Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Zajímá vás, jak probíhalo letošní mistrovství republiky juniorů v tanci se psem? A hádejte, které plemeno na něm mělo největší zastoupení! Vše vám nyní objasní krátká reportáž přímo z místa dění…
Jaká bude letošní organizace MČR juniorů, nebylo dlouho jasné. Jasné ale naopak bylo, že ze zkušeností s minulými ročníky si mistrovství volalo po změně. Začalo se změnou pořadatele, místa konání a nakonec i termínu celé akce.
Letos se vše změnilo!
Minulé ročníky byly poměrně časově náročné, protože byly součástí celodenního juniorského klání v různých kynologických disciplínách, navíc sice na hezkém místě, ale s absencí jakéhokoliv stínu, což v červnovém termínu při velmi teplém počasí minulých let nebylo opravdu příjemné a o to víc, že zahájení mistrovství probíhalo většinou kolem 10. – 11. hodiny dopolední. Letos bylo proto rozhodnuto jinak a junioři se přesunuli z České Třebové do přerovské Boudy. Termín byl posunut na polovinu října, což mi přijde velice rozumné, protože ve velkých červnových vedrech někteří pejsci odmítali cvičit, a já se jim ani nedivím. A díky prostoru v hale bylo všem v podstatě jedno, jaké bude venku panovat počasí, dokonce i parkovat bylo kde. Asi jedinou bolístkou byl nedostatek světla na focení uvnitř haly.
Borderky vedly jako vždy
Možná se někteří junioři tentokrát zalekli větší vzdálenosti na Moravu, možná změny termínu, kdo ví… Letošní účast však bohužel nebyla tak silná jako v minulých letech. Kategorie mladší a starší junioři byla sloučena, a tak jsme mohli vidět pouze čtyři heelworky a deset freestylů.
V roli rozhodčích jsme měli tu čest vidět Alenu Balcarovou, Aničku Říhovou a domácí Sabinu Koubkovou. Začátek byl stanoven na příjemných 14 hodin, takže dojet mohli pohodlně všichni, aniž by museli vstávat ve čtyři hodiny ráno. A v zastoupení plemen jako vždy vedly suverénně borderky.
Chtělo by to větší juniorský boom!
Abych řekla pravdu, rozhodně by si český dogdancing zasloužil daleko větší juniorský boom. Ale není to věcí ani tak mládeže a dětí, jako nás dospělých. Je na nás vést svoje děti k tomuto ušlechtilému sportu, který je naučí odpovědnosti, trpělivosti, vyhrávat i prohrávat, souhře, empatii, pohybovým dovednostem, fantazii apod. Vždycky mám na krajíčku, když vidím, jaký vztah mají se svým pejskem, jak se dokážou radovat, jak tráví smysluplně volný čas.
Mládež by si zasloužila víc
S tím souvisí i můj další postřeh a to je zase věc nás dospělých a klubu. V současné době se pořádají ročně cekem čtyři mistrovství republiky – juniorů, border kolií, KCHBO a DDCCR. Zatímco ta dospělácká mistrovství jsou už dopředu hojně avizovaná, mají svoje propagační letáčky, panuje zde i určitá důstojnost a slavnostní atmosféra včetně české hymny, tak juniorské mistrovství v tomto ohledu značně pokulhává. Pokud chci svoji teenagerku přihlásit, trvá mi dobu, než objevím, kde a kdy to letos bude, v podstatě bez nějaké větší „reklamy“ a o slavnostní atmosféře jako u dospělých nemůže být ani řeč. A přitom by si to rozhodně junioři zasloužili, zasloužili by si víc pozornosti, vždyť to budou pokračovatelé úspěchů českých reprezentantů, důstojnější a slavnostnější atmosféru, brát je se stejnou vahou jako dospělé. Možná by pak i ta účast byla vyšší a stimulovalo by je to k ještě vyšším výkonům.
Ale vraťme se do Přerova. Všichni se snažili, panovala dobrá přátelská atmosféra, nebyly žádné zmatky, organizace šlapala a všem to tancovalo.
A jak to dopadlo?
Heelwork to Music
Freestyle
A co napsat závěrem?
Popřejme si, aby se zase všichni závodníci sešli ve stejně dobré atmosféře a přibrali k tomu i další nové kamarády, aby se junioři nenechali ničím odradit a my dospěláci jim každým rokem víc a víc pomáhali a podávali pomocnou ruku a byli na ně moc pyšní!!!
Ilustrační foto: Markéta Kuncková, Eliška Mikulcová
-->