Saluki si zaslouží náš obdiv!

Také vás uchvátila krása a elegance chrtů? A možná už o nějakém delší dobu sníte? Pak si jistě smlsnete, protože si vám právě nyní dovolujeme blíže představit úchvatnou saluki. Pojďme se tedy společně vypravit do oblasti zvané „Úrodný půlměsíc“…

Saluki nebo jinak také perského chrta nejlépe vystihuje báseň, ve které se říká: „Já jsem saluki, já jsem vítr pouště, faraoni znali mé jméno, viděla jsem Alexandra Velikého a římské legie, lovila jsem s králi a beudíni mě milují. Jsem tak stará jako pyramidy, jsem věčná jako písek, ochraňuj mě a neměň mě, jsem saluki.“ Saluki patří k nejstarším plemenům psů na světě, a proto si zaslouží náš obdiv.

Šest tisíc let zpátky do minulosti…

Jako země původu se udává takzvaný „Úrodný půlměsíc“, tedy region na Středním východě, který zahrnuje současný Irák, Sýrii, Libanon, Palestinu, Izrael, Jordánsko a Egypt spolu s jihovýchodní oblastí Turecka a západními okraji Íránu. Jejich historie sahá minimálně šest tisíc let zpátky do minulosti, kdy byly nalezeny na území Iráku první kosterní pozůstatky a malby, které znázorňují psy velmi podobné salukám. Další malby se nacházejí například v hrobce Tutmose III. a dochovaly se i mumifikované ostatky. Je také známo, že v Egyptě byly saluki opravdu velmi ceněné a společně se sokoly se používaly k lovu.

Nomádské kmeny vzaly své saluki ze Sahary ke Kaspickému moři. Zdejší počasí, terén a typ lovné zvěře vedl ke změnám srsti, velikosti a typu plemene. Saluki, které byly nakonec dovezeny do Evropy a USA, pocházely z mnoha různých starých původních typů a standard plemene je formulován tak, aby tuto skutečnost zohledňoval. Zajímavostí také je, že se říká, že saluki patří k původním plemenům, to tedy znamená, že se pro jejich šlechtění nepoužívalo žádné jiné plemeno psů.

Muslimové o nich říkají, že jsou svatým darem od Allaha a jako jediné psí plemeno jsou považovány za čisté – muslimové se jich mohou dotýkat a salukám je dovoleno žít v jejich domech. Tradice také říkala, že saluki se nesmí prodat, smí se pouze darovat či vyměnit za ženy, koně nebo velbloudy.

Původ jména je méně jistý. Toto plemeno může mít své jméno ze starověkého jemenského města Saluq nebo ze syrského města Saluqiyyah, může být ale také přepis arabského slova pro ohaře.

Ač by je někteří mylně označovali za pouhé ozdoby výstavních kruhů, saluki jsou od pradávna hlavně lovečtí psi. Používali se především pro lov gazel a zajíců.

Patří k FCI uznaným plemenům.

Saluki v Československu…

První zapsanou salukou v Československu byl černý pes El Edo Van de Oranje Manege, importovaný z Holandska a narozený 18. 10. 1966, který se zároveň stal otcem úplně prvního vrhu zapsaného v ČSSR. První vrh saluki v historii byl odchovaný v CHS Argendab (manželé Haškovi) v roce 1973. Chovatelská stanice Argendab odchovala celkem tři vrhy (1973 – 1975), poté následovala chovatelská stanice Agibeys (chov. Eva Beková) se šesti vrhy po rodičích Bigalla's Bul-Rih (import Německo) a Alfa Argendab (ČSSR) během tří let (1976 – 1979).

Odchovy prvních dvou chovatelských stanic byly použity ve stanicích Farnáh (chov. Věra Sosnová) v letech 1980 – 2007, z Farsistanu (chov. J. Rejpalová, J. Rejpal) v letech 1979 – 2011 a del Monte (del monte de Haya) Hany Petrusové (později V. Hradecké) v letech 1978 – 2004.

V roce 1997 vznikl samostatný specializovaný klub pro plemeno – Saluki klub ČR.

Zaujmou na první pohled

Saluki je na první pohled aristokratickým plemenem, nad kterým se vznáší aura minulosti. Člověk má občas při pohledu do jejich hlubokých chytrých očí pocit, jako by viděl odlesky pyramid nebo slyšel volání pouště. Jsou to velcí psi s atletickou stavbou těla, dlouhýma silnýma nohama a krásně dlouhýma ušima a ocasem. Elegantní hlava, jejíž ozdobou jsou velké oči, a k tomu dlouhý krk a hluboký hrudník jsou charakteristické rysy, kterými nás saluki zaujme na první pohled. Jejich pohyb je vznešený a ladný. Existují dvě variace – krátkosrstá a dlouhosrstá saluki (v ČR nazývána „s třásněmi“).

Velmi dobrý, avšak nevtíravý společník

Saluki jsou všeobecně rezervovaným plemenem, za což si občas vyslouží nejednu poznámku o své namyšlenosti či pohrdání. Ony si však velmi dobře vybírají, kdo jim za jejich pozornost stojí a kdo ne. Patří k velmi dobrým, avšak nevtíravým společníkům. Na svého člověka jsou hodně fixované, nepotřebují však vaši nepřetržitou pozornost, ani vám ji nebudou opětovat. Stačí jim, když jsou s páníčkem v jedné místnosti. Dokáží se snadno nudit a nejsou tedy vhodným plemenem pro někoho, kdo jim nedokáže poskytnout dostatek času. Mají také skvělou paměť. Jsou schopné si zapamatovat ty, kteří se k nim nechovali korektně, ať už se jedná o lidi nebo druhé psy. Pokud zažily špatnou zkušenost, proces k obnově jejich důvěry může být velmi dlouhý. Určitě nejsou vhodným psem pro kohokoliv. Je potřeba si uvědomit, že saluki nikdy nebude jako labrador, vyžadující si vaši neustálou pozornost.

Empatický a trpělivý přístup se vyplatí!

Saluki jsou citlivým plemenem. Vyžadují tedy empatický a trpělivý přístup. Kvůli tomu, že jsou hůře cvičitelné a ovladatelné se o nich občas říká, že jsou hloupé. Není to však pravda! Saluki naopak vždy velmi dobře zváží, zda jim splnění povelu stojí za to nebo ne. Když na vás nemají náladu, nezmůžete nic. Správnou motivací a trpělivostí se však dokáží naučit základní povely. Jsou velmi nezávislé, proto je také těžké naučit je přivolání. Toto je na zodpovědnosti každého majitele, nejedna saluki už zaplatila svým životem za nerozvážnost svých páníčků. Všeobecně se dá říci, že dobře vychází s ostatními plemeny psů.

Saluki jakožto loveckému plemeni ze všech sportů nejvíce „sedí“ coursing a dostihy. Účastní se samozřejmě také výstav. Z dalších kynologických disciplín je známo i několik talentovaných jedinců běhajících závody agility.

Péče o srst není náročná

Péče o srst saluki je vzhledem k její samočistící povaze nenáročná. Postrádají také charakteristický psí pach. Doporučuje se několikrát v týdnu pročesat dlouhou srst na uších, nohách a ocase. Pročesáním srsti na těle se zbavíme vypadávajících chloupků. Saluki je plemenem, které by se mělo vystavovat bez jakýchkoliv úprav. Většina majitelů však z estetických důvodů doupravuje srst ve slabinách.

Plemeno je celkově zdravé

Saluki jsou obecně považovány za zdravé plemeno, průměrně se dožívají deseti až dvanácti let.

Většina chovatelů v Evropě testuje své psy nezávisle na podmínkách klubů, které nejsou sjednocené.

V rámci prevence se doporučuje jednou ročně vyšetření srdce. Podle posledních informací, které jsou dohledatelné, je problém v osmi až deseti procentech populace. Nejčastěji se jedná o MMVD – degenerativní onemocnění mitrální chlopně (Progresivní degenerativní onemocnění chlopní vede k mitrální regurgitaci a postupnému chronickému zvyšování objemu levé části srdce. U některých psů to může být klinicky patrné jako zvětšení levého srdce a může to vyústit v klinické příznaky kongestivního selhání srdce – venózní kongesci a edému plic), které se objevuje u starších jedinců, zhruba kolem osmého až desátého roku věku a DCM – dilatační kardiomyopatie (Dilatační kardiomyopatie je onemocnění myokardu – srdečního svalu, které se projevuje zeslabením stěn, zvětšením objemu srdečních dutin a sníženou stažlivostí srdečních oddílů).

Všeobecně se věří, že se nemoc přenáší geneticky. U saluk se nejčastěji projevuje kolem pátého až šestého roku života, proto je důležité vzít tento fakt v potaz při krytí mladých jedinců. Doporučuje se s chovem počkat, jelikož dvouletý pes nemusí mít ještě žádné příznaky onemocnění.

Občas se také objevují autoimunitní onemocnění, jako jsou například trombocytopenie (medicínský pojem používaný pro snížení počtu krevních destiček v krvi) nebo AIHA (autoimunitní hemolytická anémie - jde o stav, kdy se působením protilátek začnou přímo v cévách rozpadat červené krvinky).

Mohou mít také problémy se štítnou žlázou. Na žádnou z výše uvedených nemocí neexistuje genetický test. Parametry štítné žlázy se však dají zjistit jednoduchým testem z krve, avšak pozor, saluki mají trochu jiné hodnoty než běžná plemena psů.

Nově sledovanou nemocí je NCL (neuronální ceroidní lipofuscinóza). Jedná se o velmi závažné a neléčitelné onemocnění postihující jedince kolem prvního až druhého roku života. Onemocnění se projevuje progredujícími neurologickými příznaky včetně dezorientace, úzkosti, záchvatů a potíží s příjmem potravy a může docházet i ke ztrátě zraku. Počátek a klinický průběh choroby je značně individuální a může se lišit u každého jedince. Míra neurodegenerace se s věkem zvyšuje. U všech postižených jedinců se vyvinou psychické abnormality a křeče. Nemoc je naštěstí vzácná.  Pro toto onemocnění je dostupný genetický test a jedinci, kteří jsou nemocí postiženi nebo jsou přenašeči, by měli být vyřazeni z chovu.

Finští chovatelé provádí vyšetření očí, některé zahraniční kluby doporučují také vyšetření kyčelních kloubů.

Další známou nemocí, která může saluki postihovat, jsou kostní cysty. Nejčastěji se vyskytují u mladých psů od tří do třiceti měsíců věku, u kterých způsobují dutinky uvnitř dlouhých kostí, napadeny mohou být také ploché kosti jako například dolní čelist či žebra. Cysty většinou nepůsobí problémy, pokud nedosahují větších rozměrů, pak může docházet ke zlomeninám.  Netřeba se však hned strachovat, onemocnění je poměrně vzácné a ve většině případů benigní.

Jak je na tom současný český chov?

Zajímavé je, že genom saluki nedoznal za tisíce let výrazných změn a jejich genofond je stabilní.

V současnosti se saluki stává módním plemenem, a tak každoročně přibývá nových plánů a nadšenců, kteří chtějí vlastní štěňátka. S ohledem na specifika plemene je však potřeba, aby noví chovatelé měli zájem o historii, informace, porozuměli stavbě těla a získali přehled. Je důležité, aby vrhy měly opodstatnění a byly přínosem pro plemeno. Navíc je potřeba si uvědomit, že chovatel nese zodpovědnost za nové životy a je třeba být velmi opatrný, do jakých rukou svá štěňata svěří. Musí počítat i s variantou postarat se o navrácené jedince. V současné době máme v ČR aktivních dvacet chovatelských stanic, ale jen čtyři s letitou historií: Danone (od 2005), Yrtep (od 2006), Al Zahra (od 2009) a z Gibesovy zahrádky (od 2009).

Zastřešujícími kluby jsou Saluki klub a Klub chovatelů chrtů.

Podmínky pro chovnost Saluki klub: známka výborná z klubové výstavy Saluki klubu nebo 3x výborná z mezinárodních výstav v ČR, minimální věk psa při uchovnění je 24 měsíců, u feny 30 měsíců.

Podmínky pro vystavení krycího listu: splnění chovnosti, vyšetření srdce obou rodičů

Podmínky pro chovnost KCHCH: bonitace od 18 měsíců věku

V ČR žije mnoho importovaných jedinců z celého světa a probíhají i zahraniční krytí. Chovatelská základna je tak poměrně pestrá.

Chov v ČR lze považovat za kvalitní, jelikož několik psů je vítězi evropských a světových výstav, mistrovství světa a Evropy v dostizích, nesmíme opomenout ani přední umístění na mistrovstvích Evropy v coursingu.

Chov je celosvětově provázaný

Krátkosrstá varieta saluki

Rodokmeny saluk jsou celosvětově velmi provázané, a tak i úroveň mezi jednotlivými státy je podobná. V zemích původu jsou saluki ve vzhledu méně elegantní v porovnání s USA, Austrálií a Evropou. Vyskytují se zde mnohem častěji krátkosrsté variety a v případě dlouhosrstých saluk můžeme pozorovat výrazně menší množství dlouhých chlupů. Zejména končetiny osrstěné třásněmi jsou pro saluki ze zemí původu spíše výjimkou.

Nadále používají saluki k lovu živých zvířat, ale už spíše jako koníček než pro obstarání potravy.

Saluki tam žijí ve velkých smečkách, kdy některé stanice mají i sto jedinců. Pro osvěžení krve a získání větší elegance často importují zejména z Evropy.

Pro koho se hodí a ke komu raději ne? 

Saluki se hodí k člověku, který dokáže respektovat její osobnost a bude si svého psa vážit. Musí mít pro svoji saluku porozumění a nechtít měnit to, co je pro ně přirozené po tisíciletí. Měl by ji vlastnit člověk, který je psychicky vyrovnaný a ve kterého může mít jeho pes absolutní důvěru. Ideálním majitelem rozhodně není člověk, který má v úmyslu si salučím kouzlem a elegancí zvedat svoji úroveň, ba dokonce si toto plemeno pořídit pouze jako dekoraci svého domu. Není rovněž vhodná pro někoho, kdo chce saluku vycvičit a zbořit mýty o její nezávislosti a občasné tvrdohlavosti. Saluki v nevhodných rukách bude velmi nešťastným tvorem, který může dělat i naschvály, nebude-li pochopena její povaha a bude-li nucena do věcí, které nechce.

Saluki je nezávislý pes, což pramení z jejich historie, kdy se po tisíciletí musely samostatně rozhodovat, proto nejsou vhodné pro majitele, který vyžaduje bezmyšlenkovou poslušnost, kterou si hodlá dožadovat různými způsoby včetně dnes populárních elektronických obojků.

Kam za salukami v srpnu a září 2021?    

1. 8.                     MVP Klatovy

8. 8.                     Coursing Slušovice

14. – 15. 8.          Coursing Kozohlody

14. 8.                   Speciální výstava chrtů
                            Mladá Boleslav

14. 8.                   Duo CACIB Brno

15. 8.                   Klubová výstava chrtů Mladá Boleslav

15. 8.                   Duo CACIB Brno

29. 8.                   MVP Mladá Boleslav

5. 9.                     NVP Olomouc

11. 9.                   Coursing Ptýrov

12. 9.                   Klubová výstava Saluki klubu, Ptýrov

Petra Pudová, Martina Ryslerová

Foto: Petra Pudová, Anežka Pudová, Markéta Sousedíková, Dagmar Keberlová, Laura Wiercińska

https://www.alzahra.cz/

Portrét plemene Saluki - Perský chrt

Originální název	Saluki
Zkratka plemene	SA
Země původu	Střední východ / patronát FUNKCI
Číslo standardu	269
FCI skupina	X. - Chrti
Přesná velikost	Psi v průměru 58 – 71 cm , feny přiměřeně méně
Srst	Hladká a měkká srst hedvábné textury, s praporci na končetinách a na zadní straně stehen. Dospělí psi mohou mít bohatší osrstění na hrdle, štěňata mají měkké, mírně delší osrstění na stehnech a plecích. Hladkosrstá varieta nemá žádné praporce.
Vhodnost	pro aktivní lidi
Umístění	do bytu
Využití	dostihový sport

---

Celkový vzhled:

Celkový vzhled psů tohoto plemena musí půspobit dojmem elegance a harmonice a také velké rychlosti a vytrbvalosti spojené se silou a činorodostí.
Hladkosrstá varieta: ve všech bodech shodná s dlouhosrstou varietou jen s tím rozdílem, že srst je bez praporců.

Barva:

Každá barva a barevná kombinace je přípustná. Žíhání je nežádoucí.

Hmotnost:

Standard neuvádí

---