Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Hoď své srdce za překážku, tvůj pes tam pak skočí za ním!

Bordinky jsou psi, kteří okouzlí na první pohled. Jsou také neuvěřitelní parťáci a snad jediné „mínus“, které mají, je fakt, že jsou možná trochu náročnější na krmení a péči. S tím vším se ale seznámíte v našem dalším povídání. A tentokrát od Papoušků…


Hoď své srdce za překážku, tvůj pes tam pak skočí za ním!
Panýrková Iveta 14.2.2019 2440x Rozhovory o plemeni

Možná si kladete otázku od jakých papoušků… Žádný strach, nebude to od papoušků, ale od Papoušků, chovatelů, kteří svůj život zasvětili těmto majestátním psům. A sympatická Jana Papoušková nám prozradí nejen to, jak velkou smečku bordinek doma mají, ale také kolik toho dokáže takový obr spořádat, a co je třeba si uvědomit, než se pro takové plemeno vůbec rozhodneme.

Jani, mám pro vás „záludnou“ otázku hned na úvod – proč právě bordeauxská doga?

Pro začátek bych chtěla poděkovat za oslovení naší chovatelské stanice. K bordeauxským dogám jsme se dostali před zhruba deseti lety, když jsme se v rodině rozhodovali, jakého parťáka si vlastně vybrat. Naším záměrem bylo pořídit si především velké, silné plemeno, které by ale nebylo příliš náročné na aktivitu. Když jsme se jeli do chovatelské stanice pouze podívat, měli jsme následně všichni jasno (smích). Borďák nás chytl všechny za srdce a byla to jasná volba.

Kdy jste se rozhodla pro chov a má název vaší chovatelské stanice nějaký zvláštní význam?

Začínali jsme s jedním borďákem. Tehdy jsme se se vším seznamovali, učili se a objevovali výstavy. Poprvé jsme se rozhodli to zkusit v Litoměřicích, kde náš pes ihned zvítězil. Tohle krásné „šílenství“ se zalíbilo jak mě, tak i mým rodičům a do půl roku jsme začali uvažovat o dalším psím kamarádovi, tentokrát to byla slečna, abychom měli doma páreček. Ve chvíli, kdy jsme ho měli, jezdili jsme po výstavách a užívali si úspěchy. A pak v době, kdy byla fenka připravená na první štěňátka, jsme začali reálně přemýšlet o chovatelství. Název naší chovatelské stanice „Kennel House Parrot“ vznikl celkem jednoznačně, a to podle našeho příjmení. Přišlo mi to originální a dobře zapamatovatelné.

Kolik máte v současné době psů a seznámila byste nás s nimi blíže?

V současné době máme dvacet dva dospělých bordeauxských dog a k tomu ještě tři štěňátka na prodej. Dospěláci se jmenují: Amanda from House Parrot, Coco Chanel from House Parrot, Josefina Walker from House Parrot, Hugo King from House Parrot, Milivoy From House Parrot, Embroise Red Cannibals, Dirty Harry TudoroDogues, Dark Secret z Oříšků, Charon Dirty from House Parrot, Fugas Red Cannibals, Diva aus dem House Lehmann, Litchi des Pas de Tacite, Caesar from House Parrot, Merilyn from House Parrot, Julietta Coco from House Parrot, Jch.ST.Johns Bestzi Olivia, Jimbo Jambo from House Parrot, Joshua Enzo from House Parrot, Melmen from House Parrot, OK Flufy Dardania Domus, Ozzy Dardania Domus, Rupert From House Parrot.  A tři štěňátka z posledního vrhu S – Santos, Sabar a Scotty from House Parrot.

Toto plemeno chováte poměrně dlouho. Znáte jeho českou historii? Nám se totiž dosud nic moc o příchodu bordeauxské dogy do Čech vypátrat nepovedlo…

Bordeauxské dogy pochází z Francie, kde byly díky své mohutné postavě vychovávány pro boj s medvědy. Postupem času byli tito psi kvůli tehdejší špatné situaci skoro vyhubeni, ale zachránili se někteří jedinci, kteří byli využiti k dalším chovům a vývoji tohoto plemene. To se pak dostalo do Německa a následně i do České republiky.

Bordeauxské dogy patří mezi plemena s vysokým výskytem DKK. Genetika v tom určitě nese svůj podíl, ale vývoj kloubů lze rozhodně ovlivnit třeba správnou výživou, péčí atd. Vy jste opravdu velmi zkušená chovatelka, Co byste tedy doporučila, aby náš pes rostl co nejlépe?

Určitě doporučuji krmit kvalitní stravou. Kvalitní granule jsou základem pro vývoj a pro takhle velké plemeno také maso, aby v tom měl pes veškeré živiny a vše, co potřebuje pro správný růst. Také přidáváme vitamíny a kloubní výživu, protože ta je u velkého molossa hodně důležitá.

Mnoho lidí dnes razí jako nejsprávnější formu krmení BARF. Myslíte si, že je vhodné takto krmit i tyto psy? Je možné tímto způsobem vytvořit stravu tak vyváženou, aby bylo vše v pořádku?

Já BARF upřímně neupřednostňuji, jelikož si myslím, že bordeauxským dogám nepatří do misky kosti, ale je to věc názoru. Co se mi v BARFu naopak líbí, je například syrové maso a zelenina. Myslím si, že každý má na barfování jiný názor, ale pro mne je syrová strava přijatelná pouze v určitém množství a v určitých surovinách, rozhodně neholduji už zmíněným kostem.

Vaše plemeno je jistě náročné i na množství krmiva. Kolik toho vůbec takový pes spořádá?

Dospělé pejsky krmíme třikrát denně. Malá snídaně na nastartování dne, oběd mají klasický větší a k večeři už dostávají pouze malou dávku. Neřeknu vám přesně, kolik toho spořádá celkem, protože opravdu krmíme ve velkém množství. Krmíme třikrát denně z toho důvodu, abychom například eliminovali vznik torze žaludku, která je u molossoidních plemen častá.

Prozraďte nám něco bližšího o celkové péči o bordeauxské dogy, a jak jsou na tom se zdravím?

Každý, kdo má nějakého čtyřnohého parťáka, moc dobře ví, že když se vyskytne nějaký vážnější problém, je to vždy velmi psychicky a finančně náročné, a to jak pro psa, tak samozřejmě i pro jeho majitele. Když bordina trpí, tak trpí i její pán. Každá bordina má jiné zdraví, ale to se zase odvíjí od toho, z jakého chovu si pejska vyberete, a co od toho očekáváte. Bohužel vám ani ten nejlepší chovatel nemůže zaručit, že si kupujete stoprocentně zdravého psa, někdy se chybička vloudí třeba až v průběhu života pejska.

Na mě a jistě i na okolí působí bordinky jako psi, které jen tak nic nevyvede z míry. Jak je to ve skutečnosti?

Každý borďák je jiný (smích), jedinečný svou povahou a každý má určité znaky, které ten další nemá. Pro mě je toto plemeno bezkonkurenční hlavně tím, jací jsou to prima společníci. Bordina miluje společnost a lidi ve svém okolí, samozřejmě má ráda i návštěvy. U nás je vítaný každý, komu nevadí „slinty“ a chlupy (smích).

Jak jsou na tom s březostí a porodem?

S březostí je to u bordeauxských dog vcelku obtížné, ale bereme to tak, že je to příroda. Chovatel, který to dělá srdcem, ví, že se přírodě nedá poručit a buď se to povede, nebo ne, je to vždy sázka do loterie. Ale když se zadaří, opravdu to stojí za to, jelikož porod ať císařským řezem nebo přirozený je něčím úžasným. Zažila jsem za těch deset let samozřejmě oba, vždy je to pro mne velice emotivní zážitek, protože všechny pejsky máme jako děti. Pro nás chovatele, a myslím si, že mluvím snad za všechny, jsou mnohopočetné vrhy samozřejmě lepší než ty málopočetné. Není to z důvodu zisku ze štěňat, je to z důvodu práce a píle, kterou vynaložíte na péči o fenu a štěňátka v prvních dnech. Tahle práce je totiž k nezaplacení. Vidíte prostě celý průběh a vývoj života.

Chystáte teď někdy do budoucna nějaký vrh? A pokud ano, jaké to bude spojení?

Chystáme se na letní vrh. Přeci jen ty letní vrhy jsou mnohem lepší než zimní, protože štěňátka v určitém věku můžou být venku a je to takové zábavnější než odchov v pochmurných zimních dnech. Ještě se rozhoduji, jaké spojení zvolím, ale určitě se mi v hlavě už rodí nějaké tipy, ale to bych si chtěla ještě nechat jako tajemství.

Co byste vzkázala novým potencionálním zájemcům o toto plemeno a ještě to tu řečeno nebylo?

Novým zájemcům bych chtěla vzkázat, aby se nejdříve seznámili se vším, co držení tohoto plemene obnáší, protože bordeauxská doga je tvor, který svoji rodinu a její blízké velmi miluje. Proto každý, kdo uvažuje o krásném chundelatém štěňátku, by se měl nejdříve podívat a zjistit, jak tohle plemeno vyroste a také samozřejmě, jak finančně náročné to je. Přijde mi, že někteří lidé, kteří mají zájem o bordeauxskou dogu, si vůbec nezjistí, co všechno její chov obnáší a pak se stává, že odrostlého psa různě prodávají, chtějí ho darovat atd.

Já osobně si nové majitele důkladně vybírám, dávám hlavně na prvotní komunikaci a dále na osobní setkání. Myslím si, že na to mám čich, a zatím jsem se při výběru nové rodiny nikdy nezmýlila. Jako rodina jsme si už jeli také pro pejska, který byl koupený jako malý a bohužel, když vyrostl, už se majitelům nehodil. To jsou potom hrozně smutné příběhy, které provázejí i nás chovatele. Pro mě je bordeauxská doga přítelem do nepohody a parťákem, který pozná, kdy je nálada veselá a naopak kdy se změní. Ráda říkám: „Hoď své srdce za překážku, tvůj pes tam pak skočí za ním!!

Děkuji vám za rozhovor

Foto: archiv Jana Papoušková
https://www.houseddbparrot.com

Kam dál ...