Aujeszkyho choroba

K nemoci jsou velmi vnímaví psi, skot a masožravá kožešinová zvířata, nakazit se můžou i kočky, fretky, kozy a ovce, králíci a zajíci, jezevci, kuny, vydry, jelenovitý, potkani, myši, hraboši a mnoho dalších zvířat. V Česku je nemoc rozšířená v populaci prasete divokého.

Původce onemocnění

Původcem je prasečí herpesvirus SHV-1 (Suid herpesvirus 1). Je to obalený DNA virus schopný postihovat buňky všech zárodečných listů, ale přednost dává nervové tkáni. Jako všechny herpesviry může i SHV-1 vyvolat latentní infekce.

Ve vnějším prostředí je relativně odolný. Je stabilní při pH 6 – 8, při teplotě 37 °C zůstává infekční 10 dní, při teplotě 25 °C 40 dní. V chlazeném a mraženém mase zůstává aktivní 5 – 7 měsíců. Může se šířit aerosolem a ve vzduchu s relativní vlhkostí nad 55 % se udrží až 7 hodin a může se větrem přenést až na vzdálenost dvou kilometrů. V kejdě přežije až dva dny, v kontaminované slámě čtyři dny.

Rychle jej však ničí vyšší teploty, UV záření a vyschnutí. Je středně citlivý k dezinfekčním prostředkům, po deseti minutách působení jej likviduje 2 % chloramin nebo 1 % roztok kvarterních amoniových solí.

Zdroj onemocnění

Zdrojem jsou infikovaná prasata, ty jej vylučují v hlenu z dýchacích cest, v poševním hlenu, v semeni, v mléce a nepravidelně v moči. Jiná zvířata nemají pro šíření Aujeszkyho choroby příliš velký význam, protože nemoci rychle podléhají.

Aujeszkyho choroba versus psi a kočky

Pro jiná zvířata je Aujeszkyho choroba smrtelná a vždy doprovázená příznaky postižení mozku.

Inkubační doba u psa a kočky je krátká, do šesti dní, pak nastupuje nechutenství a silná apatie, nebo naopak podrážděnost se záchvaty zuřivosti, nemocná zvířata však neútočí na člověka. Horečka nemusí být přítomna. U koček je nemoc často doprovázená i zvracením a průjmem.

Typickým příznakem Aujeszkyho choroby je svědění kůže, které postihuje nejčastěji oblast hlavy a plecí. Zvířata se škrábou až do krve. Svědění však nemusí být přítomno vždy, častěji chybí u koček. Brzy se přidává obrna hltanu, zvířata nemůžou polykat a sliny vytékají z dutiny ústní ven, postupující paralýzy postihují hrtan, takže se změní hlas či zvířata úplně ztratí schopnost vydávat zvuky, objevují se záškuby svalů a zvířata do jednoho až dvou dnů umírají.

Úmrtnost je téměř 100 %. Nemoc se podobá vzteklině, od které se liší především rychlejším průběhem a chybějící agresí vůči člověku.

Zdroj: https://zverolekarka.com/aujezskyho-choroba