Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Také se již těšíte na canisterapii v praxi? Nejprve je ale nutné se na první návštěvu každého zařízení důkladně připravit a na všechno se pořádně vyptat! Pak vás nemůže nic jen tak zaskočit! Vším nás opět provede Zdenka Prošková a také nám představí svůj čtyřnohý tým. Tak jdeme na to!
A je to tu! Konečně dlouho slibovaný nový pohled na náš seriál. Od teď se budeme věnovat více těm praktičtějším věcem. Musíme však začít pěkně od začátku, a tak než se pustíme do příprav, dovolte mi trochu specifikovat můj tým, ať máte představu, kdo jsme a co asi tak klientům nabízíme.
Keltička je tříletá fenka erdelteriéra. Mám ji od štěňátka. Původně byla vybrána jako fenka pro záchranářský výcvik, ale nakonec se spolu věnujeme hlavně canisterapii, kterou se teprve učí.
Z vrhu byla vybrána jako velmi přátelská, k lidem vstřícná a vyrovnaná fenka. Nedělaly jí problém hluky ani stresové situace, bavilo ji brát do tlamy nejrůznější věci včetně kovových předmětů. Časem se vhodnost volby potvrdila, z Keltičky vyrostla sebejistá, ale ovladatelná fenka, velmi dobře spolupracující a nadšená do jakékoli činnosti. Umí celou řadu triků a asistenčních prvků, snadno se učí. Její opravdu silnou stránkou je, že bezmezně miluje lidi a jejich pozornost. Naopak tou trošku slabší stránkou je, že je výrazně zaměřená na jídlo, s čímž se sice dobře pracuje, ale umí nám to situaci i zkomplikovat.
Košišák je sedmiletá fenka erdelteriéra. Mám ji od jednoho roku, do té doby byla kotcovým psem se základním výcvikem poslušnosti. Koší je dáma v každém smyslu toho slova. Když venku prší, Koší ven vyleze jen, pokud to stojí za to. Canisterapii dělá ráda, ale bez výrazného nadšení. Libuje si v tom, když je středem pozornosti a je ráda i za klauna, ale na mazlení s cizími lidmi moc není. Ignoruje děti, senioři jsou na ni příliš klidní, naopak miluje klienty s duševním onemocněním. Košišákovou silnou stránkou je její krása a vyrovnanost, vypadá jako plyšový medvídek a pro mě je naprosto čitelná. Slabší stránkou je její tendence umravňovat konflikty mezi jinými psy a občasné vymýšlení lumpáren. Koší umí řadu triků a asistenčních prvků, které v případě, že se jí zrovna chce a motivace je dostatečně silná, ráda předvádí. Je mojí pravou rukou, canisterapii spolu děláme šest let, vím, co od ní čekat a co od ní mohu (a naopak nesmím) chtít.
Dží je osmiletá fenka irského vlkodava. Mám ji od dvou let. Skvělou canisterapeutkou je od přírody, nemusela se nic učit, nic zdokonalovat. Je nenahraditelná a nezastupitelná. Pracuje samostatně. Klienti ji zbožňují, je spolehlivá, úžasná. Silnou stránkou je její schopnost pracovat samostatně a třeba se čtyřmi klienty současně. Slabé stránky nemá.
V současnosti Dží využívám jen výjimečně, vzhledem k vyššímu věku a zdravotním problémům si užívá zaslouženého odpočinku, ale občas jí udělám radost a vezmu ji s sebou.
Kromě psisek využívám v rámci zooterapie i laboratorní potkany ze své vlastní chovatelské stanice. Potkani se povahou a schopností práce výrazně podobají psům a velmi dobře suplují malé „postelové“ pejsky. Moji potkani zvládají přivolání a celou řadu triků, které rádi předvádějí. Momentálně jich mám dvanáct, z nichž zhruba osm využívám při terapiích.
Vzhledem k tomu, že jsem maminkou čtyř dětí, často beru některé z nich (případně všechny) do zařízení s sebou. Mé děti se mnou absolvují canisterapie od malička, je to pro ně přirozená věc a všechny se aktivně zapojují. Jejich vliv na seniory je výrazně pozitivní a velmi často se stává, že i já se od nich něco naučím. Děti svou terapeutickou „práci“ milují, chodí se mnou rády a jejich nadšení je opravdu nakažlivé.
V rámci ko-terapeutování využívám občasné návštěvy dalších zkušených terapeutů, jejichž pomoc volím v situacích, kdy buď má zvířata na terapii nemohou, nebo potřebuji vícero očí, rukou či zvířat k uspokojení poptávky, či vyřešení některého z problémů.
Canisterapii se věnuji dvacet jedna let. V podstatě každý pes, se kterým jsem měla co do činění, byl terapeutem. Pracovala jsem se seniory, dětmi, klienty s hendikepem, klienty se zdravotním postižením, klienty s duševním onemocněním, klienty se závislostmi, s dětmi s ADHD, docházela jsem do hospiců, nemocnic, dětských domovů, školek i škol, k lidem zdravým, nemocným, umírajícím, k lidem s problémy, o kterých ani netušíme, že existují. Věnuji se canisterapii skupinové i individuální, návštěvním i preventivním programům. Nepracuji jen se psy, využívám zejména potkany, ale pracovala jsem i s morčaty, králíky, činčilami, osmáky degu, hady, pakobylkami…. Využívám plyšáky, spinnery, fotky i knihy, používám jakoukoli věc, materiál, gesto, pomůcku, abych se ke klientům dostala co nejblíže.
Coby předsedkyni spolku „Pes A Člověk“ mě oslovil partnerský domov pro seniory, ve kterém jsme po léta měli terapeutický tým. V loňském roce tým přestal z časových důvodů docházet a domov by jej rád nahradil. Nicméně terapeutických týmů máme ve spolku nedostatek, volný momentálně není ani jeden. Tuto informaci jsem chtěla zařízení sdělit…. Ale pozor! Vždyť já sama jsem nedávno přestala docházet do jednoho zařízení, kde bylo terapeutů dostatek, a byla jsem nevyužitá! Tak je rozhodnuto, docházet tam budu já.
Naprosto nezbytné je vyjasnění si se zařízením vzájemné požadavky. Obvykle toto intenzivně činím po zahajovací návštěvě, ale již předem se zařízením domlouvám:
Dále domlouvám podpis smlouvy mezi zařízením a naším spolkem, stejně tak zajistím dodání kopií certifikátů a očkovacích průkazů.
Zcela standardně kontaktuji bývalou canisterapeutku a poptám se po podrobnostech její práce – problémy, klady, vše, co ji napadne, že bych měla vědět.
V rámci přípravy na první návštěvu připravím i svá zvířata:
Foto: Zdenka Prošková předsedkyně spolku Pes A Člověk
www.pac.mypage.cz
Minule jsme se odborně věnovali tématu populační genetiky, dnes na toto téma navážeme ...
Právo a legislativaMnozí z vás si určitě říkají, proč tady s blechami blbneme i v zimě. Myslíte si, že v ...
Veterina-->