Něco z naší kynologické historie 1. díl

Také rádi plnými doušky nasáváte nejrůznější informace z kynologické historie u nás i ve světě? A zajímalo by vás, jak byl v bývalém Československu organizovaný chov psů nebo třeba výstavy ještě před vznikem ČMKU jakožto naší střešní organizace? Pak si jistě s chutí přečtete následující článek!

Organizační struktura kynologie se v průběhu let samozřejmě mění. Možná někoho bude zajímat, jak to bylo na našem území do doby, než vznikla Českomoravská kynologická unie. Pojďme se na to tedy společně podívat a se zajímavou historií se blíže seznámit…

Pohled do 19. století

Štoček Terrier klubu založeného v roce 1924 - Dnes Klub chovatelů teriérů

Mezi první u nás vzniklé kynologické organizace je řazen Spolek myslivců založený v roce 1848 v Mělníce, který měl ve svých stanovách zakotvenu i povinnost pečovat o chov čistokrevných loveckých psů. Na něj navazoval v roce 1883 založený Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách. Právě v tomto spolku byla založena naše první plemenná kniha, která nesla název „kniha kmenorodová“. Podobné spolky vznikaly i na Moravě, nejznámější z nich byl asi v roce 1912 založený Lovecko- kynologický spolek pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně.

Spolková činnost v té době nebyla vůbec jednoduchá a zasahovaly do ní i pohledy politické. Např. vznikl klub zaměřený na české fousky. Rakousko-uherská moc ale požadovala, aby úřední řečí klubu byla němčina a tak klub zase zanikl.

Vzhledem k rozdílnému zaměření byla trochu složitější situace u jiných než loveckých plemen. Přesto v roce 1898 vznikl Zemský spolek chovatelů ušlechtilých psů, který mimo jiné hodlal zavést Zemskou knihu rodokmenů psů a jejich jmenný rejstřík. Tento spolek pořádal v letech 1899 a 1901 v Praze zemské výstavy psů, kterých se údajně zúčastnilo něco okolo stovky psů. Činnost zemského spolku chovatelů ušlechtilých psů zanikla jednak „díky“ v něm panujícím neshodám a preferovaným komerčním zájmům a samozřejmě i první světová válka znamenala konec podobné zájmové činnosti.

Jak šel čas v novém miléniu…

Publikace Všecky druhy psů z roku 1903

Dne 22. 4. 1923 byla v Brně založena Českomoravská myslivecká jednota, která chtěla mimo myslivost pečovat i o chov loveckých psů. To, že to mysleli vážně, dokazuje Plemenná kniha založená ještě v roce 1923. Byla přijata i zkratka zápisu do plemenné knihy Člp. Dnes nejsou úplně jednotné názory na to, co zkratka vlastně znamená. Nejčastěji bývá uváděno, že to je „číslo loveckého psa“. Zkratku ale najdete i v současnosti u psů zapisovaných pracovištěm plemenné knihy č. 3 – Českomoravskou kynologickou jednotou.

Okolo roku 1924 začaly u loveckých plemen vznikat i chovatelské kluby. Většina z nich funguje i v současnosti a za krátkou dobu je čeká stoleté výročí činnosti. Jako příklad lze použít Klub chovatelů teriérů nebo Klub loveckých slídičů.

Zájem o společný přístup k otázkám chovu, výstav atd., měla i další plemena a tak v roce 1929 vznikla Československá kynologická unie (ČSKU), která byla v následujících letech oficiálně uznávaná i státními orgány a která zastřešovala naši kynologii až do druhé světové války.

Na začátku 20. století vznikaly první kynologické časopisy a také odborná literatura. Ta se zabývala podobnými problémy, jako řeší chovatelé dnes. Mimo historie a standardů plemen byla zaměřená na výcvik, „psí zdravovědu“ a také oblast reprodukce. V třicátých letech již existovaly výstavní a zkušební řády a přiznávaly se šampionáty. Prvním psem, který v Československu obdržel čekatelství mezinárodního šampionátu krásy CACIB  a následně i titul Interšampion, tedy dnešní C.I.B., byl irský teriér Aero Dandy. Narodil se 3. dubna 1934, měl číslo zápisu IT 122-34, jeho otcem byl Ch.Brantvale Barrister, matkou Wycote Conquest a chovatelkou i majitelkou paní Vlasta Baitlerová.

Situace po druhé světové válce

Publikace Chov ušlechtilých a užitkových psů z roku 1926

Po druhé světové válce pokračoval vývoj organizační struktury československé kynologie v souladu s politickým vývojem státu. V roce 1949 vznikla Československá kynologická jednota, která se organizačně stala součástí Jednotného svazu českých zemědělců.  V roce 1953 přešla celá kynologie do Svazarmu a to včetně plemenných knih. Výjimku tvořila plemena lovecká, která byla prohlášena za nedílnou součást lidové myslivosti a jako taková byla organizačně začleněna do Československé myslivecké jednoty. Tu také Ministerstvo zemědělství pověřilo zastupováním Československa v FCI.

Trochu komplikovaná situace byla u plemen služebních. Na krátkou dobu byla údajně ve Svazarmu zrušena kynologie jako odbornost a chov psů mimo plemen loveckých přešel do Československého svazu chovatelů drobných zvířat. Toto rozhodnutí se ukázalo jako nesmyslné a proto se po několika letech vrátila část plemen zpět do Svazarmu.

Zhruba od šedesátých let byla kynologie celkem jasně rozdělena na plemena lovecká (Myslivecká jednota a později Myslivecký svaz), plemena služební (Svazarm) a plemena společenská (Svaz chovatelů). Všechny tři organizace měly vlastní chovatelské i výstavní předpisy a spojovalo je pouze prostřednictvím Federálního výboru mysliveckých svazů zprostředkované zastřešení v FCI, Mezinárodní výstava psů v Brně a později v Nitře a Svazem chovatelů vedený rejstřík chráněných názvů chovatelských stanic.

Po roce 1989 vznikla nejprve Kynologická konfederace složená z českých a slovenských zástupců Mysliveckých svazů, Svazarmu a Svazů drobnochovatelů. V jejím čele stanul pan Josef Němec. Těsně před rozdělením Československa vznikla Českomoravská kynologická unie.

My a FCI

Publikace Chov ušlechtilých a užitkových psů z roku 1926

Mezinárodní kynologická federace FCI byla založena v roce 1911. Zakládajícími státy byly údajně: Belgie, Francie, Holandsko, Rakousko a Německo. Většinou je uváděno, že se Československo stalo členem FCI v roce 1911. Články ze starých časopisů ale říkají něco jiného a zajímavý je z tohoto hlediska i výše uvedený vývoj naší kynologie. My jsme zřejmě v roce 1921 žádnou společnou kynologickou organizaci neměli. Zdá se tedy, že Československo bylo do FCI přijato na generálním zasedání 21. – 23. 3. 1934 v Monte Carlu. Československou kynologii tam zastupoval podplukovník četnictva ve výslužbě pan Theodor Rotter. Ten, kdo četl Švejka, si možná vzpomene, že tam člověk tohoto jména vystupuje. Pan Hašek se zřejmě v kynologii orientoval.

Po druhé světové válce bylo naše členství v FCI na krátkou dobu přerušeno a obnovilo se až v roce 1956. Tehdejší struktura FCI byla trochu jiná a vedení se střídalo v kratších intervalech. Ve funkcích se dostalo i na menší státy a tak i Československo mělo v letech 1965 – 1966 svého prezidenta FCI. Byl jím ředitel Vojenských lesů Ing. Václav Růžička. Nebyl kynologem teoretikem, měl jednoho z našich nejkrásnějších velšteriérů Aero Vostoka. V roce 1965 se v Praze konal vědecký kongres FCI (na pořadu byl tenkrát např. parazit Demodex canis neboli trudník). V roce 1993 jsme přišli „díky“ rozdělení státu o řádné členství v  FCI a stali se členem asociovaným. Řádné členství získala Česká republika zpět v roce 1997. O tom ale více v článcích zaměřených na Českomoravskou kynologickou unii.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: Jan Tichý

Úvodní foto: Časopis Pes ve službách člověka z roku 1924

Použité prameny:

MVDr. Jan Koller Kynologická příručka

Časopisy z roku 1934 a 1938

Historie Klubu chovatelů teriérů – pí Baitlerová