Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Víte, že je život krátký a na důležité události či záležitosti z historie se velmi často zapomíná? A proto jsme pro vás na dnešní den připravili připomínku malého, ale velmi důležitého výročí. A kdo, že to letos vlastně slaví?
Ano, je to karelský medvědí pes, protože právě rok 2019 je rokem, kdy chov tohoto plemene v České republice oslavil své padesáté narozeniny. I když není vše úplně dokonale zmapováno a mnoho důležitých věcí z minulosti se nedochovalo, něco málo však pro vás máme. A to z pera člověka, jenž karelákům dokonale propadl. Okénko do historie nám právě nyní otevírá sympatická Alena Kučerová…
Prvními chovatelskými stanicemi karelských medvědích psů jsou Kulossari, Černá princezna, z Břevnova, z Finských jezer, Kalevala a Vltavská perla.
Ačkoliv u nás karelské medvědí psy chováme již padesát let, o jeho začátcích se toho příliš nedochovalo. A tak víme, že prvním dovezeným jedincem byla v roce 1969 fena Nalle, a to MUDr. Bechyněm, druhou fenu dovezl o rok později Dr. Zdeněk Urban. První chovný pes byl zapsán pod číslem 003. A jmenoval se Halli Metsamichen. První vrh karelského medvědího psa u nás odchoval pan Dr. Urban v roce 1972 v chovatelské stanici Kulossari na feně Jenny a po psu Hallim. Čísly 004 – 009 byla označena štěňata Bars, Best, Bjorn, Bessy, Brita a Brona. Na feně Bessy a Brona Kulossari pokračoval odchov dalších potomků. Desátým psem se stal roku 1972 pes jménem Jerry, dovezený z Finska. Pod čísly 011 – 014 byl zapsaný vrh, pravděpodobně štěňata odchovaná na feně Nalle. Matka štěňat však uhynula a žádný z jejích potomků se dále nepodílel na budoucím chovu. Do Čech a na Slovensko byli dovezeni psi z Finska, avšak rodokmeny dokazují, že se opakovaly pořád ty stejné generace.
Karelský medvědí pes je plemenem loveckým, a tak i u nás v prvopočátku měl povinnou zkoušku do chovu. Ale plemeno jako lovecké nikdo moc neznal, nebyl o něj zájem na lov, tak se od zkoušky později upustilo, aby se odchovaly vůbec nějaké generace. Z toho důvodu bylo i plno kareláků zastřeleno myslivci, pokládali totiž psa za křížence, který jenom honí zvěř. Vlastně ještě nějakých patnáct let zpátky se myslivci hajnému posmívali, co že to má za voříška do lesa, že to má zatočený ocas na zádech. Propagace plemene byla bohužel nulová. Nebyly žádné informace, jak tento pes pracuje, jaké jsou jeho přednosti a tak někdy před třinácti lety majitelé chovatelské stanice Assi Kavon a Czech Anela začali psát do časopisu Myslivost, kde popisovali vynikající pracovní vlastnosti tohoto plemene a tak se karelský medvědí pes začal dostávat více do podvědomí myslivců a hlavně se používat také k lovu. Dneska máme zájemce o plemeno jak na myslivost, tak i pro úlohu společníka rodiny. Vzhledem k tomu, že nyní nemá povinnost zkoušky do chovu, tak si ho někdo rád pořídí i právě jako skvělého kámoše. Našel si oblibu u více milovníků plemene, někdo dělá rád zkoušky z myslivosti, jiný se rád věnuje výstavám a dalším různým sportovním aktivitám a je to dobře, jednu dobu už to vypadalo, že karelskému psu hrozí vyhynutí.
Za poslední léta je třeba vyzdvihnout, že máme tři karelské feny, které se honosí titulem Šampion práce. Jsou to Aika Assi Kavon, Aris Czech Anela a Fatima Moravský medvídek. Pár jedinců získalo titul C.I.B. V historii titulu Grand šampion byla první fenou Havurinteen Tuikku a prvním psem Brit od Starých dubů. První titul Šampion ČMKU byl udělen feně Aili From bare Moutain. Celkem k nám bylo importováno třicet jedinců a to jak za období Československa, tak i za samotné České republiky. Hodně importů proběhlo z Finska a to hlavně na Slovensku a je škoda, že se někteří jedinci vůbec nedostali do chovu. Prakticky pořád se odchovávaly stejné generace, dneska to na Slovensku vypadá bohužel tak, že nemají žádného krycího psa.
Zapsáno bylo celkem padesát devět chovatelských stanic, z nichž některé působily ještě za Československa. A z těch padesát sedm nakonec odchovalo i štěňata. Po rozdělení těchto států jsou v evidenci nepřehledné informace, každopádně plemenná kniha zapsala doposud 919 narozených štěňat. Momentálně máme šestnáct chovných psů a osmnáct chovných fen. Plemeno zastřešují dva kluby – Klub honičů a Klub KMP a lajky. Nejdéle stále fungujícími chovatelskými stanicemi jsou Pikimusta, Moravský medvídek a Arfus. Český chov má velký podíl na chovu KMP taé na Slovensku. Využívají se hlavně krycí psi v Čechách a exportuje se tam nejvíce štěňat.
Je škoda, že nevedl nikdo přesnou evidenci, jsou to informace o chovu, které se ještě daly někde dohledat. Každopádně alespoň z části jsme si tu připomněli historii a období, ve kterém se chovalo toho skvělé plemeno, náš karelský medvědí pes.
Finsko – První šlechtění karelského medvědího psa sahá do let 1917, 1920, 1934.
1936 – Založen první Finský klub chovatelů
1936 – První chovatelskou stanici NALLE založili pan Olof a Z. Berg.
1945 – Potvrzen název plemene a standard (12. 12. 1945).
1946 – Zaregistrovaní první jedinci a proběhlo konečné rozhodnutí o registraci plemene (12. 5. 1946)
1951 – Počet registrovaných psů přesáhl sto jedinců.
1963 – Bylo zaregistrováno 1021 psů, následně se počet registrací snížil na méně než polovinu a nejnižší byl na počátku sedmdesátých let minulého století.
Také vidíte krásného černobílého psa, který jako by říkal: „Pohlaď mě a pojď si ...
9.2.2018Méně známá či málopočetná plemenaFoto: archiv Alena Kučerová
Měli byste chuť vstoupit společně s námi do fascinujícího světa mexického naháče? Právě ...
Chov psůPomozte nám zachránit vzpomínky na začátky českého strakatého psa! Sháníme dobové ...
Chov psů-->