Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Stafordšírský bulteriér – ano, či ne a PROČ?!

Tak, a je to tu, poslední čtvrtek, který je věnovaný stafordšírskému bulteriérovi. A protože je toto plemeno opravdu tak výjimečné a vyniká v mnoha oblastech, pojali jsme závěr trochu jinak a to mimo jiné i otázkou zda vůbec ano, či ne. A jak jste nám odpověděli vy, majitelé stafbullíků?


Stafordšírský bulteriér – ano, či ne a PROČ?!

Už jsme se o tomto plemeni dozvěděli spoustu zajímavých věcí, ale rádi bychom se ptali dál. A tak jsme tentokrát položili tři stejné otázky hned pěti majitelům stafbullíků. Jste zvědaví, co nám na ně odpověděli? A pomohou třeba i vám v rozhodování, zda si právě tohoto psa pořídit? Uvidíme…

Otázky:

  • Máte stafbulla, proč zrovna toto plemeno?
  • Představte nám svého psa/psy a činnosti, kterým se s nimi věnujete?
  • Před čím byste varoval/a (proč ne) a naopak co vyzdvihl/a u stafbullů (proč ano)?

Petra Franzová stafordšírský bulteriér

  1. Mám již druhého stafbullíka. Prvního jsem vybírala podle toho, že jsem chtěla menšího pejska do bytu, ale zároveň aby byl dost akční.
  2. S prvním SBT (*22. 11. 2004) jsem dělala sportovní kynologii a máme spolu složeno sedm zkoušek. Trošku jsme přičuchli i k bull sportům, ale v té době nebyly ještě tak rozsáhlé jako v posledních letech. Pak přišla fena APBT a s tou jsem dělala bull sporty. Současný SBT je ještě štěně (*14. 12. 2017), ale už pomalu děláme poslušnost, stopy a obrany a chtěla bych také bull sporty – na ně však ještě čas.
  3. SBT je akční plemeno a je to teriér, s tím určitě musí počítat budoucí majitel. Nemusí se snášet s ostatními psy, je to individuální. Jinak špatnou zkušenost nemám. Jsou určitě hodně učenliví a mají dost rádi všechny lidi, tudíž to nebývá dobrý obranář.

Dana Navrátilová

  1. Toto plemeno z tohoto důvodu, že má vzhled miminka. Snoubí v sobě sílu a přitom velkou zranitelnost.
  2. Mám tříletého psa Arga a nejraději máme hry na přetahovanou, běhání anebo dlouhé procházky přírodou.
  3. Varovala bych před silou tohoto plemene, které dokáže i zabít, když se dostane do rukou špatného majitele a to, že to není pes do kotce, ale do postele. Vyzdvihla bych to, že je to pes, který při dobrém vedení dokáže být doma v klidu sám a prospat i několik hodin a také to, že ačkoliv je častá nesnášenlivost s ostatními psy, tak k lidem je to naprostý miláček a přezdívá se „nanny dog“ (nejlepší pes k dětem, nejlepší chůvička).

Zuzana Nováková stafordšírský bulteriér

  1. Můj první pes byl buldoček. Buldočci jsou úžasní psi, ale začala jsem hledat plemeno zdravější, pohyblivější, vychovatelnější, s větší výdrží a zároveň jsem nechtěla velkého psa. Stafíci se mi líbili už dlouho, především kvůli svému velikému „úsměvu“ a tělesné stavbě. Pak jsem si začala shánět víc informací o jejich povaze a nakonec mi definitivně učarovali.
  2. Můj pes Casidy's od Křemešníka je již osmiletý pán. Musím říci, že jsem si ho tenkrát nevybírala na základě zdravotních testů nebo pracovních výsledků jeho rodičů, ale protože se mi líbil jeho otec (Ch. Anatol Benjamin Great Staffield, zemřel letos) a byli mi sympatičtí chovatelé. Pořizovala jsem si ho jako parťáka na výlety a podobně, avšak vlivem různých životních a osobních událostí jsem se s ním začala věnovat sportovní kynologii. Bohužel až skoro v jeho třech letech, s výcvikem jsem absolutně neměla žádné zkušenosti a bylo i těžké zorientovat se v nabídce cvičáků a výcvikářů, jejichž „kvality“ jsem bohužel pochopila až později. Přesto jsem sportovce propadla, hrozně moc nás to bavilo a nakonec jsme našli super trenérku i figuranta, kteří mi pomohli napravit některé chyby a zjistit jak řešit Casidovu přetáčivost (a moje nervy). Zkoušeli jsme i agility, ale nebyl to úplně sport pro nás.
  3. U stafíků bych ráda upozornila na dvě věci. Toto plemeno bylo léta šlechtěno pro boj, a proto je třeba myslet na to, že se stafík nemusí snést s jiným psem. Dále bych varovala před příliš tvrdým výcvikem, stafíci jsou na jednu stranu poměrně měkcí psi, kteří psychicky nesnesou dlouhodobý tvrdý dril, ale je třeba při jejich výcviku dbát na motivaci a radost. Pak jsou ochotní dělat cokoliv. Samozřejmě v sobě mají teriéra, což se může projevit. Zároveň jsou odolní k bolesti, takže fyzický tlak při výcviku nemá smysl, spíše se ještě více zatvrdí. Vyzdvihla bych jejich povahu, milují lidi, děti, při správném přístupu jsou ochotní dělat cokoliv a jsou snadno vychovatelní, budou s vámi ležet na gauči i chodit po horách. Můj další pes bude opět stafordšírský bulteriér.

Daniel L.

  1. Za mě je to středně velké plemeno, vhodné k dětem a rodině. Má vyrovnanou povahu, je to silný a odvážný pes.
  2. Můj pes se jmenuje Colt Brenneke, a žádnou speciální činnost s ním nedělám. Pro mě je to hlavně parťák do rodiny.
  3. Ano – rodina, velmi kontaktní přátelské plemeno Ne – pes na hlídání, pobyt venku v kotci mimo rodinu, nemusí se snést s ostatními psy.

Eva Jílková

stafordšírský bulteriér 

  1. Pro toto plemeno jsem se rozhodla ze dvou hlavních důvodů: bydlím v malém bytě panelového domu a chtěla jsem psa menšího vzrůstu. Zároveň to ale měl být pes schopný sportovních aktivit, protože i já jsem sportovně založená a chtěla jsem parťáka na dlouhé procházky a podobné aktivity.
  2. Dala jsem proto na radu odborníka (výcvikáře a chovatele psů) pana Antonína Hanzala, který má zkušenost s výchovou a výcvikem různých stafordšírský bulteriér plemen psů a doporučil mi právě SBT. V té době jsem vůbec netušila, že mne chytne sportovní kynologie. Chtěla jsem opravdu jen společníka a aktivního parťáka. Moje fenka SBT Dorrin Yosselin je úžasným rodinným psem, který mi dělá radost nejen jako společník, ale zároveň je i skvělým parťákem pro mé sportovní aktivity. Dorrinka je moc prima i po pracovní stránce, i když nepatří vyloženě k pracovním plemenům a velikost SBT není pro sportovní kynologii úplně ideální. Věnujeme se všestrannému výcviku (stopa, poslušnost, obrana) a musím říci, že poměrně úspěšně. Dorrinka má na svém kontě již 10 pracovních zkoušek dle Národního a Mezinárodního zkušebního řádu (ZM, ZVV1, ZPS1, ZZO, BH, StPr1, StPr2, FPr1, FPr2, FPr3). Tyto zkoušky dokázala složit do svých dvou a půl let. Velkou zásluhu na těchto výsledcích má náš výcvikář, který nás ke sportovní kynologii přivedl, i když jsme původně na kynologické cvičiště ZKO Boršov nad Vltavou přišly kvůli socializaci a základní poslušnosti. Obě dvě jsme začátečnice a sportovní kynologii teprve přicházíme na chuť
  3. Myslím si, že SBT je výborný rodinný pes, který miluje svého pána a jeho rodinu, chová se skvěle k dětem a není agresivní vůči lidem. Na druhou stranu je třeba počítat s určitou tvrdohlavostí a sklonem k agresi vůči jiným psům. Doporučuji všem majitelům tohoto plemene, aby nezanedbali socializaci a správnou výchovu svého psa. Výcvik základní poslušnosti by měl být samozřejmostí (nejen u SBT). Jako každý teriér i stafbulík potřebuje dostatek činnosti fyzické, ale i duševní. Proto je třeba zvážit, zda svému psu budou schopni majitelé dopřát dostatečné vybití a zvládnou jej správně vychovat.

Také si při různých „důležitých“ rozhodnutích píšete na kus papíru plusy a mínusy? Ač je to možná úsměvné, dělá to stále mnoho lidí a nás dnes napadlo, udělat „pluso-mínusový výcuc“ ze všech informací o stafbullech, které jsme za ty čtyři týdny dozvěděli. Tak hurá na to!

Plusy

Mínusy

Bezmezně miluje svou rodinu

Není příliš vhodný k celoročnímu pobytu venku

Parťák pro jakoukoliv aktivitu

Ostražitější vůči jiným psům – dá se ovládat

Neúnavný společník

Není příliš vhodný pro úplného začátečníka

Rychle a snadno se učí

Jeho vzhled vyvolává strach u lidí

Miluje aktivní pohyb

Vyšší pořizovací cena

Malá velikost, ale je to silný a aktivní pes

 

Vhodný i do malého bytu

 

Celkem zdravé plemeno

 

Nikdy se s ním nenudíte

 

 

Kam dál ...