Sám doma aneb Je to vůbec možné?

Krásná to představa, že můžeme se svým psem trávit celý den bez omezení, běháme venku, hrajeme si, cvičíme a jsme zde jeden pro druhého. Jenže ono to tak úplně není možné, každý z nás musí chodit do práce či školy a tak nastane čas, kdy zůstává vždy obletovaný čtyřnožec doma sám. A že se to některým hluboce nelíbí, nám dávají velmi zřetelně najevo!

Bohužel jen málokdo má v běžném životě šanci být dvacet čtyři hodin doma, většina z nás chodí do práce a vydělává mimo jiné i na to, aby náš čtyřnožec měl něco dobrého do misky. A zde pak může nastat problém.

Každý to řeší po svém

Psi jsou vysoce sociální stvoření, kteří vyloženě dychtí po naší společnosti. A zatímco my tvrdě pracujeme a vyděláváme peníze, či se ve škole učíme rovnice, náš pes si hledá zábavu sám. Každý to pak řeší po svém. Někteří to prospí a čerpají sílu na čas, který stráví s námi, ale jsou i tací, kteří celý den vyjí jak o život a my pak chodíme domů téměř kanálama, abychom to nemuseli vysvětlovat rozčíleným sousedům, kteří se po noční opět nevyspali. A pak jsou tu ti, kteří jsou opravdu tvůrčí a šikovní a byt po návratu domů vypadá jak po výbuchu atomovky.

Jak zabavit psa doma?

Dnešní doba nám nabízí řadu inteligentních hraček, které mají psa zabavit. Jsou to tzv. hlavolamy. Princip je snadný. Do hračky se dá oblíbený pamlsek a pes se jej snaží vydolovat sám. Otázkou je, zda to psa opravdu zabaví po celou dobu naší nepřítomnosti a zda u lovení pamlsku nezdemoluje byt. Možné je i zamezit psu přístup tam, kam nechceme, aby chodil. Mnozí z nás mají domácí klece a tam psy uzavírají po dobu, kdy nejsou doma. Zda je toto řešení správné či nikoliv, musí asi každý řešit dle svého svědomí. Osobně si myslím, že pokud vše ostatní selže, raději psa zavřu na pár hodin do kenelu, než abych se jej musela vzdát – ale opravdu jako poslední možnost!

Pohyb bývá dobrým lékem na domácí běsnění

Zaměstnejme svého psa tak, že doma opravdu nabírá sílu a odpočívá. Když říkám zaměstnejme, myslím tím, že mu najdeme sport či zábavu, která jej dostatečně uspokojí a ne strhne. Dnes je tolik možností a tolik zábavy, můžeme dělat coursing, agility a mnoho a mnoho dalšího. Uvědomme si, že pokud jdu ráno se psem na pět minut ven a stejně tak odpoledne, tak mu to opravdu nestačí a zabaví se sám například „rekonstrukcí“ našeho bytu. Udělujeme si jistou pravidelnost v aktivitách s naším psem. Uvidíte, že najdete-li mu dostatečné zaměstnání, vše se samo zklidní.

Berte na vědomí i plemennou příslušnost

Každý pes má svou jedinečnou povahu a temperament, ale i v tom hraje roli plemenná příslušnost. Některá plemena jsou více přizpůsobená na život v bytě a na to být zde celý den o samotě, protože temperament, který mají, je součásti celkové charakteristiky plemene.

Jak na to, aby byl pes ochotně doma i sám?  

Jednoduše – naučte ho to! Asi si říkáte: „ to je zase rada“ a ano, to je rada jediná, jinou nemáme, ale můžeme vám poradit několik možností jak toho docílit. Ale hned na úvod upozorňujeme, že je to delší proces.

• První, co psa musíte naučit je to, že jeho pelech – je místo, kde je mu dobře a má své soukromí. (Ideální je ho vždy, když si tam lehne, pochválit, odměnit pamlskem a znovu mu zopakovat, že je to jeho místo). Pokud tam nechce chodit, začněte tak, že mu tam dáte pár pamlsků. Když se tam naučí ležet, je dobré jej za to chválit. Například, když jdete okolo, pohladíte ho a podobně.
• Pokud budete vše dodržovat, jak je psáno výše, pak z toho lehce přejdete na naučení psa, že povel místo znamená jít si lehnout a být tam. Opět musíte využívat pamlsky a pochvalu.
• Další pomyslnou „metou“ je, že ho učíme vytrvat na místě i když chodíme po místnosti a později jdeme do jiné. Vždy s povelem místo – zůstaň!
• Když zvládne zůstávat na místě i když přecházíme po místnosti, přejdeme na další metu. Zkoušíme i odejít z bytu. Pořád je to trénink, takže zavřu dveře a po chvilce otevřu, odměním a tak stále dokola. Musíte vytrvat a být důslední. Pokud vytrváte, dojdete k touženému výsledku.

Vím, že svého psa milujete, to ale neznamená, že když jste doma, musíte ho pořád muchlat a mazlit. Tím ho jen podporujete v tom, že nebude chtít být sám. Jak se říká: „všeho s mírou“.

A jsme zase u toho!

Jak vidíte, nejde najít pomocí jednoho článku řešení. On každý pes je osobnost, na kterého nemusí platit ta, či ona rada. Pokud máte opravdový problém vypořádat se s běsněním svého psího parťáka, navštivte kynologické cvičiště a hledejte odbornou pomoc. Není lepší rady než od zkušeného kynologa, který, až vašeho psa lépe pozná, určitě vymyslí nejvhodnější řešení.Stalo se vám něco podobného? Také vám psí miláček zdemoloval byt? Pošlete nám snímek a my jej zveřejníme. Fotografie zasílejte na redakce@ecanis.cz

Foto: P. Holíková, M. Bystrianská

Foto: archiv eCanis