Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Jak jistě víte, knírači nás provází celým březnem a protože patří mezi plemena, jejichž srst má maličko větší nároky na úpravu, nemohli jsme vynechat povídání se psí kadeřnicí, ale také jejich chovatelkou s velkým „CH“ v jednom.


Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...
Panýrková Iveta 21.3.2019 5169x Péče o psaRozhovory o plemeni

Znáte písničku „Báječná ženská“ od Michala Tučného? My vás s jednou takovou nyní seznámíme. Lenka Fraňková je nejen chovatelkou velkých kníračů, ale také poradkyní chovu tohoto plemene. Její láska ke psům a ke kníračům především ji před více než dvaceti lety přivedla k otevření salónu. A právě knírači jsou její opravdovou specialitkou. Co nám tedy tato sympatická žena prozradila nejen o sobě, ale také o úpravě srsti?

Leni, ty jsi majitelkou salónu pro psy a knírači jsou tvou opravdovou specialitkou. Proto si dnes budeme povídat hlavně o péči o jejich srst. Co tě přivedlo k tomu otevřít si takové zařízení?

Salón jsem si otevřela v roce 1998. Byl to vlastně nejen nápad na vhodnou podnikatelskou aktivitu pro mne, ale časem také nutnost. Brala jsem to jako činnost, při které budu moci pracovat s pejsky, kteří jsou mou láskou už od dětství. Samozřejmě nejdřív přišla myšlenka, ale bez podpory rodiny a lidí, kteří už v oboru měli praxi a stali se mými učiteli, a také prostoru k podnikání, by to šlo jen těžko. A pak spousta práce, která šla zpočátku velmi pomalu. Stříhání od rána do večera, tvorba klientely a vybavení salonu.

Dobře, takže to byl nápad na podnikání, ale to nebylo to jediné, co tě k tomuto kroku přimělo, že?

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Přesně tak. Nejdříve jsme společně s manželem vlastnili dva psy – velkého knírače Gora Sluneční paprsek a hovawarta Geeryho Královské zátiší, se kterými jsme se věnovali záchranářskému výcviku. Později jsme si pořídili ještě fenku velkého knírače a začali se věnovat i chovu tohoto plemene v naší chovatelské stanici SLUNEČNÍ PAPRSEK.

A to vedlo i k potřebě naučit se toto plemeno upravovat. Knírač patří mezi drsnosrstá plemena, a proto, aby se zachovala tvrdost krycí srsti, je potřeba ho trimovat.

O trimování se ve spojitosti s knírači hovoří často, ale co to vlastně je?

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Je to v podstatě protrhávání uvolněné srsti. V jednom folikulu totiž vyrůstá několik chlupů. Jeden primární, který je mladý a vytlačuje sekundární, tedy starší chlup, plus podsadové chlupy. Aby došlo ke zdravé a plynulejší výměně a také k zachování správného poměru tvrdé srsti a podsady, je potřeba srst každých šest týdnů protrimovat tzv. ROOLING COAT. Ideální je stav, kdy se starý sekundární chlup nachází v telogenní fázi. To znamená, že je ideálně uvolněn a pak jde i samotné trimování rychleji od ruky. Odměnou za tuto péči je pro majitele knírače nejen to, že bude jejich psí kámoš fešák, ale i domácnost bez chlupů na podlaze.

Jaké pomůcky se k tomu používají?

Používáme spoustu pomůcek, trimovací nože, které neřežou, trimovací hrabla (ovšem zde pozor u zbarvení pepř a sůl), penzu, kamenec, pilku aj. Každý psí kadeřník má sadu oblíbených pomůcek, nebo třeba trimuje jen prsty.

U kníračů máme tři velikosti a několik barevných rázů. Mnoho chovatelů a majitelů hovoří o rozdílech v povahách mezi těmito typy. Je i rozdíl v druhu a kvalitě srsti?

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Ano, mezi knírači máme čtyři barevné variety – pepř a sůl, knírač černý, bílý a černostříbřitý. Princip trimování je u všech stejný, ale jedinec od jedince se může lišit kvalitou srsti už od štěňátka, především také poměrem hustoty podsady vůči tvrdým chlupům. A to bývá největším problémem. Módním trendem je kombinace tvrdé srsti na zádech a bohatého osrstění na nohách a vousech. A tady platí, že čím hustější nohy a vous, tím měkčí tato srst je. Ale tato zvýšená hustota podsady se nám odráží i na zádech. Psi se kudrnatí, někdy má podsada i jiný barevný nádech. U zbarvení pepř a sůl je nutné dbát na pravidelnosti pepření – tedy techniku trimování a nepoužívat hrabla, která mají tendenci seřezávat srst a ne vytahávat jen podsadu.

Dokážeš říci, jak dlouho taková úprava srsti přibližně trvá?

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Délka úpravy se těžko odhaduje předem. Ale je to fyzicky velmi náročná technika úpravy, na kterou si pejsek musí postupně přivykat. Trvá i několik hodin a ne každý salón tuto službu nabízí. Každý majitel knírače se určitě může naučit trimovat a doúpravu svěřit profesionálnímu střihači, který knírače zvládá upravit. Ale z mé zkušenosti vím, že brzy zjistí, jak těžká práce to je. Do toho jim pes nedrží a oni s tím přestanou. Ale i to je součástí výchovy psa. Moji psi na konci i v průběhu práce dostávají odměny a ochotně se pak vrhají na stůl.

Vím, že mnoho lidí, kteří nemají toto plemeno vyloženě na výstavy, jejich srst upravují strojky. Kdežto na výstavu se trimuje. Co si o tom myslíš, je to správně?

Úprava knírače se samozřejmě mění a podléhá trendům líbivosti na show. Obecně by ale střih měl podtrhnout kvadratickou, sportovní postavu s vyváženým poměrem hloubky hrudníku, předhrudí a síly nohou. Je to živé plemeno, tak nesmí působit těžce a korpulentně, ale ani jako teriér.

Knírač a jeho kníry – respektive vousy se nechávají dlouhé a to jistě skýtá řadu úskalí. Pes se třeba zmaže od jídla, či venku od bahna nebo je ještě hůře a zamotá si tam bodláčí. Jak pečovat o tuto partii těla? A existuje nějaké rozčesávalo na zapatlané vousy?

Vhled knírače už z jeho názvu poukazuje na jeho charakteristický knír, který ho v případě setkání a zneškodnění hlodavce chrání před pokousáním. Knírač alias stájový pinč totiž kdysi chránil stáje i před hlodavci. Myslím si, že více než přípravky pro rozčesávání, přinese pravidelné pročesání a občasné přemytí fousu. To se mi jeví jako nejlepší řešení.

Ještě si dovolím odbočit od chlupů a stříhání. Již na začátku jsme se zmínili o tom, že jsi majitelkou chovatelské stanice. Proč jsi přešla na knírače a co ti na nich nejvíce vyhovuje?

Ano, mám chovatelskou stanici velkých kníračů SLUNEČNÍ PAPRSEK a rozhodla jsem se pro ně pro jejich aktivní a neúnavnou povahu. Pro smysl pro rodinu, teritorium, neúplatnost, houževnatost a odolnost. Jsou trochu paličatí, nesnáší stereotyp a je s nimi legrace. Stále mě něčím překvapují. Snažím se o chov knírače s přirozenými vlohami pro výcvik, ale i psa vhodného pro rodinný život, na kterého je radost pohledět. S dobrou kostrou, hlavou, zdravím a elegantním pohybem. Nic víc – nic míň.

Knírači jsou trochu paličatí, nesnáší stereotyp a je s nimi legrace. Stále mě něčím překvapují…

Kolik máš doma momentálně psů a prozradila bys nám o nich něco bližšího?

V mé chovatelské stanici mám v tuto chvíli čtyři fenky. Všechny se mají rády, což je u smečky fen vzácné a já jsem za to moc ráda. Snažím se jim všem rozdělit svou lásku a čas a má rodina také. Jezdí s námi na dovolené, ale i na výlety. Jejich energii se snažím vybít výcvikem, hrou, stopováním a plaváním.

Eny-Enigma Dvomaro – tato fenka je po mém psu JFK Hajko Nerita – to byl můj srdeční pes a moc mě toho naučil. Eny je i ve svém vysokém věku (11 let) velmi energická a stále při chuti. Je to fena s vyrovnanou povahou, složila i canisterapeutickou zkoušku, kterou by u velkého knírače asi nikdo nečekal. Byla vždy dobrou matkou a všechny ostatní feny ve smečce trpělivě opečovávala.

Bianca od Devíti vrb – povahou spíš klidná s krásným exteriérem a výrazným loveckým pudem. Je učenlivá, ale pohodlná. Nyní má štěňátka a musím říct, že víc jsem si nemohla přát. Je to výborná matka, která na své potomky přenáší exteriér a tatínkové pak povahy.

Moya Sluneční paprsek – je velmi temperamentní fena s velkou chutí pracovat a s trochu zbrklým úsudkem. Nemá žádný problém v cizím prostředí, je bláznivka s chutí do všeho. Teď se momentálně připravujeme na zkoušky. Je to dcera Biancy a pracovně velmi úspěšného mohutného psa jménem Hannibal Barcas Radinie (Je to mladý pes se slibnou závodní kariérou. Jeho otec byl mistrem světa ve výkonu.).

Nathaly Sluneční paprsek – je juniorkou naší smečky. Je to dcera naší Biancy a úžasného plemeníka Maigret Radinie, tedy psa s ohromným srdcem, neúnavným temperamentem a šťastnou povahou, bezmezně milujícího svou paničku Alici Zelinkovou. Je radost se na ně dívat. Nathaly je energická fena s velkou chutí do práce, rozvážnou hlavou, je velmi učenlivá a rovněž se šťastnou povahou. Také je v tuto chvíli v přípravě na zkoušky.

Momentálně máš i štěňátka. Řekni nám něco málo o tomto spojení?

Chloupek sem a chloupek tam, copak s nimi udělám...

Momentálně máme štěňátka – pět pejsků a čtyři fenky. Matkou je Bianca od Devíti vrb a otcem je mladý pes Charm Radinie, jemuž v žilách koluje krev staré české pracovní linie a jeho matkou je fenka z velmi úspěšné dánské chovatelské stanice.

Snažím se kombinovat v rodokmenech na sebe nepříbuzná zvířata s pracovními vlohami, super exteriérem, s dobrým zdravím a „čistými“ klouby. Záleží mi na tom, aby každý jedinec z mé CHS byl dobrým rodinným psem a ochráncem. S velkým kníračem se opravdu nudit nebudete.

Leni, děkuji ti za rozhovor.

 

Foto: archiv Lenky Fraňkové

http://www.slunecnipaprsek.com

 

Kam dál ...