Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Souhlasíte, že trénink psa pro sportovní účely není vždy procházkou růžovým sadem? Jsou to hodiny a hodiny tréninku, odříkání a neustálého vymyšlení jak a co vylepšit a přivést k dokonalosti. Bez dobrého výcvikáře se však takového výsledku dosahuje jen velmi těžce. Vždy je třeba mít svého trenérského anděla. A my tu pro vás jednoho takového máme!
Tentokrát si budeme povídat o výcviku psů s trenérkou Ladou Sedlákovou, protože její práce je něco podobného jako balet. Balet, na který se nemůžete vynadívat a padáte u něj úžasem. Určitě jste na některá její videa již na sociálních sítích narazili. Tak se pohodlně posaďte a užijte si dnešní sportovní povídání...
Psí škola Dameal vznikla díky cvičáku, který se vybudoval pro mou bývalou trenérku a naši společnou kamarádku. Jelikož holky odstoupily od naší spolupráce, tak veškeré finanční závazky padly na mě. Kvůli tomu jsem se musela postavit na vlastní nohy a cvičit své štěně Diesela Belrott. Začala vznikat nějaká videa z jeho výcviku, na která byl opravdu velký ohlas. Potom začali volat zájemci o výcvik a já si uvědomila, že bych to mohla zkusit a založila jsem tedy školu Dameal.
Ano, dráha trenéra mě naplňuje díky tomu, že mám ráda psy a práci s lidmi, kteří mě obklopují a důvěřují mému snažení. Přináší to výsledky, které dokonce překročily i hranice České republiky a pořád se posouvají dál. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mé výsledky dosáhnou takového ohlasu na sociálních sítí i mimo ně.
Vlastním celkem pět psů, z toho jsou tři již veterány a dva aktivně trénuji. V současné době mám ještě dvě štěňátka ve výcviku. Můj den začíná již v sedm hodin ráno tréninkem štěňátek, který trvá asi půl hodiny. Poté vyvenčím ostatní psy a odjíždím do práce. V práci končím v půl čtvrté. Po práci přijedu domů, naložím věci a jedu na cvičák, kde na mě čekají klienti. Většinou končím trénink okolo deváté hodiny večer. Je to náročné, ale díky mé rodině, která mi pomáhá a podporuje mě, tento koníček zvládám bravurně.
Děkuji, všechna má videa mi natáčí moje dcera Anetka, která se mnou tráví dny na cvičáku. Jsem jí za to moc vděčná.
V těchto případech je potřeba přistupovat ke každému zvířeti individuálně. Je zapotřebí sledovat jeho reakce na dané podněty a přizpůsobit se jeho tréninku se schopností vnímat povely trenéra. Z tohoto důvodu je také velice pravděpodobné, že doba výcviku u každého zvířete bude probíhat jinak dlouho. Jde tu také o trpělivost trenéra a psovoda.
Co se týče plemen, osobně preferuji německé a belgické ovčáky. Tato plemena jsou vnímavější a jsou schopna rychlejšího výcviku. Nelze říci, že některá plemena jsou oříškem. Vždy záleží na povaze konkrétního zvířete. Je třeba ho pochopit a přizpůsobit výcvik jeho genetickým předpokladům. Zatím jsem se ale nesetkala se psem, který by měl takový problém, abych jej nevyřešila.
Ano, stopy patří ke kompletnímu výcviku v rámci sportovní kynologie a navíc je to královská disciplína.
Vzpomínám si na případ zlatého retrívra, který pokousal svého majitele i přesto, že je toto plemeno považováno za velmi mírné. Takto nečekané chování psa může způsobit špatné chování jeho majitele. I tento můj ojedinělý případ se mi nakonec podařilo zdárně vyřešit.
Chtěla bych vzkázat: „Buďte ke svým čtyřnohým mazlíčkům trpěliví, důslední a mějte je rádi. Oni vám to tisíckrát oplatí...“
Lidi, tento sport je velmi krásný a měl by nás tedy navzájem spojovat a ne rozdělovat...
Foto: archiv Lady Sedlákové
Musím se přiznat, že tento rozhovor se sympatickou a vtipnou Renatou Kolomazníkovou mě opravdu ...
TreibballRozhovory o výcvikuVzpomínali jste někdy, v kolika letech jste začínali s kynologií a jaké byly vaše začátky? ...
Děti a juniořiRozhovory o výcviku-->