Čtyřnozí četníci 6 – Návštěva

Strážmistr Josef Najman z četnické stanice Krucemburk měl zálibu v chovu psů. U jeho rodinného domku nedaleko četnických kasáren měl krásnou boudu četníkův čtyřnohý kamarád, dobrmannský pinč Ajas. Veškerý volný čas, kterého měl sice málo, věnoval strážmistr výcviku poslušnosti svého psa. Nic naplat, přestože Ajas poslouchal svého pána na slovo, do četnické služby nemohl.

Čtyřnozí četníci 6 – Návštěva

Velitel stanice vrchní strážmistr Jan Straub, který vodění psů do služby nebyl dvakrát nakloněn, se odkazoval na předválečný výnos rakouského ministerstva zeměbrany, podle něhož lze do služby brát soukromého psa četníka pouze až po jeho komisionálním přezkoušení.

 

   

                                                  Četník s dobrmanem

 Strážmistr Najman se tedy osmělil a napsal v roce 1921 na ministerstvo vnitra, do jehož působnosti četnictvo připadlo, prosbu aby mu bylo laskavě povoleno chovat služebního psa a brát jej s sebou do služby. A se svou žádostí nebyl krucemburský strážmistr sám. Opakovaným argumentem uváděným v prosbách četníků, bylo využití předností psa nejen ve službě pátrací, ale i pro zajištění bezpečnosti jeho vůdce, což bylo v poválečném období představovaném enormním nárůstem zločinnosti více než aktuální. Jednotlivá zemská četnická velitelství byla ministerstvem vnitra zmocněna k povolování držby a výcviku vlastních čistokrevných psů plemen německý ovčák, dobrmannský pinč, a airedale-terrier a to na útraty vlastníka. Vodění psů do služby bylo vázáno na vykonání odborné zkoušky před komisí k tomu účelu ustanovenou a závazku držitele, že v případě potřeby propůjčí psa k účelu bezpečnostní služby v celém soudním okrese. Ministerstvo vnitra pak převzalo výlohy na výživu a ošetřování psa, včetně jeho pojištění proti povinnému ručení.

Odpověď obdržená strážmistrem Najmanem od zemského četnického velitelství pro Čechy byla jeho prvním vítězstvím. Bylo v ní pozvání pro Ajase a jeho pána k odborným zkouškám až do Prahy. Pro oba pozvané to byla ohromná výzva a tak, i přes jízlivé poznámky pana vrchního, věnovali každou volnou chvíli tvrdé práci. Až nastal ten významný den, 27. listopad 1921, kdy se v Praze na Pankráci uskutečnily na tamním cvičišti pražského Klubu pěstitelů policejních a ušlechtilých psů, první zkoušky policejních psů československého četnictva. Odpovědná příprava byla korunována úspěchem a strážmistr Najman se vracel železnicí do Krucemburku s povolením zemského velitelství vodit Ajase do služby.

 

    

                            Účastníci první zkoušky služebních psů četnictva

Přístup velitele stanice k Ajasovi a jeho používání ve službě byl však zpočátku velmi vlažný. Až jednoho dubnového rána roku 1922 přišel na četnickou stanici oznámit dělník Jaroslav Houba z parní pily v nedalekém Ždírci, kde vykonával zároveň funkci nočního hlídače, že na pile byly ukradeny řemeny. Řemeny, to byl páne v poválečném období výhodný artikl. Obuvníci, kteří z řemenů vyráběli podrážky za ně platili horentní sumy.

A tak se celé osazenstvo krucemburské stanice vedené vrchním Straubem, strážmistři Antonín Kratochvíl a Najman s Ajasem, rychle odebralo na parní pilu, aby zvědavci neponičili stopy zanechané pachatelem. Z velitelova jednání na místě činu bylo zřejmé, že byl zvyklý spoléhat sám na sebe a na přibraného psa si ani nevzpomněl. Jediné, co se mu však podařilo při důkladném ohledání zjistit, že byly odcizeny celkem tři nejširší a tudíž i nejsilnější řemeny. Zajímavé bylo to, že přes deštivé aprílové počasí nebyly nalezeny žádné stopy vedoucí k vysoké ohradě, kterou musel pachatel překonat, ani na ohradě nebyly nalezeny stopy po šplhání. Pan vrchní, který vida, že je se svými bohatými kriminalistickými zkušenostmi v koncích, vzpomněl si až nyní na Ajase.  Strážmistr Najman, jenž poprvé dostal od velitele stanice příležitost ukázat, co jeho miláček dovede, přivedl Ajase na místo odkud byly řemeny odcizeny, vydal psovi krátký pokyn: "Ajasi, stopa!" Pes nabírá rozvážně vzduch a po několika vteřinách volně míří přes prostranství pily k hlídačovu domku! Přítomní četníci, včetně majitele pily, kroutí nad počínáním psa nevěřícně hlavou. Vždyť jde po stopách nočního hlídače Houby, který krádež zjistil. Ve strážmistru Najmanovi by se v tom okamžiku krve nedořezal. Taková blamáž, říkal si v duchu, a šel celý zkroušený za Ajasem, který tlapkou právě otvíral kliku hlídačova domku. Ajas dravě vběhl dovnitř domku a začal zde štěkat. Strážmistr Najman jej zvolna následuje a po chvíli radostně a vítězně přivolává pana vrchního. Má řemeny! Všichni se nahrnuli do domku a zjistili zde, že v jednom rohu domku, za šatníkem jsou na zadní stěně od shora dolů řemeny, které tvoří vlastně novou stěnu.

Jako první se vzpamatoval majitel pily, který se osočil na svého, podle něho až dosud poctivého a pracovitého zaměstnance Houbu. Ten než se mohl vzpamatovat, čelil otázkám dotěrných četníků, jak se mohly ukradené řemeny dostat k němu do bytu. Po usilovném přemýšlení si poněkud těžkopádný dělník vzpomněl, že u něho byl včerejšího dne z ničeho nic na návštěvě jeho známý Blahout, o kterém neslyšel mnoho let. Zítra večer se údajně opět zastaví. A četníci již byli doma.

Druhého dne večer zadrželi hlídačova návštěvníka - zločince z povolání, specialistu na krádeže řemenů Jiřího Blahouta. Zkušený zloděj využil při první návštěvě příležitosti, a když šel poctivý noční hlídač obejít celý objekt pily, skočil do strojovny, kde přeřezal řemeny a zanesl je do jeho bytu. Při následující obchůzce přibil odcizené řemeny na stěnu v přesvědčení, že si jich Houba nevšimne. Nyní si pro ně přišel, neboť na ně měl již odbyt. Zločinec Blahout byl zatčen a dodán do vězení okresního soudu v Chotěboři pro zločin krádeže.

Pan vrchní od té doby nenechal na Ajase dopustit.

 

    

 

    

 

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Případy z pátrací služby, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha byla vydána ve dvou tištěných vydáních i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

Diskuse k článku Čtyřnozí četníci 6 – Návštěva

Pravidla diskuse Nápověda

Redakce www.ecanis.cz nechce pravidly pro online diskuzi omezovat, platí však pravidla, která by měl každý diskutující respektovat. Pro zjednodušení je lze shrnout do tří zásadních bodů. Diskutující musí dodržovat pravidla slušného chování a zákony České republiky, a nesmí zneužívání diskuzí ke komerčním účelům. Každý, kdo tato pravidla ctí a dodržuje je v online diskuzi na www.ecanis.cz vítán.

Nápověda pro diskuzi