Vnější poranění – rány a poskytnutí první pomoci

Určitě to znáte! Jdete se psem ven a on si při svém „řádění“ utrhne drápek nebo se jinak zraní. Všude krev, některý pes panicky naříká a vy v tu chvíli nevíte, co s tím. A jak se v takových případech zachovat? To se dozvíte na následujících řádcích.

Asi každý majitel aktivního psa už někdy řešil nějaké vnější poranění. Je lhostejné, zda se jednalo o odřeninku, utržený drápek nebo naopak o vážnější případ, jako může být pokousání, střelná rána nebo třeba napíchnutí na klacek. Je však potřeba umět si poradit v každé situaci…

Rány mohou být opravdu různé a podle toho se dají rozdělit do několika kategorií, od čehož se odvíjí i vhodná první pomoc.

Rány můžeme rozdělit na podkategorie

• podle způsobu vzniku (příčiny): řezná – riziko poranění nervů a cév; sečná – riziko nevratného poškození končetiny – amputace; bodná, střelná, tržná, zhmožděná nebo zapříčiněná pokousáním
• podle čistoty ran: čistá či mechanicky znečištěná, aseptická či infikovaná
• podle průběhu: akutní či chronická

V tomto článku probereme nejčastější zranění u psů a řekneme si, jak na laickou první pomoc.

Pokousání – závažnost takového poranění se odvíjí od hloubky a lokace kousnutí. Pokousání na hlavě – nejčastěji bývají zasaženy pysky, čumák, oči. Tyto rány jsou často bolestivé a špatně se hojí. První pomoc spočívá v opláchnutí, příp. obvázání (oči/uši), převezení k veterinárnímu lékaři, kde se zjistí, jak je rána hluboká.

Pokousání na krku – na krku se nachází velké a důležité cévy, při jejichž poranění dochází k ohrožení na životě. Dále je součástí krku také průdušnice, jejíž poranění vede ke stavu, kdy se může vzduch vydechovaný z plic hromadit v podkoží. Pes se pak „nafukuje“ a při pohlazení kůže krepituje. Jedná se o velmi závažný stav.

Pokousání na těle – zde může dojít k poškození vnitřních orgánů (ledviny, játra, slezina...). Vzhledem k tomu, že se v oblasti břicha vyskytuje hodně volné kůže, při pokousání se tvoří tzv. kapsy, kde se velmi často začne tvořit hnis a to vlivem přemnožení bakterií, které se na zubech a v ústní dutině psa běžně nacházejí. V tomto případě je potřeba zavést dren, který pomáhá k odtoku hnisu.

Pokousání na končetinách – není tak časté. Rány jsou většinou hodně zhmožděné a bolavé.

Rány po kousnutí bývají často značně infikované a špatně se hojící. Nepodceňujte je, byť na první pohled vypadají jako nepříliš velká poranění. I malá dírka v kůži může znamenat hluboké poranění uvnitř. Vždy to nechte zkontrolovat veterinárním lékařem. První pomoc můžete poskytnout krycím obvazem pro převoz a kontrolou zdravotního stavu během něj.

Řezná poranění – bývají zapříčiněná střepy, vyčuhujícími dráty apod. a většinou masivně krvácejí. Může dojít k přetnutí velkých cév a nervů. U zrezivělých špinavých drátů hrozí i infekce nebo tetanus. První pomoc spočívá v obvázání rány, v případě potřeby přiložíme tlakový obvaz, při masivním krvácení je nutné zamezení pohybu a převoz na veterinární kliniku.

Bodná poranění – často bývají způsobená napíchnutím na klacek. Větve a klacky se do krku snadno zabodnou, psi mohou na klacek naběhnout a propíchnout si hrudník nebo dutinu břišní. Tyto rány bývají hodně hluboké a hrozí vážné poškození vnitřních orgánů. První pomoc – klacek z rány nevytahujeme (je-li možné zvíře takto transportovat), případně ho zkrátíme a zafixujeme obvazem a eventuálně přiložíme tlakový obvaz. Psa převezeme na veterinární kliniku, sledujeme jeho zdravotní stav. Zapíchnuté klacky v mordě nepodceňujte a sami je neodstraňujte. Rány tohoto typu mají tendence velmi krvácet a tvořit abscesy. Nenechávejte své psy volně pobíhat s klacky v tlamě, předejdete tím ošklivým zraněním. 

Před odvozem zraněného psa na veterinární kliniku její personál vždy informujeme! Lékař bude mít čas se připravit na vámi popsaný stav, např. připravit léky, infuze apod. V případě velké vytíženosti vás odkáže na jiné nejbližší pracoviště.

Foto: fotoarchiv FLUKE Ateliér
www.prvnipomocpsa.cz