Korgi je veselý, učenlivý a zdravě sebevědomý pes!

Těšíte se na další informace o sympatických velškorgi cardiganech? A tušili jste, že to nejsou žádní gaučáci, ale prima parťáci pro nejrůznější aktivity a sporty? My vás v následujícím rozhovoru jistě přesvědčíme, že se jedná opravdu o skvělého pracovního psa. Ostatně posuďte sami...

První povídání o velškorgi cardiganech započneme se sympatickou chovatelkou Petrou Jenčíkovou, která se svou fenkou Arty rozhodně neusnula na vavřínech a věnují se spolu celé řadě pro toto plemeno vhodných činností. A velice ráda se s námi podělí o své zkušenosti nejen s výchovou, výcvikem, ale hlavně se soužitím s tímto báječným malým psem.

Pejska jsem si moc přála už jako malá holka, ale rodiče tomu nebyli moc naklonění. U babičky na vesnici jsem alespoň chodila venčit jejich německého ovčáka Dixiho. Svého prvního psa jsem si pořídila před cca devatenácti lety. Byla to fenka křížence neznámého původu jménem Gina. Toulala se po ulici a nikdo se k ní nehlásil. Byla to láska na první pohled a od té doby si život bez psa nedokážu představit. Gina byla mou velkou učitelkou.

Díky tomu, že jsem pátrala, jakému plemenu se Gina podobala,  narazila jsem na plemeno korgi. Obě plemena mi tenkrát připadala povahově i vzhledově srovnatelná. Přiznám se, že nakonec jsem si vybrala cardigana, protože jsem nechtěla, aby mi nový pejsek připomínal Ginušku. A to se povedlo jak vzhledově, tak i povahově.

Arty je úžasná psí osobnost. Milá, přátelská, přizpůsobivá a učenlivá s výbornou pamětí. Návštěvy miluje a každého nadšeně vítá. Vydrží celý pracovní den trpělivě čekat, než přijdu z práce, i nadšeně celý den běhá, když jdeme na výlet. Zvládne MHD v Praze i procházky na volno po lese, zkrátka parťák, jak má být. Mimo to se spolu věnujeme pasení, noseworku a canisterapii a také jsme zvládly několik zkoušek z poslušnosti. Abych nezapomněla, tak Arty je také maminkou pěti štěňátek (2 kluci a 3 holčičky), všechna jsou v nových domovech u bezva páníčků.

Pro korgi, „díky“ jejich tělesné konstituci, nejsou rozhodně vhodné sporty, kde se skáče. Jinak není korgi žádný gaučák a při správné motivaci bude rád dělat s páníčkem prakticky cokoli. Důležité je, aby to bavilo oba dva. Znám několik cardiganů i pembroka, kteří chodí například i na obrany.

Děkuji. V pasení je systém FCI zkoušek následovný: je collecting style CS určený pouze pro border kolie a traditional style TS pro všechna ostatní plemena. Nejprve se složí zkouška vloh NHAT (Natural Herding Aptitude Test), poté následuje vstupní zkouška v pasení HWT (Herding Working Test) a pak už se běhají tzv. Triály IHT 1-3 (International Herding Trial). Postoupit do vyššího levelu je možné nejdříve po úspěšném absolvování toho nižšího na výbornou a nejpozději po 5x na výbornou nebo velmi dobrou. Nám se podařil IHT-1 TS 2x na výbornou a 3x na velmi dobře a teď nezbývá než se pokoušet zvládnout náročnější úroveň. Je to rozhodně výzva. Trať je technicky náročnější a od psa se vyžaduje i práce mimo balanc a více poslušnosti a psovod má také náročnější úkoly.

Canisterapii jsem se věnovala jako dobrovolník již s Ginuškou. A když jsem viděla přátelskou povahu Arty, rozhodla jsem se ji také připravit na CT zkoušky, které jsme společně zvládly. Z časových důvodů již nemůžu docházet do zařízení pravidelně tak jako dříve, ale když můžeme, navštěvujeme pacienty na LDN, klienty v domovech důchodců a v chráněném bydlení. V každém zařízení je práce trochu odlišná. Společné je to, že většinou už jen pouhá přítomnost pejska, vyvolá úsměv na tváři. Někteří klienti se díky pejskovi více rozpovídají, návštěva je vytrhne ze stereotypu dne, rádi se pomazlí, dají pejskovi pamlsek nebo plní různé úkoly motivované psem. Kromě zlepšení psychického stavu klienta může pejsek motivovat k většímu výkonu v jemné i hrubé motorice. V LDN mají klienti dovoleno vzít si Arty až do postele. Je to hezký pocit vidět šťastné úsměvy, když odcházíme.

To je těžká otázka. Výstavy jsem jako chovatel samozřejmě absolvovala, zvláště ty klubové a speciální, abych se dozvěděla o plemeni co nejvíce a poznala lidi kolem korgi. Vždy jsem si odnesly výborné hodnocení a párkrát i titul. Význam výstav vnímám pozitivně hlavně ve smyslu hodnocení  exteriéru psa, že se hlídají typické znaky, aby odpovídaly rase. Ale protože je to především soutěž krásy, je tam hodně vlivu vkusu toho kterého rozhodčího.  A tak mě více láká účastnit se sportovních soutěží a zkoušek, kde mám pocit, že můžu něco udělat, zlepšit, ovlivnit…, více než v soutěži krásy. Také mě mrzí, že se rozevírají nůžky mezi výstavními liniemi a pracovními. Typické třeba u NO nebo BOC.

Ano, pembroků je mnohem více než cardiganů. Je to vidět nejen na výstavách, ale i ve statistikách počtu vrhů za rok. Myslím, že je to jednoznačně tím, že pembroky proslavila anglická královna a také pohádka „Psí veličenstvo Corgi“. Cardigany moc lidí nezná. Spíše se mně na ulici ptají, jestli to je kříženec borderky s jezevčíkem.

Korgi je honáckým plemenem šlechtěným tak, aby vydržel celodenní práci v sychravém počasí. Takže rozhodně to nejsou žádní gaučáci, jak jejich roztomilý vzhled a krátké nožky napovídají. Na druhou stranu to není pes vhodný pro celodenní umístění v kotci. Korgi bude rád všude tam, kde je jeho páníček, jsou to velcí závisláci, a když je jim umožněný dostatek pohybu, budou šťastní i v panelákovém bytě. Kvůli dlouhým zádům je důležité je nenechat minimálně do roka běhat po schodech.

Korgi je veselý, učenlivý a zdravě sebevědomý pes a krom již zmíněných skoků může dělat prakticky cokoli. Záleží na individuální povaze pejska i jeho pána. Ideální alternativou k pasení je například treibball nebo hoopers, stále více pejsků je vidět v obedience nebo dogdancingu. Výborně si zaměstnají mozek i v klidnějších disciplínách, jako jsou různé pachové práce – stopy, nosework, záchranařina…

Korgi je velice přizpůsobivým plemenem. Miluje děti a tak je skvělý i jako rodinný pes.

Korgi je poměrně zdravým plemenem a tak bych si přála, aby tomu tak bylo i do budoucna. Samozřejmě všem psím parťákům přeji spokojený život u hodných páníků. Já osobně bych v tomto roce ráda splnila ještě nějaké zkoušky z pasení a noseworku a koncem roku plánuji vrh B.

Děkuji vám za rozhovor

Iveta Panýrková

Foto: archiv Petry Jenčíkové

CHS Rose Field Bohemia