Téma, o kterém se moc nemluví...

Mnoho z nás se potýká s úvahami, kam se svým čtyřnohým miláčkem, když nadejde jeho čas. Také jste to někdy museli řešit? Nic příjemného, ale každého majitele toto jednou čeká…

Čas je neúprosný ke všem, avšak k našim chlupatým kamarádům je daleko neúprosnější než k nám. Jejich ztráta je pro nás něčím, s čím se nelze jen tak snadno vyrovnat. My, kteří máme vlastní zahradu, to máme o něco jednodušší a většinou tam děláváme sami hrobečky. Ale je to vůbec legální?

U nás se vždycky říkalo...

U nás doma se vždycky říkalo, že se to nesmí. Přitom v současné době jako již třetí generace v jednom domě už nemáme skoro kam „kopnout“. Ne, to byl mírný žert. Nicméně, co o tom říká veterinární zákon? Ano, či ne? Odpověď je více než příznivá. Veterinární zákon umožnuje chovateli na svém pozemku pohřbít vlastní zvíře v zájmovém chovu. Jde především o psy, kočky, morčata, králíčky atd. Ale má to i své podmínky. Zvíře nesmělo uhynout na nebezpečnou nakažlivou chorobu a ani na ni nemohlo být podezřelé.

Jak má takový domácí pohřeb vypadat?

Při volbě místa, kam našeho miláčka uložíme, musíme myslet na určitá hlediska vyplývající z ochrany zdraví lidí a zvířat, či ochrany prostředí. To znamená – mimo vodní zdroje a podobně. Velikost je asi jasná, zde je třeba přizpůsobit jej velikosti pejska. Co je však důležité, hrobeček musí být hluboký minimálně 80 cm a měly by se použít dezinfekční prostředky, jako jsou například chlorované vápno, Dezipur, chloramin B, Chirosan, Chirox atd.

Co když ale nemáme vlastní pozemek?

Řešení pro ty, kteří nemají vlastní pozemek, je v dnešní době poměrně snadné. Existuje celá řada krematorií pro domácí zvířátka, která vám pejska odvezou, následně zpopelní a vy si jej pak můžete odnést domů v krásné a stylové urničce, kterou si předem sami vyberete. Anebo je možné vašeho kamaráda umístit na psím hřbitově. Ovšem musíme počítat s tím, že ne každé město takový hřbitůvek má.

Foto: Nikola Kolářová, krematoriumzvířatpraha.cz, Psí hřbitov Pardubice.