Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Nepolidšťujme je….

Dovedete si představit, jak se asi musí cítit pes, když mu jeho člověk nerozumí a absolutně nechápe jeho potřeby? Zkusme to společně tak trochu otočit…


Nepolidšťujme je….
Dana Navrátilová 13.1.2019 7812x Zajímavosti

Letošní rok bych ráda zahájila článkem, na který jsem narazila v jedné úžasné knize o psech. Dojal mě až k slzám a přála bych si, aby si ho přečetl úplně každý, kdo má pejska, protože skvěle ukazuje na to, jak se psi cítí v našem světě, pokud jim nerozumíme správně a neumíme se k nim patřičně chovat.

Pohodlně se usaďte a přečtěte si tento krátký příběh...

Představte si, že žijete na planetě, kde je dominantní druh intelektuálně mnohem složitější, než jsme my, ale často si drží lidi jako zvířecí společníky.

Jmenují se Gornové.

Nepolidšťujme je….

Komunikují spolu navzájem pomocí telepatie, pohybů očí a vysokofrekvenčního pískání, což lidé nechápou a nedokážou se to naučit, protože jejich mozek je uzpůsoben jen na využití verbálního jazyka. Lidé se občas naučí znát význam jednotlivých zvuků, když jsou opakovaně spojovány s věcmi, které jsou pro ně relevantní.

Gornové a lidé mezi sebou navazují pouto, ale Gornové mají mnoho pravidel, která si lidé musí snažit osvojit i při omezených informacích. A v sázce bývá mnoho.

Jste jedním z těch šťastlivců, kteří žijí s Gorny v jejich obydlí. Mnoho jiných lidí je uvázáno u malých domků na zahradě nebo jsou ve venkovních ohradách různé velikosti. Jsou tak sociálně vyhladovělí, že nedokážou ovládat své emoce, pokud se k nim nějaký Gorn přiblíží. Kvůli jejich chování se Gornové dohodnou, že člověk nikdy nemůže být v domě, protože je příliš vzrušivý.

Obydlí, které s Gorny sdílíte, je plné vodou naplněných mís, které mají i splachování. Nicméně pokaždé, když se do nich snažíte vyčůrat, nejbližší Gorn vás napadne. Naučíte se toalety využívat jenom tehdy, když poblíž není žádný Gorn. Občas přijdou domů a hlavu vám nacpou do toalety bez zjevného důvodu. Nesnášíte to a začnete se Gornům podbízet, když se vrací domů, abyste se tomu vyhnuli. Ale oni to chápou jako důkaz vaší viny.

Jste trestáni také za sledování videa, čtení určitých knížek, mluvení s jinými lidmi, pojídání pizzy nebo tvarohového koláče a za psaní dopisů. To všechno je podle Gornů problémové chování.

Abyste se nezbláznili, tak i v těchto případech čekáte, až nebudou doma, a pokoušíte se v jejich nepřítomnosti dělat to, co chcete.

Když jsou doma, tiše sedíte a zíráte přímo před sebe. Protože vidí tohle správné chování, kterého jste evidentně schopni, považují sledování videa a jiné věci, kterými se bavíte, za zlomyslnost.

Dojdou k závěru, že nechcete být sami. Chodí s vámi ven několikrát denně a dávají vám křížovky, abyste si je mohli luštit. Vy je nikdy nevyužijete, protože křížovky nesnášíte, a Gornové si myslí, že je ignorujete z pomstychtivosti.

A nejhorší na tom je, že je máte rádi.

Koneckonců jsou na vás často hodní. Ale když se na ně usmějete, potrestají vás – stejně jako za potřesení rukou. Když se jim omluvíte, potrestají vás znovu. Od doby, co jste byli malé dítě, jste neviděli jiného člověka.

Když nějakého potkáte na ulici, jste zvědaví, vzrušení a někdy se bojíte. Opravdu nevíte, jak se máte chovat. Takže vás Gorn, se kterým žijete, k jiným lidem nepouští. Vaše sociální dovednosti se nikdy nerozvinou.

Nakonec vás vezmou do výcvikové školy. Většina výcviku vypadá tak, že vám na chvíli zamezí dýchat pomocí kovového řetězu, který máte na krku. Jsou si jistí, že rozumíte každému písknutí a jejich telepatické komunikaci, protože občas to trefíte správně. Jen hádáte a výcvik nenávidíte. Většinou jste velmi vystresovaní.

Jednoho dne vidíte, jak k vám jde Gorn s výcvikovým obojkem v ruce. Máte předmenstruační syndrom, bolí vás krk a prostě se necítíte na to matoucí násilí, které vás čeká. Řeknete jim co nejodměřenějším hlasem, aby vás nechali být a odešli.

Gornové jsou šokování tímto nevyprovokovaným agresivním chováním. Mysleli si, že máte dobrou povahu.

Nic nechápete…

Naloží vás do jednoho ze svých vozidel a vezmou vás na projížďku. Díváte se, jak kolem ubíhá zajímavá krajina planety, a přemýšlíte, kam se jede.

Vozidlo zastaví a odvedou vás do budovy, která páchne lidským potem a exkrementy. V malých klecích všude kolem jsou lidé. Někteří jsou nervózní, někteří deprimovaní, většina ze své klece sleduje, co se děje.

Váš Gorn, se kterým jste žili celý svůj život, vás předá cizím Gornům, kteří vás odvlečou do malé místnosti. Jste vyděšení a voláte svou Gorní rodinu, aby vám pomohli. Oni se otočí a odejdou pryč z budovy. Podrží vás a dají vám smrtící injekci. Koneckonců, to je přece humánní, ne?

Tento svět jako z noční můry je světem, ve kterém žijí mnozí psi neustále.

Nepolidšťujme je….

V podstatě veškeré přirozené psí chování – žvýkání, štěkání, potyčky, honění pohybujících se objektů, pojídání potravy, která je v dosahu, skákání, aby dosáhli na obličej, řešení rozmíšek vyhrožováním, navazování kontaktů s cizími psy, hlídání zdrojů, zapření se proti tlaku působícímu na krk, močení na porézní povrchy jako jsou koberce, obrana proti tomu, co považují za hrozbu – to všechno lidé považují za problémové chování.

Pravidla, která nám připadají tak logická, jsou pro psy naprosto nesmyslná. Nejsou to lidé v psí kůži.

Proto prosím, nepolidšťujme svoje čtyřnohé kamarády a místo toho jim pomocí tréninku ukažme, jak mají v našem lidském světě vlastně žít.

Zdroj: Lidé a psi: Střet kultur, Jean Donaldsonová

Foto: archiv redakce, Nikola Kolářová

Kam dál ...