Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Borderka byla vždycky mým snem!

Máte doma border kolii nebo uvažujete o jejím pořízení a zajímalo by vás obedience? Tato tzv. „vysoká škola poslušnosti“ plemeni hodně sedí a v elitní třídě OB3 dokonce, co se počtu soutěžících na zkouškách a závodech týče, dokonce dominuje. Pojďme tedy společně trochu poodhalit svět tohoto báječného sportu…


Borderka byla vždycky mým snem!

Sympatická Lada Richterová se border koliím věnuje více než patnáct let, i když její cesta k nim nevedla úplně přímo, ale oklikou přes anglickou kokršpanělku. Ovšem většina znalé pejskařské veřejnosti ji zná jako velmi aktivní nejen závodnici, ale i trenérku, rozhodčí a stewardku obedience. A právě o tomto sportovním odvětví si budeme společně povídat, a kdo ví, kdo další bude mít chuť si tuto kynologickou aktivitu se svým psem rovněž vyzkoušet.

Lado, prozraďte nám, jak dlouho se pohybujete okolo border kolií a čím si získaly vaše srdce?

Borderka byla vždycky mým snem!

V roce 2004 jsme doma začali přemýšlet o pořízení pejska do rodiny. Velmi mě zaujalo plemeno border kolie. Zjišťovala jsem si informace, volala několika chovatelům. Velmi jsme zvažovali, zda to bude vhodné plemeno pro nás, pro rodinu se dvěma menšími dětmi, do bytu, a zda mu budeme schopni dát to, co toto aktivní borderka potřebuje. Po zvážení veškerých informací, které jsme měli k dispozici, jsme si raději pořídili jiné plemeno – fenku anglického kokršpaněla. Borderky však v našem srdci zůstaly zaháčkované. S fenou anglického kokršpaněla jsme časem začali jezdit i na tréninky agility, zde jsme se seznámili s dalšími představiteli plemene border kolie.

Borderka byla vždycky mým snem!

Jeli jsme se podívat i na závody v pasení ovcí. Borderky si nás získávaly čím dál tím více… Doufala jsem, že jednou… jednou i my budeme borderku mít. Jejich ochota ke spolupráci s člověkem, všestrannost, akčnost a milá povaha nám prostě učarovaly. Ke konci roku 2005 jsme zjistili, že bude nakrytá fenka, kterou jsme jako malinkou viděli v jedné chovatelské stanici při naší první návštěvě u vrhu borderek. Velmi se nám líbil i krycí pes a tak se pomalu začal náš sen stávat skutečností. Naše první borderka se narodila v květnu 2006. V létě se stala součástí naší rodiny Cat Ballow Hardy Horde, moje osudová fenka Kety. Přišla do rodiny se dvěma menšími dětmi, do bytu ve městě, k fence anglického kokršpaněla. Dnes vidím, jaké štěstí jsme měli na chovatele a na to, jaký konkrétní jedinec k nám přibyl. Velmi si vážím toho, že nám chovatelé toto vyrovnané, aktivní a veselé štěňátko svěřili. Kety byla nesmírně kontaktní, učenlivá, měla silnou vazbu na lidi, ochotu pracovat a učit se nové věci, byla aktivní do všeho, co jsme podnikali a přitom byla úžasným rodinným psem. Díky ní jsem začala poznávat kynologický svět, potkala nespočet nových známých, z některých se stali blízcí kamarádi. Díky ní jsem mohla vyzkoušet různé kynologické sporty: agility, sportovní kynologii, flyball, frisbee, dogdancing, milovala obrany – figuranty, milovala pasení. S naší dcerkou soutěžila v dogdancingu. My jsme spolu časem vyzkoušely v ČR nový sport, obedience, a u něj jsme zakotvily.  Spoustu let jsme v obedience soutěžily v nejvyšší třídě, Kety byla Obedience šampionkou, Šampionkou klubu BCCCZ, dvojnásobnou Mistryní ČR v obedience, několikanásobnou vicemistryní ČR border kolií v obedience i vicemistryní ČR v obedience, sedmkrát jsme se společně zúčastnily MS v obedience. Časem jsem se nestala jen aktivní soutěžící v obedience, ale i trenérkou, rozhodčí a stewardkou. To vše díky ní. Kety také několik let aktivně působila jako canisterapeutický pes. Byla velmi empatická, laskavá, akční, náruživá aportérka, diplomatická v kontaktu s ostatními psíky, milující všechny lidi. Proto si borderky získaly naše srdce. Stala se zakladatelkou chovu našich border kolií a své skvělé vlastnosti předala i svým potomkům. V současné době máme doma její dceru, vnučku a pravnučku.

V současné době máte doma tedy tři fenky. Mohla byste nás s nimi blíže seznámit? Kterým aktivitám se společně věnujete?

Borderka byla vždycky mým snem!

Naše první borderka – Kety již nějaký čas není mezi námi. Doma s námi žije její dcera Viki, letos (2022) jí bude dvanáct let. Věnovaly jsme se spolu zejména obedience, soutěžily jsme ve třídě OB3. Několikrát jsme spolu závodily i ve frisbee. Pokud čas dovolil, příležitostně jsme zajely na trénink pasení. Několik let i ona aktivně působila jako canisterapeutický pes. Moje dcera má Rozárku – dceru Viki, vnučku naší Kety. Trénují spolu dogdancing, obedience a milují frisbee. V loňském roce do naší rodiny přibyla nejmladší fenka, dcera Rozárky, fenka s velkým podílem pracovní krve border kolií, Tia. Jsem zvědavá, co Tie a mně čas přinese. Zatím si hrajeme, příprava je vedena samozřejmě i k obedience. A teď na jaře jsme absolvovaly několik tréninků pasení, kde se jeví vcelku nadějně. Všechny naše feny jsou velmi kontaktní, tolerantní k jiným psům. Akční při aktivitách, doma výborní rodinní společníci. Žijí s námi v domě (i když máme zahradu, nejsou tam celý den samotné), doprovázejí nás na procházkách, na dovolených.

Alfou a omegou jakékoliv činnosti se psem je určitě správná motivace. Co funguje nejlépe na vaše holky?

Jsou rády za jakoukoliv činnost s námi. Milují kontakt s lidmi a práci/hraní si a tréninky s námi. Jsou také výborně motivovatelné na jídlo a hračky. Pokud nechceme mít okousané ruce s pamlsky, vezmeme frisbee, míček, přetahovadlo apod. a trénujeme s hračkami.

V obedience se posuzuje nejen přesnost provedení cviků, ale důležité je provést je i s velkou ochotou a zároveň v rychlém tempu!

Obedience si spousta lidí představuje jako takový málo akční sport, kde se dbá především na přesnost. Není to tedy pro hodně živou borderku tak trochu nuda?

Borderka byla vždycky mým snem!

V obedience se posuzuje nejen přesnost provedení cviků. Cviky je důležité provést i s velkou ochotou a zároveň v rychlém tempu. Nuda v tréninku ani na soutěžích rozhodně není. Pes je při cvičení prověřen v poslušnosti/provedení cviků jak v blízkosti psovoda, tak i ve vzdálenosti od něj. S vyšší kategorií výkonnostních tříd je provedení cviků celkově těžší. Je důležitá souhra týmu člověk/pes a jejich vzájemné porozumění. Trénink by měl být variabilní, člověk by měl být myšlením stále napřed, aby se vyhnul případným chybám.  A psíci se hlavně ve třídě OB3 naběhají dost.

Určitě ale existují cviky, které psy hodně baví a naopak takové, které jsou pro ně docela obtížné, mám pravdu?

Borderka byla vždycky mým snem!

Ano, je to tak. Většinou psíky hodně baví běhací cviky, jako jsou třeba vysílání do čtverce, přivolání, někteří nejvíce milují aportovací cviky. Přivolání ve vyšších třídách může být zároveň naopak obtížné. Např. ve třídě OB3 přivolání s dvojím zastavením (možné jsou pozice stůj, sed nebo leh, na soutěži jsou vždy dvě, které určí rozhodčí). Pozice do zastavení jsou veleny vždy v další třetině cviku. Přivolání mezi pozicemi musí být ve vyrovnaném tempu a reakce na zaujetí pozic musí být rychlé, pozice pevné. Pozice na dálku je dalším ne úplně jednoduchým cvikem, kdy se ve třídách OB2 a OB3 provádí střídání pozice stůj, sed, leh s fixací buď přední nebo zadní části těla a psovod je ve vzdálenosti deset metrů (tř.OB2) nebo patnáct metrů (tř.OB3). I obtížné cviky však psíky baví. Dá se říci, že je to individuální a hodně je to i o přípravě psíka na soutěže, a o tréninku samotném.

Jak si vlastně vybrat vhodné štěně BOC právě pro tuto kynologickou disciplínu? A dají se u nás vůbec najít chovatelské stanice, kde jsou třeba rodiče nebo i více generací zpět vedeni tímto směrem?

Borderka byla vždycky mým snem!

Ano, existují chovatelské stanice, které se zaměřují v chovu psů určitým směrem. Najdete tedy i chovatelské stanice, která odchovávají štěňata, jejíž předkové se obedience věnují, štěňata, která mají v rodokmenu psy soutěžící v nejvyšší kategorii či šampiony v tomto sportu i po několik generací. V zahraničí, ale už i v ČR.

Pokud bych si vybírala vhodně štěně právě k obedience, vybírala bych s rodokmenem, kde i předkové se tomuto sportu věnují. Přeci jen je zde větší šance toho, že takové štěně k tomu bude velmi vhodné. Není to však dogma a tomuto sportu se mohou úspěšně věnovat i jiná štěňata borderek.

Mám ráda štěňata zdravě sebevědomá, nebojácná, vyrovnaná, se silnou vazbou na lidi, ochotou ke spolupráci, rychlá, dobře motivovatelná jak na jídlo, tak i na hračky, projevující zájem o aporty, a která nejsou uštěkaná.

Myslím, že zásadní je i naučit štěně odpočívat!

Kdy zhruba je vhodné začít s tréninkem a na co je šikovné si dávat pozor?

Borderka byla vždycky mým snem!

Nejdříve je samozřejmě důležité psa řádně socializovat, zařadit a zvyknout v prostředí, ve kterém žije. Nastavit si pravidla pro běžný život a prostě se snažit o bezproblémové fungování. Zvládnout základy jako chůze na prověšeném vodítku, velmi důležité je přivolání, posilovat kontakt na psovoda. Prohlubovat důvěru v člověka. Myslím, že zásadní je i naučit štěně odpočívat. Pokud mi můj pes bude důvěřovat, bude se mnou rád spolupracovat, nebude řešit prostředí, ve kterém se pohybuje a nebude řešit psy ve svém okolí (tedy nebude se jich bát, nebo naopak nebude chtít neustále za nimi, ale dává přednost mně), mám výborný základ pro další trénink a vedení psíka k cíleným sportovním aktivitám.

Odměnou při trénincích může být hračka (přetahování), jídlo nebo prostě jen sociální kontakt s psovodem a radost ze společné aktivity. Všeobecně vzato přesnost většinou trénuji na jídlo, akční chování na hračky. Trénink je fajn doplňovat různými pohybovými cvičeními a tréninkem sebekontroly psa. Při tréninku je dobré vyvarovat se různých zvukových projevů, které jsou při cvičení nežádoucí a mohou při jejich silných projevech vést i k diskvalifikaci v soutěžích. Je třeba dbát i na správné časové rozložení tréninků, vždy končit „v nejlepším“ a v tempu postupovat v tréninku vždy s ohledem na konkrétní situaci a psíka.

Lze nějak odhadnout, jak dlouho bude průměrnému psovodovi trvat, než připraví svou border kolii na první zkoušky, ale třeba i na ty nejvyšší?

Borderka byla vždycky mým snem!

Ve třídě začátečníků (OB-Z) mohou startovat psíci od deseti měsíců. Myslím, že reálně je mladým startujícím většinou minimálně rok. Na start ve třídě nejvyšší (OB3) je pes připravován cíleně od štěněte cca alespoň tři roky. I když loni se ve třídě OB3 objevil i dvouletý psík. Není to však obvyklé, jeho psovodkou je již zkušená obediencová soutěžící.

Myslím, že těžší než připravit psa na přestup do vyšší až nejvyšší třídy OB3 je udržet ho tam na určité úrovni delší čas. Rozhodně je dobré nic neuspěchat, naopak je fajn nechat psa sbírat zkušenosti a jít kupředu individuálním tempem.

Myslím, že těžší než připravit psa na přestup do vyšší až nejvyšší třídy OB3 je udržet ho tam na určité úrovni delší čas!

Některé kolie bývají uštěkanější a to je určitě na zkouškách a závodech velkým problémem stejně tak jako nekázeň velmi temperamentního jedince. Dá se toto nějak rozumně ukočírovat?

Borderka byla vždycky mým snem!

Štěkání psa při soutěži je problém. Je to nežádoucí chování, které může vést k anulování cviku nebo dokonce k diskvalifikaci ze soutěže.

Někdy může být projevem nejistoty psa v tréninku, jindy neukočírovaného temperamentu, nebo je pes prostě „ukecaný“.  V tréninku je zapotřebí sledovat případné zvukové projevy psa, předcházet jim a neakceptovat je. Obvykle samy od sebe nemizí, naopak se mají tendenci spíše zvyšovat. Pokud jsou tyto projevy zažité, je jejich odstranění většinou během na dlouhou trať.

Zvládne borderka soutěže OB v plném nasazení i ve vyšším věku?

Myslím, že ano. Startují i psíci cca okolo desátého roku. Samozřejmě výkonnost s věkem klesá. To je znatelné u každého sportu. V obedience, zejména ve třídě OB3, kde je vyšší fyzická náročnost na psíky, může být věk zřetelně viditelným faktorem na výkonu psa v soutěži. Na MS však již startovali i psíci starší deseti let.

Kterého českého psa tohoto plemene sama považujete v rámci této disciplíny za nejúspěšnějšího?

Borderka byla vždycky mým snem!

Za nejúspěšnějšího psa považuji fenu Andromedu Sub Tilia, která soutěžila s Danou Valešovou. Nedávno oslavila patnáct let. Tato fena v roce 2013 na MS v Maďarsku šla z 1. místa do finále, je několikanásobnou Mistryní ČR v obedience, několikanásobnou Mistryní BCCCZ v obedience, OB šampionem, obdržela titul Šampion obedience, pracovní šampion, CACIOB, několik let se držela na špici v tomto sportu a její starty vždy končily na bedně – obvykle prvním místem.

Mezi další obediencové stálice patřila fena Never Never Land Va Va Voom Kristýny Barošové, moje fena Cat Ballow Hardy Horde, Daises Bohemia Patrix s Ivanou Šimůnkovou, Calypso Carl Hardy Horde s Janou Gibovou, Bak Fešák Lucie Klímové, Fae Dream of Magic Border´s Lucie Gabrielové a další…

V současné době patří ke špičkám na obediencovém poli pes Saši Křivohlavé My Free Man van de Hartenhoeve, Acey Ducey Zip Zap Míši Míčové, Draco Esmee Wonderfull Dream s Janou Krátkou, Kirke Želečský hrádek s Janou Grešovou nebo Apogee Free Redrob Fenix s Julií Bukovinskou.

Mezi mladé, velmi nadějné psíky již startující ve tř. OB3 jmenujme fenu Black Banshee Eye Energy s Ivou Stöhrovou, fenu A Perfect Meissa Welshriverdee s Danou Valešovou a psa Shock Wave Every Kingdom s Ivanou Šimůnkovou.

Sama však máte na svém kontě také celou řadu úspěchů. Co byste vypíchla nebo čeho si asi doposud nejvíce vážíte?

Borderka byla vždycky mým snem!

Nejvíce si vážím úžasného 3. místa české reprezentace v týmech na MS obedience 2013 v Maďarsku.  Jsem velmi pyšná na svou první borderku Kety, se kterou se mi povedlo sedmkrát se kvalifikovat na MS. V roce 2015 mi tak bleskla hlavou nesmělá myšlenka startu se dvěma psíky – s Kety a její dcerkou Viki. Tento sen se stal skutečností a na MS OB v Itálii jsem vyrazila s oběma. Byl to úžasný zážitek.

Zajímalo by mne, zda jsou k dispozici nějaké statistiky, které by uváděly, kolik BOC momentálně v ČR běhá v té které kategorii?

V tuto chvíli nevím přesný počet border collií startujících v konkrétních třídách. Některé týmy pravidelně soutěží, jiné si jen složí zkoušku a pak zase za nějaký čas tu vyšší. Myslím, že obecně můžeme říci, že v nižších třídách jsou zastoupena různá plemena. Ve třídě OB3 však borderky početně dominují.

Jak se vůbec celkově díváte na povahy borderek z pracovních nebo i třeba z výstavních linií? Je v tom opravdu takový rozdíl?

Borderka byla vždycky mým snem!

Na toto téma už zazněla spousta diskuzí. Borderky jsou velmi variabilním plemenem. Mám poslední dobou pocit, že nejen v exteriéru. Ano, rozdíl vnímám. Myslím, že v současné době můžeme rozlišit cca následující směry v chovu. Část chovatelů se zaměřuje na výstavní linie. Dále je zde část borderek chovaných prioritně pro pracovní využití s předky pracujícími u ovcí a část chovatelů cíleně zaměřená na chov borderek využívaných ve sportu (agility, obedience, frisbee…). Samozřejmě existují jedinci ze sportovního spojení, kteří mohou být výborně využitelní i u ovcí. I pracovní nebo sportovně vedený pes může zaujmout rozhodčího na výstavách. A pes z výstavní linie může být vynikajícím sportovcem nebo může i odvést dobrou práci u ovcí. Bohužel je však smutné vidět borderky, které je těžké vůbec nějak motivovat. Mají nízký zájem o hračky, jídlo a spolupráci s člověkem, nejeví zájem ani o pasení. Objevují se přecitlivělí, nevyrovnaní jedinci s neadekvátní a nervózní reakcí na zvuky, okolí, jiné psy. Ano, spousta problémů může vycházet ze špatné výchovy a ne zcela správného přístupu ke psu. Ne vždy je to však věcí přístupu a výchovy ze strany člověka. Borderky se z málopočetného plemena staly velmi početným plemenem.

Připomeňme si standard (web BCCCZ)

Borderka byla vždycky mým snem!

Povaha: Vytrvalý ovčácký pes k tvrdé práci u stáda, výborně ovladatelný. Živý, pozorný, poslušný a inteligentní. Nesmí být ani nervózní ani agresivní. 

Celkový vzhled: Pes dobrých proporcí a ladných rysů ukazujících kvalitu, půvab a dokonalou vyváženost, které ve spojení s dostatečnou tělesnou stavbou demonstrují jeho výkonnost. Sklon k robustnosti i k přílišné lehkosti je nežádoucí.

„Will to please“ – charakterový znak, který by měl být podstatou každé borderky. Borderka není plyšák na gauč. Není to ani pes jen tak na zahradu. Borderku dělají borderkou právě její skvělé vlastnosti.  Na to by měl myslet každý chovatel.

Borderka není plyšák na gauč. Není to ani pes jen tak na zahradu. Borderku dělají borderkou právě její skvělé vlastnosti.  Na to by měl myslet každý chovatel!

Mohla byste se na závěr pokusit tak trochu popostrčit majitele border kolie, který se zatím rozhoduje, zda má se svým čtyřnohým parťákem obedience zkusit? Proč do toho jít?

Borderka byla vždycky mým snem!

Borderka má rychlé reakce, ráda přemýšlí, ochotně spolupracuje s člověkem. To vše jsou vynikající vlastnosti, které ji předurčují dominovat i v tomto sportu. Člověk a pes jsou sehraným týmem. Zkušební řád obedience říká, že: „Trénink obedience učí psa, jak jednat a spolupracovat pod kontrolou. Důraz by měl být kladen na vytvoření dobrého vztahu mezi psem a psovodem a na dosažení ochoty psa poslouchat, i když je vzdálen od psovoda. Vztah psovoda a psa by měl celkově utvářet dobrý dojem.“

Trénink obedience je převážně stavěn na učení dílčích částí cviků. Odbourávání stereotypů.  Trénovat můžete kdekoliv. Obedience není nuda. Je to hledání cesty. Cesty k naučení a provedení cviku, cesty ke zvládnutí zkoušky, závodu. Cesty k postupu do vyšších tříd.

Moc děkuji za rozhovor.

 

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Lady Richterové, Vanda Trkanová

Doporučujeme z našeho e-shopu
Novinka
Sušené krůtí krky
ZB000462
od 20
Novinka
Sušené hovězí plíce
ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce
ZB000453
od 26
Legendy československé kynologie
Skladem
ZB000002
od 129
Novinka
Obojek SOFTY
Vyberte barvu
Obojek SOFTY
ZB000096
od 389
Kam dál ...