výš než na zadním. Svěšené podél lící, nebo složené dozadu, takže je vidět vnitřek ucha (růžovité ucho).

KRK:

  • Mimořádně silný a svalnatý, působí krátkým dojmem. Šíje mírně klenutá, dobře odstupující od hlavy. Lalok na hrdle.

TRUP:

  • Silný, široký a hluboký, pokrytý silnou a volnou kůží. Hrudní část je delší než břišní.
  • Horní linie:
    Kohoutek je položený níže než záď. Díky postavení lopatek daleko od sebe, je kohoutek široký a skloněný. Za kohoutkem horní linie mění směr a plynule stoupá k zádi. Hřbetní linie nemá být pronesená nebo klenutá (kapří hřbet).
  • Bedra/Slabiny:
    Kratší a ne tak hluboké jako hrudník, zřetelně patrné rozdělení na dvě části (podél páteře). U fen je slabina hlubší. Při pohledu shora jsou bedra užší než hrudník a záď, ale netvoří zúžený pas.
  • Záď:
    Široká, dlouhá, skloněná k horizontále asi v úhlu 30o, na konci hladce zaoblená. Záď je o něco výše než kohoutek. Při pohledu zezadu je záď zhruba stejně široká jako hrudník, u fen může být dokonce i širší.
  • Hrudník:
    Dobře klenutá žebra; jejich oblouk přesto nesmí ovlivnit polohu lopatek. Prsa hluboká a široká, dosahující až k lokti. Hrudní koš dobře vyvinutý.
  • Spodní linie a břicho:
    Dlouhý hrudník, jeho spodní linie probíhá rovnoběžně s podložkou. Břicho lehce vtažené, ale nikdy ne silně vykasané.

OCAS:

  • Velmi široký u kořene, středně vysoko nasazený, rychle se zužuje, dosahuje ke hleznům. V afektu je ocas vysoko nesený s výrazným zakřivením na konci. Neměl by být nesen zatočený nad hřbetem nebo se jej dotýkat.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

  • Celkový vzhled:
    Délka končetiny, od podložky k loktům, by měla být polovinou kohoutkové výšky.
  • Plece:
    Plece jsou tvořeny dvěma kostmi stejné délky – lopatkou a nadloktím. Lopatka svírá s horizontálou zhruba úhel 45°, s nadloktím přibližně úhel 90°. Spojení lopatky s nadloktím tvoří ramenní kloub. Ten leží na stejné úrovni jako výběžek předhrudí, ale nepatrně vzadu. V ideálním případě se ramenní kloub nachází v polovině vzdálenosti mezi loktem a kohoutkem. Myšlená svislice spuštěná z kohoutku by se měla dotýkat lokte a procházet tlapou.
  • Předloktí:
    Končetiny musí být rovnoběžné. Silné a rovné kosti.
  • Zápěstí:
    Silná a výrazná.
  • Nadprstí:
    Krátká, mírně šikmá.
  • Přední tlapky:
    Silné a dobře klenuté prsty, ne příliš sevřené. Pes stojí na masivních prstech a polštářcích, které jsou dlouhé, široké a objemné. V korektním postoji směřují tlapy přímo kupředu. Silné tmavé drápy; bílé drápy jsou přípustné, pokud je srst na odpovídajících prstech bílá.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

  • Celkový vzhled:
    Poněkud lehčí kosti než u hrudní končetiny, ale přesto nikdy nejsou slabé v poměru k celému tělu. Pánevní končetiny rovnoběžné.
  • Stehna:
    Široká; jejich oblý obrys je tvořen silnými svaly odstupujícími od pánevních kostí a vytvářejícími celé osvalení zádi. Proto musí být pánev správné délky.
  • Hlezna:
    Silná. Přiměřeně zaúhlená.
  • Nárty:
    Mírně šikmé, delší než nadprstí hrudní končetiny. 
  • Zadní tlapky:
    Více oválné než tlapky hrudních končetin, ale jinak stejné. Bez paspárků.

POHYB:

  • Vydatný a pružný, připomínající pohyb velkých kočkovitých šelem. Charakteristický je mimochod - druh chůze, při němž se obě končetiny na jedné straně těla pohybují současně vpřed a vzad. Tím vzniká houpavý a vlnivý pohyb hrudníku a kyčlí (tzv. velbloudí mimochod), zdůrazněný pohybem ocasu, zvláštně pokud je nesen zvednutý.
    V kroku je hlava nesená níže než hřbet. Klus je plynulý, volný, lehký s dlouhým, energickým a vydatným vykročením. Cval je plný síly a u tak velkého a těžkého psa nečekaně rychlý. Díky typicky volné molossoidní stavbě těla, pohyby fily nejen budí dojem pružnosti, ale skutečně jí umožňují dělat náhlé a rychlé změny směru.

KŮŽE:

  • Jedním z nejdůležitějších znaků plemene je silná, volná kůže na celém těle, především na krku, kde tvoří na hrdle výrazný lalok, často přecházející na hrudník a břicho. Někteří jedinci mají záhyb kůže po stranách hlavy, také na kohoutku až na plecích. Pokud je pes v klidu, je hlava bez vrásek. V afektu pes zvedá uši a stažením kůže vznikají na lebce drobné podélné vrásky mezi ušima.

OSRSTĚNÍ:

  • Srst: Krátká, hladká, hustá a přiléhající těsně k tělu.
  • Barva: Žíhaná, plavá a černá. S černou maskou nebo bez masky. U všech povolených barev jsou přípustné bílé znaky na tlapkách, hrudi a špičce ocasu. Bílá barva jinde v srsti je považovaná za vadu.   

VÝŠKA A HMOTNOST:  

  • Kohoutková výška:    
    Psi:     65 až 75 cm.
    Feny:  60 až 70 cm.
  • Hmotnost:                 
    Psi:      minimálně 50 kg.
    Feny: minimálně 40 kg.

VADY:

  • Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
  • Klešťový skus.
  • Krátká tlama.
  • Malé uši.
  • Vysoko nasazené uši.
  • Příliš světlé oči.
  • Vrásky na lebce v případě, že je pes v klidu.
  • Předkus.
  • Podbradek (vráska pod bradou před lalokem).
  • Sedlovitě pronesený hřbet.
  • Velmi úzká záď.
  • Stočený ocas nesený nad hřbetem.
  • Nedostatečně hluboký hrudník.
  • Výrazné vybočení nadprstí a nártů končetin.
  • Přeúhlené (šavlovité) pánevní končetiny.
  • Nedostatečně prostorný pohyb, krátký krok.

VÁŽNÉ VADY:

  • Apatie nebo bázlivost.
  • Kvadratická stavba těla.
  • Malá hlava.
  • Výrazný stop při pohledu zepředu.
  • Krátký horní pysk.
  • Vystupující oči. Kulaté oči. Nedostatečná pigmentace očních víček.
  • Chybění dvou zubů s výjimkou P1 (první třenovní zuby).
  • Chybějící lalok.
  • Kapří hřbet nebo vodorovný hřbet.
  • Přehnaně vtažené břicho.
  • Lehká kostra. Nedostatek substance.
  • Kravský postoj.
  • Nedostatečné, strmé úhlední pánevních končetin.
  • Bílé znaky pokrývající více než čtvrtinu těla.
  • Výška přesahující maximum uvedené ve standardu.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
  • Každý jedinec jasně vykazující známky fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
  • Masová nosní houba.
  • Podkus.
  • Předkus, pokud jsou při zavřené tlamě vidět zuby.
  • Chybění jednoho špičáku nebo jedné stoličky s výjimkou M3.
  • Modré oči.
  • Kupírované uši nebo ocas.
  • Záď níže než kohoutek.
  • Jiný krok než mimochod.
  • Kůže jiná než volná a pružná.
  • Jedinci bílí, šedí, skvrnití, černo-žlutí, modří.
  • Psi nižší než 65 cm a feny nižší než 60 cm v kohoutku.
  • Umělé změny exteriéru, albinismus, nedostatek typu.

Pozn.:

  • Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
  • Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

 

Kalendář akcí