Japonec nakonec? To rozhodně u KISHU neplatí!

Líbí se vám japonská národní plemena a už nějakou dobu po nich pokukujete a zvažujete také, zda by se takový pes do vaší rodiny hodil? V následujícím rozhovoru vám tentokrát představíme celosvětově málopočetný klenot své země – překrásného huňatého a věčně „usměvavého“ kishu. A věděli jste, že existuje i v jiné barvě, než v té známější bílé?

Nejedno oko nezůstalo suché při sledování oblíbeného seriálu Goro – bílý pes. Přiznávám, že takový ten Pavlovův reflex mi naskakuje při jeho znělce dodnes. A komu ne? Nádherných japonských psů se sněhobílou srstí je však v Evropě stále jako šafránu. Neobyčejný pár plemene kishu se však zabydlel ve Zlínském kraji, a já mám to potěšení podělit se s vámi o milý rozhovor s jeho chovatelkou, paní Radkou Urbaníkovou...

Stejně jako mnoho jiných začínajících kynologů i Radka Urbaníková marně žadonila u svých rodičů o štěňátko. Dlouholetý sen si začala plnit až v sedmnácti letech, kdy si koupila prvního psa. Byl jím německý ovčák Hero z Kalašova dvora. Rodiče si zvykli a Radka prožila mládí s Herem na cvičáku.  Nasbírala s ním první zkušenosti a složila zkoušky ZM a ZVV1. Když Hero odešel, přišla změna v podobě rhodéského ridgebacka, kterých v té době v ČR nebylo mnoho. Do rodiny tak přibyl Bars Rhodana. Obrany ani agility mu příliš nevoněly, avšak v osmi letech složil barvářské zkoušky v 1. ceně. Radčina dcera zatoužila po malém pejskovi a k Barsovi pořídila fenku papillona Eriku Lázeňský pramen, která se stala zakladatelkou chovatelské stanice Zli-Rů (Zli-Rů (zli-ru.cz)).

Protipólem k papilloní záplavě srsti se stala fenka čínského chocholatého psa Akina Bohemia Vampirelli (Ejmí) a její dcera Aranka, na které založila Radčina dcera Gabriela vlastní chov. Radčino nadšení pro neobvyklá nebo nepříliš rozšířená plemena se obrátilo na jedno z českých národních plemen – českého strakatého psa. Ida z Česlova alias Bela byla úspěšná jak výstavně (Junior, Grand a Veterán šampion České republiky a Slovenska, 1. a 5. místo BONB, 2., 3. a 5. místo BIG non FCI), tak pracovně (ZZO, BH, ZOP, ZPU1, OB-Z, OB-1, canisterapupetické zkoušky) i sportovně (coursingová licence). Také Bela odchovala několik vrhů štěňat.

Po odchodu Bely Radčino nadšení vyhaslo a neměla vůbec představu, jakým směrem se její chovatelská práce bude ubírat. Tentokrát pomohl s výběrem manžel, který při brouzdání po internetu narazil na „pěkného bílého psa, jak byl ten Goro”. To bylo tím pravým impulsem a výzvou. Po čtyřiceti letech kynologických zkušeností se rozhodla opět vyzkoušet něco jiného. V roce 2021 tak bylo u Urbaníků opět veselo s příchodem holčičky Kana Shiro Unmay No Akay Ito. O rok později se radost zdvojnásobila, když se podařilo importovat přímo z Japonska pejska jménem Fuma Go Kenyuan. A už v tom byli všichni až po uši.

Vždy jsem ráda chovala málo rozšířená plemena. Každý jedinec byl výjimečný a moc bych srovnávala. Když ale vezmu jiné plemeno, tak je prostě jiné a zase výjimečné.

Po tom, co nám odešla poslední fenka, byl rok bez psa pohodlný, ale smutný. Osud tomu chtěl, že na internetu vykoukla fotka nádherně bílého elegantního psa, a pro manžela bylo rozhodnuto. Pro mě to byla výzva a nová krev do žil. Přeci jen „japonec” je úplně jiný, než na co jsem byla zvyklá. Rozhodovali jsme se mezi hokkaidem a kishu. Toužili jsme po fence v bílé barvě. A ta se nenarodila u hokkaidu, a ani u kishu na nás nevyšla fenka. Jsou to opravdu vzácná plemena a je jich málo. Přes Facebook se nám podařilo kontaktovat chovatelku v Rusku. Přes video jsme si vybrali fenku kishu, která vypadala jako lední medvídek. Kana Shiro (krásná bílá) Unmay No Akay Ito .

Je to v rozhodování samostatný na člověku nezávislý pes, ale milující svoji rodinu. Nesnese výcvikový drill. Nevyžaduje množství hodin strávených na cvičáku. Přesto si s našimi psy pro radost a upevnění vztahu občas zacvičíme. No a liší se tím, že musí být venku stále na vodítku (smích).

Ano, a silný lovecký pud má dodnes. Je to původní plemeno, ještě nezničené naším pohodlím. V zemi původu se stále používají na lov divokých prasat a jelenů. V České republice jsou aktivně k lovu využívány dvě fenky, jinak nikdo pro myslivost toto plemeno nepoužívá. Proto se nakonec upřednostnila bílá barva, aby byl pes při lovu lépe viditelný.  Původní barva sezamová (taková vlkošedá) je velmi vzácná, ale pár jedinců v České republice již máme.

Jiným kynologickým aktivitám kishu moc nakloněný není. My jsme spolu zkusily lehce pro potěšení nácvik agility. Coursing naši fenku nezaujal, zato dogtrekking ji bavil. Snad ještě nosework by mohl zaujmout. Nejraději by však lovila. A to byl také vlastně původní chovatelský záměr. Doma nesmírně milý společník, ale venku samostatný lovec.

Nikdy mě ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že bych importovala psa. A stalo se. Fenku Kana Shiro Unmay No Akay Ito (Šira) máme z Ruska díky Facebooku. S pomocí překladače a messengeru plynula veškerá komunikace. Rodiče vypadali moc pěkně, a podle fotky jsme si vybrali naši Kišinku. Paní chovatelka byla nesmírně milá a vstřícná. Posílala videa, a my se moc těšili. Do Česka mohla fenka přicestovat až ve čtyřech měsících – po očkování proti vzteklině. Dopravu autem zajistila chovatelka přes spolehlivou přepravu psů. Fenka přijela až před náš dům. Celou její cestu jsme sledovali přes GPS a posílali nám průběžně i videa z venčení, krmení i odpočinku. No, a my vše jen zaplatili. S pejskem Fuma Go Kenyuan, u nás Sonny, bylo vše úplně jinak. Paní Dvořáková, zakladatelka chovu kishu v Česku, nám nabídla, jestli nechceme pejska do páru. Taková nabídka se neodmítá! Zařídila pro nás import z Japonska. Japonci jsou ochotni prodávat štěňata do zahraničí opravdu vzácně, a zajistit si pejska ze země původu je takřka nemožné. Za to paní Dvořákové patří obrovský dík, veškerého zařizování i komunikace s chovatelkou se zhostila ona. Pejsek mohl přicestovat také až ve čtyřech měsících, ale tentokrát přiletěl letadlem do Frankfurtu v Německu. Tam jsme si ho před Vánocemi vyzvedli. Byl to úžasný a jediný dárek pod stromečkem.

Jsou to zlatíčka – naši mazlíci. Doma hraví a veselí rošťáci. Baví je různé psí hry, hlavolamy, a rádi se učí různé triky. Obdivuji jejich něžnost a trpělivost k dětem, milují naše vnoučata. Jako pár jsou krásně sehraní. Fenka Šira je živá, temperamentní a na zahradě lovec myší, taková živitelka rodiny. Pes Sonny – majestátní samec, označí si teritorium, zalehne na vyvýšené místo, a pozoruje. Občas jde zkontrolovat, co Šira pořád dělá. Na zahradě ani v bytě neštěkají a sousedi ani nevědí, že máme psy. Milují návštěvy a jsou vstřícní k lidem. Šira si vyzkoušela canisterapii v chráněné dílně i v domově pro seniory. Miluje lidi. Sonny je mladý, rozverně štípe zuby a tudíž v tomto směru není moc vhodný. Oba milují vycházky a výlety. Ovšem dělají mi radost i ve výstavních kruzích. Výstavy je baví a rádi se předvádějí.

Kishu je zdravé plemeno. Zastřešuje nás Klub chovatelů malopočetných plemen psů. K chovnosti potřebujeme jednu klubovou výstavu, bonitaci a test DNA + paternity (že je to ten daný nezaměnitelný jedinec + že pochází z těchto rodičů). Jakékoliv jiné zdravotní testy jsou dobrovolné.

Srst kishu je bezúdržbová, samočistící. Vypadají stále zářivě bílí a upravení. Když jedeme na výstavu a okoupu je, říkám, že jsou bělejší než bílí.

Ovšem v době výměny srsti to stojí za to. Máme dva druhy kartáčů na vyčesávání. Kosmetiku žádnou speciální nepoužíváme, jen šampon.

Ano, 24. 9. 2023 nám Širinka nadělila pět štěňátek – čtyři kluky a jednu princeznu. Otcem je krásný importovaný pejsek z Japonska. Žije v Čechách a jmenuje se také Širo – Shiroshouryuu Go Kinokatsusou. Šira byla úchvatná matka, jako prvorodička vše zvládla sama, a okamžitě se vzorně starala. Sonny zpočátku nechápal kňučící porodní bednu, kterou Šira bedlivě střežila. Jak štěňátka odrostla, matka - lvice povolila hrátky se strejdou. Překvapilo mě, jak nádherně něžně a trpělivě si strýček Sonny se štěňátky hraje i je vychovává. Když už to bylo moc divoké a drzé, Šira zasáhla, a vše se zklidnila.

Jsem moc ráda, že dva psí kluci zůstávají ve Zlíně, ve skvělých rodinách. Naše město se tedy bude chlubit čtyřmi klenoty v podobě plemene kishu.

Kishu je pro každého, kdo netrvá na perfektní a bezmezné poslušnosti, ale hledá parťáka pro vzájemné porozumění v soužití a vycházky přírodou (na vodítku). Ideálně disponuje-li majitel dobře oplocenou zahradou. Věřím, že i začátečník ho zvládne. Jen bych ho nesvěřila na venčení dětem a to ani těm starším „-náctiletým“. Na vycházkách to chce předvídat, a být neustále o dva kroky vpřed, obzvláště ve městě plném psů, koček a ptáků.

Kishu je opravdu vzácným plemenem i v zemi původu. Je to japonský klenot. Myslím, že letos jsme měli právě my jediný vrh v Evropě. Příští rok necháme Širinku vydechnout a nabrat síly, které věnovala svým pěti dětem. Další vrh do budoucna určitě plánujeme. Rádi bychom podpořili rozšíření tohoto úchvatného a krásného plemene, jakým kishu bezesporu je.

Moc děkuji za milý rozhovor. Věřím, že si kishu najde i díky vám cestu do českých domácností. Přeji pevné zdraví vám i vašim pejskům, spoustu elánu do další chovatelské práce, a mnoho výstavních úspěchů.

Kateřina Smětáková

Foto: archiv Radky Urbaníkové

https://zli-ru.cz/