Termoregulaci štěňat nelze podceňovat!

Pokud jste chovatel – začátečník, možná vám přijde vhod tento článek, který bohužel čerpá z těžce zaplacených zkušeností chovatele, který podcenil jednu jedinou věc. Teplotu místnosti porodnice. Tušíte, co všechno v takovém případě štěňatům hrozí?

Jistě budete souhlasit, že pes je šelma a že má kožich a někteří majitelé i chovatelů psů tvrdí, že pes nepatří do domu ale do kotce. A často mají pravdu. Ano, pes je šelma a většina plemen, která jsou opatřená kvalitní srstí s podsadou bez problémů zvládá (a někdy i vyžaduje) celoroční pobyt venku. To ovšem neplatí o malých štěňatech! I štěňata toho nejodolnějšího plemene potřebují v prvních dnech po porodu dostatečně vysokou teplotu okolního prostředí. Důvodem je neschopnost termoregulace. Své o tom vědí mnozí chovatelé, kteří tento aspekt podcenili a v nejednom případě za to i draze zaplatili.

Chov je o citu, o lásce ke zvířatům, o schopnostech, o znalostech, a především o zkušenostech. Jenže žádný učený z nebe nespadl, a každý chovatel někdy začínal. Pro začínající chovatele je na trhu k dispozici celá řada knih a příruček, některé chovatelské kluby si vydávají dokonce své vlastní, určené pro konkrétní plemeno. Mojí chovatelskou biblí je publikace s obyčejným názvem „Chov psů,“ kterou napsal již před mnoha lety pan Zdeněk Procházka. A i když doba se mění, některá fakta zkrátka zůstávají a na tuto knihu nedám dopustit. I nezkušený chovatel se podle ní dokáže postarat o březí fenu, stránku po stránce odrodit vrh a také se postarat o kvalitní odchov štěňat. Ale ne každý chovatel se před svým prvním vrhem věnuje samostudiu a to mívá bohužel často důsledky.

Dnes bych se ráda zaměřila na aspekt, který řada chovatelů, i těch zkušenějších, podceňuje – a to je teplota okolního prostředí v porodnici během prvních dnů po porodu.

Co je to termoregulace?

První fáze vývoje štěněte začíná porodem a trvá zhruba čtrnáct dní. Během této doby jsou štěňata zcela odkázána na vytvoření dostatečné teploty okolního prostředí buď matkou, nebo chovatelem, protože ještě nemají plně vyvinutý tzv. termoregulační systém a nedokáží si sami vytvořit dostatečnou vnitřní teplotu. V případě, že jim fena nebo chovatel nejsou schopní teplotu zajistit, může dojít k závažným onemocněním, jako jsou různé plicní i jiné infekce, v některých případech až k úhynu štěňat. Podchlazení také může způsobit omezení nebo až úplnou ztrátu sacího reflexu – a opět úhyn štěňat.

Jak poznat, že je jim zima?

Štěňata, která pociťují chlad, se často projevují zvukově (pištěním či naříkáním) a shlukují se na hromadu, kde se snaží zahřívat navzájem. Naopak pokud je štěňatům teplo a jsou v komfortní situaci, rozlezou se po celé porodní bedně, nevyhledávají tepelnou energii svých sourozenců a při dotyku musí chovatel cítit, že tělesná teplota štěněte je vyšší, než jeho. Pokud toto neplatí, je třeba ihned zajistit další zdroj tepla.

Jak je to v přírodě?

V tuto chvíli jistě namítnete, že vlk v přírodě žádné zdroje tepla nemá a přesto štěňata bez problémů odchová. Nebo že sousedovic Fifinka žije celý život v boudě, a i v těchto podmínkách přivedla na svět několik desítek zdravých štěňat, která se těší dobrému zdraví. To je samozřejmě všechno pravda. Jenže – ve vlčí noře stejně jako v malé boudě si dokáže fena-matka svou vlastní energií prostředí zahřát, takzvaně zadýchat. Pokud byste vlezli do malého stísněného prostoru, ve kterém se na sebe tlačí matka a několik malých štěňat, zjistili byste, že teplota je tam neskutečně vysoká. Jenže moderní způsob chovu nám velí (a u některých plemen to skutečně ani jinak nejde), abychom měli fenu i se štěňaty v porodním boxu, ideálně v našem krásném obýváku s vysokým stropem, a tam si zkrátka fena teplotu regulovat nedokáže a je tedy plně na chovateli, aby ji zajistil. Je to úplně stejný princip, jako když půjdete v mínus deseti stupních po holé pláni a bude foukat a pocitová teplota bude mínus dvacet. Nebo když se stejný den za stejných podmínek budete tulit ke svému partnerovi v miniaturním stanu určeném pro pobyt v horách, a pocitová teplota bude plus dvacet stupňů.

Jaká by tedy měla být ideální teplota vnějšího prostředí?

Odborná literatura udává, že teplota okolního prostředí by se v prvních dvou dnech po narození štěňat měla pohybovat až kolem 30 – 32°C a během prvních deseti dnů života by neměla klesnout pod 28°C. Jistě namítnete, že taková teplota ovšem nebude zcela komfortní pro jejich matku. A máte pravdu. Proto je dobré zajistit, aby mohla kdykoliv porodní bednu opustit a v ideálním případě, aby v celé porodní bedně nebyla teplota takto vysoká. Jak na to?

Zdroje tepla

Pokud tedy nechceme, aby se nám „vařila“ v porodní bedně fena, zajistíme teplotu okolního prostředí tak, aby byla o něco vyšší, než bude komfort feny, ale stále ještě dobře snesitelná. U dlouhosrstých plemen fena zvládne bez problémů teplotu kolem 24°C. To je ovšem pro štěňata v prvních deseti dnech věku opravdu málo. Proto můžeme zvolit doplňkové zdroje tepla. Za nejvhodnější se považuje vyhřívací podložka, kterou umístíme pouze do jedné části porodní bedny. Na vyhřívací podložce tedy mohou ležet štěňata, zatímco fena si pohodlně může hovět v místě, kde žádný další tepelný zdroj není. Podobnou službu nám může poskytnout také termofor.

Stejnou funkci, i když opačným způsobem, tedy shora, nám poskytne červená infra lampa. Pod tou se doporučuje „dopékat“ štěňata zejména v případě nějaké kritické situace. Tedy ihned po porodu, když se štěně z nějakého důvodu odebírá od matky, u slabších jedinců, u nemocných nebo méně vyvinutých štěňat (například s nižší porodní vahou) a podobně. Infra lampa zajistí skutečně velký zdroj tepla, a je zcela nutné, aby štěně nebylo nuceno pod lampou pobývat, ale aby mělo možnost se z vyhřívaného místa vzdálit, pokud mu bude příliš horko. Smyslem přitápění není štěně uvařit, ale pouze zahřát. U červené infra lampy si ale musíme dávat velký pozor na to, aby nemířila na fenu, zejména zajistit, aby se svit lampy žádným způsobem nedotkl zraku feny. Pohled do červené lampy by mohl mít fatální dopad na zrakový aparát zvířete.

I když se může zdát, že pes je šelma a že příroda si dokáže sama poradit, u štěňat do deseti dnů věku to opravdu neplatí a je povinností chovatele, aby se o zajištění základních životních potřeb svých štěňat postaral.

Katka Houšková

www.katcinasmecka.cz

Foto: Miloslav Veleman, Eva Markgrafová, Milan Krajčovič