Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Víte, že se naše dogdancingové závodní týmy neztratí ani na zahraničních vrcholových soutěžích? A chtěli byste si udělat představu o tom, jak se jim v posledních zhruba deseti letech na mezinárodních kolbištích dařilo? Pak právě pro vás je tady další pokračování našeho seriálu!


Vyrážíme za zkušenostmi ven!
Markéta Kuncková 15.3.2019 3576x Dogdancing

Tentokrát si trošku odpočineme od tréninků, zkoušek i závodů a podíváme se společně na dogdancing v zahraničí. Je to rozhodně užitečná a důležitá věc srovnat si, jak si na tom jako celek i jednotlivec stojíme v mezinárodní konkurenci, jak to dělají jinde a co se můžeme eventuálně přiučit.

Jiný kraj, jiný mrav

Určitě je velice potěšitelné konstatování, že dogdancing zachvátil v poměrně krátkém časovém rozpětí snad celý svět. To je krásně vidět na velkých prestižních závodech, kde jsou závodníci opravdu nejen z různých zemí, ale i kontinentů. A protože mnohdy se sestavy výrazně liší „krajinou od krajiny“, mají to i rozhodčí někdy velice těžké objektivně určit, kdo je tím nejlepším. Vidět je to hlavně ve freestylu. Porovnávat kupříkladu emotivní uměleckou taneční sestavu s dynamickou sestavou nabitou mnoha triky a těžkými akrobatickými prvky není opravdu jednoduché.

V dnešním díle se podíváme na to, jak si v minulých letech vedly v silné konkurenci velkých mezinárodních závodů naše české týmy. Nejprestižnější a každoročně nejočekávanější zahraniční závody jsou bezesporu Cruft´s, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.

Cruft´s je v psím světě historickým pojmem!

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Je to výstava v Anglii – Birminghamu, jejíž tradice se datuje od rou 1891 a koná se každoročně v první půlce března. V rámci této velmi významné kynologické akce je také pořádán mezinárodní závod v dogdancingu. Prvním českým zástupcem, který se tohoto závodu zúčastnil, byla naše Alena Smolíková, a to v roce 2009. A hned napoprvé tým Aleny s fenkou border kolie Keysi (Dapper Dame Black Chevers) sklidil obrovský úspěch umístěním na třetí příčce a také to posílilo jejich sebevědomí natolik, že následující rok tento závod se značným bodovým náskokem vyhrály a to se svojí legendární „hasičskou“ sestavou. Tyto dva roky stačily k tomu, aby si český dogdancing získal ve světě respekt. Rok 2011 byl bohužel pro naši výpravu nepříznivý, ale rok 2012 to napravil třetím místem naší nově vycházející dogdancingové hvězdy – Vandy Gregorové s její fenkou australského ovčáka Brandy (All That Brandy Gentle Mate). V roce 2013 obsadila Vanda s Brandy 8. místo. I v roce 2014 se Vanda probojovala do první desítky, a tentokrát vyměnila velkou Brandy za maličkou čivavu Roxy (Enrisa Orlen) a skočily páté. V roce 2015 naši republiku reprezentovala Kateřina Veinlichová s australskou kelpií Beauty Angie ze Štokova a obsadily desáté místo. Irena Ištvánková s borderkou Laylou (Mystic Layla Aibara) převzaly štafetu českých závodnic v roce 2016 a bylo z toho krásné třetí místo. V roce 2017 došlo k velice kuriózní situaci. Tři závodnice – tři Češky se třemi českými psy se probojovaly do první desítky. Ovšem první Lucka Plevová s Jumpem reprezentovala Japonsko, šestá Vanda Gregorová s Brandy Čechy a devátá Alexanda Creusot Francii.  Naše děvčata jsou prostě hodně mezinárodní. Každopádně nám udělaly velkou radost. V roce 2018 obhájila Lucka s Jumpem své prvenství a na scénu se vrátila opět Alena Smolíková, tentokrát s fenkou borderkolie Jerry (Action Jerry Malina Gang) a umístily se na 6. místě. Letošní Cruft´s už je také úspěšně za námi a Alena s Jerry se letos posunuly na stříbrnou příčku. Z výsledků předešlých deseti let je vidět, že kromě nevydařeného roku 2011 se vždy naše reprezentantky probojovaly do finále, rozhodně se tedy ve světě neztratí a český dogdancing má velmi dobré jméno.

I na mistrovství světa se českým barvám daří!

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Dalším velmi významným závodem bývá mistrovství světa. Často je pořádáno při světové výstavě psů. Bohužel ne vždy je to v místě, které by bylo českým závodnicím dostupné, a tak máme v některých ročnících absenci. Rok 2012 byl pro české závodnice velice úspěšný. MS se konalo v Salzburgu, tedy „za rohem“ a v heelworku obsadila Vanda Gregorová s Brandy 3. místo a Šimona Drábková s dobrmankou Ricou 4. místo. Následující den ve freestylu Vanda s Brandy vyhrály a staly se tak mistry světa a aby toho nebylo málo, tak Vanda s čivavou Roxy přihodily na misku vah ještě titul vicemistra světa. Ve finále heelworku byly Vanda a Brandy třetí a ve freestylu opět Vanda druhá a třetí a bramborová medaile „zbyla“ na Alenu Smolíkovou s Keysi. Náš tým tak získal zlato ve freestylu. Další MS v roce 2014 s naší účastí se konalo ve Finsku v Helsinkách a zde Vanda Gregorová v opravdu silné konkurenci obsadila 5. místo. Úspěšnější pro náš tým byl rok 2017, kdy se MS konalo v německém Lipsku. V heelworku se stala Vanda s Brandy druhým Vicemistrem světa a současně se i český tým stal vicemistry světa a ve freestylu bodovala Alena Smolíková s Jerry titulem Vicemistr  světa. Zatím poslední MS se konalo v roce 2018 v holandském Ruinerwordu. Heelwork reprezentovala osmým místem s border kolií Kirou a freestyle s Jerry pátým místem Alena Smolíková a zároveň se ještě na osmém místě umístila Kateřina Dohnalová s havaňačkou Belinkou. Celkově český tým skončil na druhém místě.

Ani „na Evropě“ se naše tanečnice neztratí

Mistrovství Evropy pro nás začalo rokem 2012. Toto ME se totiž konalo v Praze a startovat na domácí půdě je vždycky výhodou. Bohužel finále heelworku bylo bez účasti českých závodnic. Ve freestylu se opět o finále postarala „multifunkční“ Vanda Gregorová, a to 7. místem s Brandy a 9. místem s čivavou Dudunem ( Anuschka Vejvoda Dechristie) a díky tomu se český tým stal Mistrem Evropy ve freestylu. V roce 2013 se české závodnice přesunuly do holandského Burgumu. I v tomto roce nejlépe obhájila čest českého týmu Vanda Gregorová. V heelworku získala s Brandy bronz a ve freestylu se s Brandy staly Vicemistry Evropy. Současně ve freestylu bodovala i Daniela Šišková s borderkou Rori krásným 5. místem a český tým se tak opět stal Vicemistry Evropy. Rok 2014 pro českou reprezentaci nepatřil k nejúspěšnějším. ME se konalo v německém Stuttgartu a bohužel se žádnému týmu tentokrát nepodařilo probojovat se do první desítky. Ale i to se občas stává a alespoň závodnice neusnou na vavřínech. ME 2016 v rakouském Krieglachu bylo o něco šťastnější.  V heelworku se Vanda s Brandy umístily na 8. místě a z freestylu si odvezly bramborovou medaili Irena Ištvánková s Laylou. O rok později v belgickém Balenu Irena s Laylou opět obhájily 4. místo a na pěkném 6. místě se umístila Katka Dohnalová s Belinkou. Tím se český tým již poněkolikáté stal Vicemistry Evropy. V roce 2018 hostovalo ME Švýcarsko. Tento rok se velmi zadařilo Aleně Smolíkové s Jerry a vybojovaly si titul Vicemistr Evropy.

Co říci závěrem?

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Když shrnu předcházející závodní léta českého týmu v zahraničí, je krásně vidět průřez českým dogdancingem. Jednoznačně se děvčatům více dařilo ve freestylu. Ale vzhledem k nárůstu zájmu i úrovně heelworku v posledních pár letech očekávám, že se toto promítne i v zahraničních závodech v nejbližší době. Dále je vidět nejvýraznější úspěch dvou českých závodnic Vandy Gregorové a Aleny Smolíkové, který se léty proměňuje v závislosti se zahájením či ukončením závodní kariéry jejich úspěšných pejsků. Brandy si dnes už užívá zaslouženého důchodu a Vanda si vychovává nového mladého pejska, který nepochybně během dvou až tří let zamíchá řádně pořadím dalších českých i mezinárodních závodů. Jen mě trošku mrzí jedna věc. V mezinárodním měřítku velice výrazně ovlivnili dogdancing i pánové. Někteří z nich se drželi po léta na špičce a nechtěli předat žezlo dámám. Jen u nás, ač máme již několik závodících mužů, se pánové nechtějí nějak osmělit a vydat se zazávodit si i do zahraničí. Bylo by to jistě příjemné zpestření českého „dívčího“ týmu, ale kdo ví, třeba ještě příjemně překvapí…

 

Foto: archiv Markéty Kunckové, Martina Irglová

Kam dál ...