Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Víte, že se naše dogdancingové závodní týmy neztratí ani na zahraničních vrcholových soutěžích? A chtěli byste si udělat představu o tom, jak se jim v posledních zhruba deseti letech na mezinárodních kolbištích dařilo? Pak právě pro vás je tady další pokračování našeho seriálu!


Vyrážíme za zkušenostmi ven!
Markéta Kuncková 15.3.2019 2377x Dogdancing
Celkem 14 článků z rubriky: Dogdancing

Tentokrát si trošku odpočineme od tréninků, zkoušek i závodů a podíváme se společně na dogdancing v zahraničí. Je to rozhodně užitečná a důležitá věc srovnat si, jak si na tom jako celek i jednotlivec stojíme v mezinárodní konkurenci, jak to dělají jinde a co se můžeme eventuálně přiučit.

Jiný kraj, jiný mrav

Určitě je velice potěšitelné konstatování, že dogdancing zachvátil v poměrně krátkém časovém rozpětí snad celý svět. To je krásně vidět na velkých prestižních závodech, kde jsou závodníci opravdu nejen z různých zemí, ale i kontinentů. A protože mnohdy se sestavy výrazně liší „krajinou od krajiny“, mají to i rozhodčí někdy velice těžké objektivně určit, kdo je tím nejlepším. Vidět je to hlavně ve freestylu. Porovnávat kupříkladu emotivní uměleckou taneční sestavu s dynamickou sestavou nabitou mnoha triky a těžkými akrobatickými prvky není opravdu jednoduché.

V dnešním díle se podíváme na to, jak si v minulých letech vedly v silné konkurenci velkých mezinárodních závodů naše české týmy. Nejprestižnější a každoročně nejočekávanější zahraniční závody jsou bezesporu Cruft´s, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.

Cruft´s je v psím světě historickým pojmem!

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Je to výstava v Anglii – Birminghamu, jejíž tradice se datuje od rou 1891 a koná se každoročně v první půlce března. V rámci této velmi významné kynologické akce je také pořádán mezinárodní závod v dogdancingu. Prvním českým zástupcem, který se tohoto závodu zúčastnil, byla naše Alena Smolíková, a to v roce 2009. A hned napoprvé tým Aleny s fenkou border kolie Keysi (Dapper Dame Black Chevers) sklidil obrovský úspěch umístěním na třetí příčce a také to posílilo jejich sebevědomí natolik, že následující rok tento závod se značným bodovým náskokem vyhrály a to se svojí legendární „hasičskou“ sestavou. Tyto dva roky stačily k tomu, aby si český dogdancing získal ve světě respekt. Rok 2011 byl bohužel pro naši výpravu nepříznivý, ale rok 2012 to napravil třetím místem naší nově vycházející dogdancingové hvězdy – Vandy Gregorové s její fenkou australského ovčáka Brandy (All That Brandy Gentle Mate). V roce 2013 obsadila Vanda s Brandy 8. místo. I v roce 2014 se Vanda probojovala do první desítky, a tentokrát vyměnila velkou Brandy za maličkou čivavu Roxy (Enrisa Orlen) a skočily páté. V roce 2015 naši republiku reprezentovala Kateřina Veinlichová s australskou kelpií Beauty Angie ze Štokova a obsadily desáté místo. Irena Ištvánková s borderkou Laylou (Mystic Layla Aibara) převzaly štafetu českých závodnic v roce 2016 a bylo z toho krásné třetí místo. V roce 2017 došlo k velice kuriózní situaci. Tři závodnice – tři Češky se třemi českými psy se probojovaly do první desítky. Ovšem první Lucka Plevová s Jumpem reprezentovala Japonsko, šestá Vanda Gregorová s Brandy Čechy a devátá Alexanda Creusot Francii.  Naše děvčata jsou prostě hodně mezinárodní. Každopádně nám udělaly velkou radost. V roce 2018 obhájila Lucka s Jumpem své prvenství a na scénu se vrátila opět Alena Smolíková, tentokrát s fenkou borderkolie Jerry (Action Jerry Malina Gang) a umístily se na 6. místě. Letošní Cruft´s už je také úspěšně za námi a Alena s Jerry se letos posunuly na stříbrnou příčku. Z výsledků předešlých deseti let je vidět, že kromě nevydařeného roku 2011 se vždy naše reprezentantky probojovaly do finále, rozhodně se tedy ve světě neztratí a český dogdancing má velmi dobré jméno.

I na mistrovství světa se českým barvám daří!

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Dalším velmi významným závodem bývá mistrovství světa. Často je pořádáno při světové výstavě psů. Bohužel ne vždy je to v místě, které by bylo českým závodnicím dostupné, a tak máme v některých ročnících absenci. Rok 2012 byl pro české závodnice velice úspěšný. MS se konalo v Salzburgu, tedy „za rohem“ a v heelworku obsadila Vanda Gregorová s Brandy 3. místo a Šimona Drábková s dobrmankou Ricou 4. místo. Následující den ve freestylu Vanda s Brandy vyhrály a staly se tak mistry světa a aby toho nebylo málo, tak Vanda s čivavou Roxy přihodily na misku vah ještě titul vicemistra světa. Ve finále heelworku byly Vanda a Brandy třetí a ve freestylu opět Vanda druhá a třetí a bramborová medaile „zbyla“ na Alenu Smolíkovou s Keysi. Náš tým tak získal zlato ve freestylu. Další MS v roce 2014 s naší účastí se konalo ve Finsku v Helsinkách a zde Vanda Gregorová v opravdu silné konkurenci obsadila 5. místo. Úspěšnější pro náš tým byl rok 2017, kdy se MS konalo v německém Lipsku. V heelworku se stala Vanda s Brandy druhým Vicemistrem světa a současně se i český tým stal vicemistry světa a ve freestylu bodovala Alena Smolíková s Jerry titulem Vicemistr  světa. Zatím poslední MS se konalo v roce 2018 v holandském Ruinerwordu. Heelwork reprezentovala osmým místem s border kolií Kirou a freestyle s Jerry pátým místem Alena Smolíková a zároveň se ještě na osmém místě umístila Kateřina Dohnalová s havaňačkou Belinkou. Celkově český tým skončil na druhém místě.

Ani „na Evropě“ se naše tanečnice neztratí

Mistrovství Evropy pro nás začalo rokem 2012. Toto ME se totiž konalo v Praze a startovat na domácí půdě je vždycky výhodou. Bohužel finále heelworku bylo bez účasti českých závodnic. Ve freestylu se opět o finále postarala „multifunkční“ Vanda Gregorová, a to 7. místem s Brandy a 9. místem s čivavou Dudunem ( Anuschka Vejvoda Dechristie) a díky tomu se český tým stal Mistrem Evropy ve freestylu. V roce 2013 se české závodnice přesunuly do holandského Burgumu. I v tomto roce nejlépe obhájila čest českého týmu Vanda Gregorová. V heelworku získala s Brandy bronz a ve freestylu se s Brandy staly Vicemistry Evropy. Současně ve freestylu bodovala i Daniela Šišková s borderkou Rori krásným 5. místem a český tým se tak opět stal Vicemistry Evropy. Rok 2014 pro českou reprezentaci nepatřil k nejúspěšnějším. ME se konalo v německém Stuttgartu a bohužel se žádnému týmu tentokrát nepodařilo probojovat se do první desítky. Ale i to se občas stává a alespoň závodnice neusnou na vavřínech. ME 2016 v rakouském Krieglachu bylo o něco šťastnější.  V heelworku se Vanda s Brandy umístily na 8. místě a z freestylu si odvezly bramborovou medaili Irena Ištvánková s Laylou. O rok později v belgickém Balenu Irena s Laylou opět obhájily 4. místo a na pěkném 6. místě se umístila Katka Dohnalová s Belinkou. Tím se český tým již poněkolikáté stal Vicemistry Evropy. V roce 2018 hostovalo ME Švýcarsko. Tento rok se velmi zadařilo Aleně Smolíkové s Jerry a vybojovaly si titul Vicemistr Evropy.

Co říci závěrem?

Vyrážíme za zkušenostmi ven!

Když shrnu předcházející závodní léta českého týmu v zahraničí, je krásně vidět průřez českým dogdancingem. Jednoznačně se děvčatům více dařilo ve freestylu. Ale vzhledem k nárůstu zájmu i úrovně heelworku v posledních pár letech očekávám, že se toto promítne i v zahraničních závodech v nejbližší době. Dále je vidět nejvýraznější úspěch dvou českých závodnic Vandy Gregorové a Aleny Smolíkové, který se léty proměňuje v závislosti se zahájením či ukončením závodní kariéry jejich úspěšných pejsků. Brandy si dnes už užívá zaslouženého důchodu a Vanda si vychovává nového mladého pejska, který nepochybně během dvou až tří let zamíchá řádně pořadím dalších českých i mezinárodních závodů. Jen mě trošku mrzí jedna věc. V mezinárodním měřítku velice výrazně ovlivnili dogdancing i pánové. Někteří z nich se drželi po léta na špičce a nechtěli předat žezlo dámám. Jen u nás, ač máme již několik závodících mužů, se pánové nechtějí nějak osmělit a vydat se zazávodit si i do zahraničí. Bylo by to jistě příjemné zpestření českého „dívčího“ týmu, ale kdo ví, třeba ještě příjemně překvapí…

 

Foto: archiv Markéty Kunckové, Martina Irglová