Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Blechy, blešky, bleší cirkus v kožichu

Mnozí z vás si určitě říkají, proč tady s blechami blbneme i v zimě. Myslíte si, že v tomto ročním období je váš pes nemůže chytnout? Opak je bohužel pravdou! Pojďme se tedy na tyto potvory podívat poněkud podrobněji. Dozvíte se mimo jiné, kde se vlastně berou, na koho nejvíce jdou, jaká rizika taková bleší invaze přináší, ale hlavně jak s nimi zatočit.


Blechy, blešky, bleší cirkus v kožichu
Radka Poslušná 28.2.2018 1947x Veterina
Celkem 22 článků z rubriky: Veterina

Málokteré zvíře dokáže v poměru ke své velikosti vyvolat tak velkou paniku jako právě blecha. Stačí, když zahlédneme jednu blešku běžet v kožichu našeho miláčka nebo z něj vyskočit a propuká hysterie jako z hororu. Podvědomě si blechy spojujeme se špínou, zanedbáváním zvířat, špatnou péčí a nedostatečnou hygienou prostředí. Zkušení pak vědí, že jedna blecha sice nedělá jaro, ale může znamenat bleší invazi, kterou je obtížné zastavit a je velmi těžké se nevítaných návštěvníků zbavit.

Co je to zač, ta blecha?

vetalia Blecha je drobný parazitující hmyz (na délku měří 1 – 8 mm), který se živí krví savců nebo ptáků. Bodavé a savé ústrojí jí umožnuje rychle a efektivně sát krev z hostitele. Kýlovitá hlava a klínovité, ze stran oploštělé tělo jí umožňují rychlý pohyb ve zvířecí srsti nebo peří a na všech končetinách má silné drápky k zachycení na hostiteli. Pevná schránka tvořená kroužky chrání tělo před poškozením. Blecha nemá křídla, ale její zadní nohy jsou dlouhé a skákavé a umožňují bleše skákat až 20 cm vysoko a 35 cm daleko. Na světě žije kolem dvou tisíc druhů blech, v ČR máme asi sto třicet druhů.

Kde se berou a jak to, že je těch potvor tolik?

Dospělé blechy se živí výhradně krví. Na rozdíl od komárů, u blech sají krev obě pohlaví. Blechy sají krev několikrát denně a přijímají jí velké množství v poměru k velikosti svého těla, takže ještě během sání vylučují řitním otvorem zbytky nestrávené krve.

Samička po sání krve klade vajíčka, která nedrží na hostiteli, ale vypadávají do okolí. Vajíčka jsou kladena postupně v několika snůškách, aby se zvýšila šance na přežití co největšího počtu potomků. Celkový počet vajíček nakladený během života jedné blechy může dosáhnout dle druhu 500 – 2000 kusů.

Z vajíčka se po několika dnech vylíhne larva, která má na svém těle chloupky a štětiny. Larvy žijí v okolí hostitele (nora, pelech, hnízdo) a nesají krev, ale živí se zejména trusem dospělých blech. Larva prochází několika vývojovými stádii, poslední stádium se zakuklí a vytvoří kokon, který je obalený nečistotami z okolí a tak jej obvykle nezpozorujeme.

Z kokonu se po několika dnech vylíhne dospělá blecha. Pokud není v blízkosti vhodný hostitel, může zůstat blecha v kokonu skrytá až dvě stě dní. Správnou dobu pro vylíhnutí pozná podle otřesů okolí, které signalizují návrat hostitele (např. návrat ptáka do hnízda po zimě). Proto může být jedinec náhle napaden velkým množstvím blech, i když např. v pelechu nebyly žádné dospělé blechy pozorovány.

Na koho teda jdou a na koho ne?vetalia 

„To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou!“, pravil moudře pan Komárek ve filmu Na samotě u lesa. Nejen protagonisté filmu, ale i mnozí majitelé chlupatých mazlíčků se už přesvědčili, že to není pravda. Blechy jsou málo vyhraněné, pokud jde o hostitele – snadno střídají různé druhy hostitelů, dokonce se stěhují i mezi savci a ptáky. To znamená, že před nimi není v bezpečí vůbec nikdo!

Mnoho druhů blech tráví část života mimo hostitele a jsou i druhy, které se jdou na zvíře pouze napít krve a jinak žijí volně v prostředí.

Pokud hostitel uhyne, blecha jej opouští, protože k sání potřebuje cirkulující krev. Dospělá blecha vydrží v teplém a vlhkém prostředí bez potravy i půl roku, v suchém prostředí brzy umírá. Celková délka života blechy záleží na konkrétním druhu, pohybuje se od několika měsíců do tří let.

Jak poznám, že má můj mazlíček blechy?

vetalia Častější škrábání na krku, bocích a hrudníku nebo vykusování břicha či okolí ocasu bývá prvním příznakem zablešení. Některá zvířata projevují atypické změny chování – např. náhle vystřelí z místa a utečou jinam, jakoby se něčeho lekla, nebo se ze spánku bleskově probudí a začnou se intenzivně kousat.

Nejsnáze přítomnost blechy zjistíte, když jí v srsti uvidíte. Nenechte se mýlit – blecha, která se pohybuje v srsti, neskáče, ale velmi rychle běhá! I když se vám podařilo zahlédnout jen jednu blechu, je velmi pravděpodobné, že je jich na zvířeti nebo v jeho okolí mnohem více. Dalším typickým příznakem jsou černé nečistoty v srsti a na kůži zvířete, které mohou být bleším trusem. Abyste odlišili bleší trus od obyčejného bláta, vyčesejte nečistoty ze psa na čistou podložku a pak setřete navlhčeným bílým ubrouskem. Pokud se nečistoty začnou rozpouštět do hnědočervené barvy, jedná se o bleší trus (nestrávenou krev). Najít na psovi či kočce bleší trus bývá mnohem snazší než najít na něm přímo blechu!

Pokročilé zablešení se projevuje vznikem boláků a strupů na kůži, ztrátami až úplným vylysáním srsti a zesílením kůže, která se někdy začne formovat do záhybů (zejména kolem ocasu a v podpaží), jaké pes dříve neměl.

A proč to vlastně řešit? Psa mám v kotci, kočka domů taky nechodí a venkovní zvířata měla vždycky blechy. Jaká rizika blechy přinášejí? vetalia 

Napadení blechami je pro zvíře v první řadě velmi nepříjemné – štípance svědí, náš mazlíček se drbe, je ve stresu a nemůže v klidu odpočívat. I pouhý stres a nedostatek odpočinku může u citlivějších jedinců vést k nervozitě, poruchám chování nebo hubnutí.

Silné napadení blechami může vést k velkým ztrátám krve a anémii (nedostatku červených krvinek). S těžkou anémií se setkáváme zejména u venku odchovávaných koťat a štěňat, kde matky ani pelech nebyly ošetřeny proti parazitům. U malých mláďat může vést těžká dlouhodobá ztráta krve až ke smrti.

vetallia Blecha psí a blecha kočičí jsou druhy, které jsou mezihostiteli některých střevních parazitů, např. tasemnice psí a tasemnice dětské (pes či kočka se nakazí pozřením nakažené blechy), krevních parazitů a u koček viru kočičí leukémie. Blecha králičí zase přenáší pro králíky velmi nebezpečné onemocnění, které se nazývá myxomatóza. Blecha morová, která žije na potkanech, krysách a napadá i člověka, přenáší bakterii dýmějového moru (ale mor může přenášet asi 55 druhů blech). Další druhy blech mohou přenášet i jiné závažné infekce – salmonelózu, tyfus, tetanus, bartonelózu atd.

Alergie na bleší kousnutí – i jedna bleška může znamenat začátek velkého problému!

Alergická dermatitida způsobená blechami neboli alergie na bleší kousnutí je nejčastějším kožním problémem u psů a koček vůbec. Sliny blech obsahují aminokyseliny, látky podobné histaminu, enzymy a antikoagulanty, které jim umožňují aktivně sát krev hostitele (krev se po vbodnutí sacího ústrojí nesráží). Tyto složky bleších slin mohou u citlivých jedinců vyvolat silné alergické reakce, kdy organismus rozpoznává tyto látky jako cizí a nebezpečné a nastoupí až neadekvátní reakce imunitního systému. V důsledku toho jsou místa blešího kousnutí extrémně svědivá – zvíře se úporně škrábe, kouše, olizuje a drbe o předměty, čímž celou situaci ještě zhoršuje. Dochází k zarudnutí kůže a narušení její integrity, vznikají boláky a strupy a snadno může dojít k druhotnému bakteriálnímu nebo kvasinkovému zánětu kůže. Následkem chronického svědění a škrábání jsou postižená místa málo osrstěná až alopetická (zcela bez srsti), kůže je ztluštělá a může být hyperpigmentovaná (ukládání pigmentu v kůži, která byla dříve světlá a bez pigmentu).

U psů bývá nejvíce postižena oblast beder a kříže, horní část ocasu, stehna, spodek břicha a oblast pupku. Čím déle problém trvá, tím více se postižené oblasti rozšiřují dopředu k hlavě a nahoru na hrudník. Naopak s délkou trvání problému se u některých postižených jedinců snižuje svědivost postižené kůže.

Kočka není pes – platí i u alergie na bleší kousnutí

Naopak kočky s tímto problémem jsou vždy svědivé. Na druhou stranu jsou velmi šikovné při odstraňování blech z kožichu, takže najít na nich pohybující se blechu jako důkaz rozvoje alergie na bleší kousnutí je velmi obtížné. Oblasti postižení jsou podobné jako u psa (krk, záda, bedra, kříž, ocas, stehna a břicho), ale poměrně časté je pouhé vypadávání srsti bez narušení kůže a vzniku boláků. Na druhou stranu mohou rozvinout příznaky tzv. miliární dermatitidy, kde je na kůži hmatné velké množství maličkých boláčků a stroupků, nebo naopak v důsledku intenzivního olizování vznikají na kůži velké rudé mokvavé léze (tzv. eosinofilní plaky).

vetallia vetallia vetallia

Alergie na blechy  - kočka

Jak s blechami můžeme bojovat?

Podle studií se celá populace blech vyskytuje v prostředí z 57% ve formě vajíčka, 34% jako larva, 8% ve stádiu kokonu a pouze 1% blech je ve fázi dospělce schopného sát krev. To poukazuje na to, že je třeba nejen zabít dospělce parazitující na zvířeti, ale zejména důkladně ošetřit prostředí, ve kterém se vyskytují další vývojová stádia blechy.

Larvy jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, vadí jím sucho, mráz nebo naopak teploty přes 35°C trvající déle než dva dny. Larvy se aktivně přemísťují ze světla do tmy – zalézají do škvír, pod nábytek a do vláken koberců. Ve venkovním prostředí se přemísťují pod stromy a keře, do trávy a pod listí. Proti tomu larva/blecha uzavřená v kokonu je proti suchu a výkyvům teploty velmi dobře chráněná.

Krok č. 1: Ošetření postižených zvířat

Prvním úkolem je ošetřit napadená zvířata a zabít dospělé blechy, které na nich žijí. Na trhu je velmi mnoho přípravků v různých formách, které můžeme použít. Některé zabíjejí pouze dospělé blechy, jiné znemožní samičce klást vajíčka nebo se vajíčka nelíhnou, další umí postihnout i stádium vajíček či larev.

Velmi oblíbené jsou antiparazitární šampony, které ale zabíjí pouze jedince právě se vyskytující v srsti – nemají žádný reziduální efekt a nebrání napadení novými blechami. Navíc u pacientů s rozškrábanými boláky po těle není koupel v těchto přípravcích příliš vhodná, ani pro zvíře příjemná. Ze stejného důvodu nebývá vhodná aplikace přípravků ve spreji a u extrémně postižených zvířat je těžké najít i kousek zdravé kůže pro aplikaci spot-on přípravku („kapička za krk“) nebo zdravou kůži na krku k nasazení antiparazitárního obojku.

Naštěstí je už pár let na trhu několik přípravků proti blechám (nebo kombinovaných proti blechám a dalším parazitům), která jsou ve formě tablety. Tyto přípravky se podávají klasicky do tlamy, vstřebají se do krve a naváží se na proteiny v ní. Jejich účinek přetrvává minimálně měsíc, u některých i déle (dle informací od konkrétního výrobce), nesnižuje se koupáním a neohrožuje vodní organismy při plavání psa v přírodních vodách. Aplikaci protibleší terapie je potřeba pravidelně opakovat, aby nedocházelo k novému zablešení zvířete z prostředí. Interval ošetření závisí na druhu použitého přípravku, intenzitě napadení blechami a dalších faktorech.

U pacientů s alergickou dermatitidou je nutná komplexní léčba vedená veterinárním lékařem. Ten dle stavu kůže a srsti vybere vhodné antiparazitikum a doplní terapii o léčebné koupele, protisvědivé léky, antibiotika nebo antimykotika na sekundární infekci, aby se pacientovi ulevilo a kůže se začala co nejdříve hojit. U alergiků na bleší kousnutí je potřeba aplikovat antiparazitika pravidelně a bez přestávek, neboť v opačném případě poštípání od jedné jediné blechy může vrátit celý problém zase na začátek.

vetallia vetallia vetallia

                      vetallia vetallia

Alergie na blechy - pes

Krok č. 2: Ošetření všech zvířat v domácnosti

Jak bylo popsáno výše, blechy se nedrží na jednom hostiteli, ale rády migrují. Proto musíme ošetřit všechny psy, kočky a další savce nebo ptáky, které chováme společně v jedné domácnosti nebo na pozemku. Platí to i pro případy, kdy najdete blechy jen u některých zvířat a u jiných ne – na jedno zvíře mohou chodit parazité pouze pít krev a na druhém budou více „bydlet“, ale ošetření potřebují všichni, aby bylo možné blechy eliminovat.

Při volbě přípravků se pečlivě řiďte instrukcemi veterináře, příp. příbalovou informací. Nezapomeňte, že kočka není pes a některá psí antiparazitika jsou pro kočky jedovatá! U jiných zase kočka potřebuje jinou dávku/koncentraci přípravku nežli pes. Podobná rizika nese aplikace antiparazitik jiným živočišným druhům (fretky, hlodavci, králíci, ptáci), proto se vždy poraďte s vaším veterinárním lékařem!

Krok č. 3: Ošetření domácnosti, kotců a vnějšího prostředí

Vzhledem k tomu, že většina blech se vyskytuje v různých vývojových stádiích mimo hostitele a i dospělci mohou část života trávit v okolním prostředí, je sanace okolí nezbytnou součástí boje proti blechám. Doma je potřeba všechny koberce a čalouněný nábytek důkladně vyluxovat, abychom odstranili vajíčka, larvy a kokony. Protože samotný vysavač parazity nezabije, je nutné po úklidu sáček z vysavače vyjmout a vyhodit do popelnice. Všechny pelechy a deky je potřeba vyprat na nejvyšší teplotu, kterou daný materiál snese (nezapomeňte na povlečení, pokud s vámi vaši mazlíčci spí v posteli!). Nedostupná místa, škvíry a nepratelné předměty je potřeba postříkat vhodným přípravkem na prostředí. Dávejte pozor, pokud máte kočku a chcete použít přípravek s permethrinem, který je pro kočky vysoce toxický! Kočku je třeba zavřít v jiné místnosti a ošetřené plochy nechat zaschnout a místnost důkladně několikrát vyvětrat, než tam kočku pustíte zpátky (ideální je eliminovat její pobyt v ošetřeném prostoru alespoň na dvanáct hodin). Tento intenzivní úklid je potřeba pravidelně opakovat, aby byl boj s blechami úspěšný. Pokud se vám vlastními silami nedaří bleší invazi zvládnout, můžete si pozvat specializovanou firmu, která provede dezinsekci celého prostoru plošně a najednou, což výrazně zvyšuje šanci na konečné vyřešení problému s blechami.

U venkovních pelechů, kotců a kočičích budek je potřeba postupovat stejně. Pokud je součástí pelechu seno nebo sláma, je potřeba tento materiál zlikvidovat (ideálně spálit) a po vystříkání boudy vyměnit za nový. Zahradu je potřeba udržovat v pořádku a eliminovat zejména skrýše vhodné pro larvy – vyhrabat starou trávu, tlející listí a prostříhat husté keře. Počítejte ale s tím, že se po zahradě pohybují cizí kočky, ježci, veverky a další hostitelé blech, takže úplná sanace venkovního prostředí není možná. Pokud máte stodolu nebo jiné přístěnky, snižujte bezpečnými způsoby množství hlodavců, kteří tam přežívají.

Kdy je můžeme nejčastěji potkat? A je nějaké období bez blech?

Nejvíce blech je v pozdním létě a na podzim, kdy je dostatečné teplo a vlhko pro jejich vývoj. Ale neznamená to, že se v ostatních obdobích roku nevyskytují. Pro většinu majitelů domácích mazlíčků je překvapením, když má jejich zvířátko blechy v zimě. Souvisí to zejména s tím, že v létě podáváme antiparazitika proti klíšťatům a tyto přípravky zabíjejí také blechy. V zimě chce většina majitelů nechat své miláčky bez chemie, protože klíšťata přeci nejsou, ale na blechy tak nějak zapomínají. Těm se ale dobře daří, v domácích pelíšcích se líhnou celoročně a přeskočit z jednoho zvířátka na druhé během venčení není problém ani v mrazech.

Slovo blecha zní pro většinu lidí strašidelně stejně jako vše kolem boje s nimi. Naštěstí ale v dnešní době máme spoustu možností, jak s blechami bojovat a ochránit před nimi sebe i naše chlupaté a opeřené mazlíčky. A i tady platí, že prevence je mnohem lepší a snazší než léčba!

www.vetallia.cz

Foto © Vetallia s.r.o