Agility – co to vlastně je? 1. díl

Agility už dnes rozhodně nepatří mezi neznámé sporty, nicméně se pořád ještě najde mnoho nových zájemců a začátečníků, kteří by si to rádi vyzkoušeli, ale vůbec nemají představu, o čem to vlastně je. Patříte mezi ně? Pak právě pro vás je určen náš nový seriál!

Asi každý měl někdy tu čest vidět koňské parkúrové skákání a agility je v zásadě něco podobného, jen je vše uzpůsobené pro psy. Pejskové zde pod vedením svých lidských parťáků (psovodů) překonávají určité překážky v předepsaném pořadí, v co nejrychlejším čase a pokud možno bez chyb, přičemž na ně po celou dobu dohlíží rozhodčí, který stojí uprostřed tohoto parkúru.

Bez rozhodčího to nejde

Rozhodčí je člověk, který danou trať vymyslí a zároveň postaví. Každá tato trať se vždy běží jen jednou a psovodi nemají možnost si to celé předem vyzkoušet. Posuzovatel postaví překážky, očísluje je a psovodi mají poté několik minut na to, aby si celý parkúr předem prošli, promysleli taktiku a vyzkoušeli, avšak to vše bez svého pejska. Na cvičišti tuto úlohu pochopitelně plní trenér.

Jak vypadá parkúr?

Agility parkúr obsahuje několik různých překážek… Jednak jsou to překážky skokové, které musí pejsek přeskočit; dále tunely, skrz které je nutné proběhnout a také slalom, kterým je potřeba se předepsaným způsobem proplést. Takovou specialitou jsou tzv. zónové překážky (kladina, áčko a houpačka). Tyto elementy mají na konci vždy barevně vyznačený prostor (část), kterého se musí pejsek alespoň jednou tlapkou dotknout.

Kategorií je několik

Tréninky i závody probíhají v několika velikostních a také výkonnostních kategoriích. Kategorie small je určená pro psy do maximálně 35 cm v kohoutku, medium se otevírá pro pejsky do 43 cm v kohoutku a v large běhají všichni psi nad 43 cm kohoutkové výšky. Výkonnostní kategorie se dělí na A1 pro začínající týmy, A2 pro mírně pokročilé a A3 potom pro pokročilé.

Sport pro každého 

Agility může určitě zkusit naprosto kdokoliv, jak psovod, tak i jeho čtyřnohý kamarád. Samozřejmě jako u každého sportu platí, že jsou lidé, ale i psi, kteří k tomu mají predispozice lepší nebo naopak horší. Každopádně tento sport vůbec nikoho nediskriminuje, ani neomezuje.

Pravidla být musí

Na závodech je potom potřeba řídit se určitými pravidly. A těch je v agility několik. Udělují se trestné body za chyby, a těmi mohou být zejména skočené zóny nebo shozené laťky apod. Toto rozhodčí označuje zvednutou rukou s nataženou dlaní. Dále se penalizuje tzv. odmítnutí, kdy pes nepřekoná překážku napoprvé (vyhne se jí apod.) nebo např. špatně naběhne do slalomu aj. Odmítnutí rozhodčí signalizuje zvednutou rukou s dlaní v pěst. Posuzovatel může tým také zcela diskvalifikovat, a to za útěk mimo vymezený prostor, vyvenčení se na parkúru, překonání překážky v jiném pořadí nebo za tři a více odmítnutí. Diskvalifikace se demonstruje zkříženýma rukama rozhodčího.

Co je dobré vědět?

Budete-li se chtít se svým pejskem vypravit na cvičák a agility si vyzkoušet, je dobré, aby uměl alespoň základní povely, a to zejména sedni, zůstaň a přivolání. Důležité také je, aby se dal nějakým způsobem motivovat, ať už na pamlsky nebo hračky. Poté, co tyto věci pejsek ovládá, už nic nebrání tomu vyrazit s ním někam, kde se agility trénuje a užít si společnou zábavu.

Foto: archiv Denisy Sommerové