Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Stopujeme přesně XIII. díl

Rádi byste vyrazili se svým psem na stopařskou zkoušku a nejste si pořád zcela jisti, zda už na to máte? Co všechno byste jako tým měli zvládat a mít natrénováno, se dozvíte v dalším pokračování našeho seriálu. Tak hlavu vzhůru!


Stopujeme přesně XIII. díl
Katka Houšková 27.11.2018 9140x Pachové práce

Ahoj stopaři, máme tu šťastnou třináctku! V minulém díle jsme se připravili (více – méně) na zkoušku a dnes bychom na ni měli vyrazit. Bohužel nám to trochu nevychází kalendářně, protože končí sezóna, ale redakční plán se dodržovat musí. Nicméně věřím, že někteří z vás zkoušku ještě stihnout a ti, kteří ne, určitě budou mít před sebou buď nějaký mikulášský závod, nebo si uděláte na cvičáku nějaké „zkoušky a zkoušku“, na kterých si vyzkoušíte, jak jste všichni reálně na tom!

Příprava na zkoušku

Všechno to úsilí, které jste věnovali poctivému tréninku, můžete jedním šmahem zahodit – pokud se vám nepovede psa na zkoušku dobře připravit. Pojďme se tedy věnovat jednotlivým krokům, bez kterých se před zkouškou nikdo neobejde. Samozřejmě vycházíme z předpokladu, že máme hotový trénink!

Tzn., že pes ovládá vše, o čem jsme se bavili v minulém díle, tj.:

  • bez pamlsků odejde v plné koncentraci stopu minimálně o padesát kroků delší, než nám velí zkušební řád (podle toho, na kterou zkoušku se připravujeme)
  • bez pamlsků označí všechny předměty, které mu do stopy dáme (minimálně o jeden víc, poslední předmět odměňujeme totiž vždy)
  • je mu jedno, v jaké vzdálenosti za ním se nacházíte (zda metr nebo deset)
  • před stopou ovládá poslušnost v rámci podávání hlášení a uvedení do stopy, po stopě ovládá poslušnost v rámci odhlášení
  • u předmětu vydrží v předepsané poloze tak dlouho, než ho opětovně vyšlete do stopy a nareaguje na vaše pohyby při ukazování předmětu
  • neřeší přítomnost cizích lidí, zvířat, hluku, dopravního ruchu a jiných rušivých vlivů
  • neřeší případné zamotání se do stopovačky
  • když se na stopě ztratí, umí si ji sám „najít“ a situaci samostatně vyřešit
  • umí odložit odměnu „až do auta“

A že připravenost psovoda odpovídá nutnému minimu, tj:

  • ovládáte velmi dobře zkušební řád a nic vás nevyvede z míry
  • umíte si „dobře“ našlapat stopu
  • orientujete se v terénu
  • nazpaměť sypete z rukávu hlášení klidně o půlnoci
  • máte dobrou náladu
  • věříte stoprocentně svému psovi

A teď pojďme k přípravě psa!

Správné načasování

přesné stopování Jak správně načasovat psa? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože každý pes je zkrátka jiný a toho vašeho si poznáte nejlépe vy sami. Vycházet budeme každopádně z tréninku. Jinak budeme připravovat psa, který stopuje jednou týdně a jinak toho, který stopuje denně. Každopádně platí jedno pravidlo, že poslední stopu budeme ve všech případech dělat maximálně dva dny před plánovanou zkouškou. Pokud se tedy chystáte na stopu v sobotu, v pátek už nestopujte! Někteří kynologové tvrdí, že jejich pes musí prostě makat denně, aby podal výkon. Moje osobní zkušenost zejména na stopě je taková, že jeden den odpočinku ještě nikoho nezabil, ale ve sta procentech případů pomohl s motivací. Pokud tedy nemáte vášnivého stopaře a na zkoušku se trochu bojíte, potřebujete delší čas na odpočinek, resp. na správné načasování motivace. Pokud stopujete denně, postačí vám opravdu jeden den pauzy, kdy se pes pak bude na sobotní stopu víc těšit. Pokud se nemůžete udržet a z nějakého důvodu prostě musíte na stopu ještě v pátek, potom zvolte pokud možno ranní čas (aby byla pauza co nejdelší) a stopa maximálně motivační!

Poslední tréninkové stopy

přesné stopování Jak by měly vypadat? Opět záleží především na tom, jakého máte psa. Psovi, který má rád výzvy a spolehlivě a nadšeně stopuje, můžete poslední tréninkové stopy připravit trochu náročnější, než psovi z výše uvedeného případu, který sotva dojde nakonec bez pamlsků a tváří se, jako že nic horšího v životě už se mu nemohlo stát. U takového psa musíme upřednostnit motivaci před vším ostatním. Moje osobní příprava před ostrou stopou většinou zahrnuje několik stop, které kombinují vysoká kritéria zkouškové stopy a jiná kritéria snižují na minimum v kombinaci s motivačními pachovými čtverci. Takový úplně univerzální případ týdenní přípravy na jedničkovou stopu by byl:

  • 1x stopa v předepsané délce (plus padesát kroků) se třemi předměty a třemi lomy, nepravidelně propamlskovaná, třicet minut stará, s jedním neodměněným předmětem
  • 1x stopa v poloviční délce s deseti pamlsky pouze na posledním úseku, jednu hodinu stará, se všemi dvojnásobně odměněnými předměty
  • 1x čerstvá stopa našlapaná do oblouku, nepravidelně propamlskovaná s jedním odměněným předmětem na konci
  • 1x pachový čtverec zakončený buďto předčasně nebo s použitým druhým konkurenčním psem

Toto je samozřejmě jen příklad, reálně bystě měli sami svému psovi i sobě přizpůsobit trénink na míru. Když už se chystáte na zkoušku vyšší a náročnější, potom doporučuji opravdu rozdělit jednotlivá kritéria. Tj. buď stopu dlouhou, nebo starou, nebo na těžkém terénu – a velmi si pohrát s pamlsky a předměty. Ale o tom si budeme povídat až v budoucnu.

Kondice a welfare psa

přesné stopování Nestačí nám mít natrénováno a dobře připraveno, rozhodující pro výkon bude ve finále především kondice psa. Ani vám se nechce do fitka, pokud jste den předem absolvovali dvacetikilometrovou túru nebo máte zvýšenou teplotu. Proto musíme zejména před zkouškou dbát na to, aby našemu psovi bylo opravdu dobře. V týdnu před ní ho tedy zbytečně nepřetěžovat, ale nastavit rozumný procházkový režim (nenechat válet doma na gauči a lenivět). Vyvarovat se veterinárním ošetřením, které lze odložit (např. vakcinanace, čištění zubů nebo odčervení) a také dodržovat správný krmný režim. Bylo by velkou chybou domnívat se, že psovi přivodíme lepší náladu, když mu budeme podstrojovat samé dobroty. Výsledkem pravděpodobně nebude jeho lepší nálada ze zkonzumovaných pochutin, ale spíš zažívací potíže, které vám ve finále zkoušku značně znepříjemní. Rovněž nechávat psa před zkouškou hladovět nedoporučuji. Ano, někteří pracujete na stopě s hladem, ale řekněme si na rovinu – kdo z nás podává výkon, když mu kručí v břiše? Před zkouškou by měl být pes stejně jako před tréninkem hladový, nikoliv však lačný! Tj. večer před zkouškou nakrmte, ale málo. Aby byl pes ráno psychicky připravený na to, že se na stopě do sytosti nažere, ale přitom ne ve stresu z toho, že má břišní křeče. Potom by se celý systém motivace mohl obrátit proti vám. V týdnu před zkouškou by také bylo fajn připravit psovi takové aktitivy, které má rád. Pokud váš pes relaxuje v lese, berte ho na procházky. Pokud rád lítá po parku s psími kámoši, několikrát v týdnu mu to dopřejte. Je především ve vašem zájmu, aby byl v sobotu opravdu dobře naladěný, odpočatý a spokojený.

Pitný režim

přesné stopování Stejně důležitý, ne-li ještě důležitější než režim krmný je režim pitný. Mějte prosím na paměti, že pes pije vždy, až když má skutečně žízeň. Neumí se napít jako člověk proto, že je to zdravé, a proto že ví, že za hodinu poběží maratón. Zkráta to dopředu nedovede, protože jeho organismus si o to neřekne. Pokud ale chceme, aby pes podával výkon, je pitný režim prostě třeba. Bylo by to povídání na jeden celý článek, ale ve vztahu ke stopám jen tedy zmíním, že cca dvě až tři hodiny před tím, než se na stopu budete chystat, byste měli psa napojit. A to zejména s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám. Pokud půjdeme na stopu těžkou v náročných podmínkách a třeba i vyšších teplotách a sušším vzduchu, bude pitný režim alfou i omegou vašeho výsledku. Množství je velmi relativní a záleží na mnoha faktorech. Velmi obecně lze říci, že před výkonem by pes měl vypít cca 10 – 15 ml/kg váhy. Pokud se chystáte na stopu jedničkovou za ideálních klimatických podmínek, kterou pes „proletí“ za pár minut, potom to s pitným režimem nemusíte nějak dramaticky přehánět a bude nám stačit, když se pes prostě trochu napije. Ale pokud budete po stopě pokračovat ještě s poslušností a následně s obranou, tak doporučuji se na pitný režimopravdu zaměřit!

Pokud jste se opravdu poctivě připravovali, máte natrénováno na sto deset procent, pak věřte svému psovi a tomu, že to prostě vyjde. Jakmile začnete pochybovat, potom jste na nejlepší cestě do pekla!

Den „D“

přesné stopování Tak jdeme na to! Máme natrénováno, máme připraveného a odpočatého psa s dobrou náladou, ráno jsme ho napojili, přijeli jsme na cvičák, dali jsme si první kávu – a je to tady! Stres. A mám pro vás špatnou zprávu – lepší už to nebude. Mám za sebou opravdu už několik set startů ve sportovní kynologii, agility, na stopách… a je to pořád stejné. Před každým výkonem jsem ve stresu. A neznám opravdu nikoho, kdo není. A v zásadě vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o zkoušku ZM v Horní Lhotě, nebo Mistrovství světa ve Finsku. Stres je všudy přítomný a je tu stále. A má ho každý dobrý kynolog, který cítí zodpovědnost za společný výkon, který má týmového ducha a moc si přeje, aby to oběma – psovi i jeho psovodovi – dobře dopadlo. Ale hlavu vzhůru, i s tím se dá pracovat. Nebudu vás nabádat ke konzumaci psychotropních látek či alkoholu, ale po ránu pomůžou rychlé cukry (nějaká tatranka), kvalitní spánek a odpočinek nejen pro psa ale také pro vás, a v ideálním případě psychická podpora, nějaká dobrá duše, která vás v tom nenechá. K lepší pohodě (vaší i vašeho psa) určitě přispěje, když se na první zkoušky vydáte na vám dobře známé místo, kde se cítíte dobře – tedy na domovský cvičák, kde to oba znáte a budete mít výhodu „domácího hřiště“. A teď to nejdůležitější – myslete pozitivně! Pokud jste se opravdu poctivě připravovali, máte natrénováno na sto deset procent, pak věřte svému psovi a tomu, že to prostě vyjde. Jakmile začnete pochybovat, potom jste na nejlepší cestě do pekla. Na stopu musíte bezpodmínečně jít v dobré náladě a přesvědčení o skvělém výsledku. Sama občas v žertu říkám, že zkouška je od slova zkusit. Ale to není pravda a daleko větší pravdou je, že štěstí přeje připraveným!

Pokud jste přežili až do této chvíle, čeká vás první náročný úkol – našlapat si stopu. Ale o tom až příště…

www.katcinasmecka.cz
Foto: Roman Rakovan, archiv HwK ČR

 

Kam dál ...