Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Nosework – přidáváme značení 3. díl

Také patříte mezi příznivce či zájemce o pachové práce? A co takhle v současné době velmi oblíbený psí sport s názvem nosework? Pokud zní vaše dopověď ano, pak tu pro vás mám další díl z našeho miniseriálu! Tentokrát se v něm autorka bude zaobírat tématem značení...


Nosework – přidáváme značení 3. díl
Pavla Dorničová 21.11.2020 3128x Pachové práce

V minulém díle našeho povídání jsme si říkali, jak psa seznámíme se vzorkem a jak mu vysvětlíme, co přesně má dělat. Pes tedy ví, co má hledat, zná a reaguje na různé druhy vzorků a umí pracovat vytrvale a samostatně, tedy dohledá i složitější úkryty. Máme-li toto všechno zvládnuté, je na čase přidat značení.

Pospíchejme pomalu...

V této fázi je nutné nic neuspěchat, je to velice důležité. Velmi nežádoucím jevem je hrabání, dobývání se do úkrytu nebo braní vzorku do tlamy. Bývá to však pro mnoho psů přirozené, a pokud si nedáme práci s naučením správného značení, často k tomuto chování sklouznou. Dobré a spolehlivé značení je základem další práce v noseworku. Pes, který spolehlivě značí, zvládá tato kritéria: značí pokaždé, když najde zdroj pachu, neznačí jiný pach, neznačí, když nic nenajde, nalezený pach označí pokaždé stejně.

Dobré a spolehlivé značení je základem další práce v noseworku! 

Jaké značení zvolit?

Nosework – přidáváme značení 3. díl

V noseworku je výběr možností, jak bude pes značit, velmi široký. Kromě hrabání, dobývání se do úkrytu a braní vzorku do tlamy je možné v podstatě všechno. Proto je dobré si předem dobře promyslet, jaký způsob značení zvolíme. Musíme myslet na to, že pes by měl provést značení kdekoliv, tedy i v nepříjemném terénu, v mokru, ve svahu a podobně. Každý způsob má své výhody a nevýhody. Častým a oblíbeným značením je zalehávání. Výhodou je, že pes nemá tendenci někam odcházet a nebude dělat jinou nežádoucí činnost, je to jednoznačné chování, které málokdy pes nabídne sám od sebe, když nemůže nic najít. Nevýhodou je, že mnoho psů si nechce lehnout na nepříjemném nebo nějak jinak nepohodlném povrchu. Další podobnou možností je sednutí, to bývá pro  psy většinou snadnější v nepříjemném prostředí. Pes může také označovat nalezený pach zamrznutím s nosem u vzorku (nosetouch), štěkáním nebo jakkoliv jinak, pokud vzorek neodkryje a neznehodnotí. Často se stává, že pes už v předchozí fázi nějaký způsob nabízí, pak je nejlepší toho využít a dané značení podpořit.

Začínáme s nácvikem...

Nosework – přidáváme značení 3. díl

Před začátkem nácviku jsou nutné, aby měl pes zvládnuté dvě věci – musíme mít hotový imprinting a vybrané značení musí pes umět velmi dobře na slovní povel (to znamená, že ho provede jen na slovní povel, bez zaváhání a za všech okolností, nejlépe i na určitou vzdálenost od psovoda). Výsledek by měl ideálně vypadat takto: pes najde zdroj pachu, provede značení (odměna), poté nosem ukáže přesné místo nálezu – to zná již z imprintingu (znovu odměna).

Než se do toho pustíme, dobře vše promyslíme

Na začátku nácviku značení snížíme ostatní kritéria. To znamená, že se vrátíme k volně položeným vzorkům v malé vzdálenosti. Psa pustíme hledat. Jakmile pes vzorek objeví, zazní příslušný povel. Ideálně pes povel splní a následuje odměna. Počkáme, až pes ke vzorku znovu čichne a opět odměna. Je dobré, pokud již z předchozí fáze pes zná povel k přičichnutí ke vzorku – přesnému označení jeho umístění (například „ukaž“). S volně položenými vzorky vytrváme tak dlouho, dokud pes nebude značení nabízet sám – povel poněkud zpozdíme a pokud pes provede kýžené značení dříve, než povel zazní, je to ono.

Nejčastější chybou v nácviku je, že se chceme slovního povelu zbavit moc brzy

Postupně zvyšujeme kritéria, avšak...

Je čas úkryty postupně ztěžovat. Pokud úkryt jakýmkoliv způsobem ztížíme, vrátíme se opět ke slovnímu povelu, to je velmi důležité. Povel je třeba dát včas, než psa napadne nějaké nežádoucí chování. Způsob značení se musí psu zautomatizovat, musí mu přejít tzv. do krve. Proto, pokud si nejsme jistí, že pes opravu sám značení provede, raději povel dáme včas. Například hledá-li pes příliš dlouho, je-li úkryt těžší než obvykle, je-li náročné prostředí apod. Nejčastější chybou je, že se chceme slovního povelu zbavit moc brzy.

Co když se nedaří?

Nosework – přidáváme značení 3. díl

V rámci nácviku se samozřejmě můžeme potýkat s různými problémy, velmi časté je například hrabání. Psu se povede hrábnout do vzorku přesto, že povel zazní včas. V této situaci se můžeme vrátit k jednodušším úkrytům a postup zpomalit, to často problém vyřeší. Pokud to nepomůže, je dobré se na chvíli vrátit k prvnímu kliknutí (pochvale) a odměně hned za první přičichnutí ještě dřív, než stačí hrábnout. Pokud se pes v okamžiku přičichnutí naučí očekávat klik (pochvalu) a odměnu, přeruší se tendence k hrábnutí a je čas vydat povel ke značení. Také je dobré střídat obtížnost úkrytů a u těžších nejprve odměnit první přičichnutí a pak až značení.

Ke kliknutí (pochvale) a odměně za první přičichnutí a následnému povelu se na krátký čas uchýlíme také v případě, že je pes z našeho požadavku poněkud zmatený a nejistý. Ujistíme ho tím o správnosti jeho práce.

Další vychytávky a jak se připravit na zkoušky si povíme zase příště. Přeji pěkné podzimní dny a hodně zábavy při tréninku!

 

Foto: Pavla Dorničová

 

Kam dál ...