Nejtvrdší obranáře uvidíte ve Studénce

O druhém říjnovém víkendu na nás čeká velmi zajímavý závod. Atraktivní jak pro závodníky, tak i pro diváky. Osobně mám tyto druhy závodů velmi ráda, obdivuji nebojácnost a výkon psů, kteří se na nich předvedou. A po přečtení propozic mi bylo jasné, že tento závodu bude stát opravdu za to. Na podrobností tohoto závodu jsem se zeptala přímo ředitele mjr. Mgr. Petra Kozáka.

Nejtvrdší obranáře uvidíte ve Studénce

O druhém říjnovém víkendu na nás čeká velmi zajímavý závod. Atraktivní jak pro závodníky, tak i pro diváky. Osobně mám tyto druhy závodů velmi ráda, obdivuji nebojácnost a výkon psů, kteří se na nich předvedou. A po přečtení propozic mi bylo jasné, že tento závodu bude stát opravdu za to. Na podrobností tohoto závodu jsem se zeptala přímo ředitele mjr. Mgr. Petra Kozáka.

Pane Kozáku, než si začneme povídat přímo o tomto závodu, určitě by mě zajímalo, jak jste se k němu dostal?

Na pozici ředitele soutěže působím od jejího zrodu. Propozice jsem v roce 1994 sestavil dle svých tehdejších představ o využívání služebních psů v praxi a spolu s dalšími kolegy jsme ve Studénce uspořádali první ročník, který jsme otevřeli pouze pro policejní psovody. Jediným motivačním podnětem pořádání soutěže byla absence krajských i republikových policejně kynologických soutěží. Po revoluci se do té doby žádná soutěž nekonala. Jsem přesvědčen, že kynologické soutěže mají velký význam také pro praktický výkon psovodů. Hned další ročníky už byly otevřeny i ostatním ozbrojeným složkám a také psovodům civilním. Propozice se postupem času upravovaly tak, aby postihly co největší pole možného využití psa obranáře ve kterékoliv ozbrojené složce státu.

Kdo další v soutěži figuroval?

Zásadní počinem bylo angažování špičkových figurantů – Jiřího Ščučky a René Konečného do organizačního týmu při pátém ročníku soutěže. Od té doby jsme při akci nepoužili žádný sportovní rukáv a přešli jsme na používání celotělových ochranných obleků. Po celou tu dobu se snažím udržet hlavní krédo soutěže, tedy disciplíny a jejich provedení, co nejvíce přiblížit praxi. Pan Ščučka je dosud významným členem našeho organizačního týmu, v posledních letech už v pozici rozhodčího. Posty figurantů již převzala další generace, jejich profesionální práce spolu s profesionálním výkonem rozhodčích je alfou a omegou úspěšnosti soutěže. Libor Kostera spolu s Davidem Polzerem dokážou patřičně prověřit psa, aniž by k tomu potřebovali extrémní pomůcky, je to o síle jejich osobnosti. Další důležitý okamžik soutěže přišel v roce 2014, kdy ředitel Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje plk. Tomáš Kužel převzal nad naší soutěží záštitu a jeho podpora trvá dodnes. Pro náš organizační tým je to velká čest, ale také velký závazek. Na tomto místě je nutno ocenit mnoho obětavých lidí z našeho organizačního týmu, na které jsem velmi pyšný, protože jsou úžasní! Stejně jako moje žena, která dosud byla se mnou u všech uplynulých ročníků!

Závod pořádá oddíl sportovní klub policie Ostrava. Představte nám ho blíže.

Náš oddíl kynologie Sportovního klubu policie Ostrava vznikl v roce 1991 fúzí s kynologickým klubem Svazarmu Studénka. Jedná se o klasický cvičák, kde panují přátelské vztahy po celou dobu jeho trvání, nedosahujeme žádných vrcholných výsledků ve sportovní kynologii, ale jsme dobrá parta lidí, kteří mají společného koníčka. Někteří mi sice někdy ťukají na čelo a ptají se, proč to dělám, ale zřejmě jsem postižen vzpomínkou na výbornou partu ve Svazarmu, kde jsme společně makali na našich psech jako jedna rodina, bavilo mě to tehdy a baví mě to i dnes. Ve Studénce máme k dispozici krásný objekt od našeho města, které naši činnost obecně velmi podporuje a také náš obranářský speciál podporuje grantovým příspěvkem.

To je skvělé, ale napadá mě, že jsem se nezeptala na vás a kynologii. Kdy a jak jste se k ní dostal?

Prakticky se výcviku psů věnuji od roku 1984, kdy jsem se stal členem základní kynologické organizace Svazarmu ve Studénce. Od té doby pravidelně navštěvuji kynologické cvičiště. Kynologie se stala mým velkým koníčkem a nakonec i obsahem mých pracovních úkolů, v březnu 1991 jsem nastoupil do služby Policie České republiky v Ostravě jako psovod. V roce 1993 jsem byl členskou základnou zvolen do pozice hlavního instruktora a předsedy oddílu sportovní kynologie Sportovního klubu policie Ostrava se sídlem ve Studénce. V rámci své profese jsem byl dvakrát vyslán na zahraniční stáže (1999, USA, Virginia, Front Royal, ATF-kurz pro psovody specialisty na vyhledávání výbušin; 2000, USA, Virginia, Front Royal, ATF-kurz pro instruktory výcviku psovodů specialistů na vyhledávání výbušin). Od roku 2008 jsem vedoucím oddělení služební kynologie Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, kde pracuji dodnes. Jsem členem pracovního týmu policejního prezidenta v oblasti využívání metody pachové identifikace v praxi. Během let u policie jsem se svými psy obsadil na policejním mistrovství republiky třetí a druhé místo ve vyhledávání omamných a psychotropních látek a v roce 2011 jsem se stal mistrem republiky ve vyhledávání výbušin. Kromě toho jsem dodnes předsedou oddílu sportovní kynologie Sportovního klubu policie Ostrava se sídlem ve Studénce a také hlavním výcvikářem, pravidelně vedu výcviky psů běžně chovaných v rodinných domech či bytech jen tak pro zábavu.

Poslušnosti máte dle zkušebního řádu ZVV1 (NZŘ), nejprve jsem si v duchu řekla – snadné, pak mě ale zaujala poznámka v propozicích, cituji: „Pořadatel si vyhrazuje právo použít specifické překážky a použít úpravu v případě „tvrdosti zákona“ ve směru k praktickému využití služebních psů“. Jak to mám chápat?

Jedná se o vstřícný krok jak ve směru k účasti civilních psovodů, tak na druhou k účasti psovodů služebních. Obsah poslušnosti ZVV1 podle mého dostatečně prověří, zda má pes zvládnutou základní ovladatelnost. Tvrdost zákona? K hodnocení této části soutěže využívám rozhodčí, kteří tuto činnost provozují při běžných zkouškách a ti mají jasné instrukce, kdy například musí psa ohodnotit známkou nedostatečně, při tom ve služební kynologii toto tak neplatí. Nebo nemohli připustit k disciplíně psa, který musel mít náhubek. Podobným problémům chci předejít. Neplatí to vždy samozřejmě, když pes nepřijde na přivolání, tak je úplně jedno, jaký dres nosí a disciplína pro něj končí…

Na jaké adrenalinové disciplíny se můžeme těšit?

Je to asi trochu jinak, já netoužím po žádných adrenalinových disciplínách, soutěž je už sama o sobě tak náročná, že tam žádný adrenalinový bonbónek být nemusí. Když se začtete do našich propozic, tak můžete zjistit tu vnitřní sílu psa, který se s tím vším ve dvou dnech co nejlépe vypořádá. Myslím, že adrenalinový počin je především pro psovoda chvíle, kdy se na soutěž přihlašuje. Při všech disciplínách mi jde především o přirozenost, žádný uměle vytvářený adrenalin.

Zaujala mne disciplína „přepadení na pochůzce“. Mám za sebou pár podobných závodů, ale tam byl vždy jen jeden člověk a to byl pomyslný pachatel. Vy to máte trochu jinak, že?

Ano, máme to trochu jinak, ale zase nic extrémního. Já jen nechci, aby psovodi přišli na disciplínu se psem po jeho zadních, udělali pět kroků a byli napadeni. U nás se psovodi trochu projdou a ti, co by psy chtěli dráždit už na startu, mohou zcela jistě počítat s tím, že než dojde k napadení, tak bude mít jeho pes tzv. jazyk na vestě. Při tom navíc může potkat nezúčastněnou osobu.

Dalším velmi zajímavým cvikem je „blokace osoby“. Nepamatuji si, že bych se s tím někde na závodech setkala. Popište nám, oč jde.

Je to cvik, který jsem tam již před mnoha lety „instaloval“ v dobré víře, že se podobný trend přenese také do našich luhů a hájů ze zemí moderní demokracie. Ovšem musím přiznat, že tomu tak není a psovodi tento cvik v drtivé většině ignorují. Náročnost cviku, aby vypadal tak, jak má, je enormní tlak jak na psa, tak i na psovoda. Mohl bych argumentovat na obhajobu, ale už jsem velký kluk, který pochopil, že by to bylo zbytečné. Popis samotného cviku je dostatečně rozepsán v propozicích. Jedná se však o disciplínu dobrovolnou, nezapočítává se přímo do soutěže.

Pokaždé, když jsem byla někde na závodě (možná jsem toho viděla málo), jsem se setkala jen s jedněmi revíry – u vás však máte oboje, je to tak?

To, že máme v soutěži oboje revíry, souvisí především s naším úmyslem dotknout se maximálního množství praktických situací. Revír v terénu navíc využíváme k prověření práce psů s nasazeným náhubkem, kdy psovod bude jedním figurantem napaden a pes jeho útok musí ihned odrazit. Druhý figurant se v nestřežené chvíli snaží z místa utéct. Zájem psa se musí samostatně přepojit a prchajícímu figurantovi musí útěk co nejvíce znemožnit. Přesnější info si může každý přečíst sám v propozicích…

Páni, to je opravdu náročné, a jak to je v objektech?

Zde označení pachatelé se hodnotí jen do chvíle, než psovod oznámí rozhodčímu, že pes daným způsobem dává vědět nalezení pachatele. Tím i psovod rozhoduje o tom, jak dlouho a jakým způsobem nechá psa značit nalezeného pachatele, pamatuje však na stanovený časový limit. Rozhodčí to pak patřičně ohodnotí.

Tato otázka musí zaznít. Týká se ATESTu PSA OBRANÁŘE SKP OSTRAVA (APO SKP OV). Co to znamená? Kdy a kdo jej může na závodu získat?

Atest psa obranáře SKP Ostrava (APO SKP OV) lze získat pouze úspěšným absolvováním soutěže Obranářský speciál SKP Ostrava, který vychází ze zkušebního řádu pro přezkušování psů Policie ČR i z Národního zkušebního řádu pro sportovní kynologii a který se koná jednou v kalendářním roce. Soutěž je koncipována tak, aby byly maximálně odhaleny povahové rysy každého zúčastněného psa v podmínkách co nejvíce přiblížených praxi. V letech 2000 – 2002 byl vydáván Certifikát psa obranáře pro psy, kteří dosáhli minimálně 90% bodů, od roku 2003 se vydávají podmínky pro splnění tohoto atestu.

Atest je rozdělen do tří úrovní, mezi nimiž rozhoduje procentuální počet bodů získaných psem v soutěži Obranářský speciál SKP Ostrava a to takto: APO SKP OV 1. stupně získá pes, který obdrží minimálne 80% bodů, APO SKP OV 2. stupně získá pes, který obdrží minimálně 85% bodů, APO SKP OV 3. stupně získá pes, který dosáhne minimálně 90% bodů, které lze v soutěži obdržet. Hodnocení se provádí podle platného Prováděcího předpisu, který je nedílnou součástí propozic soutěže.

Cvik – Blokace osoby dle propozic

Účelem cviku je zadržet osobu, která se v době, kdy ji pronásleduje pes, svým chováním jednoznačně vzdává, odhodí zbraň, zůstane bez hnutí stát s rukama složenýma u těla a je ochotna se podřídit požadavkům zasahujícího psovoda. Od psa je požadováno, aby tuto osobu blokoval na místě, na němž se osoba zastavila až do příchodu psovoda. Zadržení se provádí asi na 150 m, figurant se zastavuje v době, kdy pes dosáhl přibližně poloviny vzdálenosti. Psovod se za psem vydává ihned po jeho vypuštění. Poté co se pachatel vzdal, může psovod povelem velet psovi, aby přerušil zadržení.  Psovod si po příchodu k figurantovi psa odvolá stejným způsobem jaký je popsán u cviku pouštění.

 

Foto: Karel Šeba

Zaujal vás tento závod? A nemůžete být u toho, protože je to daleko? Pak sledujte náš on-line přenos přímo z akce. Nezapomeňte 13. 10. 2017 ON-line přímo zde.

 

Diskuse k článku Nejtvrdší obranáře uvidíte ve Studénce

Do diskuze můžete přispívat po přihlášení.