Když se řekne pracovní beauceron...

Být chovatelem neznamená jen produkovat štěňata. Chovatel by měl mít svou vlastní vizi, svou vlastní cestu a především plán, jakým způsobem dosahovat zlepšování kvalit svého plemene. A u pracovních plemen to platí dvojnásob! Pojďme se dnes podívat na to, jak se chová pracovní beauceron!

Beauceron je sice zařazen mezi pracovní plemena, ale jeho aktuální využití je převážně jako rodinný pes, strážce a společník. Proto valná většina chovatelů vede svůj chov právě tímto směrem. Přesto se najdou jedinci, kteří jdou tak trochu „proti proudu“, nebo chcete-li, snaží se zachovat původní vlastnosti plemene a ve svém chovu upřednostňují povahové vlastnosti a pracovní upotřebitelnost. Jak se chová pracovní beauceron, nám řekne Laila Ooms, trenérka a majitelka chovatelské stanice Warrior Soul. 

Lailo, předně děkuji za váš čas, a začnu obligátní otázkou. Jak jste se dostala k beauceronům? 

Beaucerona jsem poprvé potkala ve Francii v roce 1996. Hlídal vinný sad a já ho měla za křížence. Poté jsem ho našla v holandském atlasu psů a byl to přesně můj typ psa. 

Kolik máte nebo jste měla vlastních psů? A jsou všichni z vašich odchovů, nebo se snažíte vlastní krev pravidelně oživovat? 

Majitelkou prvního beaucerona jsem se stala na jaře roku 2002. Fena Cedra z Vrabské tvrze předčila všechna má očekávání. Založila jsem si chovatelskou stanici Warrior Soul a od té doby jsem importovala více jak deset jedinců z Francie a Belgie. Poslední dobou si nechávám doma pouze své odchovy. 

Mohla byste nás krátce seznámit s beaucerony, které máte aktuálně doma? 

Byla doba, kdy jsem měla mnoho psů, jenže to je časově velmi náročné. Chov jsem chtěla posouvat rychle dopředu, ale zároveň jsem nechtěla být zahlcena psy doma, proto jsem začala hledat spolumajitele. V současné době mám doma tři beaucerony a řadu fen ve spolumajetku u přátel. Spolumajitelství neskončí vždy podle představ, ale klady převyšují zápory. Někdy vrhy odchovám já, někdy spolumajitel, to je na domluvě. 

Už jsme tak trochu nakousli, že jste si vybrala tu obtížnější cestu, a soustředíte se především na pracovní odchovy.  Představte nám, prosím, svou chovatelskou filozofii. 

Ze začátku jsem chtěla stejně jako všichni chovat zdravé, dobré a krásné psy. Do Francie jsem jezdila i čtyřikrát ročně na klubové výstavy, navštěvovala jsem krycí psy, v antikvariátech a na knižních trzích skupovala všechnu dostupnou literaturu o plemeni. 

Po pár vrzích, četbou a v rozhovorech se zkušenými chovateli jiných pracovních plemen jsem pochopila, že si musím stanovit konkrétní plán a zúžit preference. Současně mě stále více bral výcvik psů a méně výstavy.  

Mým cílem je chovat dlouhověké, funkčně stavěné, hbité psy s kvalitními zákusy. Vše ostatní dokážu do jisté míry oželet. Moje chovatelské pravidlo zní: „Nikdy neuskutečním spojení, ze kterého bych si sama nechtěla ponechat štěně!” 

Ruku v ruce se sportem a prací jde samozřejmě zdraví. Jakou roli hraje ve vašem žebříčku priorit? 

Asi každý chce odchovávat zdravé psy, ale kromě znalostí a dobré vůle musíte mít také štěstí. Naštěstí beauceroni jsou celkem zdravým plemenem, dožívají se vysokého věku a problémem není zasažena populace, ale vyskytují se spíše individuálně. Svůj chov detailně monitoruji a na mých stránkách zveřejňuji hlášené zdravotní problémy i úmrtí. Majitelé psů křičí po transparentnosti, ale zároveň když se problém zveřejní, tak na sociálních sítích vypukne hysterie a také ostatní chovatelé si rádi ukáží prstem. Jediné spolehlivé řešení jsou čísla a statistiky, to je nesporné a pro mě směrodatné.  

Osobně nechávám své psy vyšetřit ve věcech, které mě zajímají nebo kde existuje riziko z příbuzenstva. Jsem rozhodnuta nekompromisně utnout chov na psech, kteří by prokazatelně zvyšovali riziko nemocí způsobujících, že pes nemůže žít normálním životem, anebo umírá předčasně. 

Co je to podle vás ideální povaha beaucerona? Jaký by měl být? 

Předně, výkon neznamená automaticky dobrou povahu. Pracovní psi jsou ale většinou odolnější, a pokud něco „řeší“, tak se dají přes svůj kořistnický pud napravit. Mnohem horší je krásné zvíře, které nemá chuť nic dělat, a ještě se bojí. 

U ostatních plemen tzv. exotů vnímáme současný trend spíš v ústupu od pracovní upotřebitelnosti – dá se říct, že lidem se prostě moc makat nechce. Jak vnímáte poptávku po pracovních odchovech beauceronů vy?  

Chov na práci je složitý a není mnoho lidí, kteří sdílejí stejné nadšení.  

Zkušení psovodi jdou do jistoty. Na málopočetná pracovní plemena zůstávají srdcaři, které cesta k úspěchu třeba s beauceronem těší víc než s NO nebo BOM. Anebo jsou to ti, kteří si pořídí beaucerona, a až pak začnou cvičit. Znám ovčáčkáře, kteří „zblbli“ a pořídili si v ČR bosíka a byli zklamaní. Přesto, právě na zkušené psovody se sepnutými rukami čekám! Ten, kdo si počká na vhodné spojení, může být příjemně překvapen. Protože současný pracovní typ, samozřejmě při troše štěstí, má dobrý potenciál. Zářným příkladem jsou velcí knírači. Když se na vrcholových závodech v Německu, Rakousku a v Čechách předvedlo několik kvalitních jedinců pod dobrým vedením, tak ve sportovní kynologii vyhráli větší uznání. 

Štěně s předpoklady pro práci s sebou většinou nese spoustu benefitů v očích nás, trenérů, ale naopak i množství nevýhod pro „běžného uživatele“. Tedy pro majitele, který se na sportovní dráhu tak úplně nechystá. Už se vám stalo, že majitel nezvládl temperament a výraznější povahu štěněte a že jste ho byla nucena umístit jinam? 

Udat to správné štěně tomu správnému majiteli je pro chov klíčové. Bohužel je to nejsložitější částí celého chovatelství, protože každý má svou osobní představu o ideálním psovi. Nemluvě o výběru štěněte, to je pokaždé sázkou do loterie, z nejklidnějšího mazánka může vyrůst malý terorista, který potřebuje zaměstnat hlavu. V takových případech však nabízíme pomoc při výchově a v případě nouze psa vezmeme zpět a umístíme do vhodnějšího domova. 

Není tajemstvím, že kolem chovatelství se točí i váš soukromý život a vaším partnerem je španělský chovatel Julen Fernandez. Máte společnou chovatelskou vizi a plány, nebo jdete každý svou cestou? 

Můj partner Julen není žádným velkým chovatelem. Je mnohem radikálnější než já, on by, jak s oblibou říká, choval i na zeleném psovi, kdyby měl skvělé obrany! Julen jakožto figurant testuje krycí psy a štěňata a našim odchovům, které dojíždějí, vede tréninky. Jeho skvělá práce posouvá vpřed náš chov na úkor času, který by mohl věnovat vlastním psům. Julen je ovčáčkář, co fandí beauceronům! 

Uplatnění beaucerona můžeme vnímat na mnoha frontách. Od pasení přes agility, záchranářský výcvik, různé kynologické sporty až po všestranný výcvik. Co je vaším šálkem kávy? Kterou disciplínu máte nejraději a proč? 

Bosík je skutečně velmi všestranný. Já jsem se našla v IGP, ale víc, než IGP, miluji bosíky. Nejvíce se mi líbí obrana, boj a jedinečný zvuk razantního zákusu do rukávu. Dlouho jsem bojovala s poslušnostmi, zkoušela napodobovat systémy jiných trenérů ze seminářů, než jsem přišla na to, že musím hlavně být sama sebou a neztratit radost ze cvičení. Velice obdivuji RING a záchranařinu. Moje významná chovatelská pomoc Kateřina Hrkalová je záchranářem a naše odchovy úžasně v tomto odvětví prezentuje. Zatímco mně uchvátí parádní výkon psa, ona svými zkušenostmi a názorem přispívá k balancování povah a vzhledu. 

Snažíte se nějak majitele svých odchovů motivovat k práci a pomáháte jim s tréninkem? Nebo to necháváte na nich? 

Už jsem zmínila, že vedeme tréninky pro majitele se zájmem cvičit IGP a to nejen mých odchovů. Pořádám už přes deset let výcvikové tábory včetně táborů pro beaucerony BON Beauceron a víkendy s nejlepšími trenéry v ČR. Vítáni jsou nejen ti naši, ale všichni bosíci i jiná plemena. 

Od začátku se bavíme o pracovních beauceronech. Co to ale vlastně znamená? Jak se dělí pracovní a exteriérové linie a jak je poznáme? A jak se vůbec rodí pracovní beauceroni? 

Krev není voda. Genetika funguje u všech plemen psů stejně, a pokud je selektivní práce dlouhodobá a precizní, tak se úspěch dostaví. Samozřejmě, že když dají základní kámen chovu kvalitní jedinci s již pracovním původem, tak se ten úspěch dostaví ještě dříve. Stejně jako ne z každého exteriérového spojení se rodí jen šampioni krásy, tak tím, že si pořídíte psa z pracovního chovu, není úspěch zaručen. Nebo když chovatel na exteriérovou fenu použije pracáka, neznamená to, že bude mít pracovní potomstvo. To by bylo velmi snadné! Šance spokojenosti se ale mnohonásobně zvyšují, pokud si pořídíte zvíře předurčené pro vaše plány. Mnohdy se mně zájemci ptají, jak poznají pracovní spojení. Kromě znalosti rodokmenů, které je pro začátečníky nemožné pochopit, radím, aby si nechali předvést matku štěňat při výcviku. Ze všech třech disciplín jsou obrany nejvíce vypovídající o kvalitě genetické výbavy psa. Zároveň matka předá potomstvu více.  

Pracovní bosíci jsou atletičtí, můžou být menšího vzrůstu, anebo na vysokých nohách, často s hladší srstí. V každém případě jsou vždy lehčí, než ti z exteriérových linií. Pracovní rodokmeny jsou postaveny na francouzském ringu a vzácněji na starých liniích ovčáckých psů a Schutzhundů. Jedinců z pracovních linií je mnohem méně a jsou si vzájemně dost příbuzní. Tím jsem naťukla největší hrozbu budoucnosti, což je zužování genové variability, ale to vnímám jako problém u všech plemen. 

Kdybyste se s námi měla podělit o své úspěchy, tak které vrhy považujete za svoje nejlepší a jaké máte pracovně nejúspěšnější odchované jedince? 

Na tuto otázku si dovolím neodpovědět konkrétně. S některými našimi psy dokázali jejich majitelé dosáhnout výjimečných výsledků, ale stejně tak si vážím psů, kteří žijí v ústraní, a kterých si psovodi chválí ve službě. Moc doufám, že pracovní bosíci více prorazí ve službách armády, policie a u vězeňské služby! Když hodnotím zpětně, některé vrhy jsou slabší, i spojení dvou zajímavých rodokmenů nezaručí postup. Není to chyba, která by se dala předpokládat, zkrátka krev rodičů si celkově nemusí sednout. 

A poslední otázka se úplně nabízí. Jaký je váš chovatelský nebo trenérský sen?

Mým chovatelským snem je odchovávat pravidelně výjimečné pracovní psy a posunout beaucerona mezi respektovaná pracovní plemena. Pro tento sen obětuji úspěchy z výstav a popularitu.  

Mým trenérským snem je mít kolem sebe partu lidí se stejnými cíli, a kteří si fandí a navzájem si pomáhají. 

Lailo, děkuji za velmi podnětný rozhovor, zase mám o čem přemýšlet! Musím říct, že vám velmi fandím a do budoucna vám přeji, aby se vám dařilo posouvat plemeno po pracovní stránce přesně tam, kam si přejete.  

Katka Houšková

 
Foto: Laila Ooms, chovatelská stanice Warrior Soul 

https://www.warriorsoul.eu/