Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Jestlipak víte, k čemu slouží žlutá stužka, motýlek nebo nějaký jiný podobný „přívěšek“, který má pes připevněný na obojku nebo vodítku? Ne, ne, není to žádná nová móda, ani to nehlásá do světa členství v žádném sportovním fanklubu apod. Toto označení má svůj specifický význam. Pokud ovšem opravdu nevíte, k čemu je to dobré, určitě si nenechte ujít tento článek!
Myšlenka jako taková vznikla v roce 2012 ve Švédsku, odkud se pomalu začala šířit nejen po Evropě, ale i dále do světa. To znamená, že takto označené psy můžete potkat nejen u nás doma, ale i kdekoliv jinde v zahraničí. Pro nás lidi je to signál, kterému bychom se měli naučit dobře rozumět a následně se i pak správně chovat. Pokud tedy venku na procházce budete míjet psa, který má na své výstroji tzv. žlutou stužkou, znamená to, že potřebuje kolem sebe prostor. Ten bychom mu měli dopřát, aby se zbytečně nestresoval, nedostával se ze své komfortní zóny a zůstal v pohodě.
Nemusí se ale vždy jednat jen o stužku. Pes může mít na svém obojku, vodítku, postroji nebo přímo na těle také například motýlka, mašli, vestičku, kabátek či cokoliv jiného. Nám to však říká jediné. Žlutě označeného psa si nebudeme všímat, nebudeme na něho volat, mlaskat, ani proti němu všelijak gestikulovat a v žádném případě k němu nebudeme chodit nebo ho zkoušet hladit. To samé platí i pro naše děti. A výjimkou není ani náš pes, kterého, byť je sebehodnější a sebeempatičtější, nebudeme k takovému jedinci vůbec pouštět, ani ho s ním natěsno obcházet. Tolerance a ohleduplnost je na místě na obou stranách a za všech okolností.
Dopřejme psovi označenému žlutou stužkou dostatek prostoru!
Možná se už nyní zamýšlíte nad tím, proč vlastně někteří psi nadměrně řeší své okolí a potřebují již zmiňovaný bezpečný prostor kolem sebe. Důvodů může být celá řada, pokusíme se tedy shrnout ty nejčastější.
Může se jednat o jedince extrémně bázlivého nebo naopak přehnaně agresivního. To jsou vlastnosti někdy vrozené, jindy vzniknou třeba na základě špatné zkušenosti. Každopádně i ze strachu může pes, když je zahnaný do kouta, reagovat neadekvátně buď bezhlavým útěkem, nebo naopak útokem.
Podobně jako se vyvine neadekvátní chování k ostatním psům, může se něco podobného přihodit vůči ostatním lidem nebo dětem. Často se podobné problémy objevují u psů z útulků, ze špatných podmínek nebo dokonce z ulice, kde nemáme jistotu, co předtím zažili, jaké mají zkušenosti a kdo jim jak ublížil. Na vině může být rovněž nedostatečná nebo špatná socializace v útlém věku.
Ne každé zvíře má to štěstí, že vyroste u zodpovědného chovatele a následně si ho pořídí i poučený majitel. Spousta psů si tak nese s sebou do života určité trauma z minulosti a společnosti, ve které bude žít, teprve pomalu přivyká. Je tedy třeba postupovat postupně a zátěž z prostředí dávkovat rozumně a s uvážením.
Pes, který není stoprocentně fit, je po nějakém úrazu nebo v rekonvalescenci po operačním zákroku, případně se jedná o staršího jedince s určitými obtížemi a omezeními (hluchota, slepota, pohybové problémy apod.) si rozhodně zaslouží přístup s nejvyšší opatrností.
V období, ve kterém s fenou cloumají hormony, je vhodné zajistit ji tak, aby nedošlo k nechtěnému nakrytí, útěku nebo třeba i k přenosu infekce od jiného psa. Navíc i jindy přátelská psí holka nemusí mít v takovém stavu zrovna náladu na hry nebo obtěžování ze strany čtyřnohého puberťáka.
Může se jednat o štěně i o dospělého psa. Majitel se chce třeba věnovat v klidu socializaci nebo trénuje v rušnějším prostředí na výstavu a nechce být při tom nijak rozptylovaný. Samostatnou kapitolou je jistě i výcvik vodících, asistenčních, záchranných a služebních psů, při kterém bychom opravdu nikterak rušit neměli. Nikdy nevíme, kdy třeba my sami nebo někdo z našich blízkých bude pomoc takového specialisty potřebovat.
Shrneme-li si na závěr vše, co jsme se dozvěděli, tak je asi jasné, co z toho vyplývá. Potkáme-li tedy pejska označeného žlutě, nebudeme si ho nikterak všímat a obloukem se mu vyhneme. Není vůbec potřeba pátrat po tom proč, nač nebo zač… Stačí opravdu jen respekt a ohleduplnost. Majitel takového psa to jistě ocení.
Michaela Weidnerová
Foto: Alena Vanžurová
-->