Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Milí psi s lidským výrazem to – jsou bordeauxské dogy!

Jak to mají bordeauxské dogy s dysplazií kyčelních kloubů? A zajímá vás třeba problematika březosti či plodnosti? A kolik toho vlastně tak velký pes dokáže zbaštit? Tak právě na takové otázky, a nejen na ně, jsme se ptali dalšího chovatele tohoto plemene…


Milí psi s lidským výrazem to – jsou bordeauxské dogy!
Panýrková Iveta 21.2.2019 2426x Rozhovory o plemeni
Celkem 120 článků z rubriky: O plemeni

Netrpělivě čekáte na další povídání o bordinkách? Tak jste se právě dočkali. Tentokrát si budeme povídat s chovatelem PhDr. Petrem Málkem, který nám prozradí něco ze svých letitých zkušeností získaných životem s bordeauxskou dogou.

Petře, položím vám svou obligátní úvodní otázku – proč právě bordeauxská doga?

Toto plemeno jsem poprvé viděl ve francouzském filmu, když mi bylo asi dvanáct let. Žil jsem od té doby v domnění, že se jedná o bulmastifa. Řekl jsem si, že toho psa musím mít v okamžiku, kdy dospěji. Jakmile jsme tedy postavili dům se zahradou, začal jsem se po něm dívat na výstavách. Dlouho jsem ho ale nemohl objevit, až jednou s ním do Brna zavítala chovatelka z Polska. A tak jsem poznal plemeno bordeauxská doga. Byli neskuteční, červení, milí a s lidským výrazem. Celé rodině se moc líbili, takže bylo rozhodnuto. Teď už jen mít dost financí a můžeme bordinku mít. V té době se prodávali od 25 000 do 50 000 Kč. Bylo to v době, kdy se ojetá Škodovka 120 dala pořídit za 15 000 Kč a plat se pohyboval okolo 10 000 Kč.

Název vaší chovatelské stanice „Simone Bordo“ zní velmi krásně, znamená něco konkrétního? A kdy jste se vlastně rozhodl pro chov?

Pro chov jsem se rozhodl po koupi své první fenky Cindy, kterou jsem uchovnil a měl s ní tři vrhy. Název Simone Bordo? To je jednoduché. Simone je po manželce Simoně a Bordo jako bordeauxská doga.

Kolik máte v současné době psů a mohl byste nás s nimi blíže seznámit?

V současné době mám jednoho psa jménem Edy a dvě fenky, které jsou pokračovatelkami „mojí“ krevní linie. Agátě momentálně táhne na devátý rok a Wiky je čtyřletá. Všichni mají DKK 0/0 a vyšetření srdce. Občas si koupím štěně ve Francii, odtud jsem měl dva psy, pak fenku z Rakouska, někdy kryji cizími psy, jindy svými. Záleží na příbuznosti, snažím se vždy vybrat nepříbuzné rodiče, ale u tohoto plemene to je celkem svízel, neboť po druhé světové válce zbyli asi jen čtyři desítky jedinců.

Bordeuxské dogy patří mezi plemena s vysokým výskytem DKK. Jak tuto problematiku vidíte vy?

DKK se u tohoto plemene začala u nás sledovat asi kolem roku 2000. Přesně si to nepamatuji. Od této doby se tento zdravotní problém u našeho plemene silně omezil, a to právě selekcí jedinců vybíraných do chovu. Genetika určitě nese svůj podíl, ale na nás také opravdu hodně záleží.

Jak to myslíte, že na vás hodně záleží? Týká se to třeba výživy psů?

Ano, přesně tak. Nebudu zde uvádět procentuální podíl, ten si jistě vyčtete jinde, ale výživa je dost podstatná, což jistě všichni chápete. Krmím od štěněte sušenou stravou se syrovým masem, kterou míchám dohromady. Štěňatům, ani dospělým tato strava nedělá problémy a prospívají na ní velmi dobře. Nejsem zastáncem BARFu, ani pouze sušené stravy. Vím, že se to odborníkům na výživu nelíbí, ale mně se toto osvědčilo. Přidávám od šestého týdne věku štěňat doplňky výživy. Majitelům dávám podrobný popis, jak štěně krmit, čím a které doplňky přidávat, kdy kontrolovat hladinu minerálních látek v krvi a další…

Uvádíte, že nejste zastáncem BARFu, mohu vědět proč?

BARF rovná se velký problém pro nováčka, pro štěně, je náročný na čas s možným výskytem abnormalit na kostech, a to hlavně krmením právě štěněte. Bordeauxské dogy jsou poměrně rychle rostoucím plemenem a změny, které způsobíte nevyváženou stravou, jsou jen těžko napravitelné. Ale to opravdu závisí na majiteli, kdy pozná, že se štěně nevyvíjí tak, jak má. Myslím tím bolestivost na dlouhých kostech, páteři, vybočené tlapy, rozevřené tlapky, nestandardní postoje zadních končetin a tak dále.

Takovéto plemeno je jistě náročné i na množství krmiva. Kolik toho vůbec spořádá?

Hodně, opravdu hodně. Jeden dospělý pes denně sežere asi jeden kilogram masa a tři čtvrtě kila sušené stravy. Samozřejmě záleží na konkrétním jedinci a také na tom, jestli třeba máte větší smečku, pak je o jídlo větší boj a vše je blesku rychle spořádáno.

Na mě a jistě i na okolí působí bordinky jako psi, které jen tak něco nevyvede z míry. Jak je tomu ve skutečnosti?

Povaha… No, opravdu záleží na socializaci, výchově a vedení jedince. Chcete-li mít agresivního psa, tak jej z něho uděláte. Chcete-li mít psa nekonfliktního, musíte se o to snažit, nic nejde samo od sebe. Opravdu toto záleží na majiteli. Samozřejmě, že některé štěně je od narození vůdčím typem a jiné třeba ne.

Dá se s nimi provozovat nějaký psí sport, případně jaký?

Myslím, že se s nimi může dělat vše, ale musíme dávat pozor na příliš horké letní dny a slunce. Nehodí se k vytrvalostnímu běhu, je sice schopný vyvinout velkou rychlost, ale jen na kratší vzdálenost. Přece každému by mělo být jasné, když vidí tělesnou stavbu bordeauxské dogy, k čemu se toto plemeno hodí.

Jak jsou na tom s březostí a porodem?

Krytí probíhá většinou přirozeně a fenky zabřeznou asi kolem osmdesáti procent. Je zde potřeba krýt podle hladiny progesteronu (pohlavní hormon feny), vrhy bývají početné a čítají i více jak deset štěňat, záleží na kondici daných jedinců.

Podle čeho vybíráte nové majitele pro svá štěňata a zůstáváte s nimi i nadále v kontaktu?

Podle zájmu. Také podle osobního pohovoru a v kontaktu s nimi jsem samozřejmě vždy, když mě osloví, pomáhám jim radou i osobní zkušeností, která se mi osvědčila u mých psů.

Pokud by se pes – štěně z vašeho chovu dostalo do nouze, pomohl byste mu najít nový domov? Myslíte si, že chovatelé by měli toto řešit?

Chovatel se pochopitelně snaží pomoci svému odchovanci. Buď tak, že štěně nabídne novému zájemci, nebo pomůže dočasně s azylem u sebe a například ještě inzeruje psa a hledá mu nový domov.

Chystáte teď někdy do budoucna nějaký vrh?

Ano, plánuji vrh po své šampionce Wiky Simone Bordo a otcem by měl být můj Edy. Oba mají DKK 0/0, vyšetření srdce a jeví se celkově jako zdraví jedinci.

Co byste poradil novým potencionálním zájemcům o toto plemeno a ještě to tu řečeno nebylo?

Každému zájemci napíšu na dvě A4 své rady a zkušenosti s tímto plemenem. Sděluji mu, k čemu se naše plemeno používalo a  pro koho se hodí. Upozorním na včasnou a správnou socializaci, dám několik rad ohledně růstu, to znamená, čím a jak krmit. Co štěněti nedávat, jak jej fyzicky zatěžovat, co se mi osvědčilo na srst, kdy odčervit, co dělat při průjmu a kdyby si nebyli jisti, mohou se mnou svůj problém konzultovat.

Pokusil byste se mi na závěr trochu přiblížit historii tohoto plemene u nás? Zatím se mi na tuto otázku nepodařilo nikde najít odpověď…

Historie vypadá asi takto. Do ČR dovezla toto plemeno chovatelská stanice „z Vančurovy vily“, myslím, že to byl MVDr. Albrecht. Dále to byl pan Pokorný, který v té době pracoval ve Francii a koupil si tam již nakrytou fenku. Název chovatelské stanice si však již nepamatuji a nemám dost času ho hledat. Další z těch prvních, na kterou si vzpomínám, je CHS Baghira. Na utváření tohoto plemene se v začátcích u nás podíleli chovatelé Šiška, Čurdová, Mašková, Málek, Schreiberová a Doničová. Zavzpomínal bych jistě i více, ale to bych musel mít čas a donést si z půdy starší „Moloss zpravodaje“.

Děkuji vám za rozhovor

www.doguedebordeaux.cz

Foto: archiv PhDr. Petra Málka