Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Barevný svět border kolie

„Borderky“ jsou velmi oblíbeným psím plemenem. Snad každý zná jejich základní zbarvení, tedy černobílé. Druhým základním zbarvením je hnědobílá. Ale co ty ostatní varianty? Pojďme si tedy společně povídat o barevném světě borderek.


Barevný svět border kolie
Veronika Tvrdá 14.4.2022 3166x Vědecké články a studie

Border kolie patří k plemenům s velmi variabilním zbarvením. Povolena je takřka jakákoliv barevná kombinace, ve které nepřevládá bílá. Kombinace barvy s bílou mají různý stupeň irského vzoru. Zbytek těla je zbarvený dle genotypu, který ovlivňuje expresi (produkci) dvou základních pigmentů – eumelaninu a feomelaninu.

Malé okénko genetiky na úvod

Genetika je vědní obor zabývající se dědičností v živých organismech. Gen neboli vloha určuje, jaké vlastnosti bude živý organismus mít. Od roku 1953, kdy byla objevena DNA, jde její vývoj nesmírně rychle kupředu. Dědičnost jednotlivých znaků zprostředkovávají geny a jejich konkrétní formy - alely. Lokus je označení konkrétního místa výskytu jednotlivých znaků v genomu jedince. Pochopení základních zákonů dědičnosti je klíčové pro pochopení celé problematiky genetiky.

Každý znak (gen) se v genomu (souboru všech genů) jedince nachází ve dvou kopiích. Jedna pochází od matky, druhá od otce. Konkrétní kombinace genů se nazývá genotyp. Skutečný projev (např. na barvě srsti) se pak nazývá fenotyp. Pokud štěně od obou rodičů zdědí dvě stejné kopie jednoho genu, štěně je v daném znaku homozygotní. Nejsou-li stejné, pak je heterozygotní. Jak se daný genotyp projeví, to záleží na každém znaku.

V tomto modelovém příkladu je použitý gen pro hnědou barvu srsti. Písmenem „B“ je gen pro klasické černé zbarvení, „b“ pro hnědé. Vzhledem k tomu, že hnědou barvu má pouze homozygot „bb“, tento gen označujeme jako tzv. recesivní. Heterozygot „Bb“ je černý a nelze na něm poznat, že by nesl vlohu pro hnědou barvu (dokud není zkřížen s jiným nositelem vlohy nebo rovnou s hnědým psem, viz dále).

Barevný svět border kolie

Pokud se zkříží dva homozygoti, první Mendelův zákon dědičnosti říká, že potomci budou stejní – všichni heterozygotní. Dobře to lze pozorovat, pokud je to rozepsáno do tabulky, kde se rodičovské geny zanesou do řádku a sloupečku a navzájem se kombinují:

Barevný svět border kolie

Jinak řečeno, z hnědého psa a černého psa bez vlohy pro hnědou vzniknou pouze štěňata černá s vlohou pro hnědou (carrier). Pokud se zkříží dva černobílí psi, z nichž pouze jeden nese vlohu pro hnědou (Bb), hnědé štěně se nemůže narodit. polovina vrhu však ponese vlohu pro hnědou. Křížení dvou heterozygotů (neboli psů nesoucích vlohu pro hnědou) je popsáno v druhém Mendelově zákonu. Statisticky se narodí čtvrtina vrhu bez vlohy, polovina s vlohou pro hnědou a čtvrtina štěňat hnědých. Hnědý a černý pes s vlohou mají poloviční šanci na hnědá štěňata. Druhá polovina bude černá s vlohou. V posledním příkladu je rozepsané křížení dvou recesivních homozygotů – ti spolu nemohou dát nic jiného než další recesivní homozygoty – hnědá štěňata. Pokud se ve vrhu objeví černé štěně, tak má jiného otce. Uvedené tabulky popisují působení pouze jednoho genu, některé znaky však mohou být výsledkem působení hned několika genů zároveň.

Jak je to s barevnými pigmenty?

Existují dva typy pigmentů. Černý eumelanin, který je základním barvivem v celé živočišné říši, a červený feomelanin (phaeomelanin), který může srst zbarvovat do všech odstínů od oranžové přes krémovou až po takřka bílou. Pro oba pigmenty platí, že mohou být dalšími geny modifikovány. Sliznice (nosu, víček) jsou pigmentované stejně jako srst – hnědý pes tak nikdy nemůže mít černý čenich.

Eumelanin je základní černý pigment. Působením různých genů se může nabývat různých odstínů. Působením lokusu B se barví do hněda, lokus D zase ředí na modrou. Případně mohou pracovat oba lokusy naráz a vytvořit barvu lila.

Barevný svět border kolie

Feomelanin je takzvaný červený pigment, který je dominantní nad eumelaninem. Chlupy jsou zbarvené do různých odstínů od plavé přes zlatou (odtud název „golden“ u některých plemen) až po oranžovou. Lokusy, které barví eumelanin (D, B), nemají na feomelanin takřka žádný vliv. Světlost a odstín plavé barvy určují jiné geny (C, I).

Barevný svět border kolie

A jdeme a barvy

Jak bylo uvedeno v úvodu článku, v zásadě rozlišujeme dvě základní barvy, černou a hnědou. Obě lze pravidelně i nepravidelně ředit.

Barevný svět border kolie

Lokus K Tento lokus je zodpovědný za expresi eumelaninu. Pokud není pes recesivní homozygot na australskou červenou (ee-red), pak bude produkován eumelanin coby základní pigment bez příměsi feomelaninu – tedy nemůže být přítomno například pálení. Není-li ovlivněn jiným lokusem (např. pro ředění), srst je černá. Jinak řečeno, stačí jedna alela K, aby pes byl jednobarevný. Laicky: Když je pes jednobarevný a není to žlutá, tak má určitě aspoň jedno velké K.

Barevný svět border kolie

Lokus B  (brown)

Na tomto lokusu se nachází vloha pro hnědou barvu srsti. Je recesivní, proto hnědí jsou pouze homozygoti (bb). Za rozdílné odstíny hnědé barvy jsou zodpovědné tři mutace tohoto genu, konkrétně alely bc, bs a bd. V angličtině se označují jako red, chocolate a brown. Fenotypové projevy těchto alel ani jejich interakce nejsou zatím známé a názvosloví je nejednotné. V češtině se jednotlivé odstíny nerozlišují. Laicky: hnědý pes zdědil vlohu pro hnědou od obou rodičů. Odstíny hnědé můžou být různé.

Barevný svět border kolie

Lokus D (dilution)

Tento recesivní gen má na svědomí pravidelné ředění barvy. Ovlivňuje eumelanin, který kompletně ředí – z černé se stává modrá, z hnědé lila. Je geneticky nemožné, aby pes s genotypem dd měl byť jen jediný černý nebo hnědý chlup. Ředění ovlivňuje veškerý pigment, tedy i pigment, sliznic, oka (z hnědého se stává jantarové, intenzita je ovlivněna „původní“ barvou oka a dalšími faktory) a nosu (z černého je břidlicové). Laicky: Modrý pes zdědil vlohu od obou rodičů. Pigment na celém těle je zesvětlený.

Lokus M (merle)

Známá a oblíbená barva merle („plesnivá“) je způsobena přítomností dominantní alely M (genotyp Mm). Ta vede k náhodnému nepravidelnému „zředění“ eumelaninu a výsledkem je světle šedá srst pokrytá většími či menšími plotnami a skvrnami základní barvy.  Laicky: Strakatost se dědí od jednoho rodiče. Kdyby se zdědila od obou, byl by to průšvih - viz níže (double merle).

Pokud vás nejen ředění barev zajímá a chcete se podívat na krásné fotografie a dozvědět se něco víc o barvách, pak navštivte stránku http://barvy.weebly.com.

Veronika Tvrdá

Foto: Veronika Tvrdá, Nikol Kolářová (úvodní foto)

Článek je pouze výňatkem z webu http://barvy.weebly.com

Doporučujeme z našeho e-shopu
Legendy československé kynologie
Skladem
ZB000002
od 129
Novinka
Sušené krůtí krky
ZB000462
od 20
Novinka
Sušené hovězí plíce
ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce
ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Vyberte barvu
Obojek SOFTY
ZB000096
od 0
Kam dál ...