Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Těšili jste se na dalšího z řady německých špiců? Tentokrát vás seznámíme se střední variantou v barvě hnědé. A jací vlastně jsou tito psi? A opravdu byla tato varieta na pokraji zániku? Více o tom už najdete v následujícím článku...


Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Chovatel – opravdu velmi diskutované slovo. A bývá i často dost uráženo a napadáno… Opravdový chovatel je ale vlastně člověk, který pro svůj chov obětuje kus sebe. A v případě tohoto rozhovoru to platí i několikanásobně. O svém chovu a záchraně hnědé barvy u středních špiců si budeme povídat se sympatickou chovatelkou Olgou Fidlerovou a bude to více než zajímavé...

Paní Olgo, kdy se u vás „probudila“ láska k německému špici střednímu? A měla jste vždy jen je nebo třeba i nějaké jiné plemeno?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Špice buď milujete, nebo nesnášíte. Nic mezi tím neexistuje. V roce 2000 jsem začínala s malými černými, ale když se ke mně o dva roky později dostala dvouletá střední hnědá holčička, bylo všechno jasné.  Když špic, pak jedině střední, a ideálně v barvě čokolády. Od roku 1998 chovám ještě chodské psy.

 

Špice buď milujete, nebo nesnášíte. Nic mezi tím neexistuje!

Co se vám na tomto plemeni tak moc líbí, a proč jste nakonec z tak pestré velikostní palety špiců zakotvila právě u těch středních?

Špic je osobnost, malý pes s velkým srdcem. Líbí se mi právě proto, že jsou tak osobití. A proč střední? Prostě to byla láska na první dotek a na první pohled. Časem přišla ještě snaha o to, aby se tak výjimečný ráz špice v Česku vůbec udržel.

Láká vás i nějaká jiná větší, či menší varieta?

Ne neláká. Střední je pro mě naprostým ideálem.

Kolik máte v současně době psů a mohla byste nás s nimi maličko blíže seznámit?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

V současné době mám dvanáct špicíků ve věku od sedmnácti měsíců do šestnácti let, a k tomu dvě fenky chodského psa ve věku tři roky a čtyři měsíce, a jednu adoptovanou skoro jezevčičku, které je šestnáct let.

Čemu všemu se se svými psy věnujete?

Nejsem příznivcem cvičáků, takže se své pejsky snažím vychovávat hlavně jako společenské a hojně se tedy věnujeme gaučinku. Střední špic je ideální v tom, že z něho můžete mít jak gaučáka, tak i cvičákového borce.

Prioritou mého chovu je zdraví a povaha!

Máte chovatelskou stanici Lukato Gold, co je prioritou vašeho chovu?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Prioritou je zdraví a povaha. Zhruba po deseti letech této činnosti jsem došla k přesvědčení, že takhle to dál nejde. Vzhledem ke způsobu, jakým zde byl v minulosti chov veden a na co je dodnes kladen velký důraz, jsem se rozhodla pro cestu opačným směrem. Z důvodu rozšíření genetické základny jsem postupně dovezla celkem devět středních špiců ze zahraničí (Finsko, Švédsko, Francie a Německo) a uskutečnila dvě zahraniční krytí (Rakousko a Finsko). Tím jsem mohla vytvářet absolutně nepříbuzné chovné páry a vylepšila se i povaha. Protože právě povaha byla jedním z důvodů, proč dříve o středním špicovi lidé ani neuvažovali.

 

Jaká kritéria máte nastavena pro budoucí majitele vašich odchovů?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Žádná speciální kritéria nemám. Důležité je, aby byl pejsek spokojený a milovaný. Po předchozím rozhovoru se snažím budoucí majitele směrovat na štěňátko, které je pro ně vhodné a bude v rámci možností co nejvíce odpovídat jejich přáním a požadavkům.  Rozhodně nedám pejska „k boudě“, do kotce nebo dětem na hraní.

 

Je nějaká barva, kterou více preferuje, anebo vám na ní až tak moc nesejde?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Moje srdce bije pro hnědou a černou. Ale i pro bílou, kterou už bohužel nechovám, ale přesto musím vždy zamáčknout slzu v oku, když ji vidím.  Navíc každá ta barva si s sebou nese svoji specifickou povahu a to je na tom právě to báječné.

Jak jsou na tom špicové celkově se zdravím?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Myslím, že z hlediska zdraví je na tom střední špic dobře, a to zejména díky chovatelům, kterým neleží na srdci právě jen barva a bohatá srst. Mám pocit, že chovatelé středního a velkého rázu jsou mnohem pečlivější při sestavování chovných párů. Žádná konkrétní dědičná nemoc, která by byla spojena se středním rázem, snad ani neexistuje. I s luxací patelly je na tom střední špic velmi dobře.

Tvrdí se, že jsou špicové opravdu malí akční psi, kteří jsou schopní se svým páníčkem překonat prakticky vše. Jste stejného názoru?

Ano, to je pravda. Mnoho mých odchovů, zde i v cizině, se věnuje nejrůznějším kynologickým sportům, a jsou v tom velmi úspěšní.

Co považujete na poli kynologie za svůj dosavadní největší úspěch?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

To je rozhodně záchrana středních v hnědé a černé barvě, navzdory všemu a všem. Dále jsou to potom samozřejmě tituly World a Euro Winner, spousty složených zkoušek a spokojených pejsků a majitelů. A po dvaceti letech se mi splnil sen a narodil se mi velký hnědý ze středního rázu.

Měla byste nějaké rady pro ty, kteří uvažují o pořízení středního špice?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Takových lidí moc není, nevím tedy úplně přesně, co sem vlastně napsat. Já se zájemců vždycky ptám, jestli vědí, do čeho jdou – venčení, „ztráty“ na majetku apod. Zajímám se, k jakému účelu a proč si pejska vůbec pořizují a pak je směruju na správný velikostní ráz atd.

Jinak se určitě zajeďte podívat, nevybírejte podle fotky na Facebooku nebo podle vzdálenosti. Každý solidní chovatel vám ukáže matku štěňátka, a někde se poštěstí  vidět i otce nebo staršího sourozence. Uvidíte také, kde štěňátko vyrůstá. To je ale takové všeobecné a platné pro všechna plemena.

Střední špic je ten NEJ… NEJ… hafan pro sportovce i pro lenochy!

Co byste na závěr popřála německým špicům do budoucna?

Špic je osobnost – malý pes s velkým srdcem!

Střeďáčkům přeju, aby se nám zachovali, takříkajíc, v původní německé, verzi. Přeju jim více zapálených lidiček, kteří je budou dál chovat a propagovat, protože je to NEJ… NEJ… hafan pro sportovce i pro lenochy.

Děkuji vám za moc pěkný rozhovor.

 

Foto: archiv Olgy Fidlerové

Kam dál ...