Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Kanaanský pes

Český názevKanaanský pes
Původní názevCanaan dog
Zkratka plemeneCA
Číslo standardu273
FCI skupinaV. - Špicové
Velikoststřední (31 - 60cm)
Druh srstistředně dlouhá
Vhodnostpro zkušené
pro aktivní lidi
Umístěnído bytu
na zahradu
Využitídlouhé tratě
klidné procházky

Popis plemene

Kanaánský pes

(hebrejsky: כלב כנעני, Kelev K'naani) je psí plemeno původem z Izraele, kde je považováno za součást národního bohatství země. V současné době se jedná o jediné psí plemeno na světě, které je domestikované a zároveň žije divoce ve volné přírodě. Svůj název získal tento pes podle biblické Země zaslíbené - Kanaánu, která se rozkládala především na území dnešního Izraele, části Libanonu a Sýrie.

                                              

Vzhled plemene:

Kanaánský pes je silný a středně velký. Má klínovitou hlavu, vztyčené uši, lehce zaoblené široké čelo, stočený ocas a krátkou až středně dlouhou rovnou srst. Nejtypičtějším zbarvením pro něj jsou pouštní barvy (pískovcová, červená, krémová, zlatá). Jeho zbarvení však může být různé (pískové, červenohnědé, bílé, černé, skvrnité), může mít masku (ta však musí být symetrická) a bílé znaky. Existují dva typy kanaánského psa, a to typ „dingo“ a typ „kólie“. Výška se pohybuje u psů od 50–60 centimetrů a u fen od 45–50 centimetrů. Váží od 16 do 25 kilogramů.

         

Historie:

Kanaánský pes, jehož předkové byli páriové, žil na Středním východě po staletí. Kresby a rytiny byly nalezeny například v Egyptě v jeskyních Bene Hassan /2.200-200 let př.n.l./. Na Sinajském poloostrově byl vytesán do skály obraz, na kterém byl zobrazen kanaánský pes lovící antilopu. Na sarkofágu, který byl nalezen v Aškolonu, rozeznáme zřetelnou kresbu kanaánského psa.

    

Zdroj fotografie: http://www.fci.be/Nomenclature/Education/273g05-PRE-en.pdf

Kanaánského psa původně chovali beduíni v Negevské poušti jako ovčáckého a hlídacího psa. Mezi jeho předky jsou volně žijící psi páriové. O vzhled dnešního plemene se zasloužil izraelský odborník na psy dr. Rudolph Menzel se svojí manželkou. Za druhé světové války bylo mnoho kanaánských psů cvičeno pro vyhledávání min. Po válce toto plemeno sloužilo dokonce i jako vodící pes pro nevidomé. Nyní se používá jako ovčák, hlídač, stopař, pátrací nebo záchranářský pes. Jeho obliba v Izraeli vzrostla a nyní se šíří i ve Spojených státech. Svůj název získal podle oblasti zvané Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie), která se nachází na Blízkém východě. Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes. O moderní podobu plemene se zasloužila doktorka Rudolphina Menzel. V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako obranář a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem uznán v roce 1953 a Mezinárodní kynologickou federací (FCI) pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

V roce 1934 emigrovali z Rakouska do Izraele známí kynologičtí odborníci manželé Menzelovi. Profesorka Rudolphina Menzelová byla pověřena izraelskou organizací pro obranu, aby založila organizaci pro služební psy. Rychle pochopila, že jinde běžná plemena jako dobrman, boxer, německý ovčák atd. nejsou schopna obstát v horkém a drsném podnebí jaké v Izraeli panuje. Brzo si povšimla psů, kteří žili v okolí stanů beduínů a pouštních měst. Profesorka Menzelová si začala hrát s divokými psy, kteří se objevovali v okolí jejího domu. Snadno si získala jejich důvěru i oddanost. Vyhledala několik vrhů se štěňaty a zjistila že tito psi jsou snadno vychovatelní a lze je snadno ochočit. Brzy mohla začít s vlastním chovatelským programem. V roce 1953 oznámila ICK, že existuje chov izraelského národního plemene a roce 1974 byl stanoven písemně standard, který byl znovu vydán v roce 1984. Chovatelská stanice Sahar Havaj v blízkosti Jeruzaléma se spojila s p. Shibolethovou a po smrti prof. Menzelové v roce 1973 společně pokračovali v její práci.

Organizace IKC – člen FCI, přispěla ke zlepšení chovu tak, že formulovala speciální pravidla, která za jistých podmínek umožňují registrovat divoce narozené kanaánské psy. Dnes je v Izraeli několik set kanaánských psů. Většina z nich slouží jako služební a hlídací psi u IDF /Izraelská armády obrany/. V roce 1987 věnovala tomuto plemeni izraelská vláda dopisní známku, která byla zveřejněna při příležitosti Světové výstavy psů.

Do USA byli první psi dovezeni v roce 1965. V roce 1969 byl založen Kanaan club of America. V Kanadě byl založen klub v roce 1973 a v roce 1982 následovalo uznání plemene kanadskou střešní organizací Canadian Kennel Club. V roce 1965 se dostal první pes do Anglie, vzhledem k přísným karanténním předpisům tam bylo importováno jen velmi málo psů. V Německu jsou kanaánští psi od roku 1967,  v roce 1977 byl založen Deutscher Kanaan Club. V České Republice je první  kanaánec od roku 2008 registrovaný v klubu KCHMPP.

Kanaánský pes byl v Izraeli dlouho ignorován. Požadavek psů obranářů pro bezpečnostní služby a civilisty tomuto plemeni pomohl k uznání. Díky své mimořádné životaschopnosti a vynikajícím vlastnostem hlídacího psa získalo plemeno v Izraeli na popularitě. Dnes neustále přibývá lidí, kteří mají tyto psy doma. Jedinci tohoto plemene jsou stále častěji vidět i ve výstavních kruzích.

Zdroj informací: www.fci.be/Nomenclature/Education/273g05-PRE-en.pdf

Zajímavé odkazy k plemeni

Canaánsky pes

Standard FCI Canaánského psa

Vysvětlující doplněk ke standardu Canaánského psa

Chanyah de Solemel a Ava od Dvou cedrů na TV Prima

Standard

CELKOVÝ VZHLED:

Středně velký pes, dobře vyvážený, silný, čtvercového rámce. Připomíná typem divokého psa. Velký rozdíl mezí pohlavími.

POVAHA / TEMPERAMENT:

  • Pozorný, s rychlými reakcemi, nedůvěřivý k neznámým lidem, ale nikoli přirozeně agresivní.
  • Má se na pozoru nejen před lidmi, ale i před zvířaty. Velice oddaný a vhodný k výcviku.

HLAVA:

  • dobrých proporcí, tvaru tupého klínu střední délky, který se ale zdá být širší díky nízkému nasazení uší.

MOZKOVNA:

  • Lebka:
    poněkud plochá, větší šíře povolena u silných samců.  
  • Stop:
    mělký, ale patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

  • Nosní houba:
    černá
  • Tlama:
    robustní, přiměřené délky a šířky.
  • Pysky:
    těsně přiléhající.
  • Čelisti/Zuby:
    silné čelisti, plný chrup s nůžkovým nebo klešťovým skusem.
  • Oči:
    tmavě hnědé, mírně sešikmené, mandlového tvaru. Tmavé okraje očních víček jsou nezbytné.
  • Uši:
    vztyčené, poměrně krátké a široké, s poněkud zaoblenými špičkami. Nízko nasazené.

KRK:

  • svalnatý, střední délky.

TRUP:

  • čtvercového rámce.
  • Kohoutek: dobře vyvinutý.
  • Hřbetní linie: rovná.
  • Bedra: svalnatá.
  • Hrudník: hluboký, přiměřené šířky. Dobře klenutá žebra.
  • Spodní linie: dobře vtažené břicho.

OCAS:

  • vysoko nasazený, hustě osrstěný, nesený zatočený nad hřbetem.

KONČETINY:

  • přiměřeně zaúhlené. Důležitá je vyváženost.

HRUDNÍ KONČETINY:

  • zcela rovné.
  • Rameno:
    šikmé, dobře osvalené.
  • Loket:
    těsně přiléhající k hrudníku.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

  • silné.
  • Stehno:
    silné, s poněkud delší srstí („kalhoty“).
  • Koleno:
    dobře zaúhlené.
  • Hlezno:
    nízko posazené.

TLAPKY:

  • silné, kulaté, „kočičí“ tlapky s pevnými polštářky.

POHYB:

  • rychlý, lehký a energický klus.
  • Měl by vyjadřovat hbitost a vytrvalost.
  • Správný pohyb je zásadní.

OSRSTĚNÍ:

  • SRST:
    krycí srst je hustá, hrubá a rovná, krátké až střední délky. Podsada je hustá a těsně přiléhá k tělu.
  • BARVA:
    Písková až červenohnědá, bílá, černá nebo skvrnitá, s nebo bez masky. Pokud má jedinec masku, musí být symetrická. Černá maska je povolena u všech barev srsti. Bílé znaky jsou povoleny u všech barev srsti:  zbarvení typu „Bostonský teriér“ je běžné. Šedá, žíhaná, černá s pálením, nebo trojbarevnost nejsou povoleny. Pouštní barvy – písková, zlatá, červená a smetanová - jsou nejtypičtější pro toto plemeno.

VÝŠKA A HMOTNOST:

  • Výška v kohoutku: 
    50 - 60 cm
  • Psi (samci) mohou být výrazně větší než feny.
  • Hmotnost:
    18 – 25 kg.

VADY:

  • jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
  • Jakýkoli pes, vykazující abnormality fyzické nebo v chování, musí být diskvalifikován.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Kalendář akcí