Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Co znamená albinismus pro chov psů?

Slyšeli jste už někdy o albinismu a víte, jaké zdravotní komplikace s ním mohou souviset? Máte představu o tom, jak s postiženými jedinci „nakládat“ v dalším chovu a zda se do něj vůbec hodí? Nejen o tom si povídáme s vnučkou legendárního Ing. Jana Findejse slečnou Kristinou Kulhánkovou. Přejeme příjemné čtení!


Co znamená albinismus pro chov psů?

Je jasné, že každý zodpovědný chovatel se snaží sestavit chovný pár podle svých nejlepších schopností a vědomostí s ohledem nejen na exteriér, ale i na povahu a zdraví daného plemene. Ať už ale plánujeme, jak chceme, mnohdy má stejně nakonec poslední slovo příroda a to ne vždy k naší radosti. A přesně tak se před lety stalo i v chovatelské stanici z Valldemose Andrey a Kristiny Kulhánkových. Tehdy se jim ve vrhu King Charles španělů narodila i dvě štěňátka s absolutní ztrátou pigmentu. Co s sebou takový defekt přináší a jaká další rizika hrozí, je už obsahem našeho společného rozhovoru. I když tady se na obě chovatelky usmálo tzv. „štěstí v neštěstí“. 

Kristino, vy jste v kynologické rodině vlastně vyrostla. Berete to dneska jako výhodu nebo jste byla spíš trochu „pod tlakem“ s ohledem na to, kdo byl vaším dědečkem?

S chovem King Charles španělů jsme s mamkou začaly před dvaceti lety, kdy mi bylo jedenáct, a mého dědu, Ing. Jana Findejse, jsem vnímala především jako báječného dědečka než jako jednu z ikon české kynologie. Nicméně se celou dobu, kdy se pohybuji v kynologickém světě, snažím rozhodovat a chovat tak, abych si mohla říct, že by na mě byl děda pyšný. Neřekla bych, že je výhodou mít v kynologickém světě „slavného“ dědu. Beru to jako velikou zodpovědnost a výzvu. 

Jako nevýhodu to na začátku našeho chovu pocítila moje máma, která chov založila, když se jedna z posuzovatelek a chovatelek plemene nechala slyšet, že se z toho, že je „Findejsová“, přeci nezblázní a podle toho se i chovala.  Bohužel se před touto paní sám děda pochlubil, že jeho dcera začala plemeno chovat. 

King Charles španělé jsou pro mě ztělesněním lásky, empatie a oddanosti!

Po své mamince začínáte pomalu přebírat milé povinnosti a také zodpovědnost týkající se chovu a vystavování. Povězte mi, jak se do vaší chovatelské stanice „z Valldemose“ dostali King Charles španělé?

V červenci 2001 začalo v časopise Planeta zvířat na pokračování vycházet vyprávění o odchovu vrhu kavalírů. Toto čtivé, poutavé a s úžasnou lehkostí a humorem napsané povídání moji mámu natolik pobavilo a zaujalo, že okamžitě začala shánět informace o kavalírech. Při své cestě za poznáním zjistila, že existuje ještě jedno, s kavalírem blízce příbuzné plemeno – King Charles španěl. Tento malý, aristokratický a přitom nesmírně něžně vyhlížející pejsek ji velmi zaujal. Po návštěvě v chovatelské stanici, kde nás nadšeně vítala smečka těchto veselých pejsků, a následném půlročním čekání, se k nám na konci roku 2001 nastěhovala první vytoužená fenečka v barvě black and tan, Lucrecia Bohemia Zlatava. Tehdy se začal psát příběh naší chovatelské stanice, která v květnu 2022 oslaví dvacet let
své existence.

Co pro vás osobně toto plemeno znamená?

King Charles španělé jsou pro mě ztělesněním lásky, empatie a oddanosti. Díky nim jsem se naučila být lepším člověkem. Je to láska na celý život.

Albinismus je velmi vzácný a může se projevit u jakéhokoliv živočišného druhu!

V roce 2010 se vám kromě standardní black and tan fenky narodili ve vrhu i dva albíni. Jakou barvu tedy měli rodiče, a podařilo se vám někdy vypátrat, kde se vám to tam vůbec vzalo?

Co znamená albinismus pro chov psů?

Matka albínů je trikolorní Lilibeth z Valldemose a stále ještě žije, otec byl black and tan pes Ašant ze Zámku Lešná.

Máma tenkrát oslovila předního kynologa a genetika Ing. Jaromíra Dostála, DrSc. Narozením albínů byl překvapený, nejdříve ani nechtěl věřit, že se jedná o pravé albíny. Jelikož ho ale velmi zajímali, dohodla se s ním na další spolupráci, kterou bohužel znemožnil jeho předčasný odchod. Kde se albinismus v našem chovu objevil, bohužel nikdy nezjistíme, je sice velmi vzácný, ale jak víme, může se projevit u jakéhokoliv živočišného druhu.

Pojďme si ale nejprve vysvětlit, co přesně tzv. „albinismus“ znamená…

Co znamená albinismus pro chov psů?

Albinismus je způsoben poruchou barviva melaninu, který se v těle albinotických jedinců netvoří, tudíž nemůže pokožku chránit před poškozením slunečním UV zářením. Absence melaninu způsobuje absenci pigmentu, světlou kůži, sliznice a červené oči, kdy je červená způsobená prosvítající krví v kapilárách. Chybějící pigment v očích způsobuje problémy se zrakem, např. světloplachost. 

U živých organismů se jedná se o velmi vzácnou odchylku. 

Nejde však jen o raritní a pro někoho možná líbivé zbarvení, ale především o zdravotní rizika, které to s sebou přináší. Mám pravdu?

Ano, jak jsem již zmiňovala, albinismus přináší například sníženou zrakovou ostrost. Samozřejmě kvůli absenci pigmentu je tu zvýšená citlivost kůže v souvislosti s přímým sluncem. Dalším strašákem byla hluchota, která se ani u jednoho jedince v našem vrhu neprokázala. Bály jsme se, že s tímto zbarvením přijde porucha imunity, na kůži projevy alergie či jiné kožní problémy. Nic z toho se naštěstí ani u jednoho z nich nepotvrdilo.

V tomto ohledu jste tedy měli kus chovatelského štěstí. Jakou měli vaši albínci povahu?

Oba měli typickou povahu kingů – byli rezervovaní, ale přátelští.  Neobjevil se žádný povahový rys, který by byl způsoben albinismem. Kluk Unique White Boy, který žil u nás, byl přátelský, miloval návštěvy a bylo jedno, jestli se jednalo o děti, či o dospělého. Uno měl úsměvný zlozvyk, kdy nikdy nejedl granule z misky, ale vždy je z misky packou vysypal a až pak je konzumoval ze země. Jeho sestra Maisie (Unique White Girl) měla totožnou povahu – byla mírně plachá, ale velmi přátelská a měla ráda všechny lidi. 

Předpokládám, že pes ani fenka nebyli nikdy použití v dalším chovu. Jak jste pro ně hledali nové a hlavně rozumné rodiny?

Co znamená albinismus pro chov psů?

Ani jeden z albínů opravdu nikdy nebyl použitý do chovu. Pes Uno zůstal v naší chovatelské stanici a jeho sestřička Maisie, jak jí říkali v novém domově, odletěla do chovatelské stanice našich přátel do Finska, kde už žily tři fenky z našeho chovu a my měly jistotu, že u Tuoma a Pinji bude v těch nejlepších rukách. Slíbili nám, že fenečka nikdy nepůjde do chovu, což také dodrželi a podávali nám pravidelné informace o jejich společném životě.

Musím se samozřejmě zeptat i na jejich BT sestřičku, která samozřejmě gen pro albinismus nesla také. Šla i ona k někomu „jen“ na mazlíka?

Jejich sestra Ulibeth zůstala v naší chovatelské stanici pouze jako mazlíček, abychom měly opravdu jistotu, že ji nikdy nikdo do chovu nepoužije.

To je velmi rozumný přístup. Velice by mne zajímalo, zda třeba ostatní cizí psi například venku na procházce nějak neřešili bílou barvu vašeho Una?

Naši psi mají k dispozici velký kus pozemku, a tak Uno na procházky nechodil. Nechtěly jsme z něj dělat pro ostatní atrakci. Ale co víme, tak jeho sestra vycházela s ostatními psy venku normálně.

Oba albínci se už nyní bohužel prohánějí „za duhou“. Prozradila byste nám, jaký měli oba život a kolika se dožili let?

Co znamená albinismus pro chov psů?

Uno měl život jako všichni naši ostatní kingové. Neřešili jsme, že máme doma raritu, často nám to připomněla až návštěva, která překvapeně komentovala, že máme i bílého kinga. 

Miloval lidi, vítal je a rád se mazlil. Sám věděl, že mu ostré sluníčko nedělá dobře a vyhýbal se mu. Vadilo mu také šero. Ve vyšším věku se mu zrak zhoršil, ale vždy trefil tam, kam potřeboval. Od devíti a půl let bral léky na srdce, což je bohužel u kingů častým problémem. To mu ale nebránilo žít spokojený život. Vše se změnilo na jaře minulého roku, kdy začal hubnout a nedojídat jídlo, což bylo pro něj netypické. Vyšetření potvrdilo útvar v břiše, pravděpodobně nádor na střevě. Vzhledem k jeho již velmi nemocnému srdíčku byla operace nemyslitelná. Jelikož v té době se ale stále radoval ze života, rád chodil ven, mazlil se, rozhodly jsme s maminkou mu co nejvíce zpříjemnit jeho poslední týdny. Uno odešel 25. 7. 2021, bohužel přesně v den svých jedenáctých narozenin, kdy se jeho stav natolik zhoršil, že ani přes veškerou snahu naší veterinářky nenastalo zlepšení a pozdě večer přešel Duhový most.

Co znamená albinismus pro chov psů?

Jeho sestra Maisie žila spokojený život ve Finsku. V dospělosti jí byla diagnostikována katarakta na obou očích, která naštěstí vedla jen ke zhoršení zraku, ne k celkové slepotě. Slyšela také dobře. Maisie však bohužel začala trpět pohybovými problémy, kdy se u ní objevily strukturální problémy v kyčlích. Když i přes veškerou léčbu začala mít bolesti a její život přestal být plnohodnotný, nechali ji její majitelé 31. 12. 2015 ve věku pět a půl roku odejít.

Když se někomu narodí štěně se ztrátou pigmentu, je určitě důležité důkladně promyslet, u koho toto zvíře prožije svůj život a případně vybrat takové majitele, kteří nebudou na jedinci experimentovat!

Pochopitelně to nikomu nepřejeme, ale stane se… Měla byste tedy všeobecně nějaké doporučení pro chovatele, kterým by se rovněž ve vrhu narodila štěňata se ztrátou pigmentu?

Co znamená albinismus pro chov psů?

Je určitě důležité důkladně promyslet, u koho takové zvíře prožije život a případně vybrat takové majitele, kteří nebudou na jedinci experimentovat, ideálně si dát do smlouvy podmínku povinné kastrace hned, jak to bude možné.

Jinak je vše o štěstí a každý, kdo by se s něčím takovým v chovu setkal, by si jedinečnosti měl především užít, ale nedělat zbytečně z daného jedince atrakci. 

Přijde mi důležité i o takových psech mluvit a podělit se o nabyté zkušenosti a poznatky, ať už jsou jakékoliv.

A co byste na závěr popřála King Charles Španělům do dalších let?

Co znamená albinismus pro chov psů?

King Charles španělům bych do budoucna popřála zodpovědnější přístup chovatelů. Někteří z nich bohužel razí teorii, že se jedná o zdravé plemeno, které není potřeba testovat a říkají to i začínajícím chovatelům či zájemcům o štěně. Já takové tvrzení naprosto odmítám a je to pro mě cesta, která nikdy nepovede tím správným směrem. Bohužel ne jednou jsme kvůli ne zcela ideálním výsledkům vyšetření přehodnotily chovatelské plány a několik jedinců si nechaly doma „jen“ jako mazlíčky. Momentálně máme několik kardiaků – většinu veteránů, což tvrzení o zdravém plemeni též rozporuje. Samozřejmě, že existují i chovatelské stanice, kde kardiaky nemají. Ne však proto, že by psi onemocněním netrpěli, ale proto, že nedělají vyšetření srdce a tito psi pak předčasně – bez léčby – umírají. Takové chovatelské stanice většinou nemají veterány.

Přála bych si, aby si plemeno pořizovali pouze zodpovědní lidé, kteří ho budou milovat takové, jaké je a nebude jim lhostejné zdraví, protože jak víme, zdraví je to nejvíc, co můžeme mít. A co je víc než nejen hezký, ale především zdravý king?

 

Děkuji za moc pěkné a zajímavé povídání.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv Kristiny Kulhánkové

http://www.kingove.cz/

Doporučujeme z našeho e-shopu
Legendy československé kynologie
Skladem
ZB000002
od 129
Novinka
Sušené krůtí krky
ZB000462
od 20
Novinka
Sušené hovězí plíce
ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce
ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Vyberte barvu
Obojek SOFTY
ZB000096
od 0
Kam dál ...