„Řadovkám“ odzvoněno! Vážně?

Tak co myslíte? Opravdu v dnešní době již takzvaným „řadovkám“ odzvonilo nebo je to stále ještě krédo mnohých cvičáků? A je takový typ tréninku poslušnosti prospěšný, či nikoliv?

Pro tentokrát jdeme „proprat“ téma, které je opravdu velmi často diskutované. A to nejen mezi výcvikáři, ale také mezi psovody, kteří takto se svým psem cvičí. Pojďme si to tedy trochu společně rozebrat…

Co je to ta „řadovka“?

Jedná se o skupinový výcvik psů, kdy všechny dvojice stojí v řadě a hromadně na povel výcvikáře provádějí jednotlivé cviky včetně chůze u nohy s obraty. Tento typ tréninku má dlouhodobou historii a své největší oblibě se těšil hlavně v dobách dávno minulých, tedy za Svazarmu. Tehdy se totiž individuální cvičení moc neprosazovalo. Avšak nyní nastal čas, kdy se od tohoto druhu výcviku masově ustupuje.

Nic není jen černé...

Na řadovky se v době, kdy je „v kurzu“ moderní nebo chcete-li pozitivní výcvik psů, s velkou oblibou nadává. Avšak není řada jako řada a tak dobře vedená řadovka udělá opravdu mnoho užitečného jak pro psa, tak i pro psovoda. Nevěříte? Řekněme si to následovně: Dochází k výborné socializaci, pes si zvykne na přítomnost jiných psů, naučí se pracovat i v rušných situacích.

...nebo bílé...

Avšak ačkoliv se z předchozího odstavce může zdát, že se jedná o výcvik, který je opravdu super, je třeba si uvědomit, že se jedná o velmi náročný trénink psa. Například i pes, který zrovna necvičí, ale jen sedí u nohy, se vlastně celou dobu soustředí, a tím se i vyčerpává. Další nevýhodou může být i fakt, že výcvikář asi není schopen ohlídat práci všech a tak není možné vždy zachytit případné chyby. Je těžší udržet tu správnou motivaci. V případě kombinace nepozorného psovoda a agresivnějšího psa může dojít i k napadení spolu cvičících psů.

Pohled z jedné strany...

Rozhodně je tato řadovka velice výhodná pro začínající psovody. Mohou se zde cítit lépe už jen proto, že na jejich straně je mnoho tzv. spolubojovníků, kteří jsou na tom prakticky stejně, či dost podobně.

...z druhé strany...

Praktická a i úsporná může být řadovka pro výcvikáře. Pokud totiž výcvikář řadovku správně vede, je ku prospěchu všem přítomným. Lze ji také peprně „okořenit“ a udělat ji tak pro všechny přítomné velice zábavnou a užitečnou. Fantazii se meze nekladou a vše je na šikovnosti a kreativitě přítomného trenéra.

Co říkají zkušení pejskaři?

Otázku na skupinový výcvik psů jsme položili několika známým osobnostem z kynologie. Vybrali jsme takové trenéry, kteří se věnují současnému trendu moderního výcviku psů. Ptali jsme se také naší starší generace psovodů a trenérů a věřte nebo ne, ale odvahu vyjít se svým názorem na věc „ven“ měl jen jeden. Je to velká škoda – nemyslíte?

Pavel Beer st.

Můj osobní názor na skupinový výcvik, tedy řadovku je takový, že záleží na tom, co je cílem snažení lidí, kteří své psy chtějí někam výcvikem posunout. Je to dobré na socializaci psů a ovladatelnost, pomáhá to psovodům dostat psa takzvaně do ruky. Ale narušuje to koncentraci, nehodí se to do dnešního pojetí rychle a radostně. Pokud se pro toto rozhodnu, měl bych sestavovat skupiny psů a psovodů podle jejich úrovně vycvičenosti.

Je zde mnoho atributů, které mluví proti, ale měli bychom i tuto část naší kynologické minulosti trochu přizpůsobit požadavkům dnešní doby?

Jak jsem zmínil je dobré rozdělit psy a psovody podle úrovně vycvičenosti, ale i ve skupině se dá cvičit individuálně – tak abych nemusel čekat, až ten či onen pes splní požadavek svého pána. A podobně ten, kdo to řídí, by měl jen flexibilně koordinovat tak, aby to vyhovovalo možnostem a vycvičenosti psů a psovodů. Tedy zavrhnout se to jednoznačně nedá, jsou tam i prvky, které čas od času využívám. Ovšem v klasické řadovce, jak jsme ji znali kdysi, budoucnost vyššího stupně výcviku není. Dají se na ní postavit jen ty základní prvky zejména ovladatelnosti, lidé se učí své psy zvládnout i při působení silných podnětů v okolí a začínají si věřit. Je to spíš dobré do takové domácí výchovy a psích školek včetně kurzů pro začátečníky, než jako příprava na zkoušky.