Anaplazmóza u psů: Skrytá hrozba přenášená klíšťaty

Chráníte svého psa účinně proti klíšťatům a ostatním vnějším parazitům? A slyšeli jste už o onemocnění zvaném anaplazmóza, které sice není až tak známé, ale to rozhodně neznamená, že není nebezpečné? V následujícím článku jsme pro vás shrnuli základní informace a postřehy…

S každým jarním paprskem přichází i sezóna, která není u nás kynologů úplně oblíbená. Každý asi tuší, že se jedná o sezónu klíšťat. Tito malí nepříjemní parazité si rok co rok nacházejí cestu do srsti našich psích kamarádů a spolu s tím mohou přinášet i závažná onemocnění. Mezi ta nejznámější určitě patří lymská borelióza, klíšťová encefalitida nebo babesióza, ale nesmíme zapomínat ani na nemoc, která je možná méně známá, o to ale zrádnější. Už jste někdy slyšeli o anaplazmóze?

Známe dva druhy této nemoci

Anaplazmóza je infekční onemocnění způsobené bakterií z rodu anaplasma. U psů se nejčastěji setkáváme se dvěma druhy:
• Anaplasma phagocytophilum – přenášená klíšťaty rodu Ixodes (v Česku hlavně klíště obecné – Ixodes ricinus). Tato forma je rozšířenější a napadá bílé krvinky.
• Anaplasma platys – méně častý druh, napadající krevní destičky a způsobující tzv. cyklickou trombocytopenii.
Z hlediska klinické praxe má větší význam první zmíněná – Anaplasma phagocytophilum, která se u nás vyskytuje poměrně často, a to zejména v lesnatých a vlhkých oblastech s velkým výskytem klíšťat.

Jak dochází k nákaze?

K přenosu dochází prostřednictvím klíštěte, které se přisaje na psa a během několika hodin až dní může přenést bakterie do krevního oběhu. Zvíře nemusí být nakaženo hned při prvním kontaktu s parazitem – je ale důležité vědět, že přenos není okamžitý. Obvykle se bakterie přenášejí, pokud je klíště přisáté déle než 24 hodin.
Inkubační doba, tedy doba od nakažení po první příznaky je obvykle sedm až čtrnáct dní.

Průběh a projevy nejsou jednoznačné

Průběh onemocnění může být velmi různorodý. Někteří psi mohou zůstat zcela bez příznaků – zejména pokud mají silný imunitní systém. U jiných se rozvine akutní nebo subakutní forma onemocnění, která může být poměrně dramatická.

Nejčastější příznaky zahrnují…

• Horečka – pes může být na dotek teplý, mít sucho v tlamě, často i horečku přes 39,5 °C
• Letargie – výrazný úbytek energie, pes je ospalý, nezajímá se o hru
• Ztuhlost, bolestivost kloubů – pes může kulhat, odmítat pohyb, někdy působí, jako by „měl chřipku“
• Ztráta chuti k jídlu
• Zvětšené mízní uzliny
• Krvácivost – v případě infekce A. platys se mohou objevit drobná krvácení, krvácení z nosu nebo tvorba modřin
U neléčených nebo oslabených psů může dojít k rozvoji závažnějších komplikací – například autoimunitních reakcí, poruch srážlivosti krve, zánětu vnitřních orgánů nebo chronického postižení kloubů.

Jak se onemocnění pozná?

Diagnostika není vždy jednoduchá – příznaky jsou totiž nespecifické a mohou připomínat i jiné infekce nebo nemoci (např. boreliózu). Veterinář proto musí sáhnout po laboratorních metodách:
• Krevní obraz – často se zjistí snížení počtu bílých krvinek, krevních destiček (trombocytopenie) a zvýšené jaterní enzymy
• PCR test – detekuje přímo DNA bakterie v krvi
• Sérologické testy (ELISA, IFAT) – prokazují přítomnost protilátek proti anaplazmě.
V praxi se často používá kombinace testů – např. rychlotest (např. 4DX Snap test) a krevní obraz, a podle potřeby pak potvrzovací PCR.

Léčba: Rychlá reakce rozhoduje

Dobrou zprávou je, že anaplazmóza je dobře léčitelná, pokud je včas diagnostikována. Standardem je podávání antibiotika doxycyklin po dobu dvou až čtyř týdnů. Většina psů reaguje velmi dobře a symptomy se začínají zlepšovat už po několika dnech léčby.
Při silné infekci nebo výrazném oslabení psa může být nutná podpůrná léčba – např. infuze, analgetika, klidový režim, případně i hospitalizace.
Po prodělané infekci zůstává pes imunní pouze krátkodobě. Imunita není doživotní a reinfekce je možná – zvláště pokud je pes znovu vystaven kontaktu s infikovanými klíšťaty.

Prevence je nejlepší zbraní proti infekci

Základem prevence je ochrana proti klíšťatům. Vhodnou variantu by měl doporučit veterinář podle velikosti psa, jeho zdravotního stavu i způsobu života.
Mezi účinné prostředky patří:

• Spot-on pipety (kapky za krk)
• Antiparazitární obojky (např. Scalibor, Foresto)
• Perorální tablety (např. NexGard, Bravecto)
• Spreje a přírodní repelenty – jako doplněk, např. při pobytu v přírodě

Kromě chemické ochrany je velmi důležitá i každodenní kontrola srsti po procházce – především v oblasti hlavy, krku, uší, slabin a meziprstí. Čím dřív je klíště odstraněno, tím menší je šance na přenos infekce.

Anaplazmóza a lidé: Je třeba se bát?
Anaplasma phagocytophilum může způsobit onemocnění i u lidí, ale nepřenáší se ze psa na člověka. Infekci přenáší stejné klíště, takže pes funguje spíše jako indikátor rizikového prostředí. Pokud najdeme na psovi klíště, je možné, že jsme byli vystaveni riziku i my sami.

Pozornost se vyplácí

Anaplazmóza je onemocnění, které se nemusí zdát na první pohled vážné, ale v některých případech může způsobit vážné zdravotní komplikace. Díky včasné diagnostice a správné léčbě má ale většina psů velmi dobrou prognózu. Jako majitelé můžeme nejvíce psovi prospět tím, že budeme své čtyřnohé parťáky chránit před klíšťaty a budeme vnímaví k jakýmkoli změnám v jejich chování. Opatrnost se v tomto případě rozhodně vyplatí.

TIP NA ZÁVĚR: Pokud pes začne kulhat bez zjevné příčiny, je unavený, odmítá jíst nebo má horečku, nečekejte. Navštivte veterináře – i zdánlivě banální příznaky mohou být prvním varováním před vážnou infekcí.

Red.
Foto: Pixabay