Ucho sem, ucho tam…

Pamatujete si kouzelného psa Vilíka z Večerníčku? Když čaroval, zatřepal hlavičkou a řekl: „Ucho sem, ucho tam…”, a ušiska mu plácala kolem hlavy. Bohužel, občas se může stát, že na Vilíka si zahraje i náš pejsek. A rozhodně se nechystá kouzlit.

K péči o naše čtyřnohé parťáky nepatří jen dostatečný pohyb, kvalitní strava a starost o srst. Pravidelnou kontrolu si zaslouží i jejich uši. Ať už má váš hafan ouška vzpřímená nebo plandáky až na zem, potřebují stejnou pozornost. Jak bychom se měli o psí uši správně starat a co si počít, když už vznikne problém?

Prevence je základ

Není žádným tajemstvím, že je lepší případným problémům předcházet, než je následně řešit. A o zdraví to platí dvojnásob. Na manipulaci bychom měli pejska připravit už jako štěňátko. Zejména u větších plemen to má jisté výhody. Nikdo se nechce dohadovat se vzpouzejícím se padesátikilovým kolohnátem o tom, zda mu může zkontrolovat zuby, oči, uši nebo drápky. V ideálním případě si hafana takto podomácku proklepneme alespoň jednou za týden.

Čistit či nečistit? To je, oč tu běží…

Kynologická veřejnost je v tomto směru rozdělena do dvou táborů. Jedni radí ouška občas preventivně prokapat, druzí razí heslo, že do uší se „zbytečně nehrabe”. Každý má samozřejmě vlastní zkušenosti, občas dokonce podložené desítkami let soužití s pejsky. Na pravidelné kontrole se však shodují všichni. Pakliže se náš pes někde vyválí nebo vykoupe v nevábné tekutině, je na místě ucho prohlédnout a odstranit nečistoty, které vidíme, jemným hadříkem nebo odličovacím tamponem. Vlastníme-li nadšeného plavce nebo je venku mokro, ouška po procházce vysušíme stejným způsobem. Samozřejmostí je ochrana uší před vodou a šamponem i během koupání doma.

Kdy a čím čistit uši?

Jak už jsme zmínili výše, pokud je ucho znečištěné, samozřejmě jej uvedeme do přijatelného stavu. Pakliže objevíme při kontrole uší zvýšené množství mazu, výtok, stroupky nebo ucho zapáchá, je očista na místě. Budeme k tomu potřebovat jemný hadřík nebo odličovací tampon a vhodný přípravek. Ten můžete zakoupit u veterináře, v lékárně, chovatelských potřebách, nebo i objednat na internetu. Na trhu je velké množství přípravků, které můžete použít. Klíčovou funkcí by měla být jejich schopnost rozpouštět ušní maz. Preparátům na lihové bázi se raději vyhněte, mohou ucho zbytečně vysušit a ještě více podráždit.

Jak na to?

Jednou rukou uchopíme a natahujeme boltec a druhou aplikujeme roztok. Kapátko by se nemělo dotýkat kůže. Opravdu roztokem nešetřete a aplikujte dostatečné množství. Několik minut pak masírujte kořen ucha tak, aby se přípravek dostal všude. Známkou dobré práce je čvachtavý zvuk. Tekutina dílem z ucha vyteče, dílem ji pes vyklepe sám. Je lepší tuto proceduru absolvovat buď venku, nebo třeba v koupelně, kde pak zbytky kapek lehce očistíte z okolí. Ucho pak vytřete do sucha. Použití vatových tyčinek k dočištění není příliš vhodné - obvykle zanesou nečistoty hlouběji do ucha a celé čištění tak ztrácí efekt. U hodně osrstěných pejsků dbejte i na okolí zvukovodu. Vyplatí se srst v okolí zvukovodu prostříhat. Neplechu mohou způsobit i chloupky rostoucí v uchu. Pokud si na ně netroufáte sami, odstraní je v psím salonu nebo u veterináře.

Víc hlav víc ví…

Jestliže si nejste jistí samotným čištěním, nebo pokud máte pocit, že situace už si žádá odborníky, určitě zajděte co nejrychleji k veterináři. Onemocnění uší bývá mnohdy zapříčiněno kombinací více faktorů. Návštěvu veterinárního lékaře určitě neodkládejte, pokud:

• ucho silně zapáchá, je zarudlé a horké na dotek
• má silný výtok
• pes úporně třepe hlavou, otírá si uši o nábytek, podlahu nebo si uši škrábe
• má hlavu na stranu a problémy s chůzí či rovnováhou
• bolestivě reaguje na dotek ucha nebo jeho okolí

Máte pocit, že nastavená léčba nezabírá? Vrací se pejskovi onemocnění uší opakovaně? Nebojte se oslovit i jiného lékaře Víc hlav víc ví a řešení na svůj problém můžete nalézt i jinde.

Jsme v tom všichni spolu….

Mám takovou zkušenost také. U jednoho svého psa jsem dlouhodobě řešila opakované škrábání a následné záněty ucha. Zpravidla byly tyto potíže jednostranné. Ouško svědilo, bylo zarudlé a „díky“ ustavičnému škrábání v opravdu špatné kondici. Pejsek navíc velmi špatně snášel manipulaci u veterináře. Každá kontrola, čištění ucha nebo stěry bylo bojem na život a na smrt, ačkoliv měl pacient pouhých deset kilo. Šla jsem tedy k jinému veterináři pro rady. Paní doktorka, která zrovna ordinovala, s vypětím sil svých, mých i asistentky ucho důkladně prohlédla. A světe div se – celý problém tkvěl v jednom jediném chlupu. Ten byl tvrdý a rostl sám hluboko v uchu, kde psa lechtal, dráždil a nutil ke škrábání. Škrábáním si zanesl do ucha obvykle infekci…a dál už to znáte. Nekonečný příběh bolavého ucha tak přetnulo vytrhnutí záškodníka, a problémům byl konec.

A jak jste na tom s údržbou uší vy? Čistíte pravidelně nebo raději svěříte svého psa do rukou odborníka? Jaké máte oblíbené přípravky a proč? Podělte se s námi o své zkušenosti! Budeme moc rádi.

Kateřina Smětáková

Foto: autorka, Pixabay