Briard dovede vzít za práci i dnes!

Je zde nový měsíc a s ním představujeme i nové plemeno. Tentokrát s námi po dobu pěti týdnů můžete sledovat velké a impozantní briardy. Nejprve vám tyto chlupáče představíme všeobecně prostřednictvím tradičního portrétu a hned zítra na vás bude čekat první rozhovor s jedním z chovatelů.

Netradiční vzhled, radostný projev při jakékoli činnosti a schopnost pobavit sebe i své okolí – tak to je briard. Plemeno, jenž má stále místo v srdcích svých příznivců. A ačkoliv už dnes není tak velmi rozšířené a nepotkáváme jej běžně na ulicích, víme, o jaké psy se jedná. Pojďme se tedy podrobněji podívat na tyto skvělé pastevecké psy.

I Napoleon vlastnil briarda…

Briard, oficiálním názvem Berger de Brie patří mezi pastevecká plemena. Briard je známý už po staletí, kdy jej vlastnili tací velikáni, jako byli například Karel Veliký, Napoleon, Thomas Jefferson, Lafayette a Kellerovi, ti všichni měli briarda. Tohoto starobylého pasteveckého psa také využívala francouzská armáda jako hlídače, posla a vyhledávače zraněných vojáků především díky jeho dobrému sluchu. Briard se stal známým po výstavě psů v Paříži v roce 1863 zásluhou vylepšeného vzhledu, toho dosáhli tehdejší chovatelé křížením s beauceronem a pudlem. Za své jméno vděčí Aubrimu z Montdidieru, člověku, který doufal, že vlastní prvního briarda, nebo francouzské provincii Brie, ačkoliv z ní asi nepochází. Ještě dnes slouží jako pastevecký pes, stejně jako vyhledávaný společník.

zdroj fotografie www.beaugencybriards.co.uk

Kamenný portál nad vchodem dnes již neexistující katedrály v městě Montdidier ve francouzském dopartmentu Somme, přenesený na místní radnici, malba nad krbem v zámku v Montargis a legenda o rytíři Aubry de Montdidier, úkladně zavražděném za vlády Karla V. (1364 – 1380) Richardem de Macaire jsou konkrétní indicie opravňující obdivovatele briardů k závěru, že když ne přímo toto plemeno, tak alespoň ovčácký pes tohoto typu se rozhodně ve Francii vyskytoval již v době vrcholného středověku. 

Historie chovu v českých zemích

Také briard našel v roce 1969 „svého člověka“ ještě v tehdejším Československu. Prvním psem tohoto plemene, který vstoupil na půdu ČSSR, se stala plavá fena Sibelle des Philippiques, zakladatelka chovu v první chovatelské stanici briardů „Bohemia-Sibelle“. Dne 7. října 1971 přivádí Sibelle na svět první vrh plavých briardů, otcem se stal francouzský plemeník Roscius des Elfes de Malouse. Plavý Atlas z tohoto spojení je určen jako zakladatel 1. linie briardů v ČSSR, partnerkou se mu stává plavá Francouzka Jocaste des Philippiques.

Atlas Bohemia Sibelle pes z prvního vrhu briardů u nás a zakladatel první linie.

Od roku 1976 jsou tedy briardi vedeni jako pracovní plemeno se všemi povinnostmi i právy, jež k tomu přináležejí. Od roku 1976 také rychleji vzrůstá chovatelská základna a k původním čtyřem vrhům z let 1971 – 1975 přibývají další. Okruh zájemců o plemeno a jeho chov se rozrůstá, což se příznivě projevuje v počtu zápisů do plemenné knihy.

V roce 1986 byl založen Klub chovatelů briardů a ve stejném roce se uskutečnila 1. speciální výstava briardů v Bratislavě. V této době je na území ČSSR šedesát sedm chovatelských stanic, ale pouze dvacet sedm z nich je aktivních (na Slovensku jsou tři stanice, jedna z toho aktivní). Klub chovatelů briardů se rozdělil v roce 1990 a od té doby se český a slovenský chov vyvíjí zcela odděleně.

Briard se mezi ostatními plemeny neztratí. Mezi jedinci tohoto plemene je již několik Světových vítězů, Světových vítězů mladých i veteránů. Na výstavách v zahraničí se briard z českého chovu rozhodně neztratí.

Nejde přehlédnout…

Krásná, drsná, dlouhá srst pokrývající velké a mohutné tělo briarda, z něj činí psa, jenž si vždy vyžádá pozornost okolí. Navzdory své velikosti se briard pohybuje lehce a mrštně. Ostatně o tom vypovídá i množství psích sportů, které s ním lze provozovat.

Co nám říká standard?

Briard je „rustikální“ pes. Přímý překlad rustikální zní venkovský. Tímto pojmem se myslí zdravé a silné zvíře s dostatkem substance, se silnými kostmi. Briard nesmí být přejemnělý, nesmí vypadat jako afgán, ale přitom musí být elegantní.

Délku těla standard přímo neurčuje, stanoví pouze to, že briard je delšího formátu, délka těla je tedy větší než jeho výška. V průměru by tedy briard měl být o 10% až 15% delší, než je jeho výška.

Barva – standard říká, že všechny jednotné barvy jsou přípustné s výjimkou bílé a mahagonové nebo kaštanově hnědé. Ve skutečnosti jde však pouze o dvě základní barvy – černou a plavou. Z černé se odvozují ještě barvy břidlicová a šedá. U plavé barvy může jít o žlutě-, červeně-, hnědě plavou, ale vždy by měla být v teplém odstínu a na celém těle jednotná.

Jedním z typických znaků jsou u briarda jeho paspárky. Na zadních nohách má tedy dvojité paspárky. Tyto se skládají z kostní části a drápu. Existuje mnoho variant tvarů paspárků, jak můžete vidět na obrázku.

Není snadné popsat povahu briarda, tak alespoň několika větami...

Pro jeho původní využití, tedy pasení ovcí, byly chovány dva typy těchto psů. Jednak to byl pes, který stáda neúnavně obíhal, byl neustále v pohybu, musel mít hodně sil a byl schopný se samostatně rozhodovat, a pak pes, který zůstával po boku ovčáka a prováděl úkoly jen na jeho pokyn. Dnešní briard je směsí obou typů. Podržel si mnoho původních povahových vlastností. Je velmi inteligentní, učenlivý a samostatný. Potřebuje zaměstnat, aby se nenudil, jinak se začne bavit sám. A věřte, že výsledek takové činnosti se vám většinou líbit nebude. Je závislý na „svém člověku“, a pokud má možnost, neúnavně ho následuje na každém kroku. Briard má sklon k dominantnímu chování a při zanedbané výchově se může stát, že se v dospívání bude snažit doma „šéfovat“. Dokáže být tvrdohlavý, ale je i velmi citlivý. Při správné výchově je to milý a věrný společník.

Jak náročná je socializace a výchova? 

Se štěňátkem, které si přivezeme domů z námi vybrané chovatelské stanice, bychom měli začít hned „pracovat“, samozřejmě přizpůsobit vše věku mladého pejska, ale základem je, že co nechceme nebo chceme, aby dospělý briard dělal, mu musíme ukázat hned od mala. Velmi důležité je seznamovat štěňátko postupně s lidmi, ostatními psy a dovolit mu zkušenost seznámit se. Hlavně se nesmí podporovat agrese či přílišná nedůvěra a klidným (někdy důraznějším) vedením štěňátko usměrňovat. Briard je aktivní pes a proto vše ho je možné učit přes činnosti a hry, které má rád. Musíme mu dát možnosti pro získání dobrých zkušeností.

Musíte se připravit na roztomilého medvídka s výmluvným briardím pohledem, kterým si vás hned omotá kolem prstu. Vy však musíte odolat a začít s výchovou.

Nenechte štěněti projít žádné věci, které mu později chcete zakázat. Velmi rychle z roztomilého štěňátka vyroste tvrdohlavý puberťák, který se bude pokoušet o vylepšení své pozice ve „smečce“. Každý briard je silnou osobností a tak je potřeba ho brát. K jeho výchově se musí přistupovat zodpovědně a každý případný trest musí být spravedlivý, ke křivdám je velmi citlivý.  O tom, že není zase tak těžké briarda zvládnout, svědčí i fakt, že převážnou většinu z nich vlastní ženy.

Briard může být prima parťákem i dítěti 

Soužití briarda s dětmi bývá většinou bezproblémové. Dítě i briard mají v podstatě stejnou potřebu hry a pohybu, takže se rychle stanou společníky, ale je bezpodmínečně nutné psovi i dítěti jasně vysvětlit pravidla vzájemného soužití, na jejichž dodržování vše závisí. Psa hned od začátku musíte naučit, že si s dítětem nesmí hrát příliš hrubě, a dítě se zase musí naučit, že psovi nemá brát hračky. Do dětského pokoje by pes neměl mít přístup, je to území dítěte, kde ho nesmí obtěžovat, a pes má zase svůj určený prostor, kde najde bezpečné „útočiště“ před dítětem.

Dítě a pes by si v žádném případě neměli hrát bez dozoru dospělého.

Další pravidlo, na které by majitel neměl nikdy zapomenout, je to, že dospělého psa nesmí malé dítě komandovat, a to hlavně v nepřítomnosti dospělého. Briard je dominantním psem a nerad si nechává poroučet od každého okolo, což zase děti rády dělají. Nejdůležitější je, aby dospělý majitel věděl, že všechna odpovědnost je jen na něm. Od samého začátku musí psa naučit, že trvá na tom, že na dítě nikdy nezaútočí, ani se mu nepostaví. Pak se ho do jisté míry naučí i poslouchat.  

Hlídání se učit nemusí 

Je to od přírody pes, který svého pána, rodinu a majetek hlídá bez toho, aby se to musel učit. Je mylné se domnívat, že když mladému psovi zamezíme kontakt s cizími lidmi, že bude lépe hlídat. Dobrý poměr k lidem spolu s vrozenou nedůvěrou dělá z briarda výborného hlídače. Jako u každého plemene jsou i výjimky, které milují všechny lidi, tedy i ty, které by neměly.

Hodí se pro řadu psích sportů

Briard je stále zařazen mezi služební plemena, ale pro tuto činnost se nikdy příliš nevyužíval. Jedním z důvodů byla náročnější údržba, ale hlavně to, že velmi špatně snáší dril výcviku policejních a vojenských psů a změnu majitele. Všeobecně platí, že monotónní úkol, který se neustále opakuje, není nic pro briarda. Klasickému služebnímu výcviku se věnuje stále méně majitelů briardů, ale našli pro něj využití v mnoha psích sportech, jako jsou agility, coursing, obedience a v poslední době i víkendy s „pasením oveček“. Jsou i majitelé, kteří se úspěšně věnují záchranářství. 

Briard „lvem“ salonů? 

Pokud milujete pořádek, asi by bylo dobré si pořádně rozmyslet, zda je právě briard tím pravým psem pro vás. Krom toho, že se jedná o nádherného psa s dlouhou srstí, znamená to i fakt, že si domů budete přinášet řadu nečistot, jako jsou větvičky, bodláky apod.

Za krásně osrstěným a učesaným briardem se každý se zalíbením ohlédne, za  neudržovaným jedincem se ohlédne také, ale pocit bude mít jiný. Každý, kdo si briarda pořídí, musí tedy počítat s tím, že péče o jeho srst nějaký ten čas zabere. Srst tvoří jemnější kratší podsada a dlouhá krycí srst, která by měla být silná a suchá tzv. kozí (i když není tak tvrdá), při promnutí mezi prsty šustí.

S návykem na česání začínáme už od malého štěňátka, i když nám bude připadat, že ještě není co česat. Pro tento účel poslouží kartáč, každý den stačí této činnosti věnovat tak pět minut. Česání je potřebné nejen pro udržování srsti, ale je také důležitou součástí výchovy.

O briardovi se dá všeobecně říct, že patří ke zdravým plemenům. Sleduje se dědičnost dysplazie kyčlí, CSNB (kongenitální stacionární noční slepota) a také vyšetření na ektopický uretr. Velké množství chovných jedinců má dnes také genetické testy DNA. Briard se dožívá průměrně dvanácti let.

Pro koho je toto plemeno vhodné? 

Briard je velký pes, který má nejen krásnou srst, ale i povahu. Proto budoucí majitel musí počítat s péčí o jeho dlouhé chlupy, které vypadají úplně jinak, když se proběhne loukou plnou bodláků. Vyžaduje kontakt se svým majitelem, proto není vhodný do kotce. Je to ale všestranný pes, který je vděčný za společnou práci, či zábavu se svým páníčkem. Může dobře fungovat jako pracovní nebo ovčácký pes, ale i jako pouhý společník pro aktivní majitele. Vždy se doporučuje novým zájemcům zajet se podívat do chovatelské stanice a seznámit se s briardy raději předem.

Foto: Iveta Dupalová, Veronika Šerkopová, Vladka Králová, Jitka Šerkopová, Ches Vlaminck, Therese Sangberg, Karin Rohanová, Iva Markvartová, Adriana Babicová,ch.st. Heaven Devil

Briard v číslech

• Rok 1863 – předvedení na výstavě psů v Paříži, která ho proslavila
• Rok 1969 – první briard dovezený do tehdejšího Československa
• Rok 1971 – první vrh briardů u nás
• Rok 1976 – od tohoto roku jsou briardi vedeni jako pracovní plemeno psů
• Rok 1986 – založení klubu chovatelů briardů
• Rok 1990 – došlo k rozdělení chovatelského klubu na český a slovenský
• Rok 1991 – první světový vítěz plemene Arrow Vigo 
• Rok 2002 – první vítěz prestižní výstavy ve Francii Carlos Arte Cassari

Kam letos za briardy?

• 12. 5 - 13. 5. 2018           
  Klubová výstava a Selectione
• 28. 9. – 29. 9. 2018         
  MČR IPO FO a FB
• 28. 9 – 30. 9. 2018          
  3. Mistrovství v pasení
• 6. 10. 2018                      
  Speciální výstava