Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Patříte mezi ty majitele psů, kteří je s někým mají ve spoluvlastnictví, a nevíte úplně přesně, co všechno s tím v rámci nezbytné administrativy souvisí? Nebo jste někdy zvažovali odchovat na své feně vrh se zápisem na chovatelskou stanici někoho jiného a opět vám chybí patřičné informace? V následujícím článku se dozvíte nejen, proč je nezbytně nutné mít vše řádně smluvně ošetřeno, ale také co říkají některé závazné předpisy, které se k tomu vztahují.
Začátečník a leckdy i zkušenější kynolog občas naráží v kynologických předpisech na věci, které zdánlivě s chovem psů příliš nesouvisí, patří spíše do oblasti administrativní a při jejich nepochopení může nastat celá řada problémů. Jedním z problematických bodů je požadavek hovořící o právu podpisu ke psovi nebo fence a druhým zapůjčení/převod práva chovu na jiného člověka než je majitel daného jedince. Oba případy jsou zakotveny v Zápisním řádu ČMKU, tedy s předpisem, který by měl každý, kdo se zabývá chovem psů s PP, znát.
Připomenout je možná třeba, že podobně jako předpisy ČMKU ošetřují obě záležitosti i předpisy FCI - konkrétně Jednací řád FCI a Chovatelský řád FCI.
V čl. V bod 8. Chovatel, majitel chovného jedince Zápisní řád říká, že „V případě více vlastníků chovného jedince (1 a více spolumajitelů) musí být všichni spolumajitelé uvedeni v průkazu původu, jako první musí být v seznamu uvedena osoba mající ke psovi / feně právo podpisu, pokud smlouva mezi spolumajiteli neurčuje jinak. Spolumajitelství se prokazuje smlouvou mezi spolumajiteli. Smlouva se předkládá chovatelskému klubu a plemenné knize.“ Právo podpisu v tomto případě říká, kdo může psa nebo fenku hlásit na výstavy, zkoušky, bonitace atd. Říká také, na čí chovatelskou stanici budou zapisovány vrhy fenky a kdo bude podepisovat krycí listy v případě chovného psa.
Určitě je rozumné si věci týkající se psů v rámci partnerského vztahu vyjasnit. Praxe učí, že v případě rozvodů mohou být tahanice o psy stejně složité, jako o děti!
Požadavek na takovouto smlouvu je asi pochopitelný u cizích lidí nebo v případě, kdy spolumajiteli určitého jedince jsou lidé z různých států. Už méně majitelé psů chápou, že je smlouva nebo chcete-li dohoda, vyžadována i v případě manželů nebo partnerů. Nic to ale nemění na tom, že pes může splňovat požadavky na společné vlastnictví manželů. Určitě je rozumné si věci týkající se psů v rámci partnerského vztahu vyjasnit. Praxe učí, že v případě rozvodů mohou být tahanice o psy stejně složité, jako o děti. Praxe učí, že i tady občas dochází ke střídavé péči, která může být ideálním řešením, některým psům ale nemusí vyhovovat. Mezilidské vztahy jsou složité a nejsou-li v pořádku, může to mít nepříjemný dopad na psy i jejich majitele.
V poslední době se lidé opakovaně obracejí na ČMKU nebo chovatelský klub s prosbou o řešení problémů vzniklých v případě zápisu vrhů na chovatelskou stanici jiného člověka, než je majitel fenky. Kynologické organizace bohužel pomoci nemohou neb to spadá do oblasti občansko-právní.
Celá věc zaslouží trochu vysvětlení. Ve většině případů se problém týká fen, jejichž majitel nemá zájem o vlastní chovatelskou stanici a zapisuje vrh fenky na někoho jiného. K podobné situaci někdy dochází i proto, že chovatel stojí o to, aby vrh nebo vrhy určité fenky nesly jméno jeho chovatelské stanice.
Občas lidé hovoří o tom, že se zapůjčuje chovatelská stanice. Vysvětlují si to špatně. Zápisní řád ČMKU říká v bodě 9, čl. III – Chovatelská stanice, že chovatelskou stanici nelze zapůjčit, nelze ji ani pronajmout. V praxi to znamená, že se zapůjčuje fenka. Existují proto dva termíny – zapůjčení nebo převod práva chovu. Nemusí to ale nutně znamenat fyzické zapůjčení fenky, vrh může být odchován u jejího majitele.
Každý, kdo chce zapsat vrh své fenky na někoho jiného, by si to měl dobře rozmyslet. Těžko se pak radí lidem, kteří se dva měsíce starali o štěňata a chovatel, s kterým uzavřeli smlouvu o převodu práva chovu, jim je odebere a ani nesdělí, komu a za kolik je prodal!
Problémem se zabývá i čl. V Chovatel, majitel chovného jedince a říká že: „V případě spolumajitelství a převodu práva chovu/zapůjčení jedinců rozhoduje o využití v chovu chovatelský klub ve spolupráci s osobou, mající ke psovi/feně právo podpisu. V případě převodu práva/zapůjčení k chovu musí být doložena plemenné knize smlouva o zapůjčení/převodu práva chovu. Písemné postoupení práva chovu se musí neprodleně, poskytnout v kopii příslušnému pracovišti plemenné knihy a chovatelskému klubu daného plemene“.
Otevírá se tedy otázka, jak by měla smlouva o zapůjčení/převodu práva chovu vypadat. Určitě nechybuje ten, kdo se nad jejím zněním poradí s právníkem. Obecně platí, že by ve smlouvě mělo být uvedeno:
Věřím, že je většina těch prvních, ale každý, kdo chce zapsat vrh své fenky na někoho jiného, by si to měl dobře rozmyslet. Těžko se pak radí lidem, kteří se dva měsíce starali o štěňata a chovatel, s kterým uzavřeli smlouvu o převodu práva chovu, jim je odebere a ani nesdělí, komu a za kolik je prodal. Právníci mluví o „pachtu“, nešťastná rodina naříká, ale vzhledem ke špatně uzavřené smlouvě nemá šanci v případných sporech na úspěch.
Bc. Vladimíra Tichá
Foto: archiv ČMKU, archiv CHS Eldorádo Lipí, Jitka Metličková, Michaela Weidnerová, Alena Vanžurová, Martina Irglová
Třetí pokračování mnohdy těžko uvěřitelných historek se zájemci o štěňata je na ...
Věřte - nevěřteJak již dobře víte, celým tímto měsícem nás na eCanis budou provázet knírači. My si ...
Rozhovory o plemeni-->