Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Také jste začínající chovatelé a máte v hlavě spoustu otazníků a nejasností? Kdy je ten nejvhodnější okamžik na krytí, jak to poznat a co dělat? To všechno bude určitě zajímat nejen naši čtenářku, ale jistě i některé z vás. Tak pojďme na to…
Dotaz: Máme dvou a půl letou fenku hovawarta, je čerstvě uchovněná a rádi bychom nyní odchovali naše první štěňátka. Jsme však začátečníci a vůbec netušíme, jak stanovit optimální den na krytí. Samozřejmě víme, že říje má několik fází, že se mění i barva výtoku a vhodný termín bývá přibližně někdy uprostřed. Mohla byste nám v tom, prosím, udělat trochu jasno?
Hárání fenky a stanovení optimální doby krytí řeší každý chovatel, který nemá vhodného chovného psa doma. K určení optimálního dne je třeba posoudit více aspektů a chce to i zkušenosti, takže je váš dotaz naprosto na místě a rozhodně se za něj nemusíte stydět.
Prvním a nejdůležitějším bodem je chování samotné feny a psích samců v jejím okolí. Fena na začátku říje (nebo i těsně před začátkem) začíná být atraktivní pro psy a také močí častěji a na neobvyklých místech, např. na chodníky, aby dala svému okolí najevo blížící se období vhodné k páření. V první fázi říje, tzv. proestru, dochází k výraznému otoku vulvy, kůže na ní je napjatá a z vulvy vytéká krvavý sekret. Psí samce fena výrazně přitahuje, olizují a přeznačkovávají její moč, snaží se před fenou předvádět, olizovat jí vulvu a naskakovat na ni. Feny si buď se psy hrají, nebo je mohou i agresivně odhánět, rozhodně ale nejsou ochotné nechat na sebe psa naskočit. Proestrus může trvat šest až patnáct dní.
V druhé fázi, tzv. estru, se mění hladiny hormonů, vzhled vnějších pohlavních orgánů a také chování feny. Vulva je stále oteklá, ale je měkčí a pružnější, na kůži se vytváří horizontální vrásky a sekret se mění na masově červený (připomíná šťávu vytékající z masa) až slámově žlutý. Fena je svolná nechávat se od psů očichávat a olizovat, v době vhodné k páření strnule stojí s ocasem na stranu a nechá na sebe psa naskakovat. Estrus a svolnost k páření nejčastěji trvá dva až pět dní.
Ve třetí fázi, tzv. metestru, vymizí svolnost feny k páření, vulva změkne a zmenšuje se, výtoku ubývá a je čirý a nažloutlý. Fena přestává značkovat, zájem psů opadá. Tato fáze obvykle trvá tři až sedm dní.
Ve čtvrté fázi, tzv. diestru, se chování feny vrací k normálu, vulva je malá a bez výtoku. Pokud byla fena nakrytá, s napětím očekáváme změny v chování a nález na ultrazvuku, který potvrdí březost.
Výše popsané příznaky jsou takovým učebnicovým popisem, jak by to mělo správně vypadat. Problém je, že psi jsou živí tvorové a příroda nemá vždy vše nalajnované podle pravítka. Může se tedy stát, že v estru může být svolnost k páření oslabená až vymizelá, zejména u prvniček, protože ze strachu a nevědomosti mohou před naskakováním psa uhýbat a utíkat, případně i psa napadnout. Pokud je ale fena ke psům nesnášenlivá mimo hárání i při něm, jedná se spíše o povahovou vadu a taková fena by neměla být zařazena do chovu.
Největší zradou při plánování krytí feny je tzv. skrytá neboli tichá říje. V takovém případě fena sice hormonálně hárá a obvykle probíhá i normální ovulace, ale nejeví žádné nebo jen slabé vnější příznaky říje – vulva je oteklá minimálně nebo vůbec, nedochází ke krvácení a i atraktivita pro psí samce je slabší a intenzivní bývá pouze v období svolnosti k páření. V takovém případě vám může napovědět chování psích samců v okolí feny a k určení přesné doby krytí je třeba využít dalších metod (viz níže). Pozor, i při skryté říji může být fena samovolně nakrytá psem a zabřeznout, aniž by to majitel plánoval!
Jednou z možností, jak přibližně určit termín pro krytí, je vyšetření u veterinárního lékaře, který provede vaginální stěr a vyšetří ho pod mikroskopem. Tato metoda je poměrně přesná, ale má svá úskalí. Na sklíčku veterinář posuzuje různé typy buněk, jejich vzájemný poměr a schopnost vázat různá barviva. Tyto charakteristiky se v průběhu hárání typicky mění, ale ne u každé fenky přesně ve stejnou dobu. Hodnotí se tedy nejen jedno vyšetření, ale určitá dynamika celého procesu a vyšetření by se mělo provádět na konci proestru/začátku estru a pak znovu za dva až tři dny dle instrukcí od veterináře. Z výše uvedených důvodů existují feny, u kterých tato metodika funguje naprosto přesně a pak ty, které mají krásný stěr „na krytí“ třeba týden, i když reálně se nechají nakrýt jen dva dny a na druhou stranu feny, které jsou svolné páření čtyři dny, ale ideální stěr „ke krytí“ nemají nikdy (což je případ i mé vlastní chovné feny).
Za nejmodernější a nejpřesnější metodu k určení vhodné doby ke krytí se nyní považuje stanovení hladiny progesteronu v krvi. Progesteron je hormon, jehož hladina v průběhu hárání postupně stoupá a přibližně kopíruje hladiny luteinizačního hormonu, který je indikátorem ovulace (uvolnění vajíček z vaječníků a tedy doby vhodné ke krytí). Luteinizační hormon je velmi nestabilní a jeho stanovení je technologicky obtížné, proto místo něj stanovujeme progesteron, se kterým se pracuje lépe, a výsledky jsou pro chovatelské plánovaní dostatečně přesné.
Neexistuje jedna spolehlivá metoda, která funguje stoprocentně pro všechny feny za všech okolností!
Existují tabulkové hodnoty, které určují, při které hladině progesteronu dochází k ovulaci a od kdy do kdy je vhodné fenu krýt. Z mých zkušeností ale nejde pouze o jednotlivou hodnotu měření, ale také o dynamiku procesu. Některým fenám stoupá progesteron pomalu a jsou svolné k páření o něco později než při ideální hodnotě, ale zase se nechají krýt více dní po sobě. Pak jsou feny, kterým progesteron vystřelí nahoru velmi rychle, nechají se třeba nakrýt i při vyšší hodnotě, ale období páření mohou mít velmi krátké (jeden až dva dny). U velkých plemen psů jsou často feny svolné k páření při vyšších hladinách progesteronu než feny malých plemen, které při stejné hodnotě už přecházejí do metestru a nakrýt se nenechají a ani pes už o ně nejeví zájem. Proto doporučuji u prvničky první odběr krve již mezi sedmým a devátým dnem od začátku hárání a pak opakovat po dvou až třech dnech.
Z výše uvedeného je jasné, že neexistuje jedna spolehlivá metoda, která funguje stoprocentně pro všechny feny za všech okolností. Termínování krytí je někdy tak trochu věda, je třeba posoudit jak chování feny, tak vývoj laboratorních testů, což vyžaduje zkušenost veterináře a hlavně dobrou spolupráci majitele feny, který musí dodržovat doporučené rozestupy vyšetření tak, aby vhodný čas ke krytí neprošvihl.
Ilustrační fotografie psů: Michaela Weidnerová
Chtěli byste se také MVDr. Lucie Veselé na něco zeptat? Tak neváhejte a pošlete nám svůj dotaz týkající se zdraví psů na redakce@ecanis.cz. Budeme se těšit!
Jede se na veterinu! A zas nebude na nové boty! Proč je to proboha tak drahé? Ten veterinář ...
ZdravíVeterinaMnozí z vás si určitě říkají, proč tady s blechami blbneme i v zimě. Myslíte si, že v ...
Veterina-->