Alergické reakce u psů, uštknutí hadem

Zima nám pomalu končí a jarní poupata nám značí, že se příroda pomalu probouzí k životu. Nejen rostliny vystrkují růžky z poslední sněhové nadílky. Ze „zimního spánku“ se však k životu probouzejí i zmije...

Zmije obecná, jediný jedovatý had v ČR. Představuje hlavně z jara, kdy má více jedu ve svých jedových žlázách, nebezpečí nejen pro svou kořist, ale i psy. Pravděpodobnost, že psa uštkne had, je velmi malá, ale když už se tak stane, víte co máte dělat?

Zmije obecná, zdroj: wikipedie

Zmije psa většinou uštkne do čumáku či hlavy (v situaci, kdy se k ní pes snaží čuchnout) nebo do končetin. Pes vyjekne a lekne se. Málokdy najdete poranění na kůži od jedových zubů. Ranky jsou tak malé, že se často rychle zatáhnou. U psa se může objevit lokální reakce na uštknutí a to formou otoku, zarudnutím a velkou lokální bolestivostí. Rozvoj otravy závisí na okolnostech (aktuální zdravotní stav psa, jeho stáří, plemeno či velikost). V případě, že dojde k rozvoji otravy, můžete pozorovat svalový třes, zvracení, změnu barvy na sliznicích, která bude značit oběhové selhání. Pes může mít obturaci dýchacích cest a začne být dušný. Dochází k rozvoji šokového stavu, který se může přehoupnout do stavu bezvědomí.

První pomoc v tomto případě spočívá v omezení pohybu – psa do auta či na veterinu transportujeme v náručí. Dojde-li k lokálnímu otoku v místě uštknutí, můžeme postižené místo a nad ním zchladit. Zaškrcení nad ránou je velmi sporné téma a co odborník, to jiný názor. Psa po předchozí domluvě přepravíme na veterinární ošetření. Léčba na veterině tak probíhá stabilizací zvířete a zajištěním základních životních funkcí. V případě dušnosti je pes umístěn do kyslíkového boxu. Je mu nitrožilně podáno kalcium a kortikosteroidy. Pár dní po uštknutí může dojít k nekróze kůže v místě poranění. Nejvíce ohroženi na životě jsou štěňata, staří a nemocní psi.

Travička zelená, to je moje...

Alergie se může projevit zarudlým meziprstím.

Čím dál tím více psů je také alergických na travní porost. Většinou se jedná o kontaktní alergii, takže alergie se projeví jen v místě, kde došlo ke kontaktu s trávou. Příznaky takové alergie jsou vysoká svědivost, začervenání kůže nejčastěji v meziprstí, na hlavě, případně na břiše. Mohou se objevit i lokální červené pupínky. Pes může kýchat nebo být dušný. Také se může objevit výtok z očí.

První pomoc spočívá v opláchnutí postiženého místa a podání antihistaminik. Místo můžeme chladit. Psovi zabráníme v  drbání se. V případě dušnosti hlídáme základní životní funkce a psa po předchozí domluvě odvezeme na veterinární ošetření.

Pozor také na reakci na hnojiva...

... která se na jaře často na polích a zahradách používají. Takovou reakci bych spíše nazvala otravou než alergickou reakcí, ale i přes to si o ní dnes stručně napíšeme, protože se jedná o velmi častou intoxikaci v jarním období. Zemědělci začínají obdělávat svá políčka a bohužel pro nás i zvířata (a to jak volně žijící, tak i domácí), jsou mnohdy i chemicky ošetřena. K intoxikaci může dojít při pozření chemicky ošetřené rostliny, ale i pozřením vody na poli, z kaluže apod. K otravě může dojít i přes kůži. Projevy otravy mohou být kožní problémy – zčervenání kůže, červené svědivé pupínky. Mezi prvotní příznaky patří také slinění, zvracení, lekavost, bojácné chování. Pes může být agresivní. Mohou se rozvinout velké bolesti břicha, svalové záškuby až silné křeče. Pes může vypadat, jako by měl epileptický záchvat. Nastat může i obrna dýchání.

První pomocí v případě kožního projevu je důkladné opláchnutí čerstvou vodou, svědivá místa můžeme chladit. V případě rozvinutí neurologických projevů psa co nejrychleji převezeme po předchozím ohlášení na veterinární ošetření. Při transportu zvířeti zajistíme tlamu, aby nedošlo k pokousání, které hrozí zmateností psa.

FOTO: archiv První pomoc psa, redakce eCanis