Ruský toy teriér je malý a veselý klaun!

Patříte mezi milovníky malých plemen, ale uvažujete o nějakém ne zas tak úplně běžném? Pak tu pro vás možná máme jeden dobrý tip! Co třeba takový zhruba tříkilový rošťák, který s vámi ovšem i přes svou „velikost“ bude hrdě držet krok? Líbil by se vám takový pes plný energie? Pak rozhodně zbystřete!

Ruský toy teriér je malý a veselý pejsek, který si často při hře vystačí i úplně sám. V jeho drobném tělíčku se ale skrývá poměrně hodně agilní zvíře. Dokáže v klidu odpočívat, nejraději však v blízkosti svého pána a také někde hodně vysoko. Ovšem pak není žádný problém aktivně vyskočit na všechny čtyři a provázet svého člověka klidně i do samotného „pekla“.

Historie je celkem mladá

Ruský toy je poměrně mladým plemenem, které vzniklo v minulém století na území Ruska. Jeho předchůdcem je však anglický toy teriér, který se na začátku 20. století těšil v Rusku velké oblibě. Během následujících desetiletí však jeho chov upadal a počet jedinců se snížil na kritickou hranici. Až v 50. letech došlo k obnovení plemene, do chovu byli použiti i jedinci bez rodokmenů a někteří dokonce nebyli ani čistokrevní. Vývoj ruského plemene šel svou vlastní cestou. Vznik toye se datuje do roku 1958, kdy se ze spojení dvou hladkosrstých rodičů (pes Džoni a fena Dezi) narodila tři štěňata a jedno z nich bylo dlouhosrsté. Mělo typické závěsy na uších a chovatelé se rozhodli, že to bude typický znak pro nově vznikající plemeno. Toho se s nadšením ujala ruská chovatelka Jevgenija Fominična Žarova. Ve snaze udržet u toye dlouhou srst našla podobnou fenku. V roce 1962 se narodil první vrh dlouhosrstých štěňat. Paní Žarová pokračovala dál s chovem a pečlivou selekcí. Díky velkému úsilí a nadšení bylo plemeno v Rusku uznáno už roku 1966. K nám se však dostalo až v roce 1986 a v současnosti je u nás zapsáno více než tři stovky jedinců. Na podrobnější článek o historii toy teriéra se můžete těšit 12. 5. 2021 na stránkách www.ecanis.cz.

Malé kamikadze...

Vzhledem k tomu, že se jedná o mladé plemeno, není ještě zatížený degenerativními onemocněními, je zpravidla zdravý a vitální až do vysokého věku. Není výjimkou, že se dožije sedmnácti až osmnácti let. Nebezpečím mu jsou však vzhledem k jeho velikosti spíše úrazy, toy je zejména ve štěněcím věku malé kamikadze (úmyslné nebo neúmyslné ublížení velkým psem, pády, zlomeniny, otravy, apod.).

Malý avšak bezmezně oddaný...

Toy se zpravidla fixuje na jednoho člověka, kterému je bezmezně oddaný, provází ho prakticky všude a brání ho (vzhledem ke své velikosti) doslova s nasazením vlastního života. Jinak miluje celou rodinu a má dobrý vztah i k dětem, nebývá kousavý. Je inteligentní, rychle se učí, ale také rychle vymýšlí, jak svého pánečka „očůrat”. Je hravý, rád a bravurně se zapojuje do interaktivních her. Je temperamentní a nezřídka dominantní, prostě teriér, a proto vyžaduje zejména důslednou výchovu.

Malý, sladký, vtipný, ale pořád teriér...

Je to osobnost. Ruský toy je milý, přátelský, veselý, má rád společnost lidí, je prostě takový, jaký má správný společenský pes být. Při dobré výchově se z něj stává skvělý rodinný pes, ale chovat smečku toyů není úplně jednoduché. Ve smečce se plně projevují základní instinkty vrozené smečkám všech psovitých šelem, a to vyžaduje určitou dávku znalostí a zkušeností. Není agresivní, ale ani bázlivý. Je výborným hlídačem, který vás svým štěkotem upozorní na každé nebezpečí. Navíc je tento pes se svými proporcemi velmi nenáročný na prostor a v dnešní době čím dál tím více lidí hledá psa, který zabere málo místa.

Dva v jednom

Ruský toy se vyskytuje ve dvou varietách srsti. Hladkosrstá varieta má krátkou, těsně přiléhající a lesklou srst, která nemá podsadu ani lysiny. Zbarvení je možné černé, hnědé, modré a lila se žlutými znaky. Dále se pak vyskytuje i červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila. Možné je také červené, plavé a krémové zbarvení. Dlouhosrstá varieta má na těle a krku asi 3,5 cm dlouhou srst, která je rovná, nebo lehce zvlněná, ale vždy dobře přiléhající. Na hlavě a přední části končetin se nachází krátká a těsně přiléhající srst. Na zadní straně končetin a ocasu se vytváří výrazné praporce. Na uších tvoří dlouhá srst závěsy, které u dospělých psů mohou úplně zakrývat vnější okraje i špičky uší. Na trupu nesmí být srst načechraná ani rozcuchaná. Zbarvení je stejné jako u krátkosrstého toye.  

Péče o něj je radost

Srst vyžaduje jen malé úsilí na svou údržbu, nijak výrazně nelíná, dlouhosrstá varianta vyžaduje pročesávání srsti na uších a ocase, aby se netvořily dredíky a srst se zbytečně nepoškozovala. Zvýšená péče je nutná jen u výstavních jedinců a i to je zanedbatelné oproti ostatním plemenům. Nutné je dbát na krácení drápků, toy je lehký a tak drápky dostatečně neobrušuje ani při aktivním pohybu. Důkladnou péči však jako u všech malých plemen vyžadují zuby. Zuby a dásně je třeba kontrolovat a pravidelně čistit od zubního plaku a kamene. Pokud se zubům neposkytuje dostatečná péče, může dojít k zánětu dásní a následně k vypadávání zubů, zejména řezáků již ve věku tří let. Hladkosrstá varianta je pochopitelně trochu choulostivější v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Pokud se pejsek pohybuje, zvládne bravurně i silnější mrazy, pokud ale chvíli stojíme, třeba při tlachání se známými, berte svého toye raději pod bundu, může lehce prochladnout. Malý toy prochladne pochopitelně rychleji než  rotvajler, který má čtyřicet pět kilo. 

S toyem se nebudete nikdy nenudit!

Obvykle se zde píše, na jaké sporty a aktivity se dané plemeno hodí. Tady ale začneme trochu jinak, protože to ani jinak nejde. Toy zpravidla rád aportuje a loví (mouchy, ptáky, hlodavce…). Není výjimkou, že si troufne i na vzrostlého potkana a bravurně ho zakousne. Domácí zvířata žijící s ním v jedné domácnosti zpravidla toleruje, ale není dobré ho s nimi nechávat o samotě. Kočky v rodině miluje, sám je totiž tak trochu kočkou. Sportování a procházky jsou pro něj zábavou, rád cokoliv podniká a poznává něco nového. Baví ho aportovat. Lehce a rád se učí, je vytrvalý a málokdy choulostivý. Můžete se s ním věnovat například agility, dogdancingu, trénovat různé triky, protože to ho opravdu těší. Najít se můžete také v noseworku.

Jak na to?

Chov ruského toye není úplně jednoduchý a to zejména proto, že se jedná o mladé a ne úplně ustálené plemeno. Úplný začátečník má tak situaci poměrně těžkou. Pro zkušeného chovatele je to zase naopak velkou výzvou. Chov v ČR zastřešuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů KCHMPP (www.kchmpp.cz), v Rusku pak Národní klub plemene ruský toy (http://rustoy-nkp.ru/)

Pravidla pro uchovnění

Každé plemeno má nějaké podmínky pro uchovnění stanovené klubem. U ruského toye to není nic složitého. Musíte se zúčastnit bonitace, a to nejdříve od dvanácti měsíců věku, při jejím úspěšném absolvování může být jedinec využit v chovu od patnácti měsíců věku, u psů neomezeně a u fen je horní věková hranice stanovena na osm let. Před bonitací je třeba zúčastnit se alespoň jedné výstavy pořádané klubem (Klub chovatelů málopočetných plemen psů), a to od třídy mladých a s hodnocením nejhůře velmi dobrá. Žádná zdravotní vyšetření nejsou požadována.

Vylučující vady z chovu jsou: agresivita, bázlivost, zavěšené uši, krátké končetiny, lysiny u hladkosrsté variety, absence závěsu na uších či kučeravá srst u dlouhosrstých jedinců, výška přesahující 30 cm nebo nedosahující 18 cm, hmotnost pod 1 kg, vady chrupu (předkus, podkus, chybějící špičák nebo více jak dva řezáky), bíle zbarvená srst (skvrny na těle).

Foto: archiv Renaty Doležalové

Portrét plemene Ruský toy

Originální název	Russkiy toy
Zkratka plemene	MDT
Země původu	Rusko
Číslo standardu	352
FCI skupina	IX. - Společenské a toy psi
Přesná velikost	Psi i feny: 22 – 27 cm.
Srst	Existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.
Vhodnost	pro začátečníky pro aktivní lidi
Umístění	do bytu
Využití	klidné procházky
Využití	Společenský pes.

---

Celkový vzhled:

Malý elegantní dlouhonohý pes, s jemnou kostrou a suchým svalstvem. Velmi harmonický, dobrých proporcí. Pohlavní dimorfismus jen slabě vyjádřený.

Barva:

Černá se žlutými znaky, hnědá se žlutými znaky, modrá se žlutými znaky, lila (izabelová) se žlutými znaky. Červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila srsti. Červená, plavá, krémová. Barva nosní houby odpovídá převládající barvě srsti.

Hmotnost:

Ideální hmotnost je do 3 kilogramů u psů i fen.

---