Lhasa apso je výjimečným plemenem pro výjimečné lidi!

Lhasa apso a canisterapie? Proč ne! Napadlo by vás vůbec, že se toto malé příjemné společenské plemeno dokáže skvěle uplatnit i v této sféře? Pokud byste se chtěli dozvědět více, určitě si nenechte ujít tento náš rozhovor…

Sympatická Andrea Macháčková žije se psy prakticky celý svůj život, s manželem provozují vlastní výcvikovou školu a kromě novofundlandských psů a kernteriérů patří její srdce několik let i málopočetným lhasa apso. Není to však jen trénink psů, co jí naplňuje a činí radost, ale je to i interakce s ostatními potřebnými lidmi. Se svými psy totiž pravidelně dochází za klienty do různých zařízení a v rámci canisterapie se jim snaží pomáhat, jak jen to jde. A nejenom o tom je naše společné povídání.

S paní chovatelkou lhas, Eliškou Vaškovou, jsme dlouholeté známé a její pejsky jsem měla možnost vidět na výstavách i při výcviku v naší psí škole, kterou vede můj manžel. První lhasu v naší rodině měli mí rodiče. Když jim umřeli dva bišonci a pak kanárská doga, už žádného pejska nechtěli. Přesvědčila jsem je, že právě lhasa bude pro ně dobrým společníkem a že to společně zvládneme. Je to osobité, charakterní plemeno. Jsou to malí bojovníci, kteří vás nezklamou tím, jak vás budou hlídat, následovat a milovat. Mají rádi pohyb a jsou to takoví všudybylkové. Jen tak se něčeho nezaleknou a i ve větší smečce dovedou zaujmout pozici, která vyhovuje právě jim.

První lhasu jménem Blackie jsme si domů přivezli před šesti lety jako štěňátko. Chtěla jsem mít parťáka pro našeho fundlandského psa Kimiho, který je celý černý a má na hrudi bílý flíček. Blackie je jeho miniaturní kopií. A pak jsme se vloni zcela neplánovaně jeli podívat na fenečku pro jednu paní do rodiny, ale Sissi byla prostě neodolatelná a já jsem se s manželem hned rozhodla, že bude bydlet s námi. Říkám jí, že je „roztomilka roztomilá“, protože mě její pohled vždycky dostane. Obě dvě jsou velmi přátelské k lidem, jsou milé a dovedou se dobře přizpůsobit.

Vyplynulo to až později, kdy jsem chtěla klidného, malého a pohodového pejska do party našich psů. Rozhodně není lhasa u nás na prvním místě jako canisterapeutický pes.

Dle mého názoru je dobré už při výběru s chovatelem probrat, za jakým účelem si pejsky pořizujete a přizpůsobit tomu výběr povahy konkrétního štěněte. Pokud je to možné, tak samozřejmě výchova a příprava začne hned od malička. Zkušený kynolog si dovede vybrat i staršího pejska a připravit ho na canisterapii.

Výborná otázka a děkuji za ni. Je to výjimečné plemeno, které se hodí pro výjimečné lidi a ne každý si dovede s lhasou poradit. Domnívám se, že pro canisterapii existují vhodnější plemena. Ale samozřejmě i mezi lhasami se najdou výjimky a ty jsou pak jako třešnička na dortu skvělými terapeuty. Tím chci říct, že je to křehké stvořeníčko a nelze ho příliš zatěžovat.

Je možné s nimi navštěvovat kohokoliv, jen u malých dětí je třeba dávat větší pozornost, aby je netahaly za chloupky.

Samozřejmě se hodí do lůžka k ležícím pacientům. K lidem na vozíčku do klína. Jsou velmi příjemné na dotek. Rády se nechají pohladit, učesat. Nikdy své psy nenechávám krmit a to bych nechtěla ani u lhas.

Většinou pracujeme dopoledne. Jezdím se dvěma nebo i čtyřmi pejsky. To záleží na skupině lidí, kterou navštívíme. Můžu si vybírat z většího počtu pejsků dle jejich nálady, kondice a připravenosti. Pejsky předem koupu a to už pak vědí, že jedou někam na návštěvu. Nezáleží na počtu uživatelů canisterapie, ale na smysluplnosti využití psí lásky a energie. Jezdívám do různých zařízení, kde spolupracuji s personálem a vybíráme uživatele dle jejich fyzických a psychických schopností.

Lhase určitě její dlouhá srst nevadí. Vadí nám lidem. Dlouhá srst je náročnější na čas, česání i koupání.

Profesionální canisterapeut zná svého pejska a nedopustí takovouto situaci. Psi, s kterými dělám terapii, jsou hlavně mí osobní přátelé a parťáci a jsou hranice, které nepřekročím. Pokud se někdo do takovéto situace dostane, doporučuji canisterapii ihned ukončit. S ohledem na bezpečí uživatele terapie a zdravotní stav psa.

Celkem často mě přivádí k úsměvu, jak ten nejmenší chlupáč, kterého máme doma, chce za každou cenu být na první metě.

Kernteriér je malé, drsnosrsté plemeno, jehož energie je nevyčerpatelná. Oddanost a nadšení pro jakoukoliv práci a činnost. Jsou to velmi učenliví a přátelští pejsci s jiskrou v oku. Jejich srst se musí trimovat. Lhasa apso je osobitý pejsek, který se také rád učí, ale musí mít na to „náladu“. Naše obě lhasy mají poslušnost a znají povely. Jsou to pejsci vhodní na kratší procházky, nelze je příliš přetěžovat.

Jako společník v rodinném životě je lhasa příjemný, pohodový pejsek, který se musí vychovávat. A na to často majitelé lhas zapomínají. Život s lhasou je povznášející do jiných sfér a záleží na každém z nás, jak to společně prožijeme.

Moc děkuji za příjemný rozhovor.

Michaela Weidnerová

Foto: archiv A. Macháčkové, Wikipedie, Pixabay, Depositphotos