Jak si pejsci říkají o pomoc? - 22. díl

Všimli jste si už, že Míša Drábková má určité schopnosti, které jsou pro mnoho z nás až nepochopitelné? Možná přemýšlíte o tom, jak to asi všechno dělá, že našim čtyřnohým parťákům tak rozumí a mnohdy vidí víc než my. K následujícímu příběhu ze života sama říká: „Je to neuvěřitelné! Vypadá to, jako by mě sami pejsci žádali o radu!“

Pes je velmi inteligentní zvíře. Ví a vnímá i to, co nám lidem často úplně unikne. Sluch, čich i celkové vnímání toho, co se kolem něj děje, má pes mnohonásobně citlivější než člověk. Pro mě jsou pejsci ukázkou vědomého přístupu k životu, protože na rozdíl od lidí vědí/znají informace, které nám zůstávají „utajené“. Dokonce vědí o svých páníčcích i věci, které ani oni sami páníčkové netuší. Jak hluboce nás mají přečtené, o tom si můžeme napsat někdy příště. Dnes s vámi budu sdílet příběh, který se reálně odehrál.

Jaké to milé překvapení!          

Pejsci mě nepřestávají překvapovat a udivovat svou úžasností, kterou nás lidi vedou k poznání a učení se novému. Celá situace netrvala ani deset minut. A co se stalo?

Spěchám parkem na schůzku a již jdu kvůli dopravní zácpě pozdě. Najednou asi padesát metrů před sebou vidím krásného urostlého československého ovčáka. Byl na vodítku a upřeně mě sledoval. Nestihla jsem ho ani na dálku pozdravit, když svou paní začal silou tahat směrem ke mně a povrkával si (pozn. autora – vrčel blahem). Paní dotáhnul až ke mně a ihned se přitulil. Hlavu mi dal do klína a začal mě vítat, jako bychom spolu vyrůstali. Hlasitě si pobrukoval a bylo vidět, že je spokojený. Měla jsem velkou radost za tento jedinečný pozdrav a možnost ho odměnit za jeho pozornost pohlazením.

„Omlouvám se. Toto normálně nedělá. Nevím, co se děje. Takto ho neznám”, říká paní ihned na uvítanou. A naznačila, že odejde. Pes se ale nenechal odbýt a trval na podrbání. „Hm, tak toto normálně nedělá, aby někoho cizího pusinkoval,” komentovala paní situaci.

Měla jsem zájem dozvědět se více, proč se pejsek chová jinak, než jej zná jeho paní.

Proč takhle situace nastala?

Byla jsem ráda za možnost se s pejskem pozdravit. Paní jsem se představila jako kouč pro komunikaci se psy. „Jo, no to my žádný problém nemáme a vše je v pohodě.” Tuto její reakci pejsek okamžitě okomentoval svým dlouhým zvídavým pohledem na paní a pak mě olíznul. Vypadalo to, jakoby mě prosil: „Hele, udělej s tím něco.” Paní byla vnímavá a po této reakci začala pejskovi více důvěřovat. V další větě ihned plynule přešla do povídání o situacích, které nastávají. Pejsek nebyl rád sám, utíkal z oploceného pozemku a doma ničil věci. Proto musel být zavíraný do kotce, když odcházela do práce. Při představě této situace se ani jeden z nich necítil dobře. Pejsek se při povídání otočil a nechal se drbat nad ocasem tak, že skoro tancoval.

Musím se otevřeně přiznat, že při takto krátkých setkáních velmi nerada rozdávám rady, co a jak dělat s pejsky tak, aby se parťákům začalo dařit. Univerzální rady člověku mnohdy nefungují. Každé partnerství člověka a psa je jiné, jedinečné a potřebuje jiný přístup. Pro nápravu situace je potřebné se podívat na společné každodenní soužití člověka a psa i jejich vzájemnou komunikaci do hlubších detailů. Příčina chování je většinou ukryta jinde, než se na první pohled může zdát.

Někdy stačí opravdu málo

V právě odehrávající se situaci jsem v chlupáčovi měla parťáka, který mi napověděl. Svým olíznutím, během popisu správné komunikace, ohodnotil vhodnost mého vysvětlení/nápovědy, co je možné pro zlepšení vyzkoušet. Pejsci většinou cítí separaci v situacích, kdy páníček odchází, jen proto, že se s nimi člověk nerozloučí. Prostě odejde. A s pejskem není. Co se děje, tomu pejsek nerozumí. Může to znít možná přehnaně, ale vyzkoušejte sami při odchodu pejskovi v klidu sdělit, že se za ním vrátíte a dejte mu na pár vteřin svou plnou pozornost. My lidé tyto situace nevnímáme až na tak zraňující úrovni jako psi a děti.

„No, to jsem nevěděla, že toto pes vnímá až tak. Já myslela, že to chápe”, překvapeně komentovala paní s příslibem, že můj návrh vyzkouší. Pejskovi toto paniččino uvědomění stačilo k potvrzení, že se jejich soužití stane šťastnější a bude se dařit lépe. Obdaroval mě svým děkovným pohledem, štěknul a ihned se začal věnovat pachům kolem v parku.

Připomíná vám tato situace nereálnou pohádku?

Pro mě byla nádherným příkladem toho, jak nám lidem pejsci pomáhají pochopit hodně věcí, o kterých si nejsme v komunikaci či v našem vzájemném partnerství ani vědomi. Vše vědění komunikace s vaším pejskem máte v sobě. Dovolte si ho objevit jednoduchými kroky, které vás povedou k příjemnějšímu partnerství. Používané metody jsou skvělé, ale vy si zasloužíte více.

Chcete-li objevit umění komunikace právě pro vaše partnerství, využijte možnosti vyřešit své strasti a neporozumění jednou pro vždy. Inspiraci najdete na www.pespartak.cz, cestu ke zlepšení si zkrátíte individuálním setkáním nebo přítomností na některé z mých akcí. Vše najdete na https://pespartak.cz/

Ing. Michaela Drábková, Ph.D.

Foto a ilustrační foto: archiv Michaely Drábkové, Nikola Kolářová

http://www.pespartak.cz/

http://www.znakovarecpropsy.cz/

https://www.facebook.com/pespartak/