Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Parforsní hon

(z franc. par force de chiens – silou psů) Jedná se o způsoby lovu zvěře za použití jezdeckých koní a psů. V současnosti jsou v našich podmínkách nepoužívané. Tyto druhy lovu v sobě kombinují prvky lovecké, jezdecké, sportovní a především společenské.

Parforsní hon byl předem připravenou štvanicí, kdy šlechtická společnost na koních ve volném terénu sledovala vystopovaného nebo předem odchyceného a ze schránky vypuštěného jelena prchajícího před psí smečkou, s cílem ho zcela vyčerpat a neschopného dalšího unikání zabít tesákem, nebo v pozdějších letech jen vyčerpat tak, že již nebyl schopný dalšího útěku a pak jej vrátit zpět do jeho původního prostředí. Primárně se využívají velcí honiči, jako jsou angličtí a američtí foxhoundi, využívali se ale i bíglové.

Ačkoliv není parforsní hon ryze českou záležitostí a do našich zemí ho přenesl F. A. hrabě Sporck, vděčíme právě parforsnímu honu za celou řadu tradic, které naše myslivost přejala. Patří mezi ně např. troubení, odívání, používání tesáku, úlomku, zálomku i další. S některými výše uvedenými způsoby lovu se dnes můžeme v inovované podobě setkat např. ve francouzské myslivosti nebo v podobě anglických „honů na lišku“. I v těchto zemích však podléhají v současnosti tvrdé kritice ze strany ochránců zvířat a některé podobné akce byly tamní legislativou zablokovány.