Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Strážce českých lesů

Určitě jste to již slyšeli! Dvě naše národní plemena – chodský pes a pražský krysařík se dočkala a jsou konečně prozatímně uznána FCI!!! A proto jsme se rozhodli odměnit je tím, že se jim budeme celý květen podrobně věnovat. A nyní právě začínáme...


Strážce českých lesů

Rozhovor s předsedkyní Klubu přátel chodského psa paní Janou Kudrnáčovou u nás vyšel před necelými třemi lety a my si ho nyní dovolíme připomenout právě proto, že v jedné z otázek se tehdy řešilo i možnost uznání FCI. Tehdy bylo vše ještě ve fázi pracovní a ve vzduchu viselo mnoho a mnoho otazníků. Nyní je to sice už naštěstí jinak, ovšem dozvědět se něco ze zákulisí tohoto procesu a také si „zopakovat“, jak báječné plemeno jsme vyšlechtili, jistě stojí za to.

Paní Kudrnáčová, chodský pes, ač dosud „neuznaný“, má velmi dlouhou historii. Mohla byste nám ji trochu přiblížit?

Strážce českých lesů

Hluboká historie chodského ovčáckého psa sahá až do 9. – 10. století, následně se o tomto plemeni objevují zmínky i v 11. století za doby vlády knížete Břetilava I., kde bylo popisováno jako věrný doprovodný pes Chodů. O jeho poslání „strážce“ v oblasti Českých lesů hovoří i Dalimilova kronika. Samozřejmě, že nelze s jistotou tvrdit, že náš současný chodský pes je pokračováním původních strážních psů z výše uvedeného období. Jisté ale je, že dle dobových kreseb a písemností, je popisován malý dlouhosrstý ovčácký pes s malým stojatým a osrstěným uchem, pes houževnatý a odolný. V dané době bylo známo více ras evropských ovčáků, ale postupem času se v dané oblasti Chodska ustálila reprodukčně izolovaná skupina „chodských ovčáckých psů“, která byla již zřejmě základem chovu našeho současného chodského psa.

Co bylo původním posláním plemene a k čemu se využívá v současné době?

Strážce českých lesů

Z historických zdrojů, které popisovaly existenci malého ovčáka na jihu Čech, můžeme usuzovat, že chodský ovčák již od 9. století a ještě dlouho poté měl za úkol doprovázet jako strážní pes Chody, jejichž hlavním posláním bylo strážit pohraniční oblast – zemské stezky mezi Prahou a Bavorskem, tzv. „bavorsko-české území“. Z historických zdrojů je také dokladováno, že chodští ovčáčtí psi byli výborní hlídači obydlí a pomáhali při pasení a hlídání stád dobytka.

Současný chodský pes je naprosto všestranným ovčáckým plemenem. Uplatní se jako domácí hlídač a společník (jak pro mladou i starší generaci majitelů), uspokojí i zapálené kynology do alternativních sportů či všestranné kynologie. Toto vše je dokladováno klubem vedeným přehledem všech kynologických aktivit našeho plemene a to i na vrcholové úrovni – dogtrekking, dogfrisbee, záchranářský výcvik, dogdancing, agility apod., ale i obedience, canisterapie, všestranný výcvik (IGP, ZVV), nevelká skupina majitelů se s chodským psem věnuje i pasení.

Já tyto chlupáče velmi dobře znám a moc se mi líbí, že jsou opravdu chytří a dobře ovladatelní. I když pár tvrdohlavých jedinců jsem také již viděla. Jak vy tyto psy vnímáte?

Strážce českých lesů

Chodské psy chovám od roku 1991, tedy již dvacet pět let. Byla jsem u počátku regenerace chovu tohoto plemene, vzpomínám na začátky vzniku našeho klubu (Klub přátel chodského psa vznikl ustavující schůzí 21. listopadu 1991).  Troufám si tvrdit, že soužití s chodským psem naprosto změnilo můj směr v životě a mé poslání.

Nemyslím si, že by byl chodský pes tvrdohlavý. To určitě ne. Je to pes, který pro svou smečku/rodinu udělá vše, co jí na očích uvidí. Není to vyloženě pes výhradně jednoho pána. Je opravdu skvělým rodinným psem. Vyžaduje však pozornost, uznání a co nejčastější kontakt.  Výraz tvrdohlavý – jako umíněný či paličatý nebo dokonce až nepoddajný – není typický pro povahu chodského psa.  Jeho možná občasná „trucovitost“ při nedostatečném ocenění jeho snahy nebo nezájem o jeho touhu po kontaktu, může být vnímána jako tvrdohlavost.

Choďáci čím dál tím více vstupují do podvědomí českých pejskařů a získávají tak stále větší a větší oblibu. Čemu přičítáte tento vzestup popularity?

Strážce českých lesů

Zejména je to jistě právě pro jejich vynikající povahové vlastnosti. Je to opravdu bezkonfliktní plemeno pro širokou skupinu z řad zájemců, kteří si chtějí např. „jen“ pořídit kamaráda a společníka, který bude schopen i hlídat. Hodí se ale i pro náročnější zájemce, kteří chtějí se psem prostě „dělat“ nebo kteří chtějí šikovného, otužilého a fyzicky zdatného a obratného doprovodného psa pro náročnější turistiku či jiné aktivity.

Zájem o našeho chodského psa je z řad lidí, kteří již mají zkušenosti s chovem psů nebo i z řad začátečníků. Velký počet majitelů chodského psa si však k němu po čase pořizuje i dalšího choďáka, a třeba i dalšího a dalšího. Je to právě proto, že je to pes nedominantní, snadno zvladatelný (samozřejmě při správné výchově a základním výcviku) a bezproblémový ve smečce. Dalším důvodem je vynikající a přátelská atmosféra mezi majiteli tohoto plemene, mezi „choďáčkáři“.  Klub pro své členy pořádá mnoho aktivit různých druhů. Prostě se scházíme při různých akcích (a to nejen chovatelských či výcvikových) a soužití s našimi psy si prostě užíváme. Žádná rivalita, závist či nezdravé soutěžení… To se bohužel již zase tak často mezi kynology nevidí. Nelze opomenout také zájem o naše české národní plemeno ze zahraničí. V posledních sedmi letech provádíme mnoho exportů našich štěňat, a to zejména do severských zemí. Prostě o našem plemeni se už ví a těší se zájmu nejen u nás, ale i v ostatních zemích. Jsou to zájemci o chov, sportovní kynologii, ale mnohdy si prostě přijedou do CZ pro choďáka, že se o něm dověděli samá pozitiva.  A na to jsme právem pyšní.

Zakladatel plemene – Ing. Jan Findejs – by byl velmi hrdý a šťastný, že jeho vynaložená práce při regeneraci chodského psa dosáhla takového úspěchu.

Jak je na tom chodský pes po zdravotní stránce?

Strážce českých lesů

Naštěstí lze tvrdit, že naše plemeno není zatíženo žádnou dědičně podmíněnou chorobou. Samozřejmě, že jako i u ostatních plemen, stejně jako v chovu jiných zvířat nebo v lidské populaci, se i u chodského psa objeví nějaké zdravotní problémy různého původu či typu. Od roku 1997 se povinně provádí jako podmínka pro využití v chovu RTG na DKK. Od roku 2001 klub zavedl každoroční vyplňování „dotazníku zdraví“ a jeho zasílání hlavnímu poradci chovu. Právě zejména na základě těchto výsledků pravidelně vyhodnocujeme situaci a výsledky jsou předkládány členské základně. Před dvěma lety jsme nastartovali tzv. „zdravotní program“, kde máme pro majitele přehled doporučených dobrovolných vyšetření z důvodu co největší možnosti monitoringu stavu zdraví populace našeho plemene. Majitele, kteří tato vyšetření absolvují, klub podpoří finančním příspěvkem.

Na projednávání žádosti a doporučení k případnému schválení předsednictvu FCI a jejich vyjádření má tato organizace deset let!

Proč, nebo co brání tomu, aby toto báječné plemeno konečně uznalo FCI?

Strážce českých lesů

Nemyslím si, že by něco bránilo mezinárodnímu uznání chodského psa naší střešní kynologickou organizací FCI. Jde o to, že na projednávání žádosti a doporučení k případnému schválení předsednictvu FCI a jejich vyjádření má tato organizace deset let. Náš klub zpracoval potřebné podklady a předal je prostřednictvím ČMKU na FCI s žádostí o prozatímní uznání chodského psa.  Následně jsme byli vyzvaní k úpravám či doplnění některých náležitostí a toto jsme vždy obratem udělali. Naposledy na jaře letošního roku jsme předali k rukám vědecké komise FCI absolutně perfektně zpracované doplňující podklady obsahující  nadstandardní  postup našeho klubu ve sledovanosti zdraví našeho plemene, zavedení tzv. zdravotního programu, dále prohlášení genetických laboratoří o naší spolupráci apod. Dále byl detailně zpracován přehled výkonů našeho chodského psa na poli výcviku. Nyní na podzim byla na schůzi středo-východoevropské sekce FCI prezentována předsedou ČMKU – MUDr. Lubomírem Širokým – naše letošní Evropská výstava chodských psů, včetně promítnutí krátkého sestřihu z této akce. Tato prezentace byla velmi kladně hodnocena. Takže klub dělá maximum pro kladné doporučení komisí FCI pro schválení předsednictvem FCI. Nám nezbývá nyní již nic jiného než čekat a čekat...

Čím uchvátil chodský pes vás?

Tento rozhovor vyšel na eCanis 16. 11. 2016 a nyní ho připomínáme právě u příležitosti prozatímního uznání plemene komisí FCI ze dne 29. 4. 2019. Proto informace v něm ohledně uznání již nejsou platné, nicméně velmi zajímavé. (poznámka redakce eCanis)

První fenu jsem měla od roku 1990 a dožila se šestnácti let. Rok poté jsem si koupila psa, který byl rovněž naprosto perfektní svou povahou i exteriérem a prožili jsme spolu patnáct krásných let.  Chtěla jsem zůstat u chovu ovčáckého pracovního plemene se schopností výcviku, a proto jsem si pořídila tyto první jedince našeho chodského psa. Jejich perfektní povaha, bezproblémovost a nekonfliktnost předčila mé očekávání. Proto jsem si v následujících letech nechala i další jedince – již z mých odchovů a jasně vím, že u tohoto plemene prostě zůstanu. Velký vliv na tento můj postoj má také to, že kolem chodských psů je opravdu celá léta bezvadná skupina lidí a jsme taková jedna „velká rodina“.

Strážce českých lesů

Chodský pes je také výjimečný tím, jak se chová ve smečce.  Obdivuhodný je jejich vzájemný vztah, jako je úcta ke starým jedincům, ohleduplnost a trpělivost k mladým apod. Feny jsou perfektní matky, naštěstí znám jen bezproblémové porody i následný odchov vrhů. Asi je mi přáno, protože mám to velké štěstí, že návštěvy veterinárních lékařů absolvuji jen kvůli vakcinaci a za ta léta chovu také občas nahodile nějaký ten drobnější úraz.  Naši jedinci se dožívají 14 – 16 let  a do poslední chvíle s vitalitou a chutí žít (hned to zaťukávám na dřevo).

Kolem chodských psů je opravdu celá léta bezvadná skupina lidí a jsme taková jedna „velká rodina“!

Zmiňujete, že chodský pes je velmi všestranný, kterým aktivitám se s ním tedy za dobu jeho putování po vašem boku věnujete vy sama?

Strážce českých lesů

Od počátku až doposud se účastníme téměř všech akcí našeho klubu. V prvních deseti letech jsem se s chodským psem věnovala aktivně i výcviku, ale z důvodu mých – troufám si říci až nadstandardních kynologických aktivit – mi na toto již nezbývá čas. Mám nesmírné štěstí, že v naší rodině mám velkou podporu v mých aktivitách.  Mám dobré podmínky pro chov. Je to také samozřejmě proto, že i pro ně je chodský pes prostě tím pravým a milovaným plemenem. Na jakoukoli víkendovou akci, dovolenou nebo jen výlet vždy jen s choďákem… 

Jelikož Klub přátel chodského psa má již více než 630 členů a máme nastaven ten nejlepší servis pro naše členy, tak se mám samozřejmě co otáčet i na této úrovni. Je to tak, jak zaznělo ve vaší otázce. Prostě chodský pes putuje a navždy bude putovat mým životem.

Komu byste toto plemeno doporučila a co považujete za jeho přednosti?

Strážce českých lesů

Chodského psa bych doporučila zájemcům, kteří hledají toho správného parťáka pro každý den.  Zejména lidem, kteří jsou aktivní (to má choďák rád), ale hodí se i pro mladé rodiny s dětmi, kteří shánějí nenáročné plemeno s dobrou učenlivostí a hlavně s vyrovnanou povahou. Nebo naopak starší generaci, která chce společníka a doprovodného psa. Kdo se účastní našich akcí, tak může vidět, že vše, co říkám, je opravdu pravda. Vidíte spokojeného chodského psa i jeho majitele jakékoli věkové kategorie. Na víkendovkách můžete vidět volně běhat dvacet, třicet i více choďáků  a kolem nich partu fajn lidí.

Předností chodského psa je také to, že je to opravdu „střeďák“.  V průměru měří 50 – 56 cm, váhově se pohybuje mezi 17 – 26 kg. Proto není ani problém s jeho přepravou, fyzickou náročností ho zvládnout apod. Chodský pes je otužilé a houževnaté plemeno. V dřívějších dobách byl také nazýván českým selským psem nebo nenáročným venkovanem.

Nachází se v historii nebo v současnosti chovu pes, který je něčím výjimečný? Pes, který se proslavil exteriérem, povahou či množstvím zkoušek?

Strážce českých lesů

Na tuto otázku je těžké odpovědět.  Co se týče opravdu exteriérově výjimečných jedinců, tak těch bylo již na počátku chovu několik a samozřejmě je tomu tak i v současném chovu. Mnohdy to dokladují ta nejvyšší výstavní ocenění na výstavách. U chodských psů si vážíme především výstavních úspěchů na výstavách pořádaných klubem. (na MVP či NVP se prezentuje cca 15 – 30 jedinců, kdežto na výstavách klubových je konkurence opravdu obrovská. Přihlášeno bývá v posledních letech 120 – 160 zvířat).  Stejně tak je mnoho jedinců, kteří složili ty nejvyšší zkoušky, či se úspěšně prezentovali na prestižních závodech a to i na mezinárodní úrovni.

Proto bych v návaznosti na tuto otázku zmínila jedince, kteří byli, či jsou výjimeční jak svou kvalitou exteriéru, tak i svými povahovými vlastnostmi, které dokladovali svými úspěchy ve sportovní kynologii.

Mezi ně patří jistě Daren Garsia, který mimo pěkného exteriéru prokázal svou vynikající povahu v záchranářském výcviku, kde byl i aktivně nasazován v praxi – např. byl v roce 2011 v naší české záchranářské skupině po zemětřesení v Turecku, ale i na mnoha dalších pomocných vyprošťovacích akcích, mimo to měl složeny všestranné zkoušky ZV. Nesmím opomenout také psa Endy Bryvilsár, který byl Českým junior šampionem, Šampionem ČR, Klubovým vítězem a na svém kontě měl i mnoho dalších titulů a mimo to složil asi devatenáct zkoušek z výkonu, z těch nejvyšších je to IPO2, ZV2, IPO3, splnil podmínky na VZ MR dle IPO3 a také byl fyzicky nasazen při několika záchranářských akcích. Velmi pracovně úspěšný byl jeho syn Garny Cidabro, který na počet zkoušek ještě předčil svého otce, z těch nejvyšších např. ZV3, FPr3, SchH/VPG3,  FH2, IPO3.  Dále bych zmínila Šampiona ČR zátiší Gara z Dašického se zkouškami  IPO3 včetně účasti na VZ MSKS dle IPO3, SchH/VPG3, účast na VZ MSKS dle IPO3, FPr3, ZV2 atd…, dále Arie od Koňské hřívy – ZV3, IPO3, účast na M MSKS stopařů, Mistr ČR dle IPO-FH… Potom máme několik mistrů republiky v dogdancingu, dogfrisbee, agility, ale někteří se umístili i na mistrovstvích mimo naši republiku.

Opravdu máme těch „výjimečných psů“ více a netroufám si vyzvednout pouze jednoho jediného.

Co byste vzkázala chovatelům a majitelům těchto čtyřnohých úžasňáků?

Mějte přístup k chovu našeho plemene stejný jako doposud.  Važme si našich dobrých vzájemných a přátelských vztahů a hlavně važme si našeho perfektního chodského psa...

 

Foto: archiv Jany Kudrnáčové

http://bryvilsar.webgarden.cz/

http://www.kpchp.org/

Kam dál ...