Interiérová klec, potřeba či přežitek?

Pojďme otevřít jedno pro někoho možná poněkud ožehavé téma. Patří pes do klece, či nikoliv? Co si myslíte o interiérových klecích do bytu nebo domu? Tato problematika rozděluje národ pejskařů na ty, co to vidí jako skvělý vynález a pak na ty, kteří v tom hledají něco zcela jiného. Něco, co hraničí s týráním zvířete. Jak to tedy s tou klecí doopravdy je?

Proč si vlastně lidé pořizují klece do bytu? Já osobně jsem dříve používala nevzhledný plastový box, který označujeme jako kennelku. Později jsem přešla na kovovou klec, kterou známe běžně z výstav. A proč jsem si vlastně tyto „kusy“ vůbec stěhovala do bytu? To bylo jasné. Aby měl můj parťák, ale i já svůj vlastní prostor. A také, když byl pes v kleci, znamenalo to pro mé děti jasný rozkaz! Nechte ho být! Tam má své útočiště a svůj klid, když si potřebuje odpočinout. V současné době ale nemusíme mít v interiéru jen nějakou „hrůzu“, která sice plní svůj účel, ale esteticky tam moc nezapadá. Naopak si můžeme pořídit v podstatě hezký kus praktického nábytku.

Není v tom nic špatného nebo snad ano?

Každý pes má nějaké své oblíbené místo. Místo, kde si rád odpočine a o kterém ví, že je to jen jeho. Ať je to malý pelíšek, psí bouda venku nebo klec v bytě. Je dobré si uvědomit, že pes většinu dne prospí. Není vůbec nic špatného na tom, že má svou vlastní klec. Naopak si na ni zvykne a je pro něj oblíbeným útočištěm, kam si chodí zbaštit i kdejakou dobrotu, protože ví, že tam ho nikdo rušit nebude a nic mu tedy nehrozí.

Proč raději klec a ne pelíšek?

Zajímavá úvaha, nemyslíte? Myslím si, že toto je určitě otázka, kterou si musíme položit. Ono vlastně těch otázek může být i víc. Například… Není někdy potřeba psa zavřít třeba v momentě, když přijde  návštěva, která psy nemusí nebo se jich bojí? Nebo třeba pro vlastní bezpečnost psa? A znamená interiérová klec vždy jen to, že v ní musí být pes nutně neustále zavřený? Jak zařídíte to, aby vaše malé dítě, které začíná teprve chodit třeba na psa, který je starší a lehce nevrlý, nespadlo, když má jen pelíšek? Nebo co když za vámi přijde kamarádka se psem, který se nesnese s tím vaším. Možná také ani nestojíte o to, aby se váš pes „kamarádil“ s kdejakým řemeslníkem apod. Těch situací prostě může nastat celá řada. Není nic špatného ani na krásném pelíšku, ani na vytuněné interiérové kleci.

Jak je vlastně klec pro psy vnímána?

Někdo ji absolutně odmítne, jiný v ní naopak vidí určitě výhody. Je dobré mít vlastní prostor, a to jak pro psa, tak i pro nás. Pokud je na ni pes opravdu naučený a zvyklý, je to pro něj obrovským přínosem. Najde tam svůj klid, odpočinek a prostě takové své zázemí. A na majiteli je ho tam ideálně už od štěněte naučit. Pro mnohé z nás je tedy obrovským pomocníkem, protože opravdu poskytuje našemu psu soukromí a je dobré si uvědomit, že toho on moc nemá. Protože soužití s člověkem je opravdu náročné. A věřte, že na klec lze psa snadno navyknout a pak je to pro vás obrovským pomocníkem.

Někdo ale může tvrdit, že mít psa celý den zavřeného v kleci je týráním. Zde si dovolím oponovat. Nikdo přeci nezavírá psa na celý den do klece. A je třeba si uvědomit, že pes většinu svého života prospí. Není žádným tajemstvím, že dospělý zdravý pes spí zhruba šestnáct hodin denně. Pokud je tedy na klec naučený, je tam opravdu spokojený a v klidu.

Podívejme se na to i takto. Klec nám pomáhá mít odpočinek našeho psa pod kontrolou. Nevím jak vy, ale u nás doma to funguje tak, že pokud psa do klece nezavřu, mám ho při svém neustálém putování po velkém domě, uklízení, vaření, praní vždy v patách. On si neodpočine. Když už si třeba sednu, tak přijdou děti ze školy a pro změnu lítají psi s nimi po zahradě. To je sice super pro obě strany a utužuje to vzájemný vztah, ale nejde to takto nonstop. Pes prostě stejně jako my odpočinek potřebuje, a tak jsem ho zavedla řízenou formou. Při práci a výcviku, kterému se věnuji, ho pak nemám tolik unaveného. A to je super.  

Kdy je klec doslova darem z nebes

Nesmíme zapomenout ani na situace, které si tuto skvělou pomůcku doslova žádají. Pokud máme doma například psa, který ničí interiér bytu nebo vykazuje jiné nežádoucí chování, je fajn mít i možnost takové činnosti nějakým způsobem zamezit. I takové malé štěně si může být, než se všechno naučí, v době naší nepřítomnosti samo sobě nebezpečným. A pak tady máme naopak psí seniory, kterým bychom rádi občas dopřáli klid, aby je třeba další psi v domácnosti neustále nerušili. Může ovšem také nastat moment, kdy budeme mít doma čtyřnohého rekonvalescenta například po úraze a veterinář bude striktně „ordinovat“ omezení pohybové aktivity ať už psa samotného nebo v interakci se zbytkem smečky. A v takovém případě se sakra hodí, aby byl náš miláček na klec už předem zvyklý a měl ji spojenou se samými příjemnými zážitky.

Rozhodně nezapomeňte!

Asi je každému jasné, že nelze jednoho krásného dne pořídit klec, nastěhovat si ji domů, psa do ní prostře zavřít a odejít na deset hodin do práce. I zde platí jako u všeho ostatního, že na ni svého chlupatého kamaráda musíte nejprve postupně navyknout. Metod „jak na to“ jistě existuje celá řada. Můžete psa uvnitř krmit, dávat mu tam různé pamlsky, kosti na okus, plnící a jiné hračky a zavírat zpočátku jen na malou chvilku (třeba po procházce, kdy je vyběhaný a unavený) a interval postupně prodlužovat. Pokud společně cvičíte a pes je zvyklý nabízet chování, můžete použít i shaping, to jde pak velmi rychle. A třeba vymyslíte i něco dalšího. Vyberte si prostě to, co vám nejlépe sedne a bude fungovat bez stresu pro obě strany. A my vám při tom budeme držet palce. A pokud se pro klec rozhodnete, vybírejte její velikost úměrně plemeni, které máte doma.

Iveta Panýrková

Foto: redakce, M. Weidnerova, S. Šimíčková, pixabey.com