Vždycky to začíná rozhodnutím „Pořídíme si psa“!

Pořídili jste si pejska anebo to plánujete a zatím nevíte, co vše na vás čeká? Jak si vybrat to správné štěně, jak pečovat o jeho srst a mnoho dalšího se dozvíte v seriálu Jarmily Kašparové, který právě začíná.

Proč si vlastně lidé pořizují čtyřnohého přítele? Někdo ho chce jen pro sebe samotného, jindy se majitelem stane zamilovaná dvojice, rodina s malými dětmi nebo třeba babička, která už nemůže denně pochodovat deset kilometrů. Každý má také jiné podmínky. Někdo baráček s ohromnou zahradou, kterou má přizpůsobenou k pohybu i více zvířat najednou, jinému majiteli naopak není jedno, že mu tam pejsek bude hrabat a další zájemce o štěně může klidně bydlet v bytovce. Někdo je sportovně naladěn, druhý zase raději tráví svůj volný čas odpočinkem, další si může na venčení najít čas kdykoliv a jiný slouží dvanácti hodinové služby. A všichni tito lidé mohou být výborní páníčci, ale…

Pokud si tedy chcete pořídit čtyřnohého chlupatého kamaráda, je třeba se nad všemi těmito i jinými okolnostmi zamyslet. Například již zmiňované babičce nebudeme pořizovat plemeno sibiřský husky jen proto, že se nám líbí, to by pro ni byla čirá pomsta, zato pro sportovně naladěné lidi je to bezvadný společník.

Každý, kdo si chce pořídit psa, by měl v prvé řadě zohlednit potřeby vybraného plemene!

Pes je zvíře smečkové

Mějte prosím na paměti, že pes je smečkové, tudíž společenské zvíře a pokud ho chcete zavřít do kotce a plánujete ho tam navštívit jenom v době krmení nebo kvůli vyvenčení na deset minut, tak si ho raději nepořizujte. Se psem byste v tomto případě měli trávit minimálně tři hodiny, ale raději ještě více, ať už na procházkách, nebo společnou hrou, výchovou a podobně. Zkrátka aktivitou, kterou můžete rozložit na ranní, odpolední nebo večerní program. Jde o to, že se pes musí také pohybovat a dostat ze sebe nahromaděnou energii. V případě kotcového nebo venkovního ubytování je lepší pořídit si místo jednoho psa raději dva, čímž se naplní a podpoří sociální chování. Pes samotář se pak totiž po stránce sociální může začít chovat naprosto nelogicky (agresivita, přílišná plachost, sebe- poškozování, ničení svého příbytku, požírání nevhodných věcí atd.).

Dva jsou víc než jeden

Jestliže jste se rozhodli chovat pejska doma, budete i vy součástí jeho „smečky“. Umožníte mu žít ve vaší rodině a naplníte tak jeho potřeby společenského bytí. Ale i v tomto případě mají mnozí chovatelé zkušenosti s chovem dvou i více jedinců a tvrdí, že jejich sociální rozvoj je daleko lepší. V každém případě s vámi se bude váš čtyřnohý přítel cítit mnohem lépe, než na okraji smečky někde na dvoře nebo dokonce zavřený v kotci. Vyhovovat může i ustájení kombinované. Někteří lidé mají své psy doma, ale když odchází do práce, dopřejí jim třeba částečně vyhřívanou garáž s možností jít se vyvenčit ven nebo se naopak při nepřízni počasí schovat a navíc mají jistotu, že jim v jejich nepřítomnosti pes nezdemoluje byt.

V úvahu je potřeba vzít i srst psa, pro kterého jste se rozhodli!

Kudrnatá nebo rovná srst, která roste dlouho do délky, je na péči trochu náročnější. Pokud si s ní ale dáte práci, odvděčí se vám tím, že ji nebudete mít všude po bytě. Tyto psy nedoporučuji chovat venku, protože jejich srst nemá dostatečné izolační vlastnosti ani vůči tepelným podmínkám (pejsek se rychle prochladí), a ani vůči vodě (pejsek bývá od deště promočený až na kůži) a také se v jeho srsti zachytávají nečistoty, sníh, větvičky a podobně. Doporučuji opravdu časté vyčesávání jak kudrnaté, tak i dlouhé srsti. Počítejte také s tím, že je ji potřeba zkracovat stříháním, tudíž je vhodné v průměru každý druhý měsíc si udělat čas na psího kadeřníka. A budete-li se zároveň péči o tento druh srsti věnovat denně, nebudete s ní mít problém. Obrovskou výhodou pak je, že vám zvíře nebude v domácnosti línat.

Holení? Ani náhodou!

Rozhodnete-li se pro německého ovčáka, sibiřského husky, akitu-inu, kolii, retrívra nebo podobná plemena, můžete přemýšlet o venkovním ubytování, protože jejich kožich má velmi dobré izolační vlastnosti.  Pokud navíc pejskovi dopřejete kvalitní boudu, nebo možnost využívat před nepřízní počasí třeba garáž, která nepromrzá, je to celkem ideální. Ale i zde je třeba myslet na to, že pes je nerad sám, takže mu, prosím, dopřejte svoji náklonnost a choďte s ním pravidelně na procházky. Vyčesávejte srst alespoň dvakrát v týdnu a pejsek se vám odmění svojí láskou. Prosím, v žádném případě nenechávejte tyto pejsky holit. Pro ně je daleko vhodnější kvalitní pročesávání, a pokud jim k tomu chcete ještě udělat dobře, tak v salonech, kde vám psa nejen dobře vyčešou, ale také vykoupou a následně ošetří. Srst je potom vzdušná, plně funkční, zvíře se nepřehřívá, nezapáchá a je dokonale chráněno před povětrnostními vlivy.

I krátká srst má svá úskalí

Pokud jste si vybrali pejska s krátkou srstí, tak vězte, že jeho srst nemá dobré izolační vlastnosti a tudíž tihle psi jsou nevhodní pro celoroční pobyt venku. Snadno se přehřívají či podchladí a také velmi snadno promoknou. Je dobré to vědět a brát na tento fakt ohled. Srst takového jedince se nemusí denně česat, nemusíte s ním chodit do salonu kvůli střihu, ale doporučila bych tam přeci jenom čtyřikrát do roka zavítat a dopřát svému čtvernožci kvalitní koupel. Jde o to, že tato plemena jsou velmi citlivá na jakékoliv vysušování kůže. Takový smog například vstřebávají pětkrát rychleji než člověk. Krátkosrstí psi bývají nejčastějšími pacienty dermatologů a to jen proto, že je jejich kůže natolik citlivá a přitom tolik nepochopená. V kvalitním salonu se dá z kůže odstranit zoxidovaná a smrdutá tuková vrstva společně s toxiny, plísněmi a kvasinkami, odstraní se uvolněné chlupy z kůže a profesionálové následně kůži ošetří proti vysychání a podpoří ji tak v nastartování  imunitního systému. Je potřeba počítat s tím, že se těmto psům chlupy uvolňují poněkud rychleji, než těm s „přirozenou“ srstí.

Pozor na mokré „šatičky“!

Takoví kokršpanělé a jim podobní by se zase měli trimovat na kratší srst na krku a hřbetě, dole pod břichem a hrudí je pak zdobí dlouhé chlupy, tzv. sukýnka, která je ovšem nasákavá v deštivých dnech. S  těmito pejsky mějte tedy slitování a s mokrými „šatičkami“ je nenechávejte venku. Je velmi důležité je vždy dobře vyčesat, nejlépe denně a důkladně vysušit. Jsou choulostiví na onemocnění zvukovodů a meziprstí na tlapkách. Rozhodně nejsou vhodní pro celoroční venkovní pobyt.

Šetřit na nesprávném místě se nevyplácí!

Plemeno máte tedy vybrané a může se začít shánět štěňátko. A právě zde dělá mnoho budoucích majitelů obrovskou chybu. Koukají, kde koupí co nejlevněji, co nejrychleji nebo pokud možno co nejmenšího pejska. On přece náš jorkšírek musí být ještě menší, než je ten sousedův. A tak hledáte, kde vám jej nabídnou s předponou „mini“! Avšak žádná kvalitní chovatelská stanice vám nebude nabízet „mini“ štěně.  Touto předponou se prezentují hlavně množírny, které nekoukají, zda chovají na zdravých rodičích či spíš psech s různými vadami, které jsou velmi často dědičné.

                                I nalezený voříšek může žít kvalitním životem.

Raději sáhnout do útuku

Já sama jsem kdysi chtěla maltézáčka a v té době jsem opravdu nacházela inzerci „mini“ maltézáčků s lákavou cenou. S PP ale ani jeden inzerát. Raději jsem tedy šla do útulku a vzala jsem si nalezence, se kterým jsem absolutně spokojená, protože mi nemarodí. To ale nemusí pochopitelně platit u všech adoptovaných jedinců. Prostě jsem měla štěstí. Ale při rozhodování v té době jsem si jednoduše řekla, že onemocnění u nalezence, nebo „mini“ maltézáčka je asi 1:1 a v tom případě nebudu své peníze cpát kdoví jakému množiteli, ale pomůžu podvyživenému psíkovi.

Pro nové auto jedete také s odborníkem, tak proč ne pro psa?

Jedete-li pro své vysněné štěňátko a nemáte moc zkušeností, tak jako velmi dobrý nápad se mi jeví vzít si s sebou někoho, kdo se vyzná. Štěně vám prohlédne a řekne, zda třeba nemá pupeční kýlu, ušní svrab, blechy nebo jestli slyší a podobně. Pomůže vám také překontrolovat kupní smlouvu. Většina lidí si při nákupu auta s sebou také bere odborníka, protože tato investice se prostě vyplatí. Kupujete-li pejsky s PP, máte asi osmdesátiprocentní jistotu, že rodiče štěňátek jsou kvalitní a nebudou přenášet na své potomstvo genetické vady. Pořizujete-li si ale svého kamaráda bez PP, máte osmdesátiprocentní jistotu, že vaše štěňátko ponese některou z genetických vad. Ano, štěňátka s PP jsou sice dražší, ale posuďte svým selským rozumem sami. Očkovat se musí stejně, krmit se musí rovněž stejně a na procházky jakbysmet. U štěňátka s PP máte ale větší pravděpodobnost, že váš pejsek nebude tolik nemocen a svou povahou a vzhledem se bude co nejvíce přibližovat standardu zvoleného plemene.

Věřte, nevěřte…

Zákazníci v salonu mi často vypravují, kolik peněz už dali do svého dvou nebo tříletého pejska a já se jich vždy ptám, jestli je s PP nebo bez. A věřte, nevěřte, valná většina s přeoperovanými klouby, epilepsií či dalšími nemoci jsou bez prokázaného původu. Navíc pominu ještě fakt, že mnohdy ani nejsou podobní rase, za kterou byli prodáni. Zákazníci sice ušetří na pořizovací ceně několik tisíc, ale často se časem při chovu takového pejska začnou projevovat genetické vady a tak do svého kamaráda nakonec v průběhu jeho života nastrkají o deseti tisíce víc.

Doufám, že jsem vás od pořízení štěňátka příliš neodradila, a že vám moje rady pomohou s výběrem toho správného a hlavně zdravého rodinného přítele, který vám sedne jak svou mentalitou, velikostí, tak i typem srstí. Přeji vám, ať vám přinese mnoho radosti a potěšení.

 Foto: Jarmila Kašparová

 Salon Argos

http://www.strihaniupravapsu.estranky.cz
https://www.facebook.com/salon.argos.strihani.uprava.psu/