Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

A je to tady, Štěkna rodí! Jak skutečně štěňátka přicházejí na svět, se můžete dočíst v dalším dílu našeho seriálu ze života těhotné hovawartky Štěkny.


Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl
Katka Houšková 30.9.2020 3291x Jak na to?

Je to kluk! Dlouho očekávaná chvíle je tady a s ní jak radost, tak samozřejmě i spousta starostí a otázek. Jak to všechno naše Štěkna zvládne? Půjde porod hladce? Budou všechna štěňátka v pořádku? Hlavou se honí spousta katastrofických scénářů vyndáváním zaseknutých štěňat v porodních cestách a jejich následným oživováním počínaje a císařským řezem konče. Máme tohle vůbec zapotřebí? Ano, porod je pro majitele vážně stresem, zejména pro majitele, který už má nějaké zkušenosti a od kolegů slyšel hrůzných historek celou řadu. Teď teprve přichází ten správný strach o fenu a o celkový průběh porodu.

Koho přizvat na pomoc?

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Pomůže samozřejmě pan Procházka, respektive jeho kniha, jak už jsme si řekli minule, a podle kterého se dá vést celý porod včetně řešení různých problémů, které se mohou vyskytnout. Pravda je ovšem taková, že většina fen běžně bezproblémových plemen zvládne porod sama a až na drobnou pomoc s pupečními šňůrami a případně se zalknutými štěňaty je většinou celý akt v režii samotné matky.  V zásadě platí, že čím méně lidí si pozvete na pomoc, tím lépe. To jediné, co rodící fena v danou chvíli potřebuje, je totiž klid. Samozřejmě pokud se jedná o bezproblémový porod bez účasti veterinárního lékaře.

To jediné, co rodící fena v danou chvíli potřebuje, je především klid!

Jdeme na to!

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Ve 12:45 na svět přichází první štěně, je to samec a Štěkna kupodivu nejeví vůbec žádné známky nejistoty a jako správná matka okamžitě ví, co má dělat. Příroda je v tomto ohledu opravdu neskutečná. Pejska necháme, aby se trochu „rozkoukal,“ pomůžeme s jeho sušením a čekáme, s jakým nasazením se vydá hledat potravu. Tyto okamžiky jsou v životě štěněte pozoruhodně důležité, resp. důležité pro nás a pro sledování povahy štěňat. Samozřejmě, že podle aktivity v prvních minutách nelze hodnotit povahu mláděte, ale lze usuzovat, co od něj v budoucnu můžeme čekat. Sledujeme nejen jeho aktivitu a schopnosti na cestě ke struku, ale především jeho aktivitu při krmení – tzv. mléčný krok. Tedy schopnost a razanci štěněte při masáži struku, díky které se dostává k cíli, a bez kterého by se kojení neobešlo. Když je pejsek suchý, má za sebou první mléčné krůčky a my jsme se dostatečně vynadívali, na řadu přichází porodní tabulka, váha a zápis důležitých údajů. Pejsek dostává na krk žlutou mašli, abychom si ho poznali a při dalším vážení měli možnosti srovnání.

Než se ale stihneme rozkoukat my, tak opět bez jediného příznaku, jako jsou kontrakce, tlačení, prostě jakákoliv fyzická aktivita ze strany matky, přichází na svět další štěňátko. Je 13:10 a je to holčička! Je také černá se znaky, jako její o pár desítek minut starší brácha. Její životní aktivita je o poznání výraznější, však je to také ženská, o čemž nás důrazně přesvědčuje svým hlasovým projevem. Dostává oranžovou mašli a rovnou zkontrolujeme i paspárky, tedy páté prsty na zadních nohách, které bychom v případě jejich výskytu museli nechat obratem odstranit. Zkontrolujeme samozřejmě i pejska.

Povahu štěněte, resp. jeho vlohy lze usuzovat už z jeho prvních krůčků!

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Na další štěně čekáme hodinu a půl, během které si stihneme uvařit kávu, vyměnit prostěradla v porodní bedně, samozřejmě dát na Facebook první fotky, jak jinak, a informovat „druhou matku“ Mirku, že její narozeninový dárek už je na cestě. Přesně ve 14:40 vychází další černé, resp. znakaté štěňátko a je to opět pejsek. Jeho váha je o něco nižší, než váha prvního brášky, ale aktivitu vykazuje o něco výraznější. Pejsek má zelenou mašli a my můžeme jen zkonstatovat, že nám to všechno jde jako po másle. Máme tři černoznakatá štěňátka a přejeme si, abychom ve vrhu měli alespoň jedno plavé. A hlavně, abychom měli ještě nějakou fenku, protože na fenky stojí opravdu dlouhatánská řada zájemců.

V 15:20 se část našeho přání plní, na svět přichází další fenka a je opět černá se znaky. Tedy abych byla přesná, méně zkušený chovatel by takové štěně vyhodnotil jako celočerné. Protože genetika barev nepustí, tak my víme, že po rodičích černých se znaky celočerné štěně mít nemůžeme. Ale hnědé znaky jsou zatím u našich téměř černých štěňátek vidět pouze na jednom místě a to přímo pod ocáskem.

Tempo je skvělé, počet ideální!

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Produktivita práce je zatím skvělá, za necelé tři hodiny Štěkna porodila čtyři štěňátka. Trochu se děsíme, aby jich při tomto tempu neměla patnáct, ale věříme, že je rozumná. Jaké je ovšem naše překvapení, když se Štěkna uloží ke spánku a přestane rodit… Tedy ne, že by vlastně začala. Až doteď se celý porod odvíjel jen tak mimochodem, s naprostou lehkostí a v zásadě bez práce nebo většího přičinění naší rodičky. Ale nyní Štěkna oznamuje, že končí s porodem a jde spát. No toto? Jasně, že v první chvíli to nijak neřešíme, chce si odpočinout. Když se ale hodinu nic neděje, začínáme být trochu nervózní. Tak bereme Štěknu ven, aby se trochu prošla, aby se rozhýbala, a také dostává několik žloutků s glukopurem, aby načerpala energii. Sváču slupla s chutí, lehla si do porodní bedny a opět usnula. Nu což, i čtyři štěňata jsou radost, a i když jsme doufali v trochu větší počet, jsme rádi, že jsou zdraví a pomalu se smiřujeme s myšlenkou, že je porod u konce.

Jak poznat konec porodu?

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

A Štěkna signalizuje konec porodu opravdu přesvědčivě. Mám v sobě několik káviček, vyluštila jsem tři sudoku, Roman stihl obvolat všechny kamarády a známé a já jsem dokonce zvládla i jeden, jako vždy hodinový hovor s redaktorkou eCanis Míšou. V osm hodin večer, tedy téměř po pěti hodinách, už nikdo o konci porodu nepochybuje, když ve 20:20 opět jen tak mimochodem přijde na svět další štěně. Pejsek je výrazně menší než jeho sourozenci, ale jeho svalový tonus je výborný a životní aktivita vypadá také slibně. Bohužel projevuje velmi malou snahu při jídle, mléčný krok prakticky absentuje a já začínám mít obavy, jestli je v úplném pořádku. Následuje důkladná kontrola dutiny ústní a nosní, jestli někde není přebytečná tekutina, ale vše se zdá být tak, jak má a ani matka nejeví známky neklidu. Necháme ho tedy jeho osudu a nebudeme zbytečně panikařit. Po pár desítkách minut, kdy je pejsek osušen a bezpečně podřimuje mezi sourozenci, přijde na řadu vážení. Odhad nás nezklamal, pejsek má opravdu o celých 200g méně než prvorozený. Po jeho navrácení do porodnice ovšem přichází jeho chvíle, vrhá se do mléčného baru a opravdu výrazným mléčným krokem nám dává najevo, že jen potřeboval trochu víc času. Že po pěti hodinách cesty nebyl prostor na větší aktivitu, ale teď už je opravdu na světě! Pejska s modrou mašlí si dobře zapamatujte, budeme opravdu pečlivě sledovat, jak bude dobíhat svoje sourozence, aby se jim vyrovnal.

Opravdu ne vždy je pětihodinová pauza mezi štěňaty tím správným vývojem porodu a je třeba hodnotit, jak k celé situaci přistupuje fena. Jestli se snaží a nejde to, nebo jestli jen odpočívá a dává si na čas, protože nemá kam spěchat!

Po dalších dvou hodinách dáváme na Facebook zprávu, že máme pět štěňat. Je to logické, poslední byl nejmenší, zřejmě štěně, které čekalo schované někde v rohu dělohy. Pro jistotu se ale se Štěknou jdeme opět projít, dostane další energetickou vzpruhu a ejhle – ve 23:30, tedy po dalších třech hodinách máme třetí fenku. A šesté černoznakaté štěně. Nyní už si úplně nemyslíme, že to jde jako po másle. Ale co bychom také čekali od feny, které klesala teplota dva dny? Prostě Štěkna nemá na spěch a říká, že na to dobré si člověk má počkat. A tak čekáme další dvě a půl hodiny na pejska a ještě jednou dvě hodiny na poslední fenku.  Suma sumárum je to remíza – máme čtyři pejsky a čtyři holčičky, barva je jednotná. Na tento krásný a dle mého soudu úplně ideální počet štěňat jsme čekali celkem patnáct hodin.

Hodiny dlouhé jako týden

Ano, přiznávám, že ve fázích dlouhých prodlev jsme řešili pouze jediné – zda už není čas zavolat veterináře a vyrazit směr klinika. Ale naše rodička se chovala tak klidně a všechno to zvládala s takovým přehledem, že jsme dali na její úsudek a nezpanikařili. To ovšem není obecným návodem pro všechny porody! V minulosti jsem u jedné feny čekala mezi štěňaty dvě hodiny, a protože fena tlačila a nešlo to, tak po dvou hodinách jsem navzdory ujištění veterináře, že je to v pořádku, jela na kliniku. Přišla jsem tehdy o dvě štěňata a byla jsem velmi ráda, že fena bez problémů dorodila na klinice a nemělo to horší následky. Takže opravdu ne vždy je pětihodinová pauza tím správným vývojem porodu a je třeba hodnotit, jak k celé situaci přistupuje fena. Jestli se snaží a nejde to, nebo jestli jen odpočívá a dává si na čas, protože nemá kam spěchat.

Než vyrazíme na veterinu, ještě zkontrolujeme, zda není třeba odstranit nějaké paspárky!

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Bohužel se nám nepodařilo dopočítat se všech placent, jak už to tak často bývá. A zároveň si nejsme zas tak úplně jistí, že někde v rohu nemůže být schované ještě nějaké štěně, které na nás Štěkna hodlá vybalit za dalších pět až osm hodin. A tak pro jistotu zajedeme na veterinu pro injekci oxytocinu, abychom měli jistotu, že vyšlo všechno, a aby se fena ještě vyčistila. Při té příležitosti ještě jednou překontrolujeme, zda nějaká štěňátka nemají paspárky, abychom je případně rovnou nechali odstranit. Čistá a vysušená štěňátka jsou spokojeně přicucnutá na cecíkách, kterých je přesný počet. A nám nezbývá, než setřít pot z čela a opět se poklonit před matkou přírodou, která nám připravila další nádherný zážitek.

A na konec ještě něco na zub…

Jak štěňátka přicházejí na svět, aneb Z deníčku těhotné Štěkny – 4. díl

Štěkna je po porodu naprosto vyčerpaná, my také. Nám stačí poslední káva a až přepočítáme a zkontrolujeme ještě jednou všechna štěňátka, tak si půjdeme lehnout. Štěknu ale čeká dřina a v nejbližších dnech si moc neodpočine. A tak naše první myšlenka směřuje samozřejmě na jídlo. Jenže chyba lávky. Štěkna nejen že samozřejmě odmítá odejít z porodní bedny směr miska, ale ani v porodní bedně nehodlá konzumovat připravenou běžnou BARF stravu. A tak její miska padne za oběť nedočkavcům za dveřmi a Štěkna dostává Reico konzervu zalitou připraveným dlouhým hovězím vývarem. A říká, že dobrý, že tohle můžeme servírovat už pořád. Tak dobrou noc, štěňátka, vítejte na světě. Od zítra to začne!

 

Foto: archiv Katky Houškové, Roman Rakovan

http://www.katcinasmecka.cz/

www.villarivvis.sk

Kam dál ...